https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/se-smrkem-a-kurovcem-na-vecne-casy-a-nikdy-jinak.nebo
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Se smrkem a kůrovcem na věčné časy a nikdy jinak. Nebo v Krkonoších jinak?

23.4.2019 01:25 | PRAHA (Ekolist.cz)
Letecký pohled na kůrovcové oko v Obřím dole v Krkonoších.
Letecký pohled na kůrovcové oko v Obřím dole v Krkonoších.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | KRNAP
V Krkonoších byste přirozené lesy poznali snadno – v nižších polohách, kde je delší vegetační doba v roce, rostou různé druhy stromů, různě staré stromy a je v nich dost „mrtvého“ dřeva. To vyhovuje smíšeným lesům s jedlí, bukem, javorem, břízou atd. O něco výš, cca od 1 000 m nad mořem, to buky už nezvládají, ale líbí se tam smrkům. Smrky mohou dokonce vytvářet monokulturu, kde jiné druhy dřevin najdete jen těžko. Ještě výš, od 1 200 m nad mořem, jsou klimatické podmínky tak kruté, že tam smrk spíš živoří, než žije, ale dobře to snáší kleč. Na samotných hřebenech, kde je vegetační doba dlouhá něco málo přes dva měsíce v roce, je už jen tundra. Slovo tundra prochází od sámského tūndâr, což označuje místo, kde je tak hnusně, že ani les neroste.
 

Přirozené lesy ale ve střední Evropě téměř nejsou. Ani v Krkonošském národním parku ne. Dřevaři je vytěžili, a pokud lesníci nějaké stromy znovu vysazovali, tak to byly většinou jen smrky. Což o to, s jeho dřevem se dobře pracuje, z rovného kmene lze vyříznout prkna a trámy a zbyde málo odpadu. Navíc roste ve srovnání s ostatními dřevinami rychle. Takže smrk vždy a všude.

Kůrovci (zde lýkožrout smrkový) na dně feromonového lapače. Lesníkům poskytuje přehled o situaci s kůrovci v lese.
Kůrovci (zde lýkožrout smrkový) na dně feromonového lapače. Lesníkům poskytuje přehled o situaci s kůrovci v lese.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | KRNAP

Málokdo ale ví, že smrk je převážně horská dřevina. Na horách bývá půda mělká a spodní voda blízko k povrchu. Tam je smrk v kondici, a když ho napadne třeba kůrovec, hravě se mu ubrání – zalije ho smůlou. Mělké kořeny smrku na spodní vodu snadno dosáhnou.

Pokud ale někdo smrk vysadí na místech s hlubokou půdou, což bývá v nižších polohách, kde na podzemní vodu nedosáhne, může mít smrk problém – pořád má trochu žízeň. Přijdou-li sucha, jako v létě roku 2018, má žízeň velkou. Pak stačí málo, aby oslabený smrk zahubil i maličký, sotva 6 mm dlouhý brouček kůrovec (zde lýkožrout smrkový Ips typographus).

Je to podobné, jako s námi lidmi – představte si, že se ráno probudíte s pocitem, že na vás leze nějaká chřipka. Můžete zůstat v posteli, dát si čaj s medem a zázvorem a další den jít do práce. Nebo si můžete jít se začínající chřipkou zaběhat a druhý den už z postele nevstanete.

Proč kácet v Krkonošském národním parku

Správa Krkonošského národního parku se snaží už dlouhá léta lesy přestavět tak, aby se podobaly těm přirozeným. Znamená to, že v nižších polohách, kde by měly růst lesy smíšené – buk, jedle, javor, bříza, atd. – smrk kácí a dosazuje to, co tam chybí – listnáče a jedli. Ve starším lese se tak objevují mladé stromky chybějících druhů. Takový les je velmi odolný. Když vítr poláme velké stromy, nevadí, rostou tam mladé. Pokud nějaký hmyz napadne jeden druh stromů – zase to nevadí, rostou tam jiné stromy. Mimochodem, to je odpověď na častou otázku, proč Správa KRNAP vůbec kácí stromy v národním parku.

Kůrovec nesežere celý strom. Vytváří si chodbičky pod kůrou, čímž se přeruší lýko vedoucí živiny.
Kůrovec nesežere celý strom. Vytváří si chodbičky pod kůrou, čímž se přeruší lýko vedoucí živiny.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | KRNAP

Ve vyšších polohách to vyhovuje smrkům. Dokonce tam může být přirozená i smrková monokultura. Skládá se ze smrků, ale všech generací – od nejmenších po ty nejstarší. Takový les kůrovec nezabije. Napadne jen stromy starší než zhruba 60 let. Ty mladší mají tenčí kůru a lýkožrout smrkový se pod ni nevejde. Neohrozí je. Po kůrovcové kalamitě v lese zůstane mladší generace smrčků, která starší stromy zahubené kůrovcem rychle nahradí.

Problém ale nastane, když to je les stejnověký, bez mladých smrků. Kůrovec sežere sice jen jednu generaci smrků, jiná tam ale není. Tím vznikne velká plocha bez živých stromů. Pokácení a vyvezení mrtvých kmenů může přinést řadu problémů – počínaje erozí půdy, ztrátou živin a konče ohrožením retenční schopnosti krajiny. Přesto však kůrovec ve stejnověké smrkové monokultuře může pomoci lesníkům, kteří se snaží les přestavět na les podobný přirozenému. Chce ho to jen včas zarazit.

Kůrovec – dobrý sluha a zlý pán

Pokud se kůrovec objeví ve stejnověké smrkové monokultuře, nenapadne najednou všechny stromy. Vybere si nejdřív ty zdravotně nejslabší. Zkušený lesník si všimne smrků, které mají jehličí nažloutlé a trochu světlejší, než ty okolní. Na kůře se objeví malinké dírky s drtinkami kolem nich. To jsou světle hnědé kupičky pilinek z kůry, kterou se brouk prokousává.

Po pár týdnech se kůrovec na prvním napadeném smrku rozmnoží a nalétne na okolní. Tzv. kůrovcové oko se rozrůstá. Pokud dřevaři včas smrky s namnoženým kůrovcem pokácí, vznikne malá paseka, šikovná pro vysazení mladých stromků chybějících druhů a pro přirozenou obnovu. Lesáci tomu vtipně říkají kotlík.

Smrková monokultura v Obřím dole v Krkonoších se podobá té přirozené. V této nadmořské výšce to už listnáče nepřežívají a na kleč je příliš teplo. Suché staré smrky zahubené kůrovcem rychle jsou nahrazeny mladými stromky. Les omládne.
Smrková monokultura v Obřím dole v Krkonoších se podobá té přirozené. V této nadmořské výšce to už listnáče nepřežívají a na kleč je příliš teplo. Suché staré smrky zahubené kůrovcem rychle jsou nahrazeny mladými stromky. Les omládne.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | KRNAP

Ze stejnověké monokultury se tak pomalu stává druhově i generačně různý les, který se víc a víc podobá lesu přirozenému. Pokud by lesník ale včas nenechal pokácet napadené stromy, velmi rychle – během několik málo let, by se kůrovec přemnožil a zahubil les celý. Lesníci by sice měli šanci dosázet chybějící druhy dřevin, ale všechny by byly stejně staré. Lepší, než stejnověká monokultura by to bylo, ale ne o moc.

V případě krkonošských lesů je důležité kůrovce v nepřirozených smrkových monokulturách brzdit. Takové lesy jsou určené k přestavbě na lesy podobné těm přirozeným. Proto by krkonošští lesníci smrky postupně káceli. To, že je zahubí kůrovec, tedy nevadí. Padly by dříve či později. Vykácené kůrovcové oko je šance dosadit do lesa to, co v něm chybí. Jen to oko nesmí být najednou rozlezlé přes celé hory.

Správa KRNAP proto kůrovce v jeho rozletu brzdí. Pokácené smrky plné kůrovce odkorňuje. Je to pracné a je na to málo lidí. Prostě nikdo nechce dělat rukama. Další možnosti, jak kůrovce brzdit, je pomocí insekticidů. To ale zakazuje jak zákon o ochraně přírody a krajiny, tak Standard FSC®, který Správa KRNAP dodržuje.

Smrky napadené kůrovcem dřevaři pokáceli, z kmenů oloupali kůru a tím omezili další rozšíření kůrovce. Dřevo ponechané v lese je důležitým zdrojem živin pro další generace stromů.
Smrky napadené kůrovcem dřevaři pokáceli, z kmenů oloupali kůru a tím omezili další rozšíření kůrovce. Dřevo ponechané v lese je důležitým zdrojem živin pro další generace stromů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | KRNAP

V národních parcích je snaha řešit problémy přirozenou cestou. To zrovna insekticidy nejsou. Správa KRNAP s kůrovcem stojí na rozcestí. Může kůrovce nechat zahubit během pár let všechny smrkové stejnověké lesy určené k přestavbě na lesy podobné přirozeným a s obrovským nasazením lidí (které ale nemá a mít nebude) vysázet na pasekách les nový. Ten bude sice druhově rozmanitý, ale zase stejnověký.

Správa KRNAP tím bude riskovat další škody způsobené erozí, povodněmi atd. Nebo dočasně použít insekticidy a kůrovce trochu přibrzdit. Les následně obnovovat postupně.

Příležitost pro lesníky

V létě 2018 bylo ve střední Evropě velké sucho a spodní vody bylo málo. Obrovské plochy smrkových monokultur byly suchem oslabené tak, že se staly snadnou obětí kůrovce. Ten se rychle rozmnožil a zahubil je. Znamená to, že lesníci dostali od přírody jasnou zprávu a příležitost lesy přestavět tak, aby se podobaly lesům stabilnější – přirozeným.

Znamená to také, že je teď hodně dřeva na trhu, propad jeho ceny, ohrožení velkých ploch půdy erozí, větší nebezpečí odtoku vody z krajiny a tedy povodní. Záleží teď na tom, co budou lesníci na obrovských pasekách sázet. Zda půjdou cestou stejnověkých smrkových monokultur připomínajících rozlehlé řepkové lány s tím, že se dají dobře zpracovávat, ale snadno podlehnou stále častějším výkyvům počasí, dřevokaznému hmyzu atd. Nebo začnou vysazovat les podobný tomu přirozenému a tedy stabilnějšímu.

Ruční loupání kůry je pracné a drahé. Nikdo to nechce dělat, bolí z toho ruce.
Ruční loupání kůry je pracné a drahé. Nikdo to nechce dělat, bolí z toho ruce.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | KRNAP

Když už chemie, tak...

Použití insekticidů přináší velké nebezpečí pro okolí. Vzpomeňme na velmi účinné DDT, které zahubí téměř vše, co má 6 nožiček, a navíc se prakticky nerozkládá. Zbytky DDT vědci našli v antarktických tučňácích i mořských rybách, které se objevují na našich stolech. Ideální insekticid by měl zahubit jen to, co má, a rychle se rozpadnout na přírodě neškodné látky. Nejlépe takové, které jsou v přírodě běžné, jako je voda, oxid uhličitý atd. Čím rychleji se rozpadne, tím lépe.

Musí ale stihnout udělat to, co má. To jsou poněkud protichůdné požadavky. V případě použití insekticidů proti kůrovci lze smrky jím napadené pokácené postříkat a nechat chemii pracovat. Na postříkané klády ale sedá kdejaká breberka - a tu insekticid zahubí stejně jako kůrovce. To nechceme. Stejně fungují i insekticidem napuštěné sítě, kterými se překrývají hromady kůrovcem napadeného vytěženého dřeva. Co sedne na síť zvenčí nebo zevnitř, zahyne.

Jistým řešením by mohly být hromady dřeva kůrovcem napadeného překryté plachtou, která zamezí vymývání insekticidu deštěm a okolnímu hmyzu na jedovaté klády sedat. Před odvozem se plachta z klád sundá. To už insekticid kůrovce zabil a rozpadl. Nic lepšího pro to, aby kůrovec rychle nezahubil velké plochy lesa a lesníci chemií nezabili další spoustu druhů, zatím nikdo nevymyslel.

Sítě napuštěné insekticidem překrývající napadené kmeny moc neřeší. Zahubí nejen kůrovce, ale také veškerý hmyz, který na síť sedne a déšť insekticid vyplaví do půdy a spodních vod.
Sítě napuštěné insekticidem překrývající napadené kmeny moc neřeší. Zahubí nejen kůrovce, ale také veškerý hmyz, který na síť sedne a déšť insekticid vyplaví do půdy a spodních vod.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | AOPK

Řešení máme, kde je tedy problém

Lesníci bývají lidé disciplinovaní a konzervativní. Jestliže mnoho generací v lesích hospodařilo hlavně se smrkem, jejich chuť začít hospodařit jinak logicky není velká. Mnoho z nich pořád vidí les jako pole na výrobu dřeva s vysokou efektivitou těžby. Do lesa v mýtním věku se nažene stroj, který velké smrky kácí podobně jako kombajn kukuřici. Rychlý slušný zisk (a velké náklady na zalesnění). Ale příroda není fabrika…

Další problém je za lesem. Dřevozpracující průmysl u nás umí zpracovávat smrkové klády na trámy a prkna. To je skvělé stavební dřevo. Není připravený na to, že bude málo smrku a stavebním dřevem budou překližky z různého druhu dřeva.

Kůrovcová kalamita ve střední Evropě je na jedné straně obrovský průšvih na všech možných stranách. Je ale také obrovskou příležitostí přestavět lesy tak, aby se podobaly těm přirozeným a víc vydržely.


reklama

Další informace |
Článek je součástí veřejné konzultace před žádostí o výjimku ze Standardu FSC® na použití insekticidu, patřícího mezi tzv. vysoce nebezpečné pesticidy. Jeho použití zakazuje Český standard FSC (FSC-STD-CZE-03-2013). Správa KRNAP připravuje žádost o výjimku z použití těchto pesticidů dle FSC® International Procedure, Pesticide Derogation Procedure, FSC-PRO-30-001 V1-0 EN. Uvedené dokumenty jsou ke stažení na stránkách www.czechfsc.cz a www.ic.fsc.org.
Václav Jansa a Michal Skalka
Autoři jsou pracovníci Krkonošského národního parku.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MM

Milan Milan

23.4.2019 08:58
To mi trochu připadá jako legrace. Co je to přirozený les proboha? Copak listnaté stromy netrpí nemocemi, jasan, javor, dub, kaštan všechny mají své škůdce a až budou mít jejich škůdci dost "žrádla" zdevastují je při současné péči stajně jako lesy jehličnaté.
Odpovědět
km

26.4.2019 13:08 Reaguje na Milan Milan
To je sice pravda. Jenomže ne tak rychle jako u smrků. Kdyby se nenechal kůrovec přemnožit a kácelo by se zavčas, ne až je půlka lesa rezavá, tak by to nikdy nedošlo tak daleko. Teď se všichni -ministerstvo zemědělství a Lesy čr probudily s nějakema dotacema pro drobný vlastníky lesa , ale to už je davno předávno pozdě. Smrky jsou taky suchem hrozně oslabený, takže nemůžou kůrovce zasmolit a účinně se bránit.
Odpovědět
MS

Michal Skalka

23.4.2019 13:43
Dobrý den Milane, jasně, že každý strom, i listnatý, má svého škůdce. Pokud ale stromy rostou na místech, kde by rostly i bez lidského přičinění (podobají se lesům přirozeným), jejich škůdci je všechny nezahubí. „Sežerou“ jen jednu generaci nebo jeden druh. V takovém lese vždy něco přežije a obnoví ho. MS
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

23.4.2019 21:11
Konečně rozumný příspěvek od lidí,kteří věci rozumí a snaží se postupovat v souladu se zdravým rozumem. Jen se trochu bojí překročit meze nalinkované tradičním způsobem myšlení lesníků ,les=zejména dodavatel dřeva.
Není divu- posledních dvacet let názorových střetů v NP Šumava je asi stresují
v odvážnějším přístupu. Strach z pisálků a avantgardních postojů radikálních mladých nadšenců "čisté" přírody,kteří nepoznají jedli od smrku.
Přesto bych se nebál a byl trochu kurážnější. A s druhovou obměnou skladby lesů KRNAPu šel podstatně dál. (jen bych se přimlouval za použití chemie v těch nej-nejnutnějších případech v omezeném rozsahu)
Odpovědět
MS

Michal Skalka

24.4.2019 07:58 Reaguje na Miroslav Vinkler
Diky Miroslave za komentar. Standardy FSC, kterych se dusledne Sprava KRNAP drzi, chemii nepovoluji. Protoze ale jinou moznost, jak predelat zdedene smrkove monokultury rychle nevidime, chceme pouzit postup popsany v clanku. To potrebujeme projednat verejne a vyjednat vyjimku. Na rozdil od nekterych nemeckych NP se snazime zmene lesa pomoci tak, aby byla rychla. Nevim, jak by se to dalo udelat rychleji. Co mate na mysli tim, ze byste sel s “druhovou obmenou skladbou lesu KRNAP jeste dal”?
Odpovědět
LB

Lukas B.

24.4.2019 08:35 Reaguje na Michal Skalka
teď o víkendu jsme lezli po pískovci v saském švýcarsku, s výhledem na "kernzone". šumava hadr - téměř komplet rezavo nastojato, sežrané smrky veškerého věku. mimo jádrovou zónu se jakž takž malinko těží, v jádrové zóně se to nechává stát. jakž takž aspoň místy zdravé jsou jen inverzní smrčiny dole v roklích.
Odpovědět
MS

Michal Skalka

24.4.2019 21:59 Reaguje na Lukas B.
Ano, myslim, ze prave Sassti Svycari NP razi pristup sukcese bez pomoci. To je samozrejme mozne. Nez se priroda vrati do prirozeneho stavu bude trvat dlouho. My se snazime prirode pomoci a navrat trochu urychlit. Mirne brzdeny kurovec v tom paradoxne muze pomoci.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

24.4.2019 18:23 Reaguje na Michal Skalka
Tím mám na mysli propojit praxi s vědou. V tomto případě využít poznatků Ústavu výzkumu globální změny AV ČR,Brno - o dopadech změny klimatu i na lesnictví. Velmi se mi líbí také názory prof.Fanty - již dávno měla proběhnout výrazná redukce smrků ve prospěch smíšených lesních porostů.
Teď to řeknu velmi zhutněle a zkráceně, na úkor přesnosti.
Já bych kůrovce předbíhal všude tam, kde je predikována nevhodnost stabilních smrkových porostů. Cca všude pod 1100m.n.m.
Tam bych prováděl úmyslnou těžbu vhodným způsobem a ihned vytvářel společenstva přípravných dřevin (bříza,osika,jeřáb...) jako podklad pro budoucí osazování cílových listnáčů i některých jehličnanů.
Nedílnou součástí této činnosti by byla koordinace s hydrology. Cíl maximální ochrana horských pramenišť , lépe dosáhnout snížení odtoku z území KRNAPu.
Neříkám to rád, ale jsem skutečně přesvědčený o tom, že přestává platit mantra o tom, že roční úhrn srážek v ČR zůstává přibližně stejný ,pouze se mění jejich rozložení.Dovolím si tvrdit, že nastupující nové klima je a bude charakterizováno i absolutním snížením celoročního úhrnu srážek.
Základní hydrologická rovnice nám řešení nabízí, tak ho využijme.
Musíme však konat rychle ,nebo dopadneme jako Buridanův osel.
(situace, kdy osel mezi dvěma stejnými kupkami sena zemře hladem, protože se není schopen rozhodnout, z které kupky si má vzít)

Což se týká i vaší potřeby vyjednat výjimku z FSC.
Odpovědět
MS

Michal Skalka

25.4.2019 10:42 Reaguje na Miroslav Vinkler
O změnu struktury lesa se snažíme už pár let, ale říká se, že lesníci v lese horpodaří pro svoje vnoučata. Tzn. i když to jde z pohledu lesa hodně rychle, z člověčího pohledu to jde pomalu. Les není pole, kde každý rok může růst něco jiného. měnit les je opravdu dlouhá trať. Proto se snažíme to dělat jinak, než výše uvedení Němci.

Vaše druhá poznámka týkající se lokální "globální" změny - resp. dopadu globálního oteplení do Krkonoš. Tč. připravujeme jeden podle mne důležitý projekt na interpretaci tohoto problému v Krkonoších. Po diskuzích s Honzou Krajhanzlem (jeden z našich nejlepších ekopsychologů), víme, že nejprve musíme podrobně zjistit, co oteplování (a pravděpodobně i vámi uvedená ztráta vody) bude znamenat pro Krkonoše. Zaplavená Florida je průšvih, ale co Čech s Everglades, když ji nikdy neviděl. Ale to, že když rád lyžuje ve špindlu, tak už lyžovat nebude ... že stovky lidí navázaných na skiareály a sníh přijde o práci ... jsou problémy místní. A jsem moc rád, že to vidíte podobně. Díky.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

25.4.2019 12:44 Reaguje na Michal Skalka
Přeji úspěch v běhu na dlouhou trať.
A dejte vědět,jak jste dopadli s výjimkou.
Krásný den do KRNAPu
Odpovědět
LB

Lukas B.

23.4.2019 21:48
občas padne otázka, proč takoví jako já vůbec lezou na ekolist (který by podle některých diskutérů měl být baštou správňáků poplácávajících se po ramenou). odpověď je nasnadě - tedy především kvůli takovým článkům. jako je tento a ten vedle o kaprech a rybnících, díky. (v mých nadmořských vejškách v krnapu vnímám jako zásadní průser tu potvoru, co uhnívá kořeny jasanů. holt budu mít javory a břízy, sem tam bouček či lísku)
Odpovědět
JK

Jakub Kašpar

24.4.2019 09:19 Reaguje na Lukas B.
hele, dyk ekolist.cz je přesně pro lidi, jako jsi ty, ty vado...!
Odpovědět

Jan Škrdla

24.4.2019 22:47 Reaguje na Lukas B.
U těch jasanů asi máte na mysli houbu václavku. Spolu s chalarou, která postupuje od listů a broukem lýkohubem, který pak dorazí oslabené stromy pak může způsobit rozpad porostů ve velkém. Za závažnější se přitom považuje chalara (voskovička jasnová), houba zavlečená z Asie, na které naše jasany nejsou zvyklé.
V duchu článku a komentářů Miroslava Vinklera se nabízí příležitost převádět JS monokultury na smíšené porosty. A to silnou zdravotní probírkou a podsadbou TR, DB, JV do kotlíků a stínomilných dřevin jako třeba LP nebo HB pod prosvětlený porost (tento postup není to z mojí hlavy, ale ztotožňuji se s ním).
Odpovědět
ČM

Čech M.

27.4.2019 00:59 Reaguje na Jan Škrdla
Chalara postupuje přes kůru, alespoň u nás, kde mi poškodila všechny jasany. Některé to nepřežily a zbytek mají jizvy po celém kmenu.
Nevíte někdo o houbě, která napadá podobně řepku olejnou? Koupím a šířit budu jen s povolením vlastníka práv.
Odpovědět

Jan Škrdla

28.4.2019 20:26 Reaguje na Čech M.
Do větví se většinou dostává přes řapíky napadených listů (samozřejmě se může dostat i přes poranění).
Náš obecní les ještě naštěstí nezlikvidovala.

S tou řepkou se obávám, že by to byla dvousečná zbraň. Zemědělci by ji asi nepřestali pěstovat, ale začali by ji stříkat ještě více než doposud.
Tady by snad pomohlo zrušení povinného přimíchávání biosložky do paliv (alespoň pro biopaliva první generace).
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

24.4.2019 17:02
Vážení autoři,
krom poděkování za věcný článek kladu dvě otázky: Kolik člověko/dnů odhadem chybí na loupání kůry, popř. které měsíce 2019 odhadujete nejvyšší požadavek?
Než cidy, raději pojďme podnítit akci SOS Krkonoše (typu za stravu a byt =víkend loupat) = zorganizovat s pomocí zkušené neziskovky kolotoč lidí míst+nástrojů a ubytování - motivované členstvo by mohlo dodat nejlépe nějaké masové hnutí/mládežnické organizace aj.)
2.Jaký dopad na vývoj lesa odhadujete, že bude mít letošní masivní lámání špiček? Imisní výsadby (do cca 30 let) podlehly místně až 50%!!!
Černá+Světlá hora, Liška, kolem dokola; Plešivec, hraniční svahy kolem Terexu a jistě mnohde jinde, kde jsem neběžkoval:-(
V čem spatřujete příčiny? "Pořádná" zima, 3x námraza a zvýšené emise N je můj odhad.
Odpovědět
MS

Michal Skalka

25.4.2019 10:43 Reaguje na Daniel Fiala
Díky Dane za dotaz. Tč. nevím, seženu si informace a odpovím.
Odpovědět

26.4.2019 08:31 Reaguje na Michal Skalka
Dobrý den Dane ještě jednou.

ad 1. - Odhadnout počet člověkodní na loupání nejde, bo tč. nevíme, jak se bude situace se suchem a kůrovcem vyvíjet letos. Očekáváme špičky na konci května a července. Nicméně oslovit nějakou skupinu lidí a požádat je o pomoc za stravu a byt je dobrý nápad. Ozvali se nám skautíci, což je moc fajn, bo jsou spolehliví, pracovití a nenároční. Jednáme s nimi, jak to udělat nejlépe.

ad 2. - Lámání špičak smrků má několik příči, shrnul jste to celkem výstižně. Ta prvotní je neobvykle rychlý růst smrku způsobený vyššími teplotami a vyšší depozicí N v prostředí pravděpodobně u výfukových plynů aut, který je hodně. Tzn. dřevo roste rychle a proto je řídké a křehké. Letošní zima byla docela bohatá na sníh. Smrky obalené sněhem a zmrzlé větru neodolají. Jak se to projeví v dalších letech? Dá se čekat, že poraněné smrky budou muset odolávat houbovým nákazám. Jak se s tím vypořádají se ukáže brzy.
Odpovědět
F

Fero Metam

25.4.2019 19:00
hold posledních 30 let je všechno o byznysu a penezích...a tak to i vypadá, co tam po prírode, hlavne je že je to byznys
Odpovědět
km

26.4.2019 12:43
Jasany padají jeden po druhým v celé čr - jsou napadány nějakou houbu. Tam , kde jsou sušší místa se tato houba tolik nešíří.
Odpovědět
JN

Jan Novák

26.4.2019 20:07
Pánové, díky za článek. Konečně jsem se dozvěděl nějaké souvisloti od lidí z oboru. Pane Skalko, mám několik dotazů, možná že mi odpovíte. V souvislosti s kůrovcem se víceméně skloňuje pouze NP Šumava, plus přibyly Jeseníky. Znamená to, že je Šumava nejpostiženější ze všech NP? Existuje nějaký rozdíl v přístupu ke kůrovci v KRNAPu a NP Šumava resp. ve správě obou NP jako takových? Pokud ano proč? Upřímně řečeno se mi zdá, že o Vás v KRNAPu se moc nemluví, což ve mně vyvolává dojem, že jste na tom s kůrovcem lépe než neustále zmiňovaná Šumava... pokud je tomu tak ve skutečnosti, napadá mě otázka proč tomu tak je?

Ohledně "skautíků" můžete být konkrétní o které jde? Případně kontakt na ně... Nejsem sice skautík, ale pokud by to šlo, rád bych se k jejich pomoci přidal a je mi jasné, že i pro Vás je jednodušší domlouvat se s nějakou organizací jak zmiňuje p. Fiala než armádou jednotlivců.

Díky za odpověď
Odpovědět
MS

Michal Skalka

2.5.2019 08:27 Reaguje na Jan Novák
Kurovec je samozrejme i v Krkonosich. Na rozdil od Spravy NP Sumava tady proti nemu jsme kdysi zasahovali v 1. zone. V te dobe prirozene zmlazeni temer neexistovalo. Proto zmeny nebyly tak napadne a les se nam dari lepe vekove strukturovat. Tc. mame pristup ke kurovci velmi podobny v obou NP.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist