Na komínu elektrárny v Ledvicích se vylíhla tři sokolí mláďata
"Skupinu ČEZ lze bez nadsázky označit za největší hnízdiště sokola stěhovavého v České republice," uvedl ornitolog a zoolog ústeckého muzea Václav Beran. Do letošního roku na stavbách Skupiny ČEZ sokolí páry vyvedly podle něj 66 mláďat. "Jen v loňském roce se jich vylíhlo v severních Čechách deset a další čtyři ve středních Čechách," uvedl Beran. Kolik mláďat bude letos, si ale ještě netroufá odhadnout.
V budce elektrárny v Ledvicích se letos stejně jako loni vylíhla tři mláďata. Kroužkování nebylo plánované, ornitolog chtěl v elektrárně původně instalovat jen fotopasti. Nečekal, že mláďata budou nyní už tak velká. "Jsme rádi, že se našemu sokolímu páru daří," uvedl ředitel elektrárny Jiří Šinágl.
Podle něj v tomto období dbají pokynů ornitologů a snaží se sokoly nerušit. "To znamená, že po celou dobu zahnízdění jsou odloženy veškeré aktivity, které bývají spojené s výstupem na komín či jiné výškové objekty v jeho bezprostředním okolí, pokud by se ovšem nejednalo ohrožení provozu nebo bezpečnosti a zdraví zaměstnanců," dodal Šinágl.
První hliníkovou sokolí budku v republice ČEZ umístil v roce 2011 na ochoz chladicí věže elektrárny v Tušimicích na Chomutovsku, nyní má budky ve všech svých elektrárnách i třeba na komíně teplárny v Trmicích na Ústecku. Sokoli se v minulých letech vylíhli také na komínech rafinérie v Kralupech nad Vltavou, v areálu neratovické Spolany, v chemičce Unipetrol v Záluží u Litvínova nebo také na komínech v pražských Holešovicích či Michli.
Sokol stěhovavý se dožívá až dvaceti let a na svá oblíbená hnízdiště se vrací celý život. Z české krajiny sokoli vymizeli v 70. letech minulého století kvůli nadměrnému používání pesticidů v zemědělství. Opětovně se začali objevovat na konci 80. let. Na přelomu tisíciletí se v Česku pohybovalo již zhruba dvacet párů. Dnes díky přísné ochraně žije na území ČR zhruba osmdesát párů sokola stěhovavého.
reklama

Rok 2026 bude patřit chráněným krajinným oblastem. Na jejich význam upozorní řada akcí
V opuštěné Cihelně Chmeliště objevili odborníci 11 vzácných druhů hub
Pražské oázy biodiverzity: I v hlavním městě lze stále objevovat v Česku dosud neznámé lišejníky