Na Jihlavsku budou lesníci testovat možnosti využití nepůvodních dřevin

No do hospodářského lesa (plantáže) ano, ale do lesů jiného určení jako je PP OSLAVA A CHVOJNICE nebo podobně nepatří. Třeba už KNÍŽEPÁN Haugwitz sázel douglasku a ta se po 150 letech chová invazivně.

Jasně, ale my nutně potřebujeme prosperující hospodářské lesy kvůli ochraně klimatu. Kdyby tam narostlo 90 % ztepilých douglasek, co více si lze přát?

Podobné zprávičky "miluju", kalamitu střídá neštěstí... To v našich lesích kromě smrku nic domácího neroste, např. dub, buk, modřín, jedle? Doufám, že podobných experimentátorů moc nebude. Zajisté, že porostou, proč by ne, když jsou po světě v arboretech. Ale všeho s mírou, u nepůvodních to platí obzvlášt.

Teprve nouze v historii vzala za vděk něčím novým, co bylo odmítáno.
Brambory zachránily Evropu před hladem a rovněž tak kukuřice. I ta sója
není původní a už se bez ní neobejdeme. U stromů v hospodářských lesích to může být podobné, když ty původní budou pouze živořit. Stejné to je i u lidí, když nás nahradí časem migranti. Mi je to lautr putna, ale není nic
špatného něco vyzkoušet. Já taky zkouším na severu Moravy melouny, fíky
a stolní odrůdy vinné révy z Balkánu. Něco se daří, jiné nikoliv, ale o
tom je zkoušení a být připraven na dobu, kdy ty původní druhy už nebudou
schopny přežívat. Znám jeden lesík ze Zeravů velkých vysazený kdysi
Sudeťáky po vzoru Bavorů, kteří ty americké zeravy pěstují v daleko
větším množství. Nikam se nešíří, protože semenáči chutnají zvěři
téměř jako jedle a netrpí chorobami a houbami. Dřevo mají nádherné
a jejich vůně je opojná. V tom lesíku se cítíte jako v Kanadě vonící
pryskyřicí(titul jedné knihy) a asi by mi takové lesíky s 50 stromy
nevadily ani jinde. Toto není ta vzývaná biodiverzita a je podmíněna
pouze původností? Tož se vzdejme všeho nepůvodního a netolerujme to.
U lidí by to byl rasizmus a u zvířat se máme vzdát nepůvodních koz,
arabských koní, holandských krav, novozelándských králíků atd.? Tu
už některým vadí i modřín a kosodřevina, či akát tam, co nic jiného
neroste. Ten u nás roste na haldách a nebýt tam on, tak je vodní eroze
splaví do okolí. Takže jsem pro pokusy a rozumné využití tam, kde hrozí
absence jakéhokoliv lesa a ponechejme na potomcích co budou sázet a co
chovat. Představte si, že nás časem přečíslí muslimové a vybijí prasata,
psy a začnou chovat ve velkém velbloudy. Nepůvodní budou chovat nepůvodní
zvířata a ta původní vybijí z náboženských důvodů. Jakpak se s tím asi
tak budoucí menšina smíří? Darwin to už kdysi popsal, že úspěšní nahradí
ty neúspěšné a dokonalá izolace a konzervace původnosti je utopií.

Mnoho povyku (textu) pro nic. Tipuji to na jánabráchismus, kdy kamarádi pomohli zbavit se školce přerostených stromů a vykázat si navíc "vědeckou činnost". V lese je místa dost, ovšem toto ve větším měřítku zavání neumětelstvím a dilentatismem, nikoliv darwinismem.

To víte, že je to hudba budoucnosti a zatím není důvod mimo
těch pokusů sadit něco nepůvodního. Dnes je ale módou mít
katastrofické vize o vyhynutí toho, či onoho díky oteplování
a tak je prostor na tyto pokusy. Pro mne je třeba otřesné,
že než vánoční stromek z prořezávky se pěstují stromky na
bývalých polích a loukách pomocí chemických hnojiv a postřikům proti plevelům. Stalo se z toho průmyslové odvětví
prošpikované chemií a to prosím pouze pro potěšení z téměř
dokonalého stromku na pár dnů, než skončí v lepším případě
v kompostu. Možná se už nedožiji doby, kdy se bude z té
původnosti stále více slevovat stejně, jako jinde ve světě,
kde původní stromy nahrazují palmy olejné, palmy kokosové,
banánovníky, pomerančovníky , kávovníky atd. Co oko nevidí, tak srdce nebolí a není to pouze dílo člověka. Ono asi
prvý kořen, či semeno takové křídlatky přivezl nechtíc
člověk, ale o zbytek se už stará Darwinova teorie o úspěšnosti druhu, který vítězí i bez pomoci lidí nad tou
původní flórou. Totéž se stávalo na korálových atolech,
když tam doplul bez lidské pomoci kokosový ořech a nahradil
původní stromy, které tam dopluly dříve, než on. Totéž je u ryb , ptáků, savců a o lidí, kde vítězí ti přizpůsobiví, lépe se množící, odolní chorobám a škůdcům. Člověk se to někdy snaží brzdit, ale sám neumí brzdit ani svůj zánik ohrožený sám sebou. Zatím se lidé stále množí, ale
strop už není daleko a zvítězí pouze ti nejúspěšnější,
přizpůsobivější a nejagresivnější a to nebudou určitě ti
konzervativci lpící na původnosti a konzervaci současného
stavu.
P. S. Od rána se tu dnes krmí hejno vrabců na semenech thují. Naučili se to v zimě konzumovat a zřejmě jim to chutná více než pšenice. Takže nakonec i ty thuje jim
jsou k něčemu a viděl jsem na nich už i mlynaříky. Takže
po předchozím nesouhlasu s tímto sousedovým plotem jsem
došel k názoru, že jsou dobré k hnízdění kosů a červenek
a v zimě jako zdroj potravy. Prostě úměrnost a nikoliv
pouze striktní odmítání všeho nového.