Na první plavbu se vydala nákladní loď se speciálními pevnými větrnými plachtami
21.8.2023 22:47 | LONDÝN
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Cargill
Odhaduje se, že odvětví lodní dopravy je zodpovědné přibližně za 2,1 procenta celosvětových emisí oxidu uhličitého.
Speciální plachty jsou vysoké 37,5 metru a jsou vyrobené ze stejného materiálu jako větrné turbíny, aby byly odolné. Díky WindWings může být plavidlo unášeno větrem a ne se spoléhat pouze na svůj motor. Za dobu životnosti plavidla by tak mohla tato technologie snížit emise lodi o 30 procent.
Technologii vyvinula britská firma BAR Technologies. Šéf firmy John Cooper řekl BBC, že podle něj bude tato plavba pro námořní odvětví přelomová. Předpovídá, že do roku 2025 by měla mít polovina nově stavěných lodí větrný pohon.
"Důvodem, proč jsem si tak jitý, je naše úspora paliva - jeden a půl tuny paliva denně. Když na loď umístíme čtyři křídla, ušetříme šest tun paliva, což je 20 tun CO2 denně. To jsou obrovská čísla," řekl Cooper.
Podle odborníků je větrná energie slibnou oblastí, kterou je třeba prozkoumat, protože bude trvat nějakou dobu, než se objeví nová, čistší paliva. Do té doby je nezbytné udělat vše pro to, aby každá cesta byla co nejefektivnější. Větrná technologie ale nemusí být vhodná pro všechna plavidla, například tam, kde plachty překážejí při vykládání kontejnerů.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Splavnění Labe do Pardubic čeká na posouzení vlivů na životní prostředí
Loď Viking Energy bude první zásobovací lodí poháněnou amoniakem
Lodní doprava znečišťuje více oxidy síry než emisemi skleníkových plynů, upozorňuje FreidingerOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (60)
PJ
Pavel Jeřábek
21.8.2023 23:41Že by se splnil sen konstruktérů lodí někdy z druhé poloviny 20 století?
Vybavuje se mi článek z VTM, kde právě podobné plachty popisovali jako řešení na snížení nákladů na lodní přepravu.
Odpovědět
Vybavuje se mi článek z VTM, kde právě podobné plachty popisovali jako řešení na snížení nákladů na lodní přepravu.
ss
smějící se bestie
22.8.2023 05:45 Reaguje na Pavel JeřábekAno, v tom časopise byly velmi zajímavé technické věci.
Je smutné, že dostávají příležitost až po 50letech !
Odpovědět
Je smutné, že dostávají příležitost až po 50letech !
RP
Radim Polášek
24.8.2023 06:55 Reaguje na Pavel JeřábekPřesně totéž se vybavilo mně. Já jsem ten článek a nákres viděl tehdy tuším v ABC.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
22.8.2023 09:28Dejme tomu 15 tisíc km za 6 týdnů, to je šnečí rychlost 13 km/hod. To se nemůže rentovat!
Taková loď by měla být poháněna malým jaderným reaktorem!
Odpovědět
Taková loď by měla být poháněna malým jaderným reaktorem!
DV
Daniel Višňovský
22.8.2023 18:54 Reaguje na Jiří SvobodaJaderný reaktor pro pohon lodi je plusminus miliarda USD.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
23.8.2023 12:19 Reaguje na Daniel VišňovskýJde o zdroj na cca 3 MWe. Co by na tom bylo za miliardu USD?
Odpovědět
PH
Petr Hariprasad Hajič
23.8.2023 15:33 Reaguje na Jiří SvobodaJaderný reaktor potřebuje obsluhu, údržbu, zabezpečení. Je zde riziko a to nemalé v případě havárie. Teď nedávno hořela loď s několika tisíci aut na palubě. Posádka urychleně loď opustila. Řekněte mi, co se stane s reaktorem, který jede na plný výkon a nikdo ho neobsluhuje?
Odpovědět
JS
Jaroslav Studnička
23.8.2023 21:16 Reaguje na Petr Hariprasad HajičSrovnávat jadernou elektrárnu s kontejnerovou lodí?
Gratuluji vám za nejhloupější příspěvek dnešního dne!
Odpovědět
Gratuluji vám za nejhloupější příspěvek dnešního dne!
RP
Radim Polášek
24.8.2023 06:59 Reaguje na Petr Hariprasad HajičProč by měl v případě požáru jet na plný výkon?
V případě problému obsluha zmáčkne "červené tlačítko chráněné průhledným poklopem" a reaktor se během sekund havarijně zastaví. A pokud bude reaktor moderní konstrukce, jako že dnes už to je u nových reaktorů automatické, zvládne se v takovém stavu uchladit i pasívně.
Odpovědět
V případě problému obsluha zmáčkne "červené tlačítko chráněné průhledným poklopem" a reaktor se během sekund havarijně zastaví. A pokud bude reaktor moderní konstrukce, jako že dnes už to je u nových reaktorů automatické, zvládne se v takovém stavu uchladit i pasívně.
RP
Radim Polášek
24.8.2023 07:11 Reaguje na Jiří Svoboda3 MWe má zhruba jeden motor ruského vrtulníku KA52
Jedna pořádná loď potřebuje na pohon výkon až nižších stovek MW
Odpovědět
Jedna pořádná loď potřebuje na pohon výkon až nižších stovek MW
LB
Lukas B.
24.8.2023 08:04 Reaguje na Radim Polášektaková emma maersk (což už snad pořádná loď je, ne?) má motor Wärtsilä-Sulzer RTA96-C, který má výkon asi 85 MW, a který ji umožní na plný výkon dosáhnout asi 25 uzlů. udává se spotřeba 13,7 tuny mazutu za hodinu (nevím jestli při plném výkonu?) a při celkové váze 170 tun (u takové lodi je poměr užitečné hmotnosti k celkové velmi dobrý, třeba až 7:8).
čtvrtinový bulker při méně než poloviční rychlosti takzvané ekonomické (odpor vody roste úplně stejně jako odpor vzduchu na silnici s druhou mocninou) je pak potřeba výrazně menší.
ano, doprava po moři je skutečně velmi efektivní a udává se, že na přepravu jednotky nákladu je 120-150 krát efektivnější než letecká doprava (letadlem, u vrtulníku to bude ještě mnohem nepříznivější)
Odpovědět
čtvrtinový bulker při méně než poloviční rychlosti takzvané ekonomické (odpor vody roste úplně stejně jako odpor vzduchu na silnici s druhou mocninou) je pak potřeba výrazně menší.
ano, doprava po moři je skutečně velmi efektivní a udává se, že na přepravu jednotky nákladu je 120-150 krát efektivnější než letecká doprava (letadlem, u vrtulníku to bude ještě mnohem nepříznivější)
RP
Radim Polášek
24.8.2023 13:03 Reaguje na Lukas B.Díky za ty čísla, já jsem je z paměti neznal.
Problém je ale v tom, že se jedná o přepravní lodi, kde je klíčový údaj pro produktivitu a cenu přepravy udávaná doba přepravy. Neboli pokud rychlost lodi bude výrazně menší než těch 25 uzlů, společnosti budou chtít na jedné straně výrazně zlevnit cenu přepravy, zatímco na druhé straně provozní náklady, jako jsou odpisy lodi, zůstanou zhruba stejné, cena paliva to moc nevytrhne. Dopravci tudíž výrazně klesne zisk.
Odpovědět
Problém je ale v tom, že se jedná o přepravní lodi, kde je klíčový údaj pro produktivitu a cenu přepravy udávaná doba přepravy. Neboli pokud rychlost lodi bude výrazně menší než těch 25 uzlů, společnosti budou chtít na jedné straně výrazně zlevnit cenu přepravy, zatímco na druhé straně provozní náklady, jako jsou odpisy lodi, zůstanou zhruba stejné, cena paliva to moc nevytrhne. Dopravci tudíž výrazně klesne zisk.
RP
Radim Polášek
24.8.2023 13:07 Reaguje na Radim PolášekKoukám, níže to je už pěkně a podrobně popsáno, ještě jednou díky za ta čísla.
Odpovědět
LB
Lukas B.
24.8.2023 13:17 Reaguje na Radim Polášekještě jsem si spočetl u té emmy, že účinnost té hromady prádelních hrnců (pomaloběžného dvoutaktního turbodieselu) je přes 50% - a ano, je to jeden z těch nejefektivnějších motorů na světě.
u velké lodi je nějaká maximální rychlost a nějaká optimální ekonomická, na tu ekonomickou je vyladěna účinnost motoru a tvar šroubu a grimmova kola, maximální rychlost je spíš zajímavé číslo a tou se moc nejezdí (u bulkerů bývá zhruba dvojnásobná než ekonomická a je při ní zhruba dvojnásobná spotřeba paliva, ale někdy může být důvod ji použít)
Odpovědět
u velké lodi je nějaká maximální rychlost a nějaká optimální ekonomická, na tu ekonomickou je vyladěna účinnost motoru a tvar šroubu a grimmova kola, maximální rychlost je spíš zajímavé číslo a tou se moc nejezdí (u bulkerů bývá zhruba dvojnásobná než ekonomická a je při ní zhruba dvojnásobná spotřeba paliva, ale někdy může být důvod ji použít)
DV
Daniel Višňovský
24.8.2023 19:27 Reaguje na Lukas B.Velká letadlova loď má výkon na okolo 230 MW.
Odpovědět
LB
Lukas B.
24.8.2023 21:18 Reaguje na Daniel Višňovskývelká letadlová loď je mimo ekonomická pravidla pro obchodní lodě. na letadlové lodi je posádky (výrazně více kvalifikované) než na bulkeru či kontejnerovce, řekl bych téměř o dva řády, k tomu ledadla a velmi kvalifikovaná parta okolo letadel a vyžadovaná spolehlivost je úplně jinde než u nějakých obchodních necek.
nejmodernější USS General r. Ford má prý dva jaderné reaktory celkem 2x100 MW při výtlaku 100 tis. tun a posádku 4600 mužů (a žen, žánop) a maximálku 30 uzlů.
poslední letadlová loď třídy Nimitz má při podobném výtlaku a cca 6000 posádce podobný výkon a maximálku.
Odpovědět
nejmodernější USS General r. Ford má prý dva jaderné reaktory celkem 2x100 MW při výtlaku 100 tis. tun a posádku 4600 mužů (a žen, žánop) a maximálku 30 uzlů.
poslední letadlová loď třídy Nimitz má při podobném výtlaku a cca 6000 posádce podobný výkon a maximálku.
LB
Lukas B.
24.8.2023 21:25 Reaguje na Lukas B.no a na rozdíl od obchodních necek má letadlovka více šroubů, což ji dává docela fantastickou manévrovatelnost a hbitost - tvrdí se, že generál ford snad zastaví v plné rychlosti na pouhých čtyřech délkách lodi a otočí se v porovnání s Emmou téměř na pětníku. no a taky si veze paliva na 25 let, což je hmotnost paliva pro Emmu na pár dní.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
24.8.2023 07:09 Reaguje na Daniel VišňovskýReaktor za miliardu není problém. Velká kontejnerová loď bude sama o sobě investice řádově v miliardách dolarů.
Spíš je tam problém optimální cestovní rychlosti, protože každý den navíc na moři jsou navíc vynaložené statisíce až miliony dolarů.
"Levná" loď poháněná větrem se tak může svou pomalostí slušně prodražit.
Navíc vlastní vybavení plachtami není zadarmo, aby bylo plachtoví dostatečně řiditelné, musí to být dost složitá, výrobně i n údržbu drahá konstrukce.
A pokud má být loď ekonomicky konkurenceschopná, musí být plachtoví jen pomocný pohon doplněný dostatečně silným jiným zdrojem. Tudíž plachtoví musí být demontovatelné, aby naopak při motorovém pohonu loď nebrzdilo.
Odpovědět
Spíš je tam problém optimální cestovní rychlosti, protože každý den navíc na moři jsou navíc vynaložené statisíce až miliony dolarů.
"Levná" loď poháněná větrem se tak může svou pomalostí slušně prodražit.
Navíc vlastní vybavení plachtami není zadarmo, aby bylo plachtoví dostatečně řiditelné, musí to být dost složitá, výrobně i n údržbu drahá konstrukce.
A pokud má být loď ekonomicky konkurenceschopná, musí být plachtoví jen pomocný pohon doplněný dostatečně silným jiným zdrojem. Tudíž plachtoví musí být demontovatelné, aby naopak při motorovém pohonu loď nebrzdilo.
TS
Tonda Selektoda
22.8.2023 12:27Takže, podle článku, loď sníží své emise až o 30%. A co těch zbylých 70% emisí?
Ty snad vzniknou v lodní kotelně, nebo v kuchyni pro těch pár námořníků?
Odpovědět
Ty snad vzniknou v lodní kotelně, nebo v kuchyni pro těch pár námořníků?
LB
Lukas B.
22.8.2023 14:13 Reaguje na Tonda Selektodapár odpovědí:
1. snížení emisí jen o 30%: účtovaná cena dopravy námořní lodí je buď za kus kontejneru (kontejnerové lodě) tunu nákladu nebo za denní nájem lodi (bulkery - celý náklad má jednoho zákazníka). náklady na loď jsou fixy vázané na čas (odpisy lodi, údržba lodi, plat posádky) a palivo/mazivo. příliš pomalá cesta jen na vítr zpestřená tříměsíčním čekáním v tišině by byla buď děsně drahá pro zákazníka, nebo ekonomicky nesmyslná pro dopravce. takže se předpokládá plachtění jen když správně fouká. no a v úzkých hrdlech a v přístavech se samozřejmě plachtit nedá. 30% je řekl bych odhad realistický.
2. příliš pomalu, jen 13 km/h. maximálka kontejnerových lodí/bulkerů je 15-25 uzlů, optimální ekonomická rychlost je 7-15 uzlů. to plusmínus odpovídá. (notabene ona ta trasa může být delší - pasáty, tajfuny, mořské proudy atakdále - fakt se nejezdí celý pacifik na azimut respektive po ortodromě)
3. ve VTM se o tom psalo před 70. lety: před ropnou krizí bylo něco podobného ekonomický nesmysl. ono popravdě je to furt trochu ekonomický nesmysl, podobně jako "umíme" těžbu uranu z mořské vody, ale nikdo to nedělá. protože "ta vopičárna" bude mít značné nároky na konstrukci lodi, což loď zdraží a sežere část užitečné hmotnosti a bude mít mrtvou spotřebu paliva při kotvení, jak tu vopičárnu bude muset natáčet tak, aby vítr uvázanou lodí necvičil.
4. ony tam budou ještě další špeky, na první pohled je ta "plachtovopičárna" děsně malá a bude fungovat jen ve velmi úzkém rozmezí rychlosti větru. a bude muset být úplně jiný profil proti snosu, protože plachetnice mající profil jako standardní laď s motorem by nebyla schopna jet než na zadní vítr a při bočním větru by byl brutální snos. a tak buď bude výrazně větší ponor (a horší stabilita), nebo bude loď širší (loď s kapacitou panamaxu se nám nevejde do panamy), nebo půjde do háje kapacita lodi.
Odpovědět
1. snížení emisí jen o 30%: účtovaná cena dopravy námořní lodí je buď za kus kontejneru (kontejnerové lodě) tunu nákladu nebo za denní nájem lodi (bulkery - celý náklad má jednoho zákazníka). náklady na loď jsou fixy vázané na čas (odpisy lodi, údržba lodi, plat posádky) a palivo/mazivo. příliš pomalá cesta jen na vítr zpestřená tříměsíčním čekáním v tišině by byla buď děsně drahá pro zákazníka, nebo ekonomicky nesmyslná pro dopravce. takže se předpokládá plachtění jen když správně fouká. no a v úzkých hrdlech a v přístavech se samozřejmě plachtit nedá. 30% je řekl bych odhad realistický.
2. příliš pomalu, jen 13 km/h. maximálka kontejnerových lodí/bulkerů je 15-25 uzlů, optimální ekonomická rychlost je 7-15 uzlů. to plusmínus odpovídá. (notabene ona ta trasa může být delší - pasáty, tajfuny, mořské proudy atakdále - fakt se nejezdí celý pacifik na azimut respektive po ortodromě)
3. ve VTM se o tom psalo před 70. lety: před ropnou krizí bylo něco podobného ekonomický nesmysl. ono popravdě je to furt trochu ekonomický nesmysl, podobně jako "umíme" těžbu uranu z mořské vody, ale nikdo to nedělá. protože "ta vopičárna" bude mít značné nároky na konstrukci lodi, což loď zdraží a sežere část užitečné hmotnosti a bude mít mrtvou spotřebu paliva při kotvení, jak tu vopičárnu bude muset natáčet tak, aby vítr uvázanou lodí necvičil.
4. ony tam budou ještě další špeky, na první pohled je ta "plachtovopičárna" děsně malá a bude fungovat jen ve velmi úzkém rozmezí rychlosti větru. a bude muset být úplně jiný profil proti snosu, protože plachetnice mající profil jako standardní laď s motorem by nebyla schopna jet než na zadní vítr a při bočním větru by byl brutální snos. a tak buď bude výrazně větší ponor (a horší stabilita), nebo bude loď širší (loď s kapacitou panamaxu se nám nevejde do panamy), nebo půjde do háje kapacita lodi.
LB
Lukas B.
22.8.2023 14:46 Reaguje na Lukas B.ještě k velikosti plachet; existují prastaré loďařské vzorečky plocha plachty ku ploše příčného řezu ponoru a cestovní rychlost na boční vítr pro jednotlivé kategorie lodí.
taková cutty sark měla něco přes tři tisíce m2 plachet a trasu austrálie-británie zvládla za 67 dní, tj. 363 mil denně (= průměrná rychlost maličko nad 15 uzlů). tahle vopičárna má (jak píšou) 37,5m vysoké plachty, dejmetomu 20m široké, to je celkem 1500 čtverců - polovina toho co čajový klipr. cutty sark měla necelou tisícovku registrovaných tun (brt, 1brt = 100 krychlových stop čili 2,8m3 nákladového prostoru), pyxis oceán 43 tisíc tun nosnost, cutty sark byla široká 11m, ponor 6m, pyxis 32m, ponor 8,6m - kdybychom si troufli odhad, že budou mít obě stejné Cx a stejný tvar pod vodou (nemají, žánop), potom má pyxis více než 8x menší plochu plachet na m2 příčného řezu ponorem. no prabída.
Odpovědět
taková cutty sark měla něco přes tři tisíce m2 plachet a trasu austrálie-británie zvládla za 67 dní, tj. 363 mil denně (= průměrná rychlost maličko nad 15 uzlů). tahle vopičárna má (jak píšou) 37,5m vysoké plachty, dejmetomu 20m široké, to je celkem 1500 čtverců - polovina toho co čajový klipr. cutty sark měla necelou tisícovku registrovaných tun (brt, 1brt = 100 krychlových stop čili 2,8m3 nákladového prostoru), pyxis oceán 43 tisíc tun nosnost, cutty sark byla široká 11m, ponor 6m, pyxis 32m, ponor 8,6m - kdybychom si troufli odhad, že budou mít obě stejné Cx a stejný tvar pod vodou (nemají, žánop), potom má pyxis více než 8x menší plochu plachet na m2 příčného řezu ponorem. no prabída.
LB
Lukas B.
22.8.2023 14:59 Reaguje na Lukas B.a ještě pro srovnání - novodobá replika magellanovy viktorie je 5m široká při ponoru 3,2 metru a má plochu plachet 166 m2 a dosáhla necelých čtyř uzlů průměrné rychlosti; pomiňme že bude mít určitě trochu horší Cx než moderním softvérem na spotřebu optimalizovaná pyxis, ale poměr plochy plachet k řezu ponorem je dvojnásobný (!) než u pyxis.
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
22.8.2023 21:25 Reaguje na Lukas B.No jo, Lukáši, ale zatím jsem se nedozvěděl, z čeho bude vznikat těch zbylých 70% emisí, pokud bude loď hnána tím větrem. Nebo to snad bude zase jen nějaký hybrid, k oblbování veřejnosti a pokud se nikdo nebude dívat, tak loď svine plachty a rychle popluje k cíli pomocí dvoutaktních lodních motorů a bude pálit mazut?
Odpovědět
LB
Lukas B.
22.8.2023 22:12 Reaguje na Tonda Selektodamoje kupecké porovnávací spočty měly za úkol dokázat, že dvojnásobně oplachtěná viktorka má poloviční cestovní rychlost a že plachty jsou nedostatečné - plně na plachty pojede jen za optimálního větru. jinak budou ty plachty jen připomáhat, no a za bezvětří pojede plně na mazut, stejně tak bude plně na mazut manévrovat v přístavech a v úžinách. a kruciální otázka je, zda 30% spotřeby mazutu má šanci vyrovnat složitější a dražší konstrukci lodi a snížení nosnosti (ta vopičárna má nějakých tun a navíc dost zahejbe těžištěm).
Odpovědět
RP
Radim Polášek
24.8.2023 07:20 Reaguje na Lukas B.No, řekl bych, že běžná cestovní rychlost komerčních lodí bude dnes větší než je rychlost běžného pomalejšího než "optimálního" větru. A rychlost snížit nejde, protože rázem by se tratily tisíce a milióny za delší dobu dopravy zásilek.
Řekl bych tedy, že pokud se bude jednat o komerční loď, bude nutné mít po většinu doby plachty sundané, aby naopak loď nebrzdily.
Odpovědět
Řekl bych tedy, že pokud se bude jednat o komerční loď, bude nutné mít po většinu doby plachty sundané, aby naopak loď nebrzdily.
LB
Lukas B.
24.8.2023 07:49 Reaguje na Radim Polášekony mohou plachty skutečně trochu připomáhat již od větru rychlostí srovnatelného s kýženou ekonomickou rychlostí (tak 4. stupeň beaufortovy stupnice), tedy pokud kurz není příliš ostře proti větru, nabyl jsem (doufám správného) dojmu, že se jedná o profil podobný křídlu u letadla a pomocí "klapek" se mění profil na optimální pro daný kurz a že účinnost "kapky s klapkou" bude mírně vyšší než u napnuté cejchy. no a při větru příliš slabém nebo příliš ostrém kurzu se plachta natočí jako korouhvička napodél s větru, kapka se dá do symetrické polohy.
jiná věc je (a to by mě zajímalo), po jakých trasách se bude přes oceán jezdit, dnešní obvyklé trasy jsou takové, že si lodě si občas trochu zajedou a pomůžou si mořskými proudy, staré dávno opuštěné trasy plachetnic využívaly směr obvyklých větrů.
Odpovědět
jiná věc je (a to by mě zajímalo), po jakých trasách se bude přes oceán jezdit, dnešní obvyklé trasy jsou takové, že si lodě si občas trochu zajedou a pomůžou si mořskými proudy, staré dávno opuštěné trasy plachetnic využívaly směr obvyklých větrů.
PH
Pavel Hanzl
22.8.2023 17:54 Reaguje na Lukas B.To je sice velmi hezké a složité, ale nemáte tam to nejdůležitější. Účinnost těch dnešních plachet může být násobně větší, než klasických. dělaly se i pokusy s větrnými turbínami, které vyrábí elektřinu spolu se solárními panely. To vycházelo celkem dobře, ale moc složitě.
Odpovědět
LB
Lukas B.
22.8.2023 18:13 Reaguje na Pavel Hanzlpane, odpusťte, ale rozumíte něčemu? vůbec něčemu? třeba aspoň mytí nádobí? proč se pletete do diskusí bez jakýchkoli bazálních znalostí?
k věci - účinnost pevné a plátěné plachty se liší o jednotky nebo maximálně o hodně málo desítek procent (tj trakce na jednotku plochy plachty), pevná plachta má hlavní výhodu tu, že neleze přes půdorys lodě, a to znamená že může vykládat "u mola" a projíždět průplavem. a samozřejmě není nutno mít plachtoví ručně posádkou ovladatelné (to je těžká a nebezpečná dřína, a omezuje plochu plachty na něco, co zvládne posádka vybavená vratidlem, ať už mechanickým nebo strojním. plachtu 700m2 by lidskou silou nikdo nevytáhl, nenarefoval, neovládl.
Odpovědět
k věci - účinnost pevné a plátěné plachty se liší o jednotky nebo maximálně o hodně málo desítek procent (tj trakce na jednotku plochy plachty), pevná plachta má hlavní výhodu tu, že neleze přes půdorys lodě, a to znamená že může vykládat "u mola" a projíždět průplavem. a samozřejmě není nutno mít plachtoví ručně posádkou ovladatelné (to je těžká a nebezpečná dřína, a omezuje plochu plachty na něco, co zvládne posádka vybavená vratidlem, ať už mechanickým nebo strojním. plachtu 700m2 by lidskou silou nikdo nevytáhl, nenarefoval, neovládl.
LB
Lukas B.
22.8.2023 18:33 Reaguje na Lukas B.jinak námořnické řemeslo na plachetnicích dosahovalo fantastických hodnot co se týče "pracovních úrazů" a úmrtnosti posádky a kam se na něj hrabala pozemní armáda nebo těžba nerostných surovin. ručně obsluhované plachty jsou kromě sportu naprosto mrtvá (jakkoli krásná a úžasná) technologie, kvůli dřině a nebezpečnosti.
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
22.8.2023 18:59 Reaguje na Lukas B.Nooooo, naše firma, 300 zaměstnanců a poslední dva roky....3 smrtaky.
Odpovědět
LB
Lukas B.
22.8.2023 19:13 Reaguje na Daniel Višňovskýto by bylo na plachetnici za poslední dva měsíce :). žijeme si jak v akvárku.
Odpovědět
PH
Petr Hariprasad Hajič
23.8.2023 15:46 Reaguje na Lukas B.Aerodynamicky tvarovaná plachta, tedy spíše křídlo, bude mít mnohem lepší účinnost i v podmínkách, kdy klasické plachty fungují špatně. Nepopírám, že nemám představu o kolik procent to bude, ale rozdíl tam určitě je. Podobné kevlarové plachty se vyrábí i pro extrémní závodní jachty. Jsou tuhé a připomínají křídlo. Úspora paliva až 30% může být dost významná, ale hlavně, loď se i v případě výpadku agregátů nestane úplně neovladatelná. Doufám, že to mají vyzkoušené i v extrémních podmínkách, tj. v bouři a při velkých vlnách. Pokud ano, bude to dost velká výhoda, aby to stálo za to. Hodně tankerů a dalších lodí nemuselo skončit někde na skaliskách jen proto, že jim selhaly motory.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
23.8.2023 16:33 Reaguje na Lukas B.Tak dlouho už tu jste a přesto se na tohle zeptáte ... Hanzla! Zamyslete se nad sebou.
Jinak za ten vhled do problematiky velké díky, je fajn se aspoň trochu dozvědět o něčem, o čem člověk ví úplné prd.
Odpovědět
Jinak za ten vhled do problematiky velké díky, je fajn se aspoň trochu dozvědět o něčem, o čem člověk ví úplné prd.
JS
Jiří Svoboda
22.8.2023 15:45 Reaguje na Lukas B.2. Těch 15 000 km jsem opravdu podcenil. Aspoň 20 000 km. No pak to není až tak pomalé.
Zajímavé by ale bylo srovnání, kdyby tam dali fotovoltaiku. To by ale musela být nějaká lehká zatahovací konstrukce, aby se dalo vykládat/nakládat. Pořád mi ale vychází malý jaderný reaktor jako nejsmysluplnější.
Odpovědět
Zajímavé by ale bylo srovnání, kdyby tam dali fotovoltaiku. To by ale musela být nějaká lehká zatahovací konstrukce, aby se dalo vykládat/nakládat. Pořád mi ale vychází malý jaderný reaktor jako nejsmysluplnější.
JS
Jiří Svoboda
22.8.2023 15:53 Reaguje na Jiří Svoboda4 plachty nahradí asi 3000 m2 fotovoltaiky. To se tam lehce vleze.
Odpovědět
LB
Lukas B.
22.8.2023 16:17 Reaguje na Jiří Svobodaad fotovoltaika: když půdorys lodi počítáme (nepřesně) jako obdélník šířka krát délka, máme 230m délka * 32m šířka = 7360 m2, když počítáme rovníkový výkon slunce kilowatta na čtverec, fotovoltaika z toho udělá třeba 200W na čtverec, tedy na celou palubu 1500kW. to se zdá úplně super, ale:
- loď jezdí i v noci
- nejen po rovníku
- i za zatažené oblohy
- ekonomická spotřeba bulkeru (jak jsem si vygůglil) je 34 tun mazutu/den/80 tisíc tun nosnosti, pyxis má tonáž poloviční, 17 tun mazutu má v sobě energie 40000kJ/kg, při účinnosti lodního pomaloběžného dvoutaktu 40% je potřeba stálý výkon 40000*17000/24/3600=7870 kJ. no prasmůla, slunce na tovníku v pravé poledne dá sotva pětinu.
takže fotovoltaiky je blbost. možná na jiné planetě, třeba na merkuru, ale tam jednak nejsou oceány, a druhak tam není k žití.
atomová energie by smysl měla - ale vůbec netuším, jak by na tom byla ekonomicky. přece jenom, vojenské ponorky a ledoborce jsou v jiných ekeonomických kategoriích. notabene s tou protiatomovou hysterií.
Odpovědět
- loď jezdí i v noci
- nejen po rovníku
- i za zatažené oblohy
- ekonomická spotřeba bulkeru (jak jsem si vygůglil) je 34 tun mazutu/den/80 tisíc tun nosnosti, pyxis má tonáž poloviční, 17 tun mazutu má v sobě energie 40000kJ/kg, při účinnosti lodního pomaloběžného dvoutaktu 40% je potřeba stálý výkon 40000*17000/24/3600=7870 kJ. no prasmůla, slunce na tovníku v pravé poledne dá sotva pětinu.
takže fotovoltaiky je blbost. možná na jiné planetě, třeba na merkuru, ale tam jednak nejsou oceány, a druhak tam není k žití.
atomová energie by smysl měla - ale vůbec netuším, jak by na tom byla ekonomicky. přece jenom, vojenské ponorky a ledoborce jsou v jiných ekeonomických kategoriích. notabene s tou protiatomovou hysterií.
LB
Lukas B.
22.8.2023 16:20 Reaguje na Lukas B.pardon, nepřenásobil jsem to účinností pomaloběžného dieselu, tedy 40000*17000*0,4/24/3600=3148 kW. takže oprava, slunce v poledne na rovníku dává necelou polovinu potřebného výkonu.
Odpovědět
LB
Lukas B.
22.8.2023 16:37 Reaguje na Lukas B.a to jsem ještě ani nezkusilů napočítat, kolik peněz stojí 7000 m2 fotopanelů a kolik může stát a vážit konstrukce nějakého žaluziového zatahování.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
22.8.2023 18:09 Reaguje na Lukas B.Počítat přece spotřebu přes účinnost motoru je nesmysl, stačí znát spotřebu na km jízdy při určitých uzlech. Těch 40% je silně optimistických do lodního šroubu bych odhadl spíš 20.
Ale klíčem je rychlost. Pokud by loď plula poloviční rychlostí, máte výrazně menší odpor a delší dobu svitu, doplnění větrem atd. vše se už zkoušelo. Aby to fakt fungovalo, musela by loď táhnout další stejnou, pokrytou jen panely.
Odpovědět
Ale klíčem je rychlost. Pokud by loď plula poloviční rychlostí, máte výrazně menší odpor a delší dobu svitu, doplnění větrem atd. vše se už zkoušelo. Aby to fakt fungovalo, musela by loď táhnout další stejnou, pokrytou jen panely.
LB
Lukas B.
22.8.2023 18:18 Reaguje na Pavel Hanzlne, není to nesmysl - ekonomická rychlost bulkeru je kompromis rychlost/spotřeba, tj. fixní a variabilní náklady, a na tyto otáčky je šroub optimalizován (lodní šroub je velmi podobný kaplanově turbíně, kde je účinnost poměrně fantastická).
hele, mě je to blbý stírat takhle v diskusi dospělého člověka který není sprosťák, ale dával jste na základní škole pozor? nechyběl jste na kupecké počty?
Odpovědět
hele, mě je to blbý stírat takhle v diskusi dospělého člověka který není sprosťák, ale dával jste na základní škole pozor? nechyběl jste na kupecké počty?
LB
Lukas B.
23.8.2023 09:56 Reaguje na Lukas B.ještě doplňuji - tahat do toho účinnost lodního šroubu jsou jabka a hrušky. porovnáváme výkon na hřídeli, a jestli tam aktuálně jde z fotovoltaiky nebo z mazutu, je úplně jedno.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
23.8.2023 12:15 Reaguje na Lukas B.Zkusme to z druhé strany. 6t mazutu je 30 % denní spotřeby a 1t mazutu dá asi 4 MWh mechanické práce. Denní spotřeba mazutu je tedy asi 20t a výkon motorů je tedy asi 3 MW. Právě to by šlo špičkově z FVE získat.
Ono s tím větrem těch 30 % také může být napočítáno všelijak. Z části to může být i úspora kvúli nižší rychlosti
Odpovědět
Ono s tím větrem těch 30 % také může být napočítáno všelijak. Z části to může být i úspora kvúli nižší rychlosti
LB
Lukas B.
23.8.2023 13:44 Reaguje na Jiří Svobodajá vím, jsem úzkoprsej a otravnej, ale když takovej bulker stojí několik desítek tisíc USD na den a nakládka či vykládka je maximálně několik dní, tak případná fotovoltaika musí být velmi rychle demontovatelná a namontovatelná, něco jako střecha nad wimbledonským centrálním kurtem. a nesmí se to zaseknout s čákou na třítýdenní servis.
já jsem se dostal ve svém odhadu na 1,5MW, protože není celý den na rovníku pravé poledne. ane nešť - fotovoltaika by snad dala výkon nějakých 10 hodin denně ("pokud nepšijít tajfun", jak praví číňan v sanfranciské prádelně v mé oblíbené dobrodružné knížce), ale loď jede ve dne v noci.
Odpovědět
já jsem se dostal ve svém odhadu na 1,5MW, protože není celý den na rovníku pravé poledne. ane nešť - fotovoltaika by snad dala výkon nějakých 10 hodin denně ("pokud nepšijít tajfun", jak praví číňan v sanfranciské prádelně v mé oblíbené dobrodružné knížce), ale loď jede ve dne v noci.
PH
Pavel Hanzl
26.8.2023 09:18 Reaguje na Lukas B.Píšu o účinnosti motoru, pokud byste si to ráčil přečíst, než začnete kritizovat a urážet.
Odpovědět
LB
Lukas B.
26.8.2023 19:41 Reaguje na Pavel Hanzlvelké lodní motorx jsou nejúčinnější motory vůbec, jsou to dieselové přeplňované dvoutakty při 60-100 otáčkách za minutu, žádná převodovka, šroub je přímo na klikové hřídeli, jsou to obrovské válce zvící prádelních hrnců, kde se vůbec neřeší objem a hmotnost a setrvačné hmoty, jede se přímo po účinnosti a žere to hnusné těžké frakce ropy. a účinnost takové věci velikosti menšího paneláčku je lehoučce nad 50% .
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
22.8.2023 17:55 Reaguje na Jiří SvobodaNa jádro se přece jezdí už desítky let....
Odpovědět
LB
Lukas B.
22.8.2023 18:25 Reaguje na Pavel Hanzlna jádro jezdí ponorky a ledoborce. ne komerční lodě. a nějaké spolehlivé otevřené zdroje o ekonomičnosti provozu vojáků nejsou. a pro vojenské využití ekonomické zákony platí jen velmi omezeně (jakkoli na vedení války jsou potřeba jen tři věi - peníze, peníze a peníze)
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
22.8.2023 19:02 Reaguje na Lukas B.Savannah byla nákladní loď na jaderný pohon......
Odpovědět
LB
Lukas B.
22.8.2023 19:12 Reaguje na Daniel Višňovskýano, ale byla to víceméně prestižní luxusní pasažérská loď sw podivným nákladovým prostorem. nákladní loď to fakticky nikdy nebyla. a ekonomicky skončila krachem. takový fádní capesize bulker by byl přesvědčivější - a o takovém nevím. proč nebylo nic takového na běžný komerční provoz postaveno se lze jen dohadovat *- jestli to vojáci nepustili nebo jestli to bylo mimo ekonomickou realitu popravdě nevím.
Odpovědět
FB
František Balco
22.8.2023 14:18No, pokud těch 30% úspor kompenzujeme 30% nových lodí, tak není nad čím lamentovat.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
22.8.2023 18:46Doba spěje k návratu veslařských galér. Ty budou pohánět ekomagoři typu Greta Thunberg a za ČR bych nominoval Pavla Hanzla, který by jistě rád šel příkladem ropakum.
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
22.8.2023 19:03 Reaguje na Miroslav VinklerA obyvatelstvo Chanova by dělalo popohanece....tohle etnikum s bičem umí.
Odpovědět
FB
František Balco
22.8.2023 23:08 Reaguje na Daniel VišňovskýTak možná jako hobby, ale jako zaměstnání?
Odpovědět
FB
František Balco
22.8.2023 23:11 Reaguje na Miroslav VinklerDarujte jim petrolejářské akcie.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
23.8.2023 09:32Základním ekologickým problémem není až tak způsob dopravy, ale hlavně důvod dopravy. Pokud odmítám ropu, plyn , uhlí atd. z blízkého zdroje, tak ho musím dopravovat z toho vzdáleného a problémem je pro ekologii právě to.
Pokud navíc vyrábím draze plyn a ropu z břidlic prasáckým způsobem, tak to, tak to má k ekologii taky setsakra daleko. No a pak ta globalizace s výrobou v "prasáckých" zemích, abychom se naparovali, že u nás už nemáme
"špinavou" výrobu. Jde o to ty kšefty lidem správně podat a oblbnout je
"plachtami", soláry, větrníky, válkou atd. Pitomci tomu zatleskají, ale
nepřemýšlejí nad tím, proč se přeprava vůbec koná a proč je třeba stavět statisíce malých zdrojů elektřiny a nepostavit pár desítek JE. Je to pouze
ideologicky zabarvený lobbing za prodej nekonkurenceschopné ropy, plynu
a zbraní o které není v míru zájem. Tož si podiskutujte o plachtách na lodích a zapomeňte, proč ty lodě vůbec po mořích plují! O to zapomínání
mocným tohoto světa totiž jde!
Odpovědět
Pokud navíc vyrábím draze plyn a ropu z břidlic prasáckým způsobem, tak to, tak to má k ekologii taky setsakra daleko. No a pak ta globalizace s výrobou v "prasáckých" zemích, abychom se naparovali, že u nás už nemáme
"špinavou" výrobu. Jde o to ty kšefty lidem správně podat a oblbnout je
"plachtami", soláry, větrníky, válkou atd. Pitomci tomu zatleskají, ale
nepřemýšlejí nad tím, proč se přeprava vůbec koná a proč je třeba stavět statisíce malých zdrojů elektřiny a nepostavit pár desítek JE. Je to pouze
ideologicky zabarvený lobbing za prodej nekonkurenceschopné ropy, plynu
a zbraní o které není v míru zájem. Tož si podiskutujte o plachtách na lodích a zapomeňte, proč ty lodě vůbec po mořích plují! O to zapomínání
mocným tohoto světa totiž jde!
TS
Tonda Selektoda
26.8.2023 11:21 Reaguje na Břetislav MachačekAno, máte pravdu.
Než plyn přepravovat plynovodem a být údajně ze 40% na někom závislými, raději ho budeme zkapalňovat, vozit tisíce kilometrů po mořích tankery, stáčet, a zpátky ho odpařovat v terminálu. A staneme se znovu závislými. Na někom jiném. Co na tom, že se to nejméně třikrát prodraží? Peníze přece nesmí jen tak ležet, ale musí se přece „otáčet“.
Než bychom těžili černé uhlí na Ostravsku, raději budeme to uhlí dovážet loděmi až z Austrálie a kombinovanou lodní a železniční dopravou, ho budeme ze západní Evropy vozit do hutí na Ostravsku.
A všem budeme tvrdit, jak je to výhodné pro životní prostředí, jak bojujeme za záchranu klimatu a snižujeme emise oxidu uhličitého...
Odpovědět
Než plyn přepravovat plynovodem a být údajně ze 40% na někom závislými, raději ho budeme zkapalňovat, vozit tisíce kilometrů po mořích tankery, stáčet, a zpátky ho odpařovat v terminálu. A staneme se znovu závislými. Na někom jiném. Co na tom, že se to nejméně třikrát prodraží? Peníze přece nesmí jen tak ležet, ale musí se přece „otáčet“.
Než bychom těžili černé uhlí na Ostravsku, raději budeme to uhlí dovážet loděmi až z Austrálie a kombinovanou lodní a železniční dopravou, ho budeme ze západní Evropy vozit do hutí na Ostravsku.
A všem budeme tvrdit, jak je to výhodné pro životní prostředí, jak bojujeme za záchranu klimatu a snižujeme emise oxidu uhličitého...
PH
Petr Hariprasad Hajič
23.8.2023 15:30Je to dobré i v případě výpadku motorů. Loď se nemůže stát zcela neovladatelnou, jen se katitán bude muset vrátit o století zpět a naučit se, jak efektivně tyhle plachty používat. :-)
Odpovědět
LB
Lukas B.
23.8.2023 15:45 Reaguje na Petr Hariprasad Hajičto záleží jak budou ty plachty ovládané. pravděpodobně hydromotorem, a záleží, jestli bude čerpadlo na hlavním hřídeli od prádelních hrnců, nebo jestli bude spolu s kormidlem a dalšími systémy poháněné nezávislým motorem či více motory (což bych asi očekával)
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
23.8.2023 16:10 Reaguje na Lukas B.Pane Lukáši B, mohu mít indiskrétní dotaz, v jakém oboru se živíte?
Váš příspěvek Lukas B.28.4.2023 21:21 pod čl. "ŘVC v letošní sezoně chystá rozšíření vodní infrastruktury 28.4.2023 01:00"
mě nevýslovně potěšil a tady lapám po dechu :-)
Odpovědět
Váš příspěvek Lukas B.28.4.2023 21:21 pod čl. "ŘVC v letošní sezoně chystá rozšíření vodní infrastruktury 28.4.2023 01:00"
mě nevýslovně potěšil a tady lapám po dechu :-)
LB
Lukas B.
24.8.2023 08:06 Reaguje na Daniel Fialaživím se dopravním stavitelstvím a mým koníčkem jsou kupecké počty s použitím otevřených zdrojů a učiva základní školy.
Odpovědět
