Na Moravě se šíří invazivní klejicha, ochranáři volají po systémovém řešení
19.7.2022 11:36
(ČTK)
Klejicha se podle Jurka dostala z okrasných zahrad do přírody už na začátku 20. století. "Její zrádnost je v tom, že se neuvěřitelně rychle šíří, a to nejen díky semenům, ale i výborné schopnosti zmlazovat, čili vegetativně se šířit,“ doplnil Jurek.
Nejvážnější situace je podle ochranářů v evropsky významné lokalitě Kamenný vrch u Kurdějova na Břeclavsku, zejména v části, které se říká Kamenec. "Klejicha se začíná šířit i do zdejších mandloňových sadů, kde do pár let, pokud se nezasáhne, udělá naprostou zkázu,“ uvedl Vilém Jurek, který pracuje jako koordinátor terénních prací ochranářských projektů LIFE Sub-pannonic a LIFE SouthMoravia.
Klejicha se podle Jurka dostala z okrasných zahrad do přírody už na začátku 20. století. "Její zrádnost je v tom, že se neuvěřitelně rychle šíří, a to nejen díky semenům, ale i výborné schopnosti zmlazovat, čili vegetativně se šířit,“ doplnil Jurek. Ohnisko v poslední době zaznamenal také třeba nedaleko Stránské skály v Brně.
Potlačování klejichy pomocí sečení je podle ochranářů těžká a marná práce. "Musíme zvolit chemickou metodu, kdy se před květem nebo v době kvetení aplikuje herbicid na list. Musí se používat o něco silnější koncentrace a do roztoku se přidává smáčedlo. Klejicha má obranný mechanismus. Obsahuje latex jako fíkus nebo kaučukovník. Navíc má kožovité listy, přes které herbicid špatně vniká do rostliny,“ popsal Jurek.
Projekt LIFE SouthMoravia má za cíl zlepšit stav ochrany v šesti jihomoravských lokalitách a také ve středočeské lokalitě Žehuňsko. Projekt LIFE Sub-pannonic pomáhá chránit 28 území a také několik výjimečně vzácných druhů rostlin na jižním a východním Slovensku a jižní Moravě.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Invazní ekologové Botanického ústavu AV ČR jsou opět na světovém seznamu nejcitovanějších vědců
Německý prodejce uzenin zpracovává maso přemnožených mývalů
V Mohelenské stepi na Vysočině ochránci jako nepůvodní druh likvidují i opunciiOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Karel Zvářal
19.7.2022 12:02Je třeba s tím něco dělat, a to nejen s nejčastěji uváděnými druhy, ale také těmi, které zatím nikdo neřeší. V součtu je to pro naši flóru a faunu velká hrozba, byť pro obyčejného člověka je "rostlina jako rostlina, hlavně že tam něco kvete...".
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
22.7.2022 08:40Když chemii do přírody tak pouze z rukou ochranářů. Je potřeba používat silnější koncentrace..... Že se nestydíte.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
22.7.2022 13:38 Reaguje na Jarek SchindlerKdyž chcete vyhubit bolševník, akát, klejichu, křídlatku... atd, tak vám nic jiného než chemie nezbude. A nebo se s invazními druha smířit
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.7.2022 19:40 Reaguje na Slavomil VinklerPro některé firmy je to príma kšeft. Vyhubí je na určeném
pozemku a o pět metrů vedle to nechají vesele růst. Za
rok se vrátí a stříkají znovu. Nepostupuje se u řek od
pramenů dolů po proudu a tak i povodeň vše zase obnoví.
V hustém lesním porostu se žádné z jmenovaných rostlin
nelíbí, ale po vykácení porostů bobry se u nás množí
křídlatka i tam, kde nikdy nebyla. Škoda, že jim nechutná,
když už jim zachutnala kukuřice z okolních polí. Já si
křídlatku na pozemku vyhubil bez chemie namulčováním
starým gumolitem a po dvou letech po ní nenyla ani
památka. Taky pomáhá pravidelné sečení na krátko, neboť
i kořeny se vysílí bez nadzemní hmoty nutné pro fotosyntézu.
Odpovědět
pozemku a o pět metrů vedle to nechají vesele růst. Za
rok se vrátí a stříkají znovu. Nepostupuje se u řek od
pramenů dolů po proudu a tak i povodeň vše zase obnoví.
V hustém lesním porostu se žádné z jmenovaných rostlin
nelíbí, ale po vykácení porostů bobry se u nás množí
křídlatka i tam, kde nikdy nebyla. Škoda, že jim nechutná,
když už jim zachutnala kukuřice z okolních polí. Já si
křídlatku na pozemku vyhubil bez chemie namulčováním
starým gumolitem a po dvou letech po ní nenyla ani
památka. Taky pomáhá pravidelné sečení na krátko, neboť
i kořeny se vysílí bez nadzemní hmoty nutné pro fotosyntézu.
JS
Jarek Schindler
23.7.2022 10:06 Reaguje na Slavomil VinklerAno, normálně s používáním chemických prostředků pro ochranu problém nemám. Problém mám pokud to chtějí používat sami ochranáři kteří jinak proti pomalu všem prostředkům brojí. Zdá se mi to celkem divné, když na jednu stranu jim vadí nyní například lepové pasti a na druhou stranu ,když to sami potřebují tak jim nevadí ani silná koncentrace chemických prostředků. Takže bych doporučil rýč a můžou pracovat. Ono by to nakonec šlo možná i tím rýčem.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
24.7.2022 07:34 Reaguje na Jarek SchindlerPokud jsou té rostliny hektary, nebo desítky hektarů, obyčejný rýč nepomůže.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
24.7.2022 11:26 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaRýč ani ne, ale možná motorová kosa a hrábě a multuikára či traktor s valníkem na odvoz biomasy.
Klejichu neznám, nevím o ní nic, nicméně je běžné, že u většiny intenzívně rostoucích rostlin růst velmi omezuje pravidelné odstraňování živin ze stanoviště formou odstraňování hmoty rostliny. Chtělo by to tak aspoň dvakrát za rok, respektive sezónu - léto. Pravda, je to nákladé.
Ale v naší přírodě má takové vysekávání i obecně velmi kladný vliv vliv na biotop. Konkrétně na zvěř a na ochranu lesa. Pozdní sekání, ke konci srpna a v září totiž přináší do tohoto místa až po podzního podzimu mladou trávu či mladé porosty rostlin velmi vhodné jako pastva pro lesní zvěř. A když má lesní zvěř hluboko do podzimu takovou pastvu z čerstvé zelené trávy a rostlin, o to méně potom ožírá vysázené stromky v lese.
Odpovědět
Klejichu neznám, nevím o ní nic, nicméně je běžné, že u většiny intenzívně rostoucích rostlin růst velmi omezuje pravidelné odstraňování živin ze stanoviště formou odstraňování hmoty rostliny. Chtělo by to tak aspoň dvakrát za rok, respektive sezónu - léto. Pravda, je to nákladé.
Ale v naší přírodě má takové vysekávání i obecně velmi kladný vliv vliv na biotop. Konkrétně na zvěř a na ochranu lesa. Pozdní sekání, ke konci srpna a v září totiž přináší do tohoto místa až po podzního podzimu mladou trávu či mladé porosty rostlin velmi vhodné jako pastva pro lesní zvěř. A když má lesní zvěř hluboko do podzimu takovou pastvu z čerstvé zelené trávy a rostlin, o to méně potom ožírá vysázené stromky v lese.
SV
Slavomil Vinkler
24.7.2022 20:08 Reaguje na Radim PolášekKlejicha je v Brně u Globusu. Pokud je sekána 5x za rok tak nevykvete, ale roste pořád bohatě už několik let.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
25.7.2022 05:01 Reaguje na Slavomil VinklerPosekat, přerýt, vybrat kořeny. Pokud to uděláte 5x do roka tak bych řekl, že do tří let je klejicha minulostí.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
25.7.2022 04:58 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPane Šeděnka ono je to podobné například s tím kůrovcem. Pokud jeho stavy dosáhnou stavu kalamitního je potřeba na tu kalamitu adekvátně reagovat. To platí pro vše co se nakonec vymkne nějakému normálu či únosnosti. Bohužel v tomto státě o adekvátní reakci a to na cokoliv budou asi rozhodovat pouze ochranáři. Tady se nám to nelíbí, nebudete zasahovat nebo k zásahům používat určité technologie. Tady to potřebujeme My páni ochranáři a tak se může používat i to co jinde kritizujeme. Prostě dvojí ochranářský metr.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
24.7.2022 11:15 Reaguje na Slavomil VinklerTo je nesmysl. Například křídlatku jakožto nitrofilní rostlinu stačí pravidelně sekat a současně provádět velmi důležitou věc,posekanou biomasu z místa odstrańovat. Jakmile vlivem odstraňované biomasy ubude v půdě dusíku, vzrůstnost křídlatky se stane úplně minimálné a běžné naše domácí rostliny se stanou vůči křídlatce úplně snadno konkurenceschopné. Pozoroval jsem například už před mnoha lety růst křídlatky na obyčejné extenzívní louce pravidelně sekané na seno a tam křídlatka nedostakem živin a konkurencí trávy skomírá a hyne sama od sebe.
Je naprostý nesmysl třeba křídlatku likvidovat chemicky a současně tu chemicky zlikvidovanou biomasu nechat na místě. ta se rozloží , obohatí půdu a příští rok tam křídlatka rostě ještě intenzívněji.
S klejichou hedvábnou nemá zkušenosti, ale nejspíš to bude podobné.
Odpovědět
Je naprostý nesmysl třeba křídlatku likvidovat chemicky a současně tu chemicky zlikvidovanou biomasu nechat na místě. ta se rozloží , obohatí půdu a příští rok tam křídlatka rostě ještě intenzívněji.
S klejichou hedvábnou nemá zkušenosti, ale nejspíš to bude podobné.
RP
Radim Polášek
24.7.2022 11:19JJ, není tomu dlouho, co se sazenice klejichy hedvábné inzerovaly pro včelaře jako včelařská rostlina.
Asi bude fakt to, že když mají včelstva v dosahu třeba jenom hektar monokultury klejichy, případně 5 - 10 hektarů v porostu převládající klejichy, mohou včelstva z tohoto porostu získat pár tun medu. A tuším ještě kvalitní výživu včelstev z pylu.
Odpovědět
Asi bude fakt to, že když mají včelstva v dosahu třeba jenom hektar monokultury klejichy, případně 5 - 10 hektarů v porostu převládající klejichy, mohou včelstva z tohoto porostu získat pár tun medu. A tuším ještě kvalitní výživu včelstev z pylu.
vš
