https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-jihlavsku-budou-lesnici-testovat-moznosti-vyuziti-nepuvodnich-drevin
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na Jihlavsku budou lesníci testovat možnosti využití nepůvodních dřevin

21.12.2022 01:17 | JIHLAVA (ČTK)
Na Vysočině by mohli lesníci testovat například platan javorolistý, borovici Jeffreyovu, sekvojovec obrovský, douglasku tisolistou nebo zerav obrovský.
Na Vysočině by mohli lesníci testovat například platan javorolistý, borovici Jeffreyovu, sekvojovec obrovský, douglasku tisolistou nebo zerav obrovský.
Na Jihlavsku budou lesníci ověřovat možnosti hospodářského využití nepůvodních druhů dřevin, například platanů, sekvojovců nebo zeravů. Pokusnou výsadbu těchto dřevin a péči o ně do roku 2031 zajistí Správa městských lesů Jihlava. Na projektu, který se týká dopadů změny klimatu, bude spolupracovat s Lesnickou a dřevařskou fakultou Mendelovy univerzity v Brně a s Krajem Vysočina. Uzavření smlouvy o spolupráci schválila krajská rada.
 

"Podepisujeme dohodu o spolupráci při řešení toho projektu, kdy si chceme ověřit hospodářské využití určitých, já bych řekl, až exotických dřevin," řekl novinářům náměstek hejtmana Vladimír Novotný (ČSSD). Sázení začne na jaře příštího roku na několika málo hektarech pozemků jihlavských městských lesů. Projekt, který by měl být rozdělený do tří etap, by měl podle náměstka končit v roce 2031 zhodnocením fungování vybraných dřevin v krajině.

Cílem projektu je ověření možností hospodářského využití dřevin z různých částí světa v podmínkách Vysočiny. Univerzita navrhne asi deset druhů dřevin, kraj dá na sazenice do 50 000 korun. Správa jihlavských lesů poskytne místo pro výsadbu v lokalitě Otín u Stonařova a Sokolíčko, péči o stromky bude konzultovat s univerzitou.

Mendelova univerzita podle webu kraje už projekt v širším měřítku uskutečnila ve svém školním lesním podniku ve Křtinách. Na Vysočině by mohli lesníci testovat například platan javorolistý, borovici Jeffreyovu, sekvojovec obrovský, douglasku tisolistou nebo zerav obrovský.

Smrkové lesy na Vysočině několik let ničí kůrovcová kalamita. Loni sice celková těžba dřeva v tomto kraji klesla meziročně o 14,5 procenta na 7,446 milionu metrů krychlových, přesto byla podle statistik čtvrtým rokem v řadě nejvyšší mezi kraji v ČR. Letos šíření kůrovce zpomalilo počasí.

Kalamitní štáb se zatím kvůli situaci v lesích podle webu kraje naposled sešel začátkem tohoto měsíce. "Kůrovcová kalamita se vyvíjí příznivým směrem, dochází k jejímu útlumu. To však neznamená, že je nebezpečí zažehnáno a že není třeba i nadále využít všech prostředků k jejímu zastavení," uvedl Pavel Hájek (STAN), radní kraje pro lesní a vodní hospodářství. V tiskové zprávě radní uvedl, že na Pelhřimovsku a ve Žďárských vrších jsou stále vysoké zásoby smrku, které může tento škůdce ohrozit.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

21.12.2022 07:47
No do hospodářského lesa (plantáže) ano, ale do lesů jiného určení jako je PP OSLAVA A CHVOJNICE nebo podobně nepatří. Třeba už KNÍŽEPÁN Haugwitz sázel douglasku a ta se po 150 letech chová invazivně.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

21.12.2022 15:29 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jasně, ale my nutně potřebujeme prosperující hospodářské lesy kvůli ochraně klimatu. Kdyby tam narostlo 90 % ztepilých douglasek, co více si lze přát?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.12.2022 17:03
Podobné zprávičky "miluju", kalamitu střídá neštěstí... To v našich lesích kromě smrku nic domácího neroste, např. dub, buk, modřín, jedle? Doufám, že podobných experimentátorů moc nebude. Zajisté, že porostou, proč by ne, když jsou po světě v arboretech. Ale všeho s mírou, u nepůvodních to platí obzvlášt.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.12.2022 17:57
Teprve nouze v historii vzala za vděk něčím novým, co bylo odmítáno.
Brambory zachránily Evropu před hladem a rovněž tak kukuřice. I ta sója
není původní a už se bez ní neobejdeme. U stromů v hospodářských lesích to může být podobné, když ty původní budou pouze živořit. Stejné to je i u lidí, když nás nahradí časem migranti. Mi je to lautr putna, ale není nic
špatného něco vyzkoušet. Já taky zkouším na severu Moravy melouny, fíky
a stolní odrůdy vinné révy z Balkánu. Něco se daří, jiné nikoliv, ale o
tom je zkoušení a být připraven na dobu, kdy ty původní druhy už nebudou
schopny přežívat. Znám jeden lesík ze Zeravů velkých vysazený kdysi
Sudeťáky po vzoru Bavorů, kteří ty americké zeravy pěstují v daleko
větším množství. Nikam se nešíří, protože semenáči chutnají zvěři
téměř jako jedle a netrpí chorobami a houbami. Dřevo mají nádherné
a jejich vůně je opojná. V tom lesíku se cítíte jako v Kanadě vonící
pryskyřicí(titul jedné knihy) a asi by mi takové lesíky s 50 stromy
nevadily ani jinde. Toto není ta vzývaná biodiverzita a je podmíněna
pouze původností? Tož se vzdejme všeho nepůvodního a netolerujme to.
U lidí by to byl rasizmus a u zvířat se máme vzdát nepůvodních koz,
arabských koní, holandských krav, novozelándských králíků atd.? Tu
už některým vadí i modřín a kosodřevina, či akát tam, co nic jiného
neroste. Ten u nás roste na haldách a nebýt tam on, tak je vodní eroze
splaví do okolí. Takže jsem pro pokusy a rozumné využití tam, kde hrozí
absence jakéhokoliv lesa a ponechejme na potomcích co budou sázet a co
chovat. Představte si, že nás časem přečíslí muslimové a vybijí prasata,
psy a začnou chovat ve velkém velbloudy. Nepůvodní budou chovat nepůvodní
zvířata a ta původní vybijí z náboženských důvodů. Jakpak se s tím asi
tak budoucí menšina smíří? Darwin to už kdysi popsal, že úspěšní nahradí
ty neúspěšné a dokonalá izolace a konzervace původnosti je utopií.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.12.2022 07:11 Reaguje na Břetislav Machaček
Mnoho povyku (textu) pro nic. Tipuji to na jánabráchismus, kdy kamarádi pomohli zbavit se školce přerostených stromů a vykázat si navíc "vědeckou činnost". V lese je místa dost, ovšem toto ve větším měřítku zavání neumětelstvím a dilentatismem, nikoliv darwinismem.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.12.2022 10:10 Reaguje na Karel Zvářal
To víte, že je to hudba budoucnosti a zatím není důvod mimo
těch pokusů sadit něco nepůvodního. Dnes je ale módou mít
katastrofické vize o vyhynutí toho, či onoho díky oteplování
a tak je prostor na tyto pokusy. Pro mne je třeba otřesné,
že než vánoční stromek z prořezávky se pěstují stromky na
bývalých polích a loukách pomocí chemických hnojiv a postřikům proti plevelům. Stalo se z toho průmyslové odvětví
prošpikované chemií a to prosím pouze pro potěšení z téměř
dokonalého stromku na pár dnů, než skončí v lepším případě
v kompostu. Možná se už nedožiji doby, kdy se bude z té
původnosti stále více slevovat stejně, jako jinde ve světě,
kde původní stromy nahrazují palmy olejné, palmy kokosové,
banánovníky, pomerančovníky , kávovníky atd. Co oko nevidí, tak srdce nebolí a není to pouze dílo člověka. Ono asi
prvý kořen, či semeno takové křídlatky přivezl nechtíc
člověk, ale o zbytek se už stará Darwinova teorie o úspěšnosti druhu, který vítězí i bez pomoci lidí nad tou
původní flórou. Totéž se stávalo na korálových atolech,
když tam doplul bez lidské pomoci kokosový ořech a nahradil
původní stromy, které tam dopluly dříve, než on. Totéž je u ryb , ptáků, savců a o lidí, kde vítězí ti přizpůsobiví, lépe se množící, odolní chorobám a škůdcům. Člověk se to někdy snaží brzdit, ale sám neumí brzdit ani svůj zánik ohrožený sám sebou. Zatím se lidé stále množí, ale
strop už není daleko a zvítězí pouze ti nejúspěšnější,
přizpůsobivější a nejagresivnější a to nebudou určitě ti
konzervativci lpící na původnosti a konzervaci současného
stavu.
P. S. Od rána se tu dnes krmí hejno vrabců na semenech thují. Naučili se to v zimě konzumovat a zřejmě jim to chutná více než pšenice. Takže nakonec i ty thuje jim
jsou k něčemu a viděl jsem na nich už i mlynaříky. Takže
po předchozím nesouhlasu s tímto sousedovým plotem jsem
došel k názoru, že jsou dobré k hnízdění kosů a červenek
a v zimě jako zdroj potravy. Prostě úměrnost a nikoliv
pouze striktní odmítání všeho nového.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist