https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-trhu-jsou-banany-s-logem-tropicke-zabicky-spotrebitele-ho-ale-neznaji?sel_ids=1
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Do ČR dorazily "ekobanány" s logem žabičky. Málokdo ho zatím zná

15.4.2011 06:00 | PRAHA (Ekolist.cz) | Martin Singr
Zdá se, že doba je potravinám z certifikovaných farem nakloněna.
Zdá se, že doba je potravinám z certifikovaných farem nakloněna.
Zdroj | Chiquita
Milovníci banánů si toho možná už všimli. Banány značky Chiquita mají na sobě ekoznačku – zelené logo s žabičkou. Česká republika je první zemí v rámci střední a východní Evropy a desátou na světě, kde Chiquita logo se žabkou představuje.
 

Oblíbené banány

Banány se v ČR těší velké oblibě. Se spotřebou 12 kilogramů na osobu a rok patří ČR k evropským velmocím. Přitom ještě v roce 1982 byla spotřeba desetkrát menší a v roce 1995 snědl každý Čech asi 2,5 kg banánů za rok, říká Miroslava Škrabalová z Chiquity. Připomíná, že po revoluci byly banány vnímány jako kapitalistický výrobek, byly považovány ne za ovoce, ale spíš za sladkost. Podle Škrabalové máme v ČR přes velkou spotřebu pouze úzký „banánový“ sortiment. Ve světě jsou dostupné desítky druhů banánů, které se používají i jako přílohy k jídlům.

Certifikát vydává americká nezisková organizace Aliance deštných pralesů (Rainforest Aliance) a kupujícím má dát jistotu, že banány, ale i další potraviny jako ananasy, káva, čaj, čokoláda, ale také dřevo či květiny byly vypěstovány na farmách ekologicky šetrným a společensky zodpovědným způsobem. Chiquita má certifikaci Rainforest Alliance na všechny své farmy více než 10 let. Aktivně začala logo používat až letos. Kromě banánů má Chiquita certifikaci také na ananasy.

Podle George Jaksche z Chiquity je Rainforest Aliance jedna z nejrespektovanější enviromentálních organizací na světě. „Posláním aliance je působit na firmy, které podnikají v tropickém zemědělství, aby hospodařily a zároveň chránily místní přírodu a lidi,“ vysvětluje Miroslava Škrabalová, marketingová manažerka společnosti Chiquita.

S tímto certifikátem je u nás (a na Slovensku) dostupná i káva u McDonald´s. Certifikované kávy nabízí také kavárny Gloria Jean's Coffees. Dagmar Večerková, která tyto kavárny v ČR zastupuje, říká, že noví zákazníci většinou neví, co certifikace znamená. Poté, co zjistí princip, rádi se vracejí. Certifikovaná je také káva od Costa Coffee. V každém šálku směsi Mocha Italia je prý sto procent kávy z certifikované plantáže. Logo Rainforest Aliance mají i všechny v západní Evropě prodávané čaje Lipton Yellow Label. Tato čajová společnost si dala závazek, že do roku 2015 budou z certifikovaných zdrojů všechny její čaje.

Je tu taky fair trade

„Seriózní snahy firem zlepšit environmentální a sociální profil svých dodavatelských řetězců vítáme,“ řekla nám koordinátorka kampaně Za férové banány! Barbora Mrázková z organizace NaZemi - společnosti pro fair trade. „Certifikaci Rainforest Alliance lze považovat za vykročení správným směrem a za záruku, že nejhorší praktiky v environmentální oblasti nejsou při produkci banánů přítomny.“ Podotýká ale, že u nás jsou více známé a lépe dostupné výrobky označené jako fair trade, které také garantují k lidem i přírodě šetrné výrobní podmínky. „Výrobek fair trade lze poznat podle modrozelené známky přímo na obalu. Tato známka zaručuje, že výrobek byl certifikovaný podle standardů organizace Fairtrade International. Označují se jí především potraviny.“

V rámci kampaně Za férové banány! byly loni u nás prodávané banány pod drobnohledem. Ukázalo se, že žádnou „etickou“ variantu banánů tehdy ještě koupit možné nebylo. Dobrovolníci z NaZemi - společnosti pro fair trade se prý nejčastěji v ČR setkali se značkami banánů Chiquita, Amigo, SCB Premium, COBANA a Banane de Guadeloupe&Martinique.

V současnosti lze koupit certifikované banány od Chuiqity a také Fairtrade banány, které lze sehnat v některých prodejnách řetězce Interspar a biobanány, které jsou dostupné v některých prodejnách Billa. Certifikát bio však nijak nezohledňuje pracovní podmínky lidí, zaměřuje se jen na ekologický aspekt pěstování.

Impuls k rozšíření banánů s certifikátem Fairtrade musí dát zákazníci.
Impuls k rozšíření banánů s certifikátem Fairtrade musí dát zákazníci.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Barbora Mrázková / NaZemi - společnost pro fair trade

Barbora Mrázková říká, že kampaň Za férové banány! bude pokračovat i letos. Zaměří se na prodejce, kteří zatím banány s certifikací nenabízejí. „V minulém roce totiž z našeho výzkumu vyšlo, že největší firmy obchodující s banány jako například Čerozfrucht, Efes, Hortim banány s certifikací nenabízejí proto, že je po nich jejich nejvýznamnější zákazníci – supermarkety – nepožadují,“ shrnuje výsledky průzkumu Mrázková. Podle ní je potřeba získat pro supermarkety důkazy o tom, že čeští zákazníci certifikované banány na jejich regálech chtějí.“ I podle společnosti Chiquita záleží především na konečných zákaznících, aby přesvědčili své prodejce, že certifikované banány chtějí.

Zdá se dokonce, že doba je potravinám z certifikovaných farem nakloněná. Význam ekologického chování a ochrany přírody totiž mezi spotřebiteli roste, byť v samotných nákupech se to projevuje málo. Vyplývá to alespoň z aktuálního výzkumu společnosti STEM/Mark: pro více než 95 % Čechů je důležité chovat se šetrně k přírodě. Ekologicky vyrobené potraviny preferuje 70 % dotazovaných. „Potvrdilo se nám, že v obecné rovině jsou lidé enviromentálně založení. V hlavách máme: 'Chovejme se ekologicky', ale v našem chování se to objevuje méně,“ říká k výsledkům nezávislý konzultant Václav Forst. Češi se údajně v odpovědích příliš nelišili od zbytku Evropy.

Ukázalo se také, že sociálně zodpovědný přístup není pro dotazované tak důležitý. „Pro Čechy je podstatnější a důležitější ekologie. Ne že by sociálně odpovědný přístup nebyl důležitý, ale je až na druhém místě,“ komentuje výsledek Forst. Pouze necelá pětina dotazovaných sleduje označení o způsobu produkce na potravinách. Zákazníci, kteří se v ekoznačkách orientují, jsou ochotní si připlatit. Nákup potravin s garantovaným způsobem výroby je prý důležitější pro mladší a vzdělanější spotřebitele, žijící převážně ve větších městech.

Z výzkumu dále vyplývá, že loga Rainforest Aliance a Fairtrade spotřebitelé skoro neznají, lépe je na tom logo biopotravin. Ale i u značky bio polovina dotazovaných logo nezná nebo neví přesně, co znamená. Polovina respondentů, kteří certifikáty znají, uvedla, že tyto potraviny kupují pouze občas, v případě Fairtrade a Rainforest Alliance dokonce třetina tyto produkty nekupuje vůbec, u značky bio je to 18 %.

Nejen jídlo

Kromě potravin se Rainforest Alliance angažuje také v certifikaci výrobků ze dřeva, pro kterou používá certifikát Forest Stewardship Council (FSC). Tento „dřevařský“ certifikát je podporovaný například nábytkářskou společnosti IKEA, byť ona samotná certifikát nemá. Podílí se ale například na projektu FSC v Číně, díky němuž získávají tamní klíčoví odborníci školení, nástroje a materiály, jejichž cílem je zvýšit povědomí o udržitelném lesním hospodářství.


reklama

 
foto - Singr Martin
Martin Singr
Autor je redaktorem serveru Ekolist.cz.
Vydání tohoto textu bylo podpořeno z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR. Za obsah je zodpovědná výhradně redakce serveru Ekolist.cz a nelze jej v žádném případě považovat za názor MŽP.
Tento text vznikl v rámci projektu Environmentální občanské poradenství, který je realizován díky finanční podpoře SFŽP a MŽP.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

svatoušci? - 15. 4. 2011 - anonym

Já měl naopak dojem, že Chiquita má nějaké morální problémy. Něco jako, že Lídl kácí načerno stromy, aby bylo vidět na jeho prodejny, nebo Shell nechává vraždit aktivisty proti němu protestující.

svatoušci? - 15. 4. 2011 - Pavel Cincera

Tak aspon, ze se Chiquita snazi neco zlepsit. Ken Saro Wivu nechala popravit (spolu s dalsimi aktivisty) nigerijska vlada.

svatoušci? - 15. 4. 2011 - JZD

Já jim nevěřím ani slovo. Kdyby se zvýšily výkupní ceny od výrobců, což by byl jediný hmatatelný důkaz pro lepení štítků Fair Trade, nutně bychom to poznali na citelném zvýšení ceny v obchodě. Zatím mají banány, snad jako jediné ovoce, stabilní ceny již přes dvacet let. Zatímco dolar za tu dobu zoufale propadl. Takže opak bude pravdou, dělníkům na plantážích je čím dál hůř!

svatoušci? - 15. 4. 2011 - Pavel Cincera

Pokud se banany obchoduji v USD a prestoze USD oslabuje vuci CZK a EURO tak neklesa cena bananu v CZK a EURO (mimochodem nevim zda je to pravda) znamena to prece, ze prodejci bananu dostavaji vice USD (zbozi de fakto zdrazuje a tim vyrovnava kursove ztraty USD). Jina vec je jak se meni kupni sila USD na mistnim trhu prodejcu.
A uplne jina vec jsou objemy FairTrade vs. celkovy objem obchodu s banany - myslim, ze na celkovou prumernou cenu nebude mit FT obchod vliv.

Myslim si, ze Vase poznamka je typickou vymluvou typu pro to neudelat osobne nic, mit ciste svedomi a jeste si postezovat jak je ten svet spatny.

svatoušci? - 16. 4. 2011 - Viktor

"neudělat osobně nic"? Já bych řekl že ´úkolem´ zákazníka je kupovat přiměřeně kvalitní zboží za přiměřeně vysokou cenu, nikoli pomáhat řešit ideologické problémy.

svatoušci? - 18. 4. 2011 - Pavel Cincera

Ideologicke problemy je co?
Zakaznik je obcan a ma pravo se rozhodnout. OK, nemusim se zamyslet nad tim, zda nakupuji neco, cehoz vznik by mi udelal nevolno. Ja nakupuji i s ohledem na to, jak vec vznika, ale nehodlam sahat do svedomi nikomu dalsimu - jde o osobni rozhodnuti.
Co mne ale vadi je na jedne strane povzdech, ze nemohu nic udelat a vsechno je spatne a svet je zkazeny a na druhe strane soucasne neochota se chovat tak, aby tomu bylo jinak.
Mel bych si byt schopen vybrat a kdyz uz si vyberu, nemel bych si stezovat;)

svatoušci? - 18. 4. 2011 - Viktor

Ideologický problém? No to je když přestanu řešit kvalitu a cenu zboží, začnu mávat hesly jako "sociálně zodpovědný přístup", "Za férové banány!" a "ekologický aspekt pěstování" a dožaduji se banánů s certifikací místo banánů s chutí a vůní.

svatoušci? - 18. 4. 2011 - Pavel Cincera

Mne neprijde nic nerozumneho zajimat se (aniz bych musel - jak pisete - mavat hesly) o to, jak je vyrobeno to co konzumuji nebo kupuji. Ale, jak rikam, jde o vec osobni volby. A tu si musi kazdy vyresit sam, vcetne urcite vnitrni nastvanosti, ze ma pocit, ze by se nad veci zamyslet mel;) Tak to proste nereste, kdyz Vam to neni blizke.


svatoušci? - 18. 4. 2011 - fafnir

Pavel Cincera
jenom připomínka,kdo heká že svět je zkažený a spěje k zánikzu,Většinou jsou to leví zelení,to je krásně vidět zde na diskusích.A odmítám se cítit provinile,protože někde se někdo má hůře než já.Já to nezavinil,a prosazuje li někdo že všichni lidé jsou stejní,tak měli stejnou šanci jako my v Evropě nebo USA a třeba Australii.Buď přijmete,že lidé si nejsou rovni,a pak je možno těm zaostalým pomáhat ,ale zároveň je dát pod kuratelu(protektorát),nebo jsou si rovni,pak ať se starají.

svatoušci? - 18. 4. 2011 - Pavel Cincera

Hekani...Ja reagoval na prvniho pana v diskuzi. Vysvetloval jsem svuj pohled ve svem prispevku v diskusi - mel jsem pocit, ze heka nad spatnosti sveta a soucasne neni ochoten prispet na vyssi cenu fair trade bananu ani si o tom neco zjistit. OK, nemusi nic resit ani na nic prispivat, to je v poradku, ale pak at teda neheka:)Citit se provinile - to snad clanek nikoho nenuti. Nakup veci s certifikatem je veci osobni volby, ja kupuju bio, protoze se pestuje setrneji k prirode a fair trade (obcas), protoze se pestuje setrneji k lidem. Oboji mi prijde jako dobry napad. Pokud si to nekdo nemysli, at to proste nekupuje, neresi a hotovo.Nechapu, proc se nad tim rozcilovat.

... - 15. 4. 2011 - eko_hunter

Zákazníci, kteří se v ekoznačkách orientují, jsou ochotní si připlatit.

///

Spíš to bude naopak, lidi, co jsou ochotni si připlatit se orientují ve značkách ;)

Jen by mne zajímalo, co je tak neekologického na normálním pěstování banánů a v čem se liší to "ekologické" pěstování.

... - 16. 4. 2011 - Viktor

No na normálním pěstování banánů nevydělávají ty správný kámoši. Jde o přerozdělení trhu ve prospěch jiné produkce, která nevyniká vyšší kvalitou - zato je dražší. A lidi skáčou na lep.

... - 16. 4. 2011 - Matesino

Ale Viktore, zkuste si dát do google "Rainforest Alliance" a pak takové bludy psát nebudete. Vám je asi jedno, že v Ekvádoru pracují na banánových plantážích děti, ale někomu to jedno být nemusí...

... - 16. 4. 2011 - Viktor

Pokud by mne to hodně trápilo tak bych kupoval hlavně ekvádorské banány aby ty děti měly práci. Pokud si totiž ty banány nekoupíme tak nebudou mít práci - zato nejspíš budou mít hlad.

... - 17. 4. 2011 - NaZemi

Viktore, tohle je strašně rozšířený nesmysl. Kdyby někdo rodičům těch dětí dával řádně zaplacenou práci, jejich děti by pracovat nemusely. Mohly by třeba chodit do školy a jednou dělat něco víc než práci na banánové plantáži.

Nesmysl? - 17. 4. 2011 - Viktor

Kdyby byly v p.deli ryby etc. Když produkci té plantáže nikdo nekoupí tak snad někdo zaměstná jejich rodiče? Ne. Jediné co svou hloupou volbou podpoříte je nejspíš dětská kriminalita.

Nesmysl? - 1. 5. 2011 - P P

Řekl bych , že této problematice vůbec nerozumíte, proto raději mlčte.

... - 17. 4. 2011 - fafnir

Matesino
když v tom Ekvádoru budou pracovat děti a adekvátně zvednou mzdy,tak banány holt nikdo nekoupí,a koupí ty levnější od konkurence.Vždyť je to se vším.Lidé tady kupují víno,které je levnější než voda,a podle toho chutná,uzeniny,které kolem masa proběhly,a to v lepším případě,a když podraží banány nebo jablka,budou lidé řvát že za to může vláda a budou chtít vyšší dávky na děti.A osobně mi je jedno kdo a jak to vyrábí,zajímá mě konečný produkt a kvalita.Cena až v druhé řadě.

... - 17. 4. 2011 - Dana

Jako bych vás viděla.

... - 18. 4. 2011 - Matesino

Protiřečíte si. Když se potravina vyrábí s chemií, není kvalitní. A když bez chemie, je drahá. Takže si chtě nechtě musíte připlatit. Tak jak je to s Vámi, kupujete kvalitní bio-potraviny nebo přece jen šetříte?

... - 18. 4. 2011 - Ender

Opravdu si myslíte, že je to tak snadné? Potravina vyráběná s chemií je automaticky špatná, zatímco potravina bez chemie kvalitní? Nehledě na to, že ani biopotraviny se nevyrábí zcela bez chemie. To máte teda lehký život.

ale ne! - 18. 4. 2011 - Lukas B.

ne paušálně. bio nemá s kvalitou a senzorickými vlastnostmi potraviny nic společného. bio je záležitost etická a někdy i náboženská.

samozřejmě někdy je bio skutečně chuťově lepší (ale to je subjektivní), ale to není z důvodu bio, ale způsobu "výroby", především u potravin živočišného původu, kdy občas nějaký bláznivý spotřebitel (třeba já) vyžaduje, aby kuře bylo "běžec" a maso mělo strukturu masa a ne naufouklé řídké biohmoty.

... - 18. 4. 2011 - fafnir

Matesino
u vás nebiopotravina znamená chemie.A naopak biopotravina je úpodle vás zřejmě nehnojená.Kecy.Ten dusík a fosfor ve strojeném hnojivu má stejnou chemickou značku jako ten z mrvy.Nemluvě o ledku.Jediná výhoda biopotravin je že jsou častěji nositeli mykotoxinů.Někdo je na ně fajnšmekr,já ne.Tady si kde kdo pomlaskává jakou báječnou chuť mají biopotraviny.Manželka omylem koupila biomléko,vůbec se nelišilo od normálního 3,5%.A druhým omylem,protože jsem byl nemocný a chtěla mi udělat radost,koupila biochřest.Nejen ,že počínal na spodku plesnivět,ale po okrájení byl mdlý,skoro bez charakterostické chřestové chuti.Já osobně považuji biopotraviny za marketinkový podvod,a fair trade za podvod na druhou.Ti hoši z fair trade využívají pitomost a nepochopitelný pocit viny některých Evropanů,aby zboží které je méně kvalitní vnutili za vyšší cenu různým spravedlivým votroubkům.Tu svoji kvalitní produkci prodají normálně.A mohl li bych si vybrat,jakože nesmím,podle zeleného nesmyslu,vybral bych si geneticky upravenou potravu.Pak bych nemusel sadbu rajčat stříkat kuprikolem,aby ji nanapadla plíseň,nemusel bych jabloně stříkat proti padlí a obaleči.
A závěr,nekupuji biopotraviny,protože je nepovažuji za kivalitní,nikoli kvůli ceně.A prosil bych abyste mi to právo nechal,jako nechávám to vaše právo vám.Vy mi ho ovšem nenecháváte,svým zákazem GMO.

... - 18. 4. 2011 - Matesino

Ale já vám GMO nezakazuji. Já si dokonce myslím, že GMO bude v budnoucnosti úplně normální. Ale to je jiná otázka.
Jablka na zahradě ničím nestříkám, ani rajčata. A jsou moc dobrá.
A k "bio": Uvedl jste biomléko a biochřest. Uznávám, že biomléko se od obyčejného (Selského 3,5%, ne bílé vody v krabicích) neliší. Chřest moc nemusím. Moje argumenty jsou tedy: biovejce a biomaso. Měl jste již maso z farmy? A poznal jste ten rozdíl?
Ale nemá cenu polemizovat, někomu chutná to, jinému ono. Přeji hezký zbytek dne.

biovejce a biomaso - 19. 4. 2011 - Lukas B.

vono zase motáme několik věcí dohromady. pleteme dohromady bio a "selské". není to synonymum!
když necháte prase rýt na dvorku a nezavřete ho do prasečáku s tisícovkou dalších, tak bude pomaleji přibírat a bude mít tužší a tmavší maso. bez ohledu na to, jestli ho budete krmit biobramborami, zbytky ze závodní jídelny nebo odpadky z masokombinátu. řízky z něj nebudou nic moc, a maso nutno jej upravovat déle. a někomu to chutná, někomu ne. mě ano, ale nezajímá mě ani trochu, jestli má certifikát (víte že biomasu nesmíte nechat zkrmovat ani staré pečivo?).

nejjednodušší je to u skopového a kozlečího. tam je volný chov na pastvině nejlevnější a tak kus každé ovce na krámě chutná přibližně stejně.

Biopotraviny selhávají v tom nejdůležitějším: - 19. 4. 2011 - A.S. Pergill

Nejsou mikrobiologicky bezpečné.
To, jestli budete pár hodin po požití potraviny hnědit kalhoty zevnitř, je prostě důležitější ukazatel kvality, než nějaká chuť. I ten nádor, co vám po aflatoxinech začne za pár let růst na játrech (když se na něj náhodou přijde včas, tak transplantace, když ne, tak smůla) má přednost před chutí nebo pocitem, že jíme něco "extra zeleného".
Nebo to alespoň má přednost pro normální lidi.

...jak věž - 19. 4. 2011 - Jasan

1) vliv mykotoxinů se rozhodně nepozná dle průjmu, to byste jako jmenovec plísně měl vědět
2) nikdy nikdo statisticky ani jinak věrohodně neprokázal, že by biopotraviny obsahovaly více aflatoxinů nebo jiných mykotoxinů - nechcete si už vymyslet něco jiného než tyto nepodložené pohádky?
3) jak si vysvětlujete prvenství Čechů v karcinomu tlustého střeva, když se u nás bipotraviny konzumují stále spíše vyjímečně, ve srovnání např. s Rakušany (kteří s námi mají jinak prakticky vše společné. Jak to podle vás přijde, že nárůst vyskytu karcinomů trávicího traktu se u nás projevoval i v letech masivního a neodpovědného používání fungicidů v 70 - 80 letech?

...jak věž - 19. 4. 2011 - A.S. Pergill

1. Přestože skutečně existují mykotoxiny, vyvolávající průjmovitá onemocnění (např. skupina trichothecenových) a existuje i jimi vyvolaná choroba, charakterizovaná krvavými průjmy, onyalai, měl jsem zde na mysli mikrobiologickou bezpečnost obecně (salmonely, kampylobaktery, bakteriální enterotoxiny, enteroviry apod.).
2. Takových prací existuje celá řada. Dají se dohledat. I ta epizoda s limity v Itálii byla dost publikovaná, včetně odezvy na českých webech.
3. Nevím o mykotoxinu, který by měl věrohodný a jednoznačný vztah ke karcinomu tlustého střeva a konečníku. Na druhé straně, biopotraviny místního původu, v důsledku nedostatku selénu (protože jako vnitrozemí a s většinou plochy státu na geologicky starých útvarech máme přirozeně selénu v půdě málo a zákaz strojených hnojiv v biozemědělství - jeho prakticky jediného zdroje - tento stav dále zhoršuje) mohou k tomuto nádoru přispět. Práce na vztah mezi nízkým příjmem Se a vyšším rizikem kolorektálního CA existují.
Ti Rakušani mají geologicky mladší Alpy a vesměs víc Se v půdě.
Malý příjem Se pochopitelně není jediný a snad ani dominující rizikový faktor tohoto nádoru, ale v mnohorozměrných analýzách příjmu potravin u pacientů s kolorektálním CA a kontrol bez nádoru se vyskytuje.
Aby to nebylo tak jednoduché: Se je ve vyšších dávkách karcinogenní (uplatňuje/uplatňoval se tak snad v některých oblastech USA). Takže by se to na druhé straně nemělo přehánět s jeho suplementací.

... - 17. 4. 2011 - NaZemi

Co je tak neekologického na pěstování banánů: http://www.zaferovebanany.cz/banany/zivotni-prostredi

... - 17. 4. 2011 - ps

Otázka zněla v čem se to ekologické pěstování liší od toho neekologického? Do EU se jiné odrůdy než cavendish nedovážejí, tudíž i ten tzv. fair banán je cavendish. Banánovník je náchylný k nemocem nikoli kvůli tomu, že se jedná o monokulturu ale díky tomu, že se množí řízkováním, tudíž na celé plantáž banánovníku to jsou klony jednoho jedince a tudíž extrémně náchylné k napadení nemocemi či cizopasníky. Co z toho vyplývá? Jsou tři možnosti, buď se bude masivně používat chemie nebo úroda shnije a nebo se použijí nové GMO odrůdy banánů. Tedy jediná možnost jak pomoci zemědělcům z rozvojových zemí je zrušit nesmyslné antiGMO zákony které platí v EU, nikoli šaškovat s nějakými s největší pravděpodobností podvodnými fair trade značkami. A pokud to zelení s pomoci chudým zemědělcům v jižní Americe myslí vážně tak by měli zapomenout na tu svou idiotskou antiGMO ideologii, kterou přírodě pouze škodí.

Biopotraviny, které ekologové také opěvují, - 16. 4. 2011 - A.S. Pergill

jsou jednoznačně ohrožením zdraví, protože se kvůli nim udržují vysoké (tj. konzumenta více ohrožující) limity na karcinogeny biologického původu. Itálie byla dokonce na tlak ekologů donucena své limity pro tyto látky v potravinách změkčit, protože se do nich biopotraviny nevešly (asi před rokem a velice negativně to bylo komentováno v odborném tisku i blogsféře).
Z tohoto důvodu podobným ideologicky prosazovaným "známkám" nevěřím.

Budu-li mít možnost výběru - 16. 4. 2011 - A.S. Pergill

- tak si koupím pořádný kvalitní banán, ne banán "podle euronormy"
- rozhodně si nekoupím nic "bio", "eko", "fair" apod., protože těmto známkám nedůvěřuji a nedůvěřuji ani lidem a institucím, co je udělují
- spíš si koupám GMO potravinu - cíleně se vyhýbám těm, které jsou označené jako "GMO free", protože ty jsou potenciálně s vyšším obsahem pesticidů

Za ideální prostředek (vedoucí k naplnění výše uvedených bodů) považuji odchod z EU, kompletní zrušení všech "zelených" norem a zákonů, zrušení MŽ a totální odstavení "zelených" organizací od státních financí.

ČR je velmocí - 16. 4. 2011 - František

- ve spotřebě banánů, stejně tak v plošné likvidaci oborů a kvalifikací.
Zkuste banánový problem přednést některému ze statisíců Arbeitlosů a můžete zdarma utržit po kebuli.

ČR je velmocí - 17. 4. 2011 - A.S. Pergill

Nevím, co by měli mít arbaitlosové společného s banány. Maximálně to, že jak likvidace řady průmyslových a zemědělských podniků, tak i "norma na banány", jsou dílem EU.
Ono až to těm arbaitlosům někdo vysvětlí, tak půjdou k volbám a budou volit nějakou euroskeptickou nebo "anti EU" stranu. A výsledek může být docela zajímavý.

Ze zasady si nekupuju nic BIO! - 18. 4. 2011 - Ivan Brezina

Ze zasady si nekupuju nic BIO, protoze nechci dostat rakovinu. Podle rady vedeckych studii obsahuji tzv. biopotraviny vic kancerogennich aflatoxinu nez konvencni potraviny, protoze je casteji napadaji plisne.

Ivane - 3. 5. 2011 - Jasan

Nekupuj je, je jich pro tebe škoda.

Ze zasady si nekupuju nic BIO! - 4. 5. 2011 - Dana

Nekupujte - vaše volba, nikdo vám to nevyčítá. Zabýval jste se někdy, jako vystudovaný ekolog, otázkou vlivu biovýroby na prostředí? Na přírodu?

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist