Na Dyji u Břeclavi finišuje stavba jezu, který pomůže lužním lesům
"Luhy na Soutoku patří k nejcennějším přírodním oblastem v České republice, dlouhodobé sucho je však významně oslabuje. Investujeme proto do opatření, která pomohou v krajině zadržet vodu a vrátit ji tam, kde dnes nejvíce chybí. Obnova vodního režimu je zásadní pro zachování lužních lesů a přispěje ke zlepšení podmínek celého zdejšího ekosystému," řekl generální ředitel LČR Josef Vojáček.
Nyní firma osadila druhou z klapek. Je dlouhá 23 metrů, váží 31 tun a instaluje ji největší kolový jeřáb v Česku. "Díky jezu bude možné v případě potřeby řízeně zvýšit hladinu Dyje, a to až o 2,3 metru nad ním. Během 12 dnů pak cíleně zaplavíme lužní lesy až deseti miliony metrů krychlových vody. Tím doplníme její podzemní zásoby," uvedl vedoucí Správy toků pro povodí Dyje z LČR Pavel Hopjan.
Dokončit stavbu firma plánuje letos v prosinci. Následovat bude dvouletý zkušební provoz.
Lužní les je podmáčený les s vysokou hladinou podzemní vody, dlouhodobý nedostatek vody mu proto škodí. V ČR jsou čtyři takto zachovalé ekosystémy, kromě míst kolem Soutoku je to Libický luh na Kolínsku, Litovelské Pomoraví mezi Olomoucí a Mohelnicí a Chropyňský luh u řeky Moravy.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (12)
Michal Uhrovič
5.10.2026 14:16Michal Uhrovič
5.10.2026 15:19 Reaguje na Imarr ImarrSlavomil Vinkler
5.10.2026 17:19 Reaguje na Michal UhrovičMichal Uhrovič
6.10.2026 12:55 Reaguje na Slavomil VinklerMichal Uhrovič
6.10.2026 12:56 Reaguje na Michal UhrovičSlavomil Vinkler
5.10.2026 17:21 Reaguje na Michal UhrovičPavel Hanzl
6.10.2026 09:22Břetislav Machaček
6.10.2026 16:40 Reaguje na Pavel Hanzlnádrže přečerpávačky Dlouhé stráně nemá nepropustné dno a hausnumera
o vypaření vody jsou vycucané z prstu. Mám na zahradě laminátovou nádrž o objemu 2.5 m3 o průměru 2 metry a úbytek je maximálně JEDEN centimetr za týden i v tom největším horku a to je hodně? Nyní je
to za týden maximálně 1 mm a to má být tragédie? Naopak plytké
mokřady se silně prohřátou vodou se ztrácejí v očích stejně, jako
voda na plytkém talíři. Zakopejte do země kbelík a vedle postavte
talíř stejného průměru a pak mudrujte co vypařuje vody více. Asi
nikdo nedával ve škole pozor, že vypařování stoupá s teplotou a
plytké mokřady se zahřívají násobně rychleji, než hluboké nádrže.
Pavel Hanzl
6.10.2026 20:34 Reaguje na Břetislav Machaček(za plácání pitomostí)
Břetislav Machaček
7.10.2026 09:26 Reaguje na Pavel Hanzlz kanceláře nikdo nevidí. Zkuste na zahradě udělat
jámu a nalít do ní vodu, zda se dříve vypaří a nebo
zasákne do okolní suché půdy. Pane logika a praxe
mnoho lidí bolí a tak ji odmítají a hledají jiné
příčiny. Pokud je navíc v okolí nádrže ještě vrt,
tak ta voda z nádrže mizí doslova raketově. Můj
kamarád měl před stavbou přehrady v 10 metrů
hluboké studni denně pouze pár věder vody a nyní
může být čerpadlo zapnuté bez přestávky a voda ve
studni neubývá. Pokud to někdo považuje za odpar
z nádrže, tak budiž, ale pochybuji o jeho rozumu.

Povodí Labe obnoví v Hradci Králové mrtvé rameno řeky Orlice zvané Holštejn
Olomoucká botanická zahrada zachraňuje zvonovec liliolistý, daří se množit
Chtěl léčit lidi, dnes léčí krajinu. Osobností krajiny Jihomoravského kraje se stal Vilém Jurek