Na konferenci o pražském ovzduší se nejvíce probírala doprava

„Jsou tři zdroje prachu z dopravy. Jeden je ze spalin, druhý je z otěru pneumatik a třetí je ze znovuzviřování prachu. Emise z motoru lze snižovat tím, že se obnoví vozový park. Znovuzviřování je velmi významný zdroj znečišťování, které můžeme snižovat úklidem. Největší oříšek je v současné době otěr z pneumatik,“ řekl na nedávné konferenci věnované kvalitě ovzduší v Praze radní Petr Štěpánek.

Doprava způsobuje vyšší výskyt oxidů dusíku, prachových částic, těkavých látek i polyaromatických uhlovodíků v ovzduší. Na obrázku Magistrála u Národního muzea v Praze. Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported
Foto: Martin Mach Ondřej/Ekolist.cz

Radní pro životní prostředí Petr Štěpánek dále vyzdvihl významný vliv zeleně: „Jedno z těch větších opatření, která mají zlepšit kvalitu ovzduší ve městě, je výsadba nových lesů na zemědělské půdě. Ta je sama o sobě také zdrojem emisí prachu. Zaměřujeme se hlavně na oblasti Prahy, kde je lesů nejméně. Konkrétně v severovýchodní oblasti Letňan s expanzí do Kbel, Vinoře a Čakovic a potom na oblast mezi Dolními Počernicemi a Běchovicemi.“ Podle Štěpánka se město snaží vysazovat dřeviny původních listnatých druhů, jehličnany mají prostor pouze zpestřovat a oživovat v zimních měsících.

„Všechna evropská města se střetávají a bojují s vlivem emisí z dopravy na kvalitu ovzduší. Šedesát až osmdesát procent všech emisí v evropských metropolích vzniká z dopravy,“ řekla Mária Kazmuková z Útvaru rozvoje hlavního města.

Kazmuková pak představila evropský projekt CITEAIR (http://www.citeair.eu/) a pod něj spadající webovou stránku http://www.airqualitynow.eu/, kde lze najít aktuální informace o stavu ovzduší ve více než 60 městech v Evropě.

Mária Kazmuková dále mluvila o stavu ovzduší a provedených opatřeních v Berlíně. I v německé metropoli se potýkali s problémem dopravy, snažili se omezit těžkou a individuální dopravu, ale až do roku 2008 měla přijatá opatření jen krátkodobý efekt. Minulý rok ale v centru Berlína vyhlásili nízkoemisní zelenou zónu. Automobily jsou označeny barevnými nálepkami podle toho, jaké emisní limity splňují, a starým ekologicky nevyhovujícím vozidlům je vjezd do středu města pod hrozbou vysoké pokuty zakázán. Tato pravidla se časem zpřísňují. Nepřekvapuje tedy, že lidé, jejichž vozidla tvrdším pravidlům nevyhovují, se brání. Podle berlínské radnice měli ale na přizpůsobení se novým předpisům více než tři roky.

„Podíl aut, která nesplňovala limity, se rapidně snížil,“ popisuje vliv Kazmuková výsledky berlínských opatření. I lidé, kteří do centra pravidelně nezajíždí, vyměnili kouřící automobily za takové, se kterými mohou do nízkoemisní zóny zajet. „Také se snížil objem dopravy, v nízkoemisních zónách, ale i okolních zónách,“ pokračovala Kazmuková. Stalo se tak především díky menšímu používání starších, ekologicky nevyhovujících aut. „Samozřejmě, že došlo ke snížení emisí, skoro o 24 %,“ říká Kazmuková. Podle ní se tímto systémem inspirovalo na 80 měst.

Podle tiskového mluvčího magistrátu Jiří Wolfa, že Praha podnikla podobné kroky. Vyhláška z roku 2005 zakazuje vjezd nákladním autům nesplňujícím emisní limity do historického centra.

Jaroslav Šolc, specialista na informace v oblasti životního prostředí ze společnosti SIKS a.s., zdůraznil nutnost komplexního přístupu k péči o životní prostředí, ve kterém je zohledněna i poloha města, jeho hospodářský vývoj nebo charakter zástavby a výskyt zeleně. Připomněl, že během 15 uplynulých let se v Praze významně snížily emise ze stacionárních zdrojů. Například hodnoty vypouštěného oxidu siřičitého se podle něj snížily až dvacetkrát.

Za aktuální problém považuje znečištění produkované mobilními zdroji, což se odráží ve vyšším výskytu oxidů dusíku, prachových částic, těkavých látek i rakovinotvorných polyaromatických uhlovodíků v ovzduší: „Narůstající počet automobilů je naštěstí kompenzován kvalitnějšími motory a nižšími emisními limity automobilů, takže nedochází k tak dramatickému nárůstu emisí,“ poznamenal. Nicméně i tak podle něj dochází třeba právě u zmiňovaných nebezpečných polyaromatických uhlovodíků nebo přízemního ozónu na některých místech v Praze k překračování limitů.

	Na konferenci vystoupil i Guenther Schermann, který informoval o stavu ovzduší a provedených opatřeních ve Vídni. Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported
	Foto: Zdeňka Vítková/Ekolist.cz

Guenther Schermann z Vídně přestavil tamější systém měření znečištění ovzduší a jejich informační systém (http://www.wien.at/ma22/luftgue.html). Podle něho je pro čistotu ovzduší ve Vídni významné množství zeleně v údolí okolo Dunaje, příznivá poloha hlavního města Rakouska, ale i zavádění filtrů ve spalovnách a teplárnách v 80. letech. Schermann poznamenal, že na příznivé životní prostředí města má neblahý vliv i kouření cigaret.

Milan Bukolský z České inspekce životního prostředí zmínil vliv prachových částic na lidské zdraví. Kromě respiračních onemocnění se prach může podílet na rozvoji mnoha jiných onemocnění, například ovlivňovat kardiovaskulární nebo reprodukční systém. Nejnebezpečnější jsou nejjemnější částice, které pronikají nejhlouběji do dýchacích cesta a také mají větší schopnost reagovat. Některé z nich jsou rakovinotvorné nebo se jedná o těžké kovy, z nichž jsou v současnosti nejproblematičtější vysoké koncentrace arsenu. Podle Bukolského má významný vliv na vznik těchto částic automobilová doprava.

Jana Kučerová představila projekt Čistá a zelená Praha, který vznikl inspirován průzkumem veřejného mínění, ve kterém Pražané vyslovili mimo jiné přání mít ve městě více zeleně a méně shonu. V případě dopravy pak lidé pozitivně vnímají alternativní způsoby dopravy a možná překvapivě se nebrání ani zavedení mýtného.

Tomáš Kolinger z Pražských služeb, které se kromě odpadového hospodářství zabývají i čištěním komunikací. Podle Kolingera Pražské služby zavádějí vozidla na stlačený zemní ply (CNG), která díky své menší spotřebě produkují méně emisí i hluku. „Počet vozidel na CNG je ke konci roku 2009 21 kusů. V roce 2010 bychom chtěli, aby k nim přibylo dalších 14 vozů,“ řekl Kolinger a dodal: „je pravda, že pětatřicet vozidel asi těžko může zachránit ovzduší v Praze, ale my vnímáme tyto záležitosti jako psychologický prvek. A věřím, že nás budou další firmy v brzké době následovat.“ Pražské služby se dále společně s magistrátem podílí na intenzifikaci čištění komunikací, jež má také vliv na nižší prašnost v ulicích.

Aleš Bláha, ředitel závodu na energetické využití odpadu v Malešicích, krátce představil technologii a postup spalování odpadu a čištění spalin v pražské spalovně. „Technologie se vyvíjejí a my jsme se snažili aplikovat je tak, abychom drželi krok se zpřísňováním limitů,“ řekl Bláha. „Když se podíváte na naše emise, jsme v průměru na dvaceti procentech povolených limitů. To je obrovská rezerva.“ Co se týká často diskutovaných dioxinů a furanů, po zavedení dioxinových reaktorů je spalovna na 7 % povoleného limitu.

Bláha také zdůraznil, že limity pro spalovny jsou několikanásobně přísnější, než pro uhelné elektrárny. „Ta technologie je opravdu čistá,“ řekl, „protože jednak nás nutí legislativa a jednak my sami chceme být technologicky vepředu. Je to i určitá soutěž mezi jednotlivými spalovnami.“

Radek Zamrazil z Dopravního podniku hovořil zejména o znečišťování pražského ovzduší autobusovou dopravou a obnově vozového parku. Ta podle jeho slov půjde cestou přes vozidla na hybridní pohon až po elektropohon. Dále se zmínil o snaze snížit prašnost z tramvajové dopravy zefektivněním sypání písku na koleje, který pomáhá tramvajím brzdit.

Konference „Čisté ovzduší v Praze“, pořádaná magistrátem hlavního města Prahy, se konala 11. prosince 2009. Vystoupilo na ní celkem deset řečníků, především zástupců města Prahy a velkých pražských podniků, které se velkou měrou podílí na úrovni životního prostředí v Praze.

---

reklama

---