https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/romana-sonkova-rostouci-hrozba-velkochovu-chobotnic-a-rozsirovani-akvakultury-masozravych-zivocichu-odhalena
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Romana Šonková: Rostoucí hrozba velkochovu chobotnic a rozšiřování akvakultury masožravých živočichů odhalena

9.10.2025 | Romana Šonková |
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek.
Nová šokující zpráva Rostoucí hrozba akvakultury masožravých živočichů varuje před katastrofálními dopady velkochovu chobotnic a rozšiřování akvakultury masožravých živočichů na mořské prostředí, welfare zvířat a bezpečnost potravin. Zprávu vydala u příležitosti Světového dne chobotnic mezinárodní nevládní organizace Compassion in World Farming a doprovází ji tajně pořízené záběry kruté metody porážky chobotnic.
 
První velkochov chobotnic na světě, který plánuje španělská společnost Nueva Pescanova, by mohl v prvním roce vyžadovat až 28 000 tun ulovených mořských ryb, zatímco by vyprodukoval pouze 3 000 tun masa z chobotnic. To odpovídá dvěma miliardám jednotlivých ryb použitých jako krmivo, přičemž do roku 2040 by se tento počet zvýšil na ohromujících sedm miliard ryb.

Akvakultura masožravých živočichů (chov vodních živočichů závislých na krmivu živočišného původu), často propagovaná jako řešení rostoucí poptávky po mořských plodech, podle zprávy představuje neudržitelnou zátěž pro již nadměrně využívané populace volně žijících ryb a její rozšiřování tento problém ještě zhoršuje.  

Rozšiřování tohoto odvětví zaváděním nových druhů, jako jsou chobotnice, oslabí odolnost mořských ekosystémů a globální potravinovou bezpečnost, uvádí se dále ve zprávě. Krmivo pro chované ryby a chobotnice by se odebíralo z důležitých lovišť v západní Africe, Jižní Americe a jihovýchodní Asii, což by představovalo vážnou hrozbu pro výživu a živobytí místních obyvatel.

Mezi klíčové poznatky zprávy patří:

    • Chované chobotnice by do roku 2040 mohly spotřebovat až 90 700 tun volně žijících ryb ročně, což odpovídá 7 miliardám ryb. To by dále zatěžovalo již tak nadměrně lovené rybí populace.

    • Akvakultura masožravých živočichů v EU by měla do roku 2040 vzrůst o 30 %. 

    • Poptávka po ulovených rybách v EU by do roku 2040 mohla vzrůst o 70 % na 2,5 milionu tun, což představuje až 192 miliard jednotlivých ryb ročně.  

    • Od roku 1985 přibylo v Evropě 78 nových faremně chovaných druhů, z nichž 70 % potřebuje krmivo živočišného původu. 

    • Španělsko v roce 2020 odebíralo krmivo pro ryby z 26 zemí – to je nejširší síť v Evropě. 

Zpráva uvádí země, které nejvíce přispívají k tomuto rostoucímu problému. V Evropě je největším producentem akvakultury Norsko, následované Spojeným královstvím, Německem, Španělskem a Dánskem. Tyto země patřily také mezi největší vývozce rybí moučky a rybího oleje, stejně jako Nizozemsko.  

Současně s vydáním zprávy zveřejnila nevládní organizace zabývající se ochranou zvířat a životního prostředí nové tajně natočené záběry kruté metody porážky, kterou plánuje společnost Nueva Pescanova použít ve své první farmě chobotnic na Gran Canaria ve Španělsku. Záběry ukazují, jak chobotnice pomalu a bolestivě umírají, když jsou násilím ponořeny do ledové vody. Jejich utrpení trvá nejméně deset minut.

Nevládní organizace vyzývá politiky, aby podpořili nový globální závazek „Keep Them Wild“ (Zachovejte je v přírodě), a dali tak najevo svou podporu zákazu chovu chobotnic a zastavení neudržitelného rozšiřování akvakultury masožravých živočichů. Veřejnost je vybízena, aby požádala své zástupce, jako jsou europoslanci, aby podepsali závazek, který již podpořilo více než 120 nevládních organizací a odborníků z celého světa, včetně Petera Singera (Princeton University), prof. Lynne Sneddon (University of Gothenburg) a prof. Jonathana Birche (London School of Economics).

Dr. Elena Lara, vedoucí výzkumná a politická poradkyně Compassion in World Farming, uvedla: „Akvakultura masožravých živočichů je často prezentována jako rychlé řešení problému potravinové bezpečnosti, ve skutečnosti však potravinovou bezpečnost oslabuje. Její rozšíření na chov chobotnic by připravilo o potravu pobřežní komunity na globálním Jihu a namísto lidí, kteří to nejvíce potřebují, by krmilo soukromé kapsy a prémiové trhy. 

Naše záběry navíc jasně ukazují to, co jsme vždy tvrdili – že humánní porážka chobotnic prostě není možná. Musíme jednat hned, abychom zachovali chobotnice v přírodě, ochránili naše oceány a zajistili potravinovou bezpečnost.“ 


reklama

 
foto - Šonková Romana
Romana Šonková
Autorka je českou zástupkyní organizace Compassion in World Farming.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jarek Schindler

9.10.2025 08:34
Při každém rybolovu do sítí se uloví mnoho ryb co se ve skutečnosti nakonec vyhodí. Pokud pro tento odpad je využití ve formě krmiva pro chobotnice, proč ne? Pokud se vyprodukuje 3 tis. tun masa z chobotnic krmením odpadu, proč ne? Jinak jde asi říci že paní Šonková má problémy s počty. Pokud 28 tis tun ryb má být dvěma miliardami ryb tak jedna ryba potřebná pro krmení chobotnic váží 0,014 kg. No a nebo, pokud se v ČR ročně konzumuje 6 kg ryb na osobu tak to ročně dělá 60 tis tun ryb. Což je asi o polovinu víc než kolik je potřeba pro chobotnice. Tento počet asi nějaký rozhodující vliv na oceany mít nebude. Navíc, co je lepší? Poptávka po chobotnicích vzrůstá tak je lepší drancovat moře nebo tu poptávku nahradit umělým chovem?
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

9.10.2025 11:17
Toto není první autorčin článek, kritizující velkochovy. Ať již jsou to chobotnice, skot, nebo něco jiného… Člověk je všežravec, který potřebuje mít ve své stravě i živočišnou složku. Pokud zlikvidujeme velkochovy, drobní farmáři nejsou schopni jejich produkci nahradit. Na trhu bude méně živočišné produkce. Nedostatek těchto potravin pak způsobí vzrůst cen a ti drobní farmáři, na tom všem více vydělají. Pak můžou právě oni, rozšiřovat své chovy. A o tom to je…
Trapné jsou i v podobných článcích se vyskytující argumenty, o humánním zabíjení jatečných zvířat, v tomto případě chobotnic. Humánní, snad znamená lidské, nebo soucitné? Když bačovi smečka vlků roztrhá několik oveček, aby se nažrala, též autorka brečí, že chudinky ovečky při tom vlčím kousání, trhání a zabíjení, několik minut trpí?
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.10.2025 12:55
to Jarek Schindler
Naprostý souhlas. Ekologové a ochránci zvířat jsou jen cyničtí Tartuffové.
Odpovědět
RS

Robert Seifried

9.10.2025 15:47
Vůbec bych se nedivil, kdyby chobotnice začaly plánovat chov lidí na maso ve vzdušných bublinách pod vodou a začaly řešit, kde pro ně vezmou dostatek rohlíků a chleba. Lidi, kteří navrhují chov chobotnic, bych chobotnicím s chutí poslal do tohoto chovu jako omluvu za pitomé nápady části lidstva.
Navrhovatelům a zastáncům tohoto zrůdného nápadu zřejmě nedochází, že chobotnice jsou jedny z nejinteligentnějších zvířat na světě. Začít chovat a porážet chobotnice na maso není stejné jako chovat a porážet skot.
Někteří lidi se prostě nejsou ochotni zastavit vůbec před ničím... Rozhodně podporuji globální závazek „Keep Them Wild“.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.10.2025 14:23 Reaguje na Robert Seifried
Co tak domácí prase? Není snad inteligentnější než chobotnice? Nebo jinak, od jakého stupně inteligence může člověk zvířata chovat , zabíjet a konzumovat? Kdo to určí? Někteří lidé jsou bohužel i díky dnešní úrovní civilizace úplně ale úplně mimo.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.10.2025 17:03
Jsou země, kde na jídelníčku mají psy, v jiných zaostalých krajinách je národním pokrmem VKZ (co by na to řeklo Babe?-), no a chobotnice budou chovat či lovit, bez ohledu na názor cizinců.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

9.10.2025 20:20
Všichni známe ten slogan, že za socialismu NIC(!!) nebylo. A nebyly pomeranče, mandarinky, banány. Tedy, byly, 2x za rok. Bez ohledu na to, že můj syn, naroz. 1970, prakticky odrostl na banánech, které mu prarodiče obětavě kupovávali, třebaže byly poměrně drahé - 20 Kčs/kg. Ale ano, tropické ovoce patřilo mezi luxusnější tovar. A aby toho tropického zboží bylo dost, musely se někde vykácet pralesy a založit plantáže.
Obdobně je nyní dostatek lososího masa z Norska. A aby se ti lososi vykrmili, musejí se v moři nachytat drobné rybičky, které pak chybí pro jiné živočichy. Ve Středozemním moři začíná průmyslový chov tuňáků. Jinde se plení mangrovy, aby se mohly založit farmy na krevety. No a nyní začíná i chov chobotnic.
Ale neplánuje se, že by to snad mělo být luxusnější potravina. Ne, všeho musí být nejen hojnost, ale i nadbytek. Tak zní zákon trhu.
Není pravda, co píše pan Selektoda 9.10.2025 11:17, že by na trhu mělo být méně živočišné produkce. Za mého dětství a mládí velkochovy ničeho nebyly. Tedy u nás. Začínaly až koncem 60. let. Ale z té doby pamatuji údaj, že se u nás spotřebuje 90 kg masa na osobu a rok, a že je to už zbytečně, nezdravě, mnoho. Přitom jsem doma měli takový výběr různých druhů mas, jakého se teprve nyní dosahuje. Protože táta byl nadšený chovatel a tak jsme doma měli prase, kozy, králíky, slepice, husy, kachny domácí i pižmovky, zkoušel krůty i perličky a choval svou "lásku", holuby. Takže jen občas se koupilo kousek hovězího. Všechno krmení z místních zdrojů. Jenže to vyžadovalo mnóóho práce!
Nyní se požaduje, aby se většina jídla dovezla odněkud - kde prý ho produkují levněji. Ale podle toho, jak co kdo počítá.
A jestliže se při komerčním rybolovu až 30% ulovených ryb zničí - i já viděl video, kolik ryb z lodí letí do moře, pak je něco špatně. Před 100 lety i odborníci tvrdili, že moře jsou nevyčerpatelná. Když nyní budete někde na rybím trhu, všemněte si, kolik druhů ryb má veliké oči. To jsou ryby hlubinné, protože povrchové vrstvy jsou vyčerpané. A nikdo neví, kolik ryb je v těch hloubkách.
Nový Zéland je malý stát, v moři si může lovit kdo chce, ale mají velmi přísné kvóty na množství a velikost různých druhů ryb, langust, krabů i ušní. Kromě pokut tam klidně zabaví i rybářskou loď a náčiní.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

10.10.2025 09:27
Pokud si vzpomínám, i po válce, až do r. 1953, byl u nás provozován přídělový, lístkový, systém. Situace v dodávkách potravin na trh, se sice s rozvojem venkova, zemědělských družstev a státních statků pomalu zlepšovala, ale ještě po polovině 60-tých let, byly běžným jevem "fronty na maso". Snad až někdy v 70-tých letech, začal být byl na trhu i dostatek masa a ČSSR se v zásobování obyvatelstva potravinami, dostávala na úroveň soběstačnosti. Jasně, banány, citrusy ne, ale to nejsou základní potraviny.
Na druhé straně, faktem je, že není v článku specifikováno, co je velkochovem a každý si pod tím může představit něco jiného. Třeba i ta bývalá JZD...
Nicméně, nedá mi to, abych za autorčinými štvavými články proti velkochovům jatečních zvířat, neviděl konkurenční boj malovýrobců a velkovýrobců potravin.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

24.10.2025 12:48
Už je to sice "dvno" ale přesto to sem dám:
https://volny.centrum.cz/ryby-jako-geopoliticka-zbran-jak-cina-resi-potravinovou-bezpecnost-e7991b1b-2f31-5e50-aa5b-da1581159262
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist