https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-vetsine-uzemi-ceske-republiky-zacalo-kurovcove-rojeni.nasledujicich-sest-tydnu-bude-klicovych
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na většině území České republiky začalo kůrovcové rojení. Následujících šest týdnů bude klíčových

25.4.2019 13:32 | PRAHA (Ekolist.cz)
Dlouhodobý průměr ročních kůrovcových těžeb do roku 2015 činil necelých 1,5 milionu m3 dříví. V letošním roce se odhaduje objem kůrovcem napadeného dříví na 25 milionů m3.
Dlouhodobý průměr ročních kůrovcových těžeb do roku 2015 činil necelých 1,5 milionu m3 dříví. V letošním roce se odhaduje objem kůrovcem napadeného dříví na 25 milionů m3.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Teplé jarní dny odstartovaly letošní rojení kůrovců na většině území České republiky. První odchyty potvrzují, že ohrožení lesů tímto škůdcem dále stoupá. Informuje o tom projekt Nekrmbrouka.cz.
 

Z dosud získaných dat projektu Kůrovcové info a informací z terénu je patrné, že letošní mírná zima populaci kůrovce nijak nesnížila a je třeba se obávat napadení lesů kůrovci v celé České republice. Trvající sucho stromy stále více oslabuje, rozsah jejich napadení proto pravděpodobně dále poroste.

„I přes všechny objektivní komplikace, s nimiž se vlastníci lesů musí nyní vypořádávat, je naprosto nezbytné, aby zejména v oblastech, kde ještě nedošlo k rozvoji kalamity, věnovali maximum energie k vyhledávání čerstvě napadených stromů, jejich těžbě a zejména asanaci," říká Petr Zahradník z Lesní ochranné služby Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

"Období následujícího měsíce až šesti týdnů (podle vývoje teplot) bude naprosto klíčové. V tomto období lze rozvoj kalamity asanací napadených stromů v doposud méně zasažených oblastech významně omezit,“ dodává Petr Zahradník.

„Teploty přes 20 °C a bezesrážkové období jsou pro rojení kůrovců ideální," říká spoluautor projektu nekrmbrouka.cz Stanislav Slanina. "Počty napadených stromů proto budou rychle stoupat. Je potřeba kontrolovat zejména okraje porostů v místech, kde byly kůrovcové stromy zpracovány v posledním půlroce." Tam podle Slaniny bude napadených stromů nejvíce. "Čím dříve se napadené stromy podaří objevit, tím více času bude na jejich asanaci,“ říká Slanina.

Dlouhodobý průměr ročních kůrovcových těžeb do roku 2015 činil necelých 1,5 milionu m3 dříví. V letošním roce se odhaduje objem kůrovcem napadeného dříví na 25 milionů m3.

Extrémní nedostatek srážek a teplé jaro také výrazně zvýšilo riziko vzniku lesních požárů jejich rychlého šíření. Smutným potvrzením byl požár o Velikonočním pondělí na Plzeňsku, kde se plameny šířily i v korunách stromů.

„Půda v lesích je extrémně suchá, stromy nemají dostatek vláhy, proto ke vzniku lesního požáru stačí opravdu málo. Pokud se požár dostane až do korun stromů, hrozí jeho podstatně rychlejší šíření, obrovské škody a existují jen velmi omezené a náročné možnosti zastavení jeho šíření, “ varuje Jan Příhoda, spoluautor projektu nekrmbrouka.cz a kůrovcovéinfo.cz.

V této souvislosti lesníci vyzývají k zákazu jakéhokoli rozdělování ohňů v blízkosti lesů a zastavení pálení klestu. Návštěvníci lesů by se měly vyvarovat jakéhokoli rizikového chování, které může vést ke vzniku požáru.

Pro lesy a celou krajinu je tento vývoj počasí, zejména nedostatek srážek a zvýšený výpar vody, velice nepříznivý. Škody v lesním hospodářství při tomto vývoji tak pravděpodobně v roce 2019 překročí původně odhadovanou částku 30 miliard korun.

Portál nekrmbrouka.cz přináší zejména drobným vlastníkům lesů stručné a srozumitelné návody, jak by měli v kalamitní situaci postupovat.

 

reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MM

Milan Milan

25.4.2019 15:10
jen musíme doufat, že letitou nečinností a podivnými experimenty bezzásahových a neošetřovaných zón......že ten malý prevítek nějak nezmutuje a nevrhne se i na další druhy stromů, třeba ty najednou podporované-listnaté.
Odpovědět
RS

Roman Sofín

25.4.2019 20:14 Reaguje na Milan Milan
Žadne podivne experimenty s bezzásahovosti a neošetřovanych zon s tim nema co dělat. Na Slovensku se proti kurovci aktivně zasahuje i v narodnich parcich a to bez uspěchu. Jedine co vznika je měsični krajina ve formě holoseči. Nepuvodni monokultura smrku stejně starych porostu vlivem tepleho klimatu je pro kurovce hotovy raj. Změna hospodařeni v lesich za minuleho režimu diky nenažranosti a rychle ziskuchtivosti zapřičinil devastaci našich lesu pouze člověk. Puvodni bukovo-jedlove lesy byli vykaceny a nahrazeny rychle rostoucim smrkem. Těženi dřeva ve formě plošne holoseče a nasledne zalesněni stejně starymi monokulturami smrku ma za nasledek, že všechny stromy jsou stejně stare a blizko u sebe. Kurovec napada pouze starši stromy, protože maji dostatek lyka. Mlade stromky nemaji skoro žadne lyko a proto jsou kalamitě ušetřeny. Kurovec je velmi špatny letec a cely jeho životni ciklus se odehrava pod kurou smrku, dolet kurovce je tedy velmi omezeny. Vlivem tepleho počasi je v dnešni době holoseče velmi těžke zalesnit. Až ted se ukazalo jak moudre bylo na Šumavě nezasahovat. Les tu byl před člověkem a bude tu i po něm. Les si pomuže sam. Nejduležitějši je mrtve a suche stromy nijak netěžit a nechat je popadat a zetlit. Mrtve dřevo je domovem velkeho množtvi hub a hmyzu, ktery ho rozklada a vraci živiny do pudy. Dale mrtve dřevo funguje jako houba a zadržuje velke množstvi vody. Nedavno jsem navštivil Šumavu a docela jsem byl v šoku co přiroda dokazala za těch par let. Jenom člověk si stale mysli, že dokaže vše ovladat. Kurovec opravdu nemuže zmutovat a napadat listnate stromy. Větši blbost jsem nikdy neslyšel.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

25.4.2019 21:23 Reaguje na Roman Sofín
Původní lesy byly postupně vykáceny v průběhu několika století, už ve 2. polovině 18. století u nás prakticky žádné nezbyly. Od konce 18. století se krajina pomalu začala opětovně zalesňovat, ovšem převážně právě těmi smrkovými monokulturami. V té době ale bylo podnebí o něco chladnější než dnes.
Odpovědět
RS

Roman Sofín

25.4.2019 20:43 Reaguje na Milan Milan
Kurovec je ve všech smrkovych lesich. Diky teplemu a suchemu počasi dokaže v monokulturach smrku, kde jsou všechny stromy stejně stare, napadnout všechny naraz. Pokud chcete na lesy střikat hromadně pesticidy a zabijet všechno žive. Tak do toho. Ono toho už člověk malo vyhybil. Stejně to dopadne tak, že to bud kurovec vše sežere a nebo to člověk vše vykaci tak jako tak vysledek bude stejny. Pak bude zaležet jak s takovim suchym lesem člověk naloži. Když ty suche stromy tam necha tak se s tim přiroda popere a vše se to obnovy samo nebo s malou pomoci člověka. Pokud to člověk vykaci a vše odveze tak na tech holoseči v parnych dnech vše uschne znova. To už bude lepši sazet stromy na Měsici.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

25.4.2019 19:12
Bojovat nyní proti kůrovci je stejné jako nabírat vodu do síta. Zaspalo se a cesta zpátky nevede. (míněn region Střední Morava,okr.Šumperk).
Zklamali na celé čáře resortní politici=ministři MZe , i vrcholový odborný management LČR. Pochybná je činnost i některých místních OLH. Na straně druhé byla i část odborné lesnické společnosti ,která marně žádala o razantní změny v přístupu k propukající kalamitě.
Ano,potřebovali byste chladné a deštivé počasí, ale to byste museli naslouchat odborníkům - klimatologům ,kteří vás řadu let na tato rizika upozorňovali. A nic.
Už na střední škole se probírá exponenciální posloupnost y=kz exp(x). To byste ale museli dávat pozor a nevyrušovat, zejména pane Jurečko!

Smrkové porosty v nepůvodních polohách odepište a raději dělejte něco rozumného pro obnovu lesů. Třeba v první řadě přesvědčte poslance o novele LZ, aby § 1 LZ zněl namátkou takto:
Účelem tohoto zákona je stanovit předpoklady pro zachování lesa, péči o les a obnovu lesa jako národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí.
Mimoprodukční funkce lesa jsou prvotním veřejným zájmem pro trvale udržitelný rozvoj společnosti.
======================
A pak se tímto ustanovením musíte řídit.




Odpovědět
Sl

Slovan

25.4.2019 21:03
Dokud se nezmění struktura našich lesů, můžou se podobné články psát rok co rok. Každý rok se bude očekávat stejná "tragédie". Je to velice jednoduché - člověk přírodu nikdy nezkrotí a čím víc ji budeme ničit a vytlačovat ji, tím hůř se budeme mít. Kůrovec jen dostal švédský stůl díky obrovským chybám v hospodaření. Koukalo se jen na zisk, na nic jiného. To se pomalu mění díky tomu, že jsou již dnes patrné důsledky. Vraťmě vodu krajině, sázejme různorodý les, méně betonujme, více dělejme remízky na těch lánech polí atd. A hlavně neposlouchejme ty, kteří tuto situaci zavinili - tedy různí jakoby experti, kteří se pokouší přírodu zkrotit.

Odpovědět

Jan Šimůnek

26.4.2019 08:57
Poučení z toho je jasné:
Je třeba vypráskat ekology s jejich bezzásahovostí. V lesích je třeba začít řádně hospodařit, a to i ve smrkových plantážích, vydávaných ekology podvodně za "divočinu" (na Šumavě i ledaskde jinde.
Smrky je třeba nahradit umělou výsadbou těmi druhy, které jsou pro dané polohy vhodné, a které tam v historicky dohledné době (před vysázením smrkových monokultur) rostly. Několikasetleté čekání na "přírodní procesy" (které zajistí, že ze smrkových semen začnou vyrůstat jedle, buky, jeřáby a další vhodné dřeviny) je nesmysl. Nehledě k tomu, že po těch létech bude na většině horských svahů jen obnažená skála.
Odpovědět
jj

jrrs jrrs

26.4.2019 15:19 Reaguje na Jan Šimůnek
s tim ekologove nemaji moc spolecneho(na rozdil od jinych zvrestev). Muzeme se bavit,zda sanovat nebo ne,ale co se dnes deje okolo brna(holosece), je strasne a to rikam s vedomim,ze bych ekology v jinych oblastech strilel
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist