Na jihu Francie propukla sezona velkých požárů, píše AFP
Na oba departementy, které se nacházejí na pobřeží Středozemního moře, se od 27. června vztahuje výstraha před vlnou veder. V Héraultu včera ve čtyři odpoledne naměřili více než 36 stupňů Celsia a v Bouches-du-Rhône téměř 35 stupňů, uvedli meteorologové.
V Héraultu podle hasičů vypukl požár kolem 13:30 na kopci Col de la Tortue v katastrálním území obce Fabrègues poblíž dálnice A9 a hustý kouř přiměl okolo 15:20 úřady tento úsek uzavřít. Okolo 17:00 shořelo 100 hektarů borového lesa a požár pokračoval. Vozidla uvízlá na dálnici plameny nezasáhly, ujistili hasiči, podle kterých si oheň dosud nevyžádal žádné oběti, ani nevynutil evakuace, ale hašení komplikuje silný vítr. S plameny bojují dvě stovky hasičů se 60 vozidly a tři letadla typu Canadair.
Loni v srpnu ve stejné oblasti shořelo téměř 300 hektarů.
Požár v Bouches-du-Rhône vypukl okolo 3:30 ráno v těžko přístupné kopcovité oblasti u města Le Rove, kde žije asi 5200 lidí. V jednu chvíli s plameny bojovalo téměř 350 hasičů s podporou dvou vrtulníků a dvou letadel Canadair. Šlo o největší požár v departementu od roku 2023. Asi 150 lidí, kteří byli preventivně evakuováni, se již smělo vrátit domů.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (5)
vaber
6.7.2025 08:39Břetislav Machaček
6.7.2025 10:03materiálů. Tráva se nespásá a hromadí se jako suchá stařina. Dřevo z keřů
a stromů zůstává na místě do prvého ohně a svojí výhřevností kdysi málo
zničující požáry dělá zničujícími. Ono je rozdíl, když rychle shoří nízká
suchá tráva a nebo když je vysoká a zapálí i vrstvu suchých větví a souší
velkých průměrů a u souší i výšky. Přízemní požár travin lze vždy snadno
zastavit i izolačními pásy, ale požár v korunách souší pásy přeskočí
a horký vzduch z tak výhřevného ohně unáší hořící třísky stovky metrů
a zapaluje porosty a domy. Co s tím? Prostě dbát na eliminaci hořlavého
materiálu a hlavně toho silně vyhřevného, jakými je klestí a souše. To
už znali naši předci a vlastníci lesů klestí a souše darovali chudině
k otopu. Dnes je trend opačný a záměrně se obojí v lesích ponechává a
výsledky se už dostavují. Poučme se z historie a nedělejme se stále
chytřejší, než mnoho generací před námi. Zkušenosti jsou k nezaplacení!
vaber
7.7.2025 08:16 Reaguje na Břetislav MachačekTeorii o přemnožené biomase vymysleli ,kde asi, no v Americe ,protože potřebovali kácet a kácet a použili to jako argument pro potřebu kácení ,no a všichni to nyní opakují.
To jsem si nevymyslel, opět zdroj NG ,starý 35let.
Břetislav Machaček
7.7.2025 18:36 Reaguje na vaberzemědělců asi moc náchylné k požárům nebyly a ty ostatní
hořely i tehdy. Následně se buď samy zalesnily a nebo byly
nahrazeny přírodními travními porosty, jež byly příležitostí
pro množení spásačů, kteří je udržovali jako pastevní plochy, které jako prvé změnili na ornou půdu prví zemědělci. Pak následovalo záměrné vypalování lesů a nebo
jejich kácení a zúrodnění pro zemědělství a pastevectví.
Pak už ale bylo zemědělské půdy dostatek a došlo i na
ochranu lesů, které potřebovali k otopu a prvému průmyslu
jako hutnictví kovů a sklářství. Lesy bylo třeba chránit
před požáry a taky proto, že požár lesa snadno přeskočil
na dřevěné lidské stavby, pole se zrajícím obilím atd.
Započala éra ochrany lesa před požáry a ta přetrvává mimo
idiotských nápadů pseudoekologů chválabohu dodnes. On
i náhodný požár bleskem je samozřejmě daleko méně častý,
než požár zaviněný člověkem a požár stromu bleskem v
bouřce bývá často deštěm taky uhašen a tak je pouze velmi
vyjímečný. Zkuste si doma na zahradě udělat pokusy se
vznícením různých druhů špalků uřezaných z různých stromů
postavených v nízké suché trávě, v trávě suché a vysoké
a ve vrstvě suchého klestí. Čerstvě uřezané špalky z
většiny stromů nestačí rychle hořící krátká tráva ani
zapálit, ale ta vrstva klestí už ano a je-li špalek
navíc suchý, tak žár z jeho hoření zapálí i sousední
špalky z čerstvého dřeva. Výjimkou jsou lehce zápalné
druhy jehličnanů a třeba břízy, které zapálí i ta
krátká suchá tráva při svém hoření. Je to pokus z
praxe a nikoliv pouhá teorie, který kdysi předváděli
hasiči k demonstraci hořlavosti a výhřevnosti dřeva
spolu s tehdy normálními vědci. Byl to materiál k
prevenci požárů lesů , ale dnes je tu trend hromadění
hořlavé hmoty v lesích jako ukládání uhlíku při mánii
s regulací vzniku CO2. Prostě a jasně ideologie opět
popírá praxi a výsledky se dostavují stále častěji.
Ze Středomoří s častějším výskytem přírodních požárů
známe třeba duby korkové, které sice na povrchu ohoří,
ale díky míze hoření zastaví a tlustá vrstva korku
ochrání kmen a podkorní vrstvy důležité pro život
stromu. Jak prosím vznikne velký žár zapalující živý
strom, když v lese hoří pouze nízká tráva kolem toho
stromu tak krátkou dobu, že žádný žár nevytvoří? To
hořící klestí, či hořící sousední souš je jiný kalibr!
vaber
7.7.2025 19:56 Reaguje na Břetislav MachačekMánie je uklízet les a myslet si, že jsme zabránili požárům .