MŽP: Další tři miliardy směřují na podporu protipovodňových opatření
Podle ministerstva jde o dlouhodobě účinnější a šetrnější způsob ochrany než čistě technická opatření. Patří sem například rozšiřování koryt, podpora přirozeného rozlivu v nivách, výstavba povodňových parků, tůní, mokřadů nebo poldrů. Tyto zásahy nejen zpomalují odtok vody, ale také přispívají ke zlepšení biodiverzity, kvality vody a mikroklimatu.
Dotace budou určeny pro široký okruh žadatelů, včetně obcí a jejich svazků, krajů, veřejnoprávních institucí či státních podniků. "U většiny opatření pokryje podpora až 100 procent způsobilých výdajů, výjimku tvoří pouze výstavba a rekonstrukce ochranných nádrží, kde může podpora dosáhnout 85 procent," upřesnil Hladík. Minimální výše nákladů na projekt činí jeden milion korun, u revitalizací toků a niv pět milionů korun bez DPH.
Vzhledem k tomu, že přírodě blízká protipovodňová opatření často vyžadují rozšíření koryta řeky, obnovu nivy nebo vytvoření nádrží se zásahem do soukromých pozemků, vztahuje se finanční podpora i na uvolňování území ohrožených povodněmi a výkup dotčených pozemků.
Naopak z podpory budou vyjmuty projekty revitalizací v oblastech zasažených těžbou uhlí v Karlovarském, Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Ty spadají pod samostatné výzvy financované z Operačního programu Spravedlivá transformace
Žádosti se budou podávat elektronicky prostřednictvím systému SFŽP. Podpořené projekty musí být dokončeny do konce roku 2030. Výzva je jednokolová a nesoutěžní, žádosti se tedy budou vyřizovat v pořadí doručení.
reklama

Vodohospodáři v Nivnici odstranili škody po loňské téměř stoleté vodě
Oceněný povodňový park v Židlochovicích se stal inspirací pro obce v okolí
Povodí Moravy získalo povolení pro další fázi protipovodňových úprav v Olomouci