Na severu Čech se zkouší experimentální použití biouhlu
16.12.2020 01:32 | STRUPČICE
( ČTK)
Biouhel má podle odborníků velký potenciál v uhelných regionech nejen pro své výborné sorpční vlastnosti. Aplikací biouhlu do výsypkových zemin mohou podle nich vzniknout vysoce úrodné půdy s velkým potenciálem pro budoucnost. Licence | Volné dílo (public domain)
Studentky České zemědělské univerzity vysadily na podzim stromky do půdy po rekultivacích obohacené o biouhel. Materiál má pomoci snížit uvolňování oxidu uhličitého do ovzduší, zvýšit kvalitu půdy a pomoci zadržet vodu v krajině. Vědecký experiment, který má význam biouhlu potvrdit, se realizuje u Strupčic na Chomutovsku na rekultivovaném území Vršanské uhelné.
"Biouhel se vyrábí zuhelnatěním organické hmoty bez přístupu vzduchu termickým procesem zvaným pyrolýza, která při běžném tlení nebo spalování emituje do ovzduší velké množství CO2 (oxidu uhličitého) a pravděpodobně přispívá ke globálnímu oteplování," uvedla Markéta Hendrychová, pod jejímž vedením vědecký tým fakulty životního prostředí pražské zemědělské univerzity experiment provádí.
Biouhel podle vědců efektivně zadržuje v půdě vodu a živiny, které by jinak byly mnohem rychleji splaveny do nižších vrstev půdy. Podobně jako humusové látky má schopnost živiny udržet, ale i zpětně uvolnit rostlinám, zvyšuje provzdušnění půdy, což spolu s uhlíkem samotným podporuje aktivitu mikroorganismů. "Pokud produkt biouhel dále nespálíme, ale vneseme do půdy, může zde setrvat i několik tisíciletí a navíc přinést člověku mnoho dalších bonusů pro své komplexní podpůrné vlastnosti," uvedla Hendrychová.
Biouhel má podle odborníků velký potenciál v uhelných regionech nejen pro své výborné sorpční vlastnosti. Aplikací biouhlu do výsypkových zemin mohou podle nich vzniknout vysoce úrodné půdy s velkým potenciálem pro budoucnost.
Biouhel podle vědců napomůže ujímání lesních sazenic a usnadní pěstební péči o nově založené lesnické rekultivace. Zlepšuje fyzikální vlastnosti půdy a její strukturu, takže může fungovat také jako protierozní opatření. V případě kontaminace půd biouhel účinně adsorbuje nežádoucí prvky. "Biouhel je tedy multifunkčním řešením pro tak specifické prostředí, jako jsou hnědouhelné výsypky, a může pro pečlivě vytvářenou rekultivovanou krajinu znamenat mnoho přínosů," uvedla Hendrychová.
Výsledky experimentu budou publikovány v disertačních pracích a ve vědeckých časopisech.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
V případě kontaminace půd i humus účinně adsorbuje nežádoucí prvky. Akorát vzniká trošku déle, než biouhel.
Naši předci zúrodňovali tím, že vypalovali les. No, není to tak úplně biouhel, co zbyde po normálním ohni, ale růst rostlin to podpoří také.
Větší přínos vidím v tom, že takto schováme do půdy spoustu uhlíku, který se bude jen pomalu rozkládat, zejména pokud to bude pod les, kde o nějakých oxidačních procesech v půdě ani neuvažujeme, na rozdíl od promíchávání ornice a tím degradaci humusu.
Odpovědět
biouhel? cožé?
to se takhle postaví hranice dříví, oplácá se blátem, zapálí se a pak se ucpou všechny škvíry a pár týdnů se to nechá doutnat. až budou o vánocích zase dávat pyšnou princeznu, tak jsou tam ty hromady, jak se z nich kouří, a říká se tomu milíř. nihil novi.
a podle toho, z jakého uhlí se ta hranice postaví, je využití uhlí. od kovářství přes grilování masa po hnojení a přihnojování (zelinářské zahrady, ovocné stromky....).
Odpovědět
Který darebák přišel na ten název biouhel? jde o obyčejné dřevěné uhlí získané zahříváním, na příklad dřeva, v retortách při výrobě metanolu. Ten se už před možná stoletím takto vyráběl v podniku Likier, Hnúšťa. To je přímo tragedie,co se zbytečného zkumá za mnoho peněz z našich daní. To že dřevěné uhlí (ale i popel ze dřeva) věděli naši předkové před staletími a dnes to ví každý zahrádkář, akorát to nevědí tudentky České zemědělské univerzity a jejich profesoři. To jsme to dopracovali s tou českou svobodnou vysokoškolskou vzdělávací soustavou!
Odpovědět
Nemáte úplně pravdu. Že popel je zdrojem živin, věděli už naši předkové. Ale co s půdou udělá uhlí, to zase tak jasné není a řeší to i větší kapacity, než studentky ČZU.
Odpovědět
co jsem slyšel, tak už prvorepublikoví zelináři lacino kupovali nebo za odvoz z pily brali odpadky, typicky kůru z listnáčů, a primitivně karbonizovali někde ve starém plechovém sudu s poklicí, a hnojili a vylehčovali tím mizernou jílovitou žluťku.
Odpovědět
Ale mám pravdu, náš zahradník, co ho moji rodiče zaměstnávali až do znárodnění, to praktikoval co si pamatuji, snad už za 1. republiky, ale bylo to tak dávno, že se na to zřejmě zapomnělo.
Odpovědět
Je možné, že váš zahradník to takhle dělal, ale zkuste vzít pytel uhlí a pohnojit s ním brambory. Narostou stejné jako bez uhlí, pokud nevíte, jak na to. Proto bych k těm studentkám nebyl tak kritický.
Odpovědět
Řeč i článek jsou o uhlí vzniklém pyrolýzou, tedy tak zvanou suchou destilací z rostliného materiálu, prakticky ze dřeva a dřevěného odpadu (odřezků a pod.), tedy ne o uhlí těženém horníky ( z toho vzniká pyrolýzou jako pevný produkt koks), ale uhlí kterému se říká dřevěné. Přečtěte si ten článek, když už chcete o něm diskutovat.
Odpovědět
Možná jsem se nevyjádřil úplně přesně, ale číst umím a v každém případě jsem myslel uhlí vzniklé pyrolýzou rostlinného materiálu.
Odpovědět
Který darebák přišel na ten název biouhel? jde o obyčejné dřevěné uhlí získané zahříváním, na příklad dřeva, v retortách při výrobě metanolu. Ten se už před možná stoletím takto vyráběl v podniku Likier, Hnúšťa. To je přímo tragedie,co se zbytečného zkumá za mnoho peněz z našich daní. To že dřevěné uhlí (ale i popel ze dřeva) zlepšuje a zúrodňuje půdu, to věděli naši předkové před staletími a dnes to ví každý zahrádkář, akorát to nevědí studentky České zemědělské univerzity a jejich profesoři. To jsme to dopracovali s tou českou svobodnou vysokoškolskou vzdělávací soustavou!
Odpovědět
|
|
Nejen antibiotika, rezistenci způsobuje i zinek. Studie brněnských vědců varuje před riziky využívání kovů v zemědělství
Vědec z Olomouce získal čtvrtmiliardový grant na výzkum rostlinného hormonu. Může pomoci zvýšit výnosy zemědělských plodin
Vědci testují ve výživě hospodářských zvířat konopné výlisky
