MŽP podle Hubáčkové plošnou recyklaci PET lahví nezavrhuje, vede debatu
Iniciativa pro zálohování minulý pátek kritizovala míru recyklace plastových obalů v Česku. Nová metodologie, užitá poprvé pro rok 2020, podle iniciativy ukázala, že množství skutečně materiálově využitých obalů je nízké. Předloni dosáhlo jen 42 procent, meziročně o 19 procent méně. Iniciativa žádá zavedení plošného zálohování nápojových PET lahví a plechovek. Těch se v Česku předloni zrecyklovalo jen 32 procent ze všech vyhozených.
"Iniciativa o zálohování PET lahví jde souběžně s projednáváním zákona o jednorázových plastech. Jako MŽP nezavrhujeme zálohování PET lahví jako takové. Jen se snažíme, aby se ta debata vedla mimo zákon o jednorázových plastech, abychom ji včlenili do zákona o obalech," řekla ČTK Hubáčková. "Proto jsme v březnu svolali kulatý stůl, abychom si vyříkali stanoviska měst a obcí, producentů lahví, nápojových společností, iniciativ, které působí v oblasti odpadového hospodářství a (..) ve vztahu k zálohování. Abychom to dopracovali, dobře tu iniciativu uchopili," uvedla ministryně.
Hubáčková nevyloučila, že při zdárném konci debaty může být vyčleněno i zálohování více typů odpadových obalů. "Proto si myslím, že to patří především k zákonu o obalech, nikoli k zákonu o jednorázových plastech, kde se to teď moc zvedá a moc rezonuje," podotkla ministryně.
Zákon o zákazu jednorázových plastových příborů, talířů nebo brček, jak jej vyžadují předpisy Evropské unie, Sněmovna zřejmě schválí. Ve středu vládní předlohu, jen s technickými úpravami, podpořil výbor pro životní prostředí. Doporučil i schválit doprovodnou předlohu, která mimo jiné stanoví cíle pro zajištění tříděného sběru nápojových PET lahví. Návrh zjednodušuje i dobrovolné zálohování. Povinné zálohování nikdo z výboru nakonec nenavrhl. Spor o něj se však v Česku vede už několik let.
Iniciativa pro zálohování minulý pátek zopakovala, že bez plošného zálohování se Česku nepodaří dosáhnout evropských závazků. Do roku 2029 by mělo být v každém státě EU dosaženo 90procentní míry zpětného sběru PET lahví k recyklaci, do roku 2030 pak 60procentní míry recyklace plechovek.
Hubáčková ale míní, že i při pokračování současné situace je možné cíle zvládnout. Uvedla, že je třeba dopilovat legislativu podle zkušeností z praxe a více využít dotační programy. Další peníze pro tyto účely jsou podle ní třeba v Modernizačním fondu i v Národním plánu obnovy. "Chtěli bychom co nejméně skládkovat, jdeme tímto směrem," uzavřela Hubáčková.
Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů v Česku, společnosti Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj.
reklama
Dále čtěte |
Nejvyšší správní soud potvrdil společnosti Henkel pokutu za zbytečně velké obaly
Dobrovolníci v Praze sesbírali během úklidového dne především PETky a plechovky. Zálohování obalů by obcím ušetřilo na úklidech
Podle průzkumu vyhazuje většina lidí plechovky do kontejnerů na kovy. Reálně se ale do sběru dostane jen třetina
Online diskuse
Všechny komentáře (18)
Zdenek Wenzel
19.4.2022 06:19
Miroslav Vinkler
19.4.2022 07:36Ti, co dnes použité obaly třídí a nevyhazují je do přírody se budou chovat stejně.
Pak je sorta lidí, které je nějaká záloha u zadku , a švihnou s tím, kde se jim zrovna namane a nějaká záloha s nimi vůbec nehne.
Oproti např. Dánsku, Švédsku kde má společnost za vlastní , že odpadky se nepohazují , je ČR někde úplně jinde.
Šel bych dočasně jinou cestou - tvrdé postihy za vyhazování obalů mimo určená místa a osvětou o problematice odpadů jako top společenského zájmu.
vaber
19.4.2022 08:41 Reaguje na Miroslav Vinklernebude jediný postih za takový skutek,
zálohování je řešení ,ne dokonalé, ale lepší než nic
Břetislav Machaček
19.4.2022 09:33 Reaguje na vaberZdenek Wenzel
19.4.2022 11:08 Reaguje na Miroslav VinklerZálohování PET lahví je krok správným směrem. Nikomu to neublíží, jen prospěje. Za 32 let bylo tolik přešlapů a omylů, že by tahle zkouška nikomu a ničemu neublížila. Jak se říká: Nebát se a nekrást.
Jiří Kvítek
20.4.2022 07:10 Reaguje na Miroslav Vinkler25 let jsme lidi učili dávat plasty do žlutých kontejnerů a teď, když to docela obstojně funguje jim to začneme překopávat na zálohový systém?
Zákon č.477/2001 Sb. (o obalech) již od 1.1.2002 takový systém umožňoval jako jednu z možných variant a proč se to ve větším měřítku neujalo?
Protože je to ekonomická sebevražda!
Podívejte se na www.zalohujme.cz a ověřte si jména těch, kdo vlastní spřátelené firmy. Zjistíte, že v tom zaangažován člověk, který spoluvlastní firmu, která to samé provozuje v Německu a rád by ten svůj zázrak expandoval i sem k nám.
A je po záhadě...
POZOR, ještě nikdo nezodpověděl tu změnu metodiky, tedy proč recyklace plastů najednou "nevychází" jako dříve: trik je v tom, co se započítává do recyklace a co nikoliv.
Jde o to, že aktuálně platnou legislativou není energetické využití odpadů plastů považováno za součást recyklace, najdete to v § 11 odst.1 písm. l) zákona č.541/2020 Sb. (o odpadech), který přímo stanoví, že recyklace odpadu "...ale nezahrnuje energetické využití a přepracování ...". To přepracování je hlavně příprava TAP (t.j. tuhých alternativních paliv).
A jaký mají tyto komodity energetický potenciál? Doporučuji nahlédnout do ČSN 06 3090 (Zařízení pro termické odstraňování/zneškodňování a energetické využívání odpadů), konkrétně do Přílohy B, kde najdete orientační hodnoty výhřevností, které se týkají odpadů napříč průmyslem, zemědělstvím a nezapomínají ani na komunální odpad a jeho složky.
Pro ilustraci - pár příkladů odpadů a jejich výhřevnosti:
plasty (čistý PET) 22,895 [MJ/kg]
papír (TETRAPACK) 17,940 [MJ/kg]
papír(lepenka, karton) 13,309 [MJ/kg]
směsný komunální odpad 7 až 11 [MJ/kg]
Pro srovnání - pár příkladů paliv a jejich výhřevnosti:
topný olej 41,000 [MJ/kg]
dřevo (smrk) 13,100 [MJ/kg]
dřevo (borovice) 13,600 [MJ/kg]
hnědé uhlí 10 až 17 [MJ/kg]
černé uhlí 21 až 31 [MJ/kg]
ethanol 28,865 [MJ/kg]
methan 50,009 [MJ/kg]
vodík 119,550 [MJ/kg]
Takže například výhřevnost směsného komunálního odpadu je srovnatelná s výhřevností hnědého uhlí.
Není to lepší některé položky energeticky využít, než je cpát na skládku? Pořád to bude lacinější než navrhovaný zálohový systém!
Zdenek Wenzel
20.4.2022 07:55 Reaguje na Jiří KvítekJiří Kvítek
20.4.2022 19:44 Reaguje na Zdenek WenzelCo je v Dánsku je mi fakt u zádele. Tvoje argumenty jsou na úrovni desetiletýho dítěte, takže si jdi ohromovat jinam, třeba konečně ohromíš, ale tady určitě ne. A o rozumu nemluv. Zjevně ho sám nepoužíváš...
vaber
20.4.2022 08:32 Reaguje na Jiří KvítekJiří Kvítek
20.4.2022 19:48 Reaguje na vaberMarek Hrubý
19.4.2022 14:18Zdenek Wenzel
19.4.2022 15:16 Reaguje na Marek HrubýNebo to je jen u vás v Absurdistánu.
Marek Hrubý
20.4.2022 07:50 Reaguje na Zdenek WenzelZdenek Wenzel
20.4.2022 11:05 Reaguje na Marek HrubýJirka Černý
19.4.2022 20:43Zdenek Wenzel
19.4.2022 21:10 Reaguje na Jirka ČernýJarka O.
20.4.2022 12:29Iniciativě těch firem bych věřila jen pokud by jim šlo o spolupráci při prodeji recyklačních zařízení. Muselo by být možné v obchodech vracet všechny lahve (jak v Dánsku), nejen ty od těchto výrobců. Jinak by to společně se zákonem o povinném zálohování ničilo konkurenci.
