Na dálnici D1 zahynul vzácný rys
Místo srážky leží na osmdesátém kilometru dálnice směrem na Brno nedaleko obce Koberovice u Humpolce. Odborníci nyní zjišťují, odkud se tam rys mohl zatoulat. Rysa vyzvedli pracovníci Záchranné stanice pro živočichy ČSOP Vlašim a předali jej Agentuře ochrany přírody a krajiny (AOPK). Její pracovníci o zvířeti zjišťuje další údaje. Podle dostupných informací se nejspíš jednalo o dospělého migrujícího jedince.
"Mluvil jsem s pracovníky střediska správy a údržby dálnic, kteří zajišťovali odvoz rysa, a byl jsem taky na místě srážky. Po zhodnocení všech okolností je myslím jisté, že rys přicházel od jihu podle Želivky," říká Václav Hlaváč, vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Ždárské vrchy.
Odborníci AOPK by mohli mimo jiné zjistit, odkud zvíře pocházelo. Jednou z hypotéz je, že se jednalo o rysa z šumavsko-bavorsko-rakouské populace, který se rozhodl hledat nové teritorium hlouběji ve vnitrozemí a při svých potulkách narazil až na největší dálnici v Česku.
Poměrně daleké cesty nejsou pro rysy nic neobvyklého. Šumavští rysi se koncem devadesátých let objevovali například i v Brdech a letos se pracovníkům projektu Trans-Lynx podařilo zmapovat pohyb zvířete, které urazilo úctyhodných 111 km z Rakouska do Blanského lesa.
Nešetrně postavené dálnice jsou pro velké savce často nepřekonatelnou bariéru. Podle ochranářů i aktuální případ potvrzuje, že dálnice D1 je nejvýznamnější migrační bariérou v celé zemi. "Byla totiž stavěná v době, kdy se problém průchodnosti pro živočichy vůbec neřešil," dodává Hlaváč. Vedle rysů se dálnici D1 pokoušejí překročit například i losi. Známý je případ z června roku 2001, kdy se migrující los několik dní neúspěšně snažil dálnici překonat. Nakonec musel být uspán a následně převezen na druhou stranu.
"Dálnice D1 představuje významnou bariéru, která znemožňuje propojení dvou populací rysa ostrovida u nás - šumavské a beskydské. Rysi jsou navíc zvířata s velkými prostorovými nároky, silnice bez vhodně umístěných nadchodů a podchodů pro ně znamenají vedle pytláctví největší hrozbu," dodává Miroslav Kutal, expert na ochranu velkých šelem z Hnutí DUHA Olomouc.
Alespoň částečně pomoci by mohly například dobře navržené zelené mosty, které zvířatům umožňují silnice překonat. Podle Hnutí Duha ale Ředitelství silnic a dálnic staví ekodukty často bez konzultace s odborníky na zcela nelogických místech, například na pražském vnějším okruhu. Naopak v lokalitách, kde je jejich význam pro migraci velkých zvířat nesporný, chybí politická vůle či finance na jejich realizaci.
"Probíhající modernizace D1 dává ale šanci na zlepšení. Celá dálnice by měla být nově oplocená a na vybraných místech by mělo být dle dohody uzavřené mezi ministerstvy dopravy a životního prostředí zřízeno pět nových bezpečných průchodů pro živočichy. Toto řešení sice nenaplní současné standardy pro stavby nových dálnic, určitě ale přinese zásadní zlepšení současné neutěšené situace," tvrdí Václav Hlaváč.
reklama
Proč chránit přírodu? Protože se nám líbí
V pískovně Křenek skončila rekultivace jezera po těžbě, žijí v něm obojživelníci
Hvožďanská louka v CHKO Český les je větší. Remíz ji chrání před splachy hnojiv
Vědec objevil u Mochova vzácnou škeblovku, ve středním Polabí je to první nález