Romana Šonková: Králíci v klecích po celé Evropě zažívají frustraci a utrpení. Co všechno odhalila nová investigace?
Znepokojivé záběry natočené v utajení na farmách v Itálii a Polsku ukazují králíky v klecích tak malých, že se nemohou ani protáhnout, někteří z nich z frustrace zoufale okusují dráty a jiní jsou dokonce zavření v klecích spolu s mrtvými druhy. Zdokumentované podmínky, které jsou reprezentativní pro klecové chovy králíků v celé Evropě, nesplňují ani ty nejzákladnější etologické potřeby těchto zvířat.
Vzhledem k tomu, že Komise otálí se zákazem klecových chovů a že v EU neexistují právní předpisy na ochranu welfare králíků chovaných v klecích, jsou však tyto podmínky i nadále zcela legální.
Investigace – zveřejněná v době, kdy v Bruselu začínají slyšení s novými eurokomisaři, včetně těch, kteří budou zodpovědní za řešení této problematiky – odhalila:
-
• králíky tísnící se v tak malých klecích, že se nemohli protáhnout, skákat nebo se zvednout na zadní nohy, což jsou vysoce motivované projevy přirozeného chování
-
• králíky zavřené v individuálních klecích, přestože jde o společenská zvířata
-
• mrtvé nebo nemocné králíky – s okousanýma ušima nebo neschopné držet hlavu rovně – společně se zdravými králíky v jedné kleci
-
• klece bez materiálu, který by mohli králíci okusovat a obrušovat si tak neustále rostoucí zuby, což vede k ohlodávání drátů klece nebo vzájemnému okusování uší
-
• nepohodlné drátěné podlahy, což u králíků vede k odřeninám, otlakům nebo poraněním kloubů
-
• na dvou farmách králíci těžce dýchali kvůli vysokým teplotám
-
• na jedné farmě králíkům chyběla srst na velké části těla, což pravděpodobně svědčí o přítomnosti parazitů nebo infekce.
V Evropě se ročně porazí přibližně 77 milionů králíků. Odhaduje se, že přibližně 90 % z nich se chová v klecích, včetně téměř všech chovných králíků. V roce 2021 se Komise v reakci na úspěšnou evropskou občanskou iniciativu Konec doby klecové, kterou podepsalo 1,4 milionu občanů EU, jasně zavázala, že do konce roku 2023 předloží legislativní návrhy na ukončení klecových chovů. Exekutiva EU však svůj slib nesplnila.
Před několika týdny CIWF vydal novou zprávu, která ukazuje, jak velké evropské potravinářské podniky úspěšně přecházejí na bezklecový chov. Země jako Rakousko, Belgie a Nizozemsko již bezklecové systémy zavedly, což dokazuje jejich životaschopnost.
Převážná většina devíti z deseti občanů EU požaduje ukončení používání individuálních klecí. Také Strategický dialog o budoucnosti zemědělství EU odráží širokou shodu napříč zemědělsko-potravinářským odvětvím, že klece musí být postupně odstraněny, a vyzývá k návrhu revize právních předpisů o welfare zvířat nejpozději do roku 2026.
Tato investigace jasně prokazuje systémovou krutost klecových chovů v celé Evropě. Nejde jen o pár farem v některých zemích, kde se špatně zachází se zvířaty, ale o reprezentativní příklad klecových chovů králíků v celé EU. Na vině jsou unijní právní předpisy, kde chybí specifické požadavky na welfare králíků ve farmovém chovu.
Klece jednoduše nemohou splnit fyziologické a behaviorální potřeby hospodářských zvířat. Jejich používání je navíc zbytečné – již jsou k dispozici funkční humánní alternativy, které úspěšně zavedlo mnoho velkých evropských potravinářských podniků.
Je nejvyšší čas, aby Evropská komise konečně splnila svůj závazek a předložila návrhy na zákaz klecových systémů pro králíky a všechna ostatní hospodářská zvířata.
CIWF zasílá shrnutí výsledků své investigace evropským zákonodárcům a úředníkům Komise a žádá své příznivce, aby vyzvali Evropskou komisi k bezodkladnému předložení návrhů na zákaz klecí a výslovné zařazení těchto návrhů do svého pracovního programu.
Další informace o kampani naleznete na www.konecdobyklecove.cz.
Širší kontext
O rozsahu chovu králíků v EU je k dispozici jen omezené množství informací, ale podle zprávy Evropské komise z roku 2017 bylo v roce 2016 každoročně komerčně chováno a poraženo přibližně 119 milionů králíků a dalších 61 milionů v malochovech. Od té doby EU údaje o počtech králíků nezveřejňuje, ale údaje poskytnuté prostřednictvím informačních panelů CIRCABC o tonáži vyprodukovaného králičího masa naznačují, že do roku 2022 se počty snížily na 70-80 milionů ročně. To je v souladu s údaji zveřejněnými FAO, která odhaduje, že Evropská unie v roce 2022 vyprodukovala 72 196 700 králíků.V roce 2020 úřad EFSA uvedl, že u králíků je jedním z hlavních důsledků nedostatku vhodných materiálů pro okusování přesměrování potřeby hlodat na okusování klece nebo dokonce na vzájemné okusování. Pokud jde o otázku nedostatečného prostoru, úřad EFSA navrhuje prostor o délce jednoho skoku o 70 cm v závislosti na velikosti králíka a Rada Evropy doporučuje, aby králíci chovaní pro pokusné účely byli schopni udělat tři po sobě jdoucí skoky.
V EU je v klecích chováno přibližně 300 milionů hospodářských zvířat, včetně 40 % hejna nosnic (téměř 152 milionů slepic), 94 % králíků ve farmovém chovu (přibližně 70 milionů králíků) a 96 % chovných prasnic (10 milionů prasnic). Zvířata chovaná v klecích jsou často uzavřena v holém prostředí, buď přeplněném, nebo zcela bez sociálního kontaktu, nemohou se otočit nebo projevit ani to nejzákladnější chování.
Podle průzkumu Eurobarometr 2023 se 94 % občanů EU domnívá, že je důležité, aby hospodářská zvířata měla dostatek prostoru, kde by se mohla pohybovat, lehnout si a vstát, a 89 % se domnívá, že je důležité, aby hospodářská zvířata nebyla chována v individuálních klecích.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (85)
Richard Vacek
7.11.2024 08:12Jarek Schindler
7.11.2024 09:15DAG
7.11.2024 10:50 Reaguje na Jarek SchindlerPeter Sládek
7.11.2024 11:54Ale jeden význam tá zmazaná diskusia mala. Demonštrovala, ako si spolky a mimovládky predstavujú "dialog". A úlohu médií ako tlampačov ich ideológie. A tiež ako by sa správali, keby sa z mimovlády stali vlády...
Emil Bernardy
7.11.2024 14:04 Reaguje na Peter SládekEmil Bernardy
7.11.2024 14:06 Reaguje na Emil BernardyPetr Pekařík
12.11.2024 14:57 Reaguje na Emil BernardyMichal Ukropec
8.11.2024 05:44 Reaguje na Peter SládekMarcela Jezberová
8.11.2024 09:10 Reaguje na Peter SládekPeter Sládek
8.11.2024 10:00 Reaguje na Marcela JezberováEmil Bernardy
8.11.2024 13:08 Reaguje na Peter SládekJaroslav Řezáč
7.11.2024 12:47Radek
7.11.2024 14:57Petr
7.11.2024 15:19 Reaguje na RadekMusí být vše jako dřív a pořád stejné? Co se pokusit udělat něco lepší?
Radek
7.11.2024 17:13 Reaguje na PetrZa mě by stačilo kdyby tihle ochranáři zveřejňovali pravdivé informace a ne sestříhané útržky které vedou neznalé lidi k dojmu že se to tak děje 24 hodin denně . Lide co o tom ví víc by nebyli proti nim , tahle doba chce za každou cenu senzaci .
Petr
7.11.2024 19:13 Reaguje na RadekRadek
7.11.2024 19:39 Reaguje na PetrVám nedošlo že jsem psal o mléku a videu o něm .
Petr
7.11.2024 19:46 Reaguje na RadekDošlo mi z vašeho projevu vše.
Radek
7.11.2024 20:00 Reaguje na PetrVšichni ochránci a hlavně takoví co tvoří tyhle a podobné videa by měli aspoň rok dělat u dobytka , věřím že videa hned po prvním roce začnou přinášet návody jak to všechno zlepšit …….. dál si to jistě doplníte sám
Petr
7.11.2024 20:07 Reaguje na RadekPodle toho, že se jim někde něco nelíbí, nebo jim dokonce vadí? Co když si naopak tu práci vyzkoušeli tam, kde to jde i bez tohohle?
Nebo obráceně - co kdybyste se vy šel podívat jak to kde dnes vypadá a funguje? Že je svět už o něco dál, než pamatujete?
Radek
7.11.2024 20:31 Reaguje na PetrVás jsem se zeptal jak by jste lepe choval králíka vy , odpověděl jste přesně v ochranářském , chceš chovat tak chovej , já přijedu a posoudím jak to děláš . Po pravdě jsem od vás ani jinou odpověď nečekal .
Jen jste mi dokázal /potvrdil že o chovu zvířat nevíte nic , myslím že vy sám nechováte žádného živého tvora , člověk který se o něco stará by měl jiný názor , vy jste jen ochranář . Pouze posuzujete druhé , bez praxe a znalosti problematiky .
Máte pocit že si s vámi vyměňuji názor ze záhrobí .
Petr
7.11.2024 20:58 Reaguje na RadekA naopak - z vašich názorů mám pocit, že možná jste chovatel, ale žádné zvíře bych vám svěřit nechtěl.
Petr Pekařík
12.11.2024 15:01 Reaguje na PetrViktor Šedivý
7.11.2024 20:32 Reaguje na PetrSvětem myslíte těch pár bezvýznamných států v zépadní Evropě, kde party aktivistů nevědí, jakou blbost ještě z nudy vymyslet?
Petr
7.11.2024 20:01 Reaguje na RadekMilan Daneš
10.11.2024 20:33 Reaguje na PetrPetr Pekařík
12.11.2024 15:00 Reaguje na PetrPetr
7.11.2024 19:25 Reaguje na RadekViktor Šedivý
7.11.2024 20:33 Reaguje na PetrJaroslav Řezáč
8.11.2024 07:27 Reaguje na Viktor ŠedivýJarek Schindler
7.11.2024 17:36 Reaguje na PetrRadek
7.11.2024 17:41 Reaguje na PetrEmil Bernardy
8.11.2024 07:30 Reaguje na RadekRadek
8.11.2024 19:15 Reaguje na Emil BernardyBřetislav Machaček
7.11.2024 17:12blechy, vši a jinou havěť. To tu bude ráj na zemi, když se lidé budou
drbat, budou je kousat hladoví potkani a to pouze proto, že vše vyřeší
samotná příroda. Králíci budou žít v ohradách spolu s potkany, kteří
na přenesou různé nemoci a ohrada bude ještě za pořádným plotem
a zaplocená i shora, aby je nesežrali predátoři. Pochybuji o zdravém
rozumu těchto ochranářů, kteří už ztratili zcela soudnost, jak zničit
vše, co lidstvo vymyslelo a dosáhlo za tisíce let. Jeskyně to jistí!
Za 1. republiky se u nás v chlévě chovali králíci na volno mezi
dobytkem. Idylické do doby výskytu potkanů, kteří jim sežrali malá
králíčata a nakazili je nějakou nemocí. Pak děda postavil králíkárnu
a po volném chovu ani pes neštěkl. Já už je sice nechovám více jak
třicet let po zakopání 63 z 64 králíků na králíči mor, ale moje
králíkárny byly v té době vrcholem králíčího přepychu a daly se
zároveň snadno udržovat. Od hnoje se čistily zezadu sklopnou zadní
stěnou. Čelní stěna měla krmící kapsy plněné zvenčí, bez otvírání
kotců a pro snazší manipulaci sloužil náhradní pojízdný kotec
do kterého se králík přehnal kvůli údržbě jeho kotce. Bylo to bez
zbytečného chytání stresování u kontaktu šlo u vždy pouze o mazlení
a navykání na klid při hodnocení na výstavách. Králíci tak byli
klidní a každý kotec měl i svůj temný kout, kde měl králík svůj
klid. Tam králice rodily králičata a podlaha byla z dubových latí
pro odvod moči. Kotce byly každý samostatným kontejnerem , které
šly ale jednoduše spojovat na dvoj i trojnásobek. To vše díky
snadno rozebíratelným bočním stěnám. Kotce se daly přenášet a
ty jsem přemísťoval podle ročního období tak, aby měli králíci
maximální pohodu. V létě ve stínu pod ořešákem (méně hmyzu) a
v zimě v zateplené dřevěné budově. Bohužel tehdy na mor nic
neměl ani můj dvorní veterinář, který své králíky zakopal o
týden dříve. Tehdy mne to odradilo od dalšího chovu a kotce
skončily mimo čtyř darovaných sousedovi, jako palivo. Ty
sousedovy skončily stejně o deset let později, když je zakopal
očkované taky. Králík je velice náchylný k nemocem a izolace
je předpokladem, že alespoň zbrzdím šíření nemoci na rozdíl
od chovu v ohradě se stovkou králíků. Pamatuji Myxomatózu
před 50 roky, kdy u nás v pískovně do týdne vymřela kolonie
asi 250 divokých králíků. Vidět dnes divokého králíka, tak
snad dám jako ateista na modlení!
Jaroslav Pokorný
7.11.2024 21:38 Reaguje na Břetislav MachačekA ty průmyslové chovy jakýchkoliv hospodářských zvířat jsou všechny na jedno brdo. Rozhodující je zisk, bez ohledu na to, jak zvířata trpí. Kolik z nás má odvahu, čas i chuť zapojit se přímo do činnosti na zlepšení chovu zvířat. Měli bychom ocenit a podporovat alespoň těch pár aktivistů, kteří tak činí.
Radek
8.11.2024 05:24 Reaguje na Jaroslav PokornýZa pár let budeme dětem vysvětlovat že v tom prázdném kurníku měla babička slepičky a vedle v králikárně byli králíci a dole na dvorku u potoka se pásly kačeny . Každý rok se sušilo seno , tam dole byla taková malá louka , kousek dál zase další to ještě mívali kozu a pár oveček . Budeme při tom dojatí jak v tom období voněl celý prostor čerstvým senem. Tam kde byla louka budou lísky, břízy a trní , kopřivy v tom lepším případě , v tom horším tam bude el ohradník a za ním se budou pást ovečky AOPK a hlídat je budou pastevečtí psi . My budeme hlídat děti aby je to nekoplo …..přijde nějaký pán kdo ví od kud a bude nám povídat jak jsou ti psi důležití , hodní a jak se to musí dělat kvůli biodiverzitě a vlkům . Tady někde ta pohádka končí .
Emil Bernardy
8.11.2024 07:48 Reaguje na Jaroslav PokornýBřetislav Machaček
8.11.2024 10:17 Reaguje na Jaroslav Pokornýse pouze obávám toho, že tu jde do budoucna o zákaz všech chovů a předělání lidí VŠEŽRAVCŮ na VEGÁNY. Těmi jsou totiž ti aktivisté a jdou na to "od lesa" . Nejprve maso zvířat lidem zhnusí ukázáním podmínek jejich chovů a pak už je jen krůček k ostatním zákazům. Jdou na to komplexně. Stáj je fuj a nahraďte ji volným chovem, který je ale vhodný pouze pro chráněné zubry a pratury končící v kafilérii= bez produkce
masa, mléka a sýrů. Navíc to, co volně chovat šlo je třeba
vybít, protože to okusuje stromy a nebo chov znemožníme
ochranou vlků až tak, že toho chovatelé sami nechají a je
tu opět splněn cíl snížit produkci masa, mléka a sýrů. No
jsme u drůbeže, kde ji z hal vypustíme ven, kde ji žerou
predátoři a likvidují nemoci od volně žijících ptáků a
jsme tu zase u poklesu produkce masa a vajec. Na a jsme
i u těch králíků, kde v klecích a kotcích uhlídám snáze nemoci, parazity a třeba i napadení králíčat potkany,
než v nějakém polodivokém chovu v halách a v travnatých
výbězích. No a výsledek? Nebude na trhu ani králíčí maso.
Utočí se i na rybnikáře a umělé chovy ryb, včetně mořského
rybolovu. Útočí se sportovní rybáře a myslivce, protože i oni zásobují minimálně své rodiny masem a nevychovávají své děti pomatenou teorií přejít na vegánství. Je to ideový
boj proti všem výše jmenovaným, aby přibývalo vegánů už
nikoliv pouze dobrovolně, ale i z nutnosti nedostatku
cenově dostupných živočišných produktů. Zkomplikovat,
prodražit je a postupně i zakázat je jich cílem.
Jarek Schindler
8.11.2024 23:11 Reaguje na Jaroslav PokornýEmil Bernardy
8.11.2024 07:47 Reaguje na Břetislav MachačekModerní chovy,klecové a v klimatizovaných halách jsem poznal také.Je to samozřejmě jediný dnes možný způsob jak dostat králičí maso na trh.A ke konzumentoci.Doby kdy výkupčí jezdil po vesnicích a vykupoval živé králíky jsou nenávratně pryč,není kdo by je nabízel.Ti mudrlanti u PC jsou ti poslední na práci.
V jiných plátcích se pláče nad cenami másla,a že Poláci jsou na tom lépe.Potkal jsem jich pár,i kolegu.Farma mléčného skotu.Mohu říci je že"UMÍ!!!". Podle jiných nekecá a maká.Bez práce nejsou koláče.
No a k Vaší zkušenosti s morem králíků a myxomatozou,již snad 30 let toto vůbec není problém,výrobci vakcin zvládli rychle a dobře.Pokud někde domácí králík uhyne,opomenutí,či nedbalost.cca 1990 jsme sledovali šíření z Asie,... Mladá Boleslav a najednou stovka uhynulých tu.
O divoké králíky se myslivci snaží,odchov v zajetí a vypuštění,ale neudrží se to.Vídával jsem je v noci v Brně v městských parcích....
Břetislav Machaček
8.11.2024 10:48 Reaguje na Emil Bernardyta Myxomatóza byla vyvinuta k likvidaci zdivočelých králíků
v Austrálii. Historii moru(plícní embólie ) neznám, ale vím,
že epidemie přišla podivně náhle a mimo izolovaní místa i
podivně plošně. Dnešní chovy bez čerstvé trávy na granulích
mají velmi daleko od skutečného domácího králičího masa
podobně, jako u pstruha z odchovny a nebo z řeky. Kdo to
někdy poznal, tak ví o čem píšu, ale kdo ne, tak mu to je jedno. U krav pouze to, že nahrazení univerzální krávy
s nižší dojivostí tučného mléka "továrnou" na mléko téměř
bez tuku bylo dáno odklonem od živočišných tuků a tlakem
na efektivitu provozu. Dnešní mléčná kráva má problém
se svým obrovským vemenem jít i na pastvu, ale klasické
krávy se klidně šplhaly i po svazích hor. Bohužel ty se
už ale nevyplácejí tak, jako ty "továrny" na mléko, ale
ty vyžadují i jinou péči a krmení. Kamarád před léty
přešel na podobnou "továrnu" na mléko ve svém minihospodářství a po těchto zkušenostech se vrátil k
původnímu skotu. Jeho matka mu tehdy řekla, že takové
mléko prodávají v obchodě v krabicích a ona chce mléko
od krávy a nikoli z "továrny" na mléko. Takže i o tom
je ten pokrok a specializace, při které pak je máslo
a smetana luxusní potravinou. Poláci umí, ale mají lépe
nastaveny podmínky pro podnikání. I u nich ale přichází
ke slovu to, čím jsme si u nás prošli před 60 a více roky.
Z 50 sedláků na vesnici zůstává 5 a ti se chovají stejně,
jako kdysi u nás, včetně scelování polí a specializace
na minimum druhů produkce. I oni ždímají propachtovanou
půdu a svoji opečovávají, i oni používají v Polsku dotovaná hnojiva a postřiky domácí produkce, i oni snižují náklady
jak se dá, včetně nekalých způsobů a tak si nedělám iluze
o nějakém srcařství, když vidím že ekonomika je výše, než
láska k půdě a hospodaření. Je to už i tam způsob obživy
a to mnohdy za každou cenu.
Peter Sládek
8.11.2024 11:37 Reaguje na Břetislav MachačekPointa prišla po návrate. Nalial som si pohár mlieka - a po prvom hlte ho vypľul. Presvedčený, že som si mlieko rozospatý nalial do šálky so špinavou vodou. Lenže to isté sa stalo aj s čistým pohárom. Usúdil som, že chyba bude v kartóne mlieka. Až manželka ma uistila, že je ako každé iné. Odvtedy mlieko znova nepijem...
Králiky som dostával od suseda, ktorý ich choval a ja som mu dával nasušené seno. Sused sa pominul, tak som kúpil králika v tesku. Nemal žiadnu chuť, chutil asi ako tofu...
Jarka O.
8.11.2024 13:28 Reaguje na Peter SládekEmil Bernardy
8.11.2024 13:33 Reaguje na Jarka O.Peter Sládek
8.11.2024 16:08 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
11.11.2024 11:24 Reaguje na Peter SládekPeter Sládek
8.11.2024 14:24 Reaguje na Jarka O.Nutné dodať, že v mäsiarstve stálo všetko aj 2x toľko ako v Tescu, tam som videl hlavne lososy a vakuované stejky.
Farmy boli špecializované, nie ako u nás že si roľník dopestuje všetko. Typický farmár choval buď kravy na mlieko, alebo býky či ovce, ale mrkvu kupoval v obchode...
Jarka O.
10.11.2024 20:49 Reaguje na Peter SládekPS:asi znáte seriál Father Ted:)
Emil Bernardy
8.11.2024 13:35 Reaguje na Peter SládekNelze mít obojí.
Emil Bernardy
8.11.2024 13:31 Reaguje na Břetislav Machaček"Krávy bez tuku" jsou malá neznalost....
AGROPODNIK KOSETICE CHYSNA II PELHRIMOV HH* 385kusů 100 2.4 303 12812kg mléka za 305dní 4.17%tuku 534 3.35 429 963 400.
4.nejlepší chov v ČR 2023,doplnil jsem ...
U podobných kraviček jsem denně...
Dnes není jiná cesta,než intenzivní chovy.Nebudete jezdit povozem,ale autem a tak je to ve všem.A kvalita také je.Že to nedokáže každý,je přirozené,jsou lepší a ti druzí.
Krávy,je skot je horský a nížinný.V nížinách máme skot nížinný,měli jsme v Polabí horský,to se napravilo.
Poláci.Před lety jsem hovořil s kolegou,měl chov holštýnek,všechna čest.Výborné.Polácí kupovali také poblíž stádo,při rozhovoru s prodávajícím nerozuměli tomu,že za podmínek,které máme,odmítáme praCOVAT-Co na to říct?
No,tak nějak.Pěkný den.
Břetislav Machaček
9.11.2024 18:49 Reaguje na Emil Bernardyta rodina byla zvyklá na mléko od předchozí krávy o mnoho tučnější. Vím, že rozdíly v tučnosti měly
dvě tetiny krávy a totéž bylo u rozdílné kvality
mléka dvou koz, které jsme naposledy chovali. Ty
mléka jsme neslévali dohromady a měla rozdílná
použití. A ty kozy byly sestry od jedné matky a
jednoho otce s rokem rozdílu narození. Nikdo to
nechápal a od té jedné to bylo mléko pro čuníky
a to druhé pro nás. Já nezavrhuji intenzivní
chovy, ale musí se dbát na zvířata tak, aby byla
maximálně spokojená. Jiná cesta je naivní utopií
a doslova mě vytáčí ty bláboly o minifarmách s
jednou kravičkou, jako o budoucnosti zemědělství.
Já ještě zažil zahumenkáření, kde hospodářství
děda dotoval prací v hutích a dělal to pouze ze
setrvačnosti a zvyku na domácí produkci.
Petr Pekařík
12.11.2024 17:39 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
11.11.2024 11:26 Reaguje na Břetislav MachačekJarka O.
8.11.2024 13:22 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
8.11.2024 13:43 Reaguje na Jarka O.Klece jsou vyhovující.Z textů těchto ochotníků čpí neznalost.Jistě máte řidičák a když potkáte na silnici hovado,nejsme přeci za volantem všichni stejní.
Jarka O.
8.11.2024 13:53 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
8.11.2024 13:45 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
8.11.2024 13:52 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
8.11.2024 15:27 Reaguje na Jarka O.No a to maso prasat či kuřat s rychlým růstem zdravé je stejně ,od zdravých mladých zvířat,jen vyšší obsah vody.Fajnšmekři to poznají,já moc ne,z prasete mně stačí krkovice a ze skotu kližka.Ale "Zlaté kuře" zkuste,to poznám i já.Tam je rozdíl znatelný a cílený.Snad nejste pamětnice... :-),ale za roky se podařilo velice vylepšit kvalitu vajec,barva žloutku,konzistence.Bý vala opravdu bledý žloutek a rozteklá,dnes je to podle mě luxus.No a v mé blízkosti jeden velký chov slepic zkusil mezi halami něco jako ekovejce a divili se,že se našla od volně žijícího ptactva tuberkuloza a salmonella.Mám to z druhé ruky,ale asi to tak je.To být nesmí...v potravině.
Emil Bernardy
8.11.2024 15:45 Reaguje na Emil Bernardy"Králíci v klecích po celé Evropě zažívají frustraci a utrpení"
je nehorázná lež.
Peter Sládek
8.11.2024 17:04 Reaguje na Emil BernardyJarka O.
10.11.2024 20:41 Reaguje na Emil BernardyA ke kvalitnímu krmivu, masokostní moučka kravám byl taky nápad, který musel být posvěcený veterináři, a jak to dopadlo. Někdy jsou ty nápady hloupé.
Emil Bernardy
11.11.2024 11:15 Reaguje na Jarka O.Neoddiskutovatelnou pravdou je že za 40 let není znám jediná přenos tohoto prionu na člověka.Tedy byl to , a je humbuk.Tehdy pochopitelný,ale neupravili jsme chování po poznání věci,to je ....lidské,tedy nechytré.Tato surovina brutálně chybí slepicím,krůtám a prasatům.Že vždy byla a je klusavka,scrapie u ovcí,se mlčí,zaplaťpánbůh...ono to je ono.... laická neznalost.
Posvěcený veterináři,nejen.Tehdy byl jiný stav poznání,priony jsme tušili pod označením"pomalé viry".Vy jste také neměla chytrý telefon.Ale to bysme popsali celou diskuzi.
Jarka O.
12.11.2024 13:38 Reaguje na Emil BernardyAle aktivit těchto spolků se nezastávám.
Jarka O.
10.11.2024 20:44 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
11.11.2024 11:21 Reaguje na Jarka O.Hovořit o masu jako o nekvalitním není fér.20% je ústřel.SUšina se dá snadno zjisti,ale není jednoduchý odběr reprezentativních vzorků....Pro zlepšení vlastnosí v kuchyni se dělá také maso křehčené,tedy dodatečně obohacené vodou snad se solí,to nevím.
Jarka O.
12.11.2024 13:42 Reaguje na Emil BernardyRadim Polášek
9.11.2024 13:44 Reaguje naA jestli zvíře týráte, poznáte z chování zvířete. Když se Vás zvíře nebojí, neutíká před Vámi, neschovává se, chová se stejně, když Vás vidí i když nevidí, jde si k vám pro krmení a bere ho Vám z ruky a před Vámi normálně žere a pije atd, tak ho netýráte. A když ho uchopíte, tak se nebrání nebo u králíka se jenom jednou dvakrát ožene drápy a potom zůstává, nesnaží se vyprostit atd. Musíte to zvíře umět pozorovat a přemýšlet u toho, neznalec kolikrát to zvíře uchopí tak, že to zvíře bolí a snaží se tak vyprostit a to je třeba vždy pozorovat a snažit se to příště zlepšit. Králík je jinak nervově dost labilní zvíře, snadno se vybudí a začne, když ho nesete, panikařit nebo dokonce ve strachu o život pískat, ale když to je jinak v pořádku, pustíte ho a po pár minutách se zase chová úplně klidně.
Milan Daneš
10.11.2024 20:41 Reaguje na Radim PolášekPetr Pekařík
12.11.2024 17:42 Reaguje na Milan DanešBřetislav Machaček
9.11.2024 19:04 Reaguje naně i zvedali, ale dobrý chovatel je chytal za kůži za krkem a u
těžších kusů si pomáhal druhou rukou za kůži na zadku. U chovných
kusů pro výstavy se o uši dbalo už kvůli hodnocení, kde se hodnotí
i postavení uší, které by mohlo chytání za uši poškodit. Jak už
jsem psal, tak při čištění kotců jsem praktikoval jejich přehánění
do náhradního mobilního kotce na nějaký pamlsek a zpět taky. U těch
výstavních se ale trénovalo přenášení, uklidnění ke kontrole a k
hodnocení hodnotitelem. Ten vám divokého drápajícího králíka ani
nehodnotil a rovnou ho vyřadil z hodnocení. Ono to je stejné jako
u psů a jiných zvířat, které musíte natrénovat třeba i na očkování
a vyšetření u veterináře. To, jestli zvíře týráte poznáte snadno tak, že se vám vyhýbá a usilovně se při kontaktu brání. Opakem je
naopak to, když k vám jde pro pohlazení a nebo podrbání. Zvíře
totiž pozná, zda jste člověk zlý a nebo dobrý rychleji, než lidé.
Emil Bernardy
10.11.2024 08:03 Reaguje naBřetislav Machaček
11.11.2024 10:44 Reaguje na Emil Bernardyjsem v minulosti dělal špatně.