https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-vetsinu-plasicu-si-zver-brzy-zvykne-dobre-funguje-zvuk-uloveni-prasete-divokeho
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na většinu plašičů si zvěř brzy zvykne, dobře funguje zvuk ulovení prasete divokého

21.6.2019 01:25 | PRAHA (Ekolist.cz)
Největší slabinou doposud běžně používaných plašičů je právě to, že si na ně zvěř velmi rychle zvykne. Ilustrační snímek.
Největší slabinou doposud běžně používaných plašičů je právě to, že si na ně zvěř velmi rychle zvykne. Ilustrační snímek.
Plašičů, které mají za úkol ochránit zvěř před zemědělskou technikou a také úrodu před zvěří, existuje celá řada. Liší se provedením i účinností. Jejich cílem je vytvořit u zvěře pocit neklidu a strachu a docílit tím, aby pozemek opustila. Účinnost různých druhů plašičů testovali odborníci na myslivost. Ti také vyvinuli velmi účinný plašič nové generace. Informuje o tom Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti.
 

Pro krátkodobá ošetření rizikových ploch jsou v současnosti používány především akustické a optické plašiče, pachové repelenty, případně jejich kombinace. Těmi je zvěř vyháněna z ploch, kde má dojít ke sklizni pícnin nebo předosevní úpravě půdy a podobně.

„Předosevní úpravy půdy mají na svědomí vrhy mladých zajíců, zatím co dospělá zvěř bez problémů uniká. Stavy tohoto druhu se přitom v současnosti mnohde blíží biologickému minimu," říkají František Havránek a Jan Cukor z Útvaru myslivosti VÚLHM.

"V případě srnce obecného není cílem jen vyhnání dospělé zvěře z rizikových ploch, ale také odvedení nebo odlákání srnčat srnami mimo rizikovou plochu. K tomu je ovšem třeba, vytvořit srnám prostor a čas,“ přibližují smysl instalace plašičů František Havránek a Jan Cukor.

Instalace plašičů musí být podle nich načasována bezprostředně jeden den před senosečí, případně se plašení musí provádět opakovaně, v dostatečném předstihu. Jenže pokud se instalace plašičů realizuje s větším předstihem, například dva a více dnů, zvěř si na rušení zvyká a jeho účinnost většinou rapidně klesá.

Kromě aplikací různých typů plašičů, které je nutno instalovat jeden den před plánovanou sečí, je podle údajů z praxe úspěšně aplikováno pravidelné preventivní rušení srnce obecného již čtrnáct dní před předpokládanou sečí, tak, aby dospělá i mladá zvěř rizikovou plochu opustila. Působí jak zavětření plochy honci se psy, tak vlastní vyhánění. To je realizováno procházením kultury honci se psy. Tuto aktivitu je vhodné doplnit následným nasazení plašičů den před sečí.

Výzkumníci různé druhy plašičů otestovali, a to jak ve volné přírodě, tak ve standardizovaných podmínkách oborního chovu daňka skvrnitého, kdy plašiče instalovali ke krmnému místu.

Ukázalo se, že bariéru běžného akustického zařízení, stejně jako trvale svítícího světla nebo pachového repelentu, překonala zvěř již první noc. Blikající optické zařízení překonala zvěř po čtyřech dnech, při instalaci opticko-akustického zařízení se změnami funkcí daňci takto ošetřené krmné místo trvale opustili. Tyto výsledky opět do značné míry potvrdily předchozí experimentální ověření ve volnosti.

Největší slabinou doposud běžně používaných plašičů je právě to, že si na ně zvěř velmi rychle zvykne. Ukázalo, že velmi dobrou účinnost mají programovatelné akusticko-optické plašiče, které vydávají zvuk výstřelu s optickými efekty. Pokud je zvěř trvale trénována reálným lovem, je návyk zvěře minimální a tento druh plašení si zachovává dlouho vysokou účinnost.

„Velmi dobrá účinnost na vypuzení srnčat byla zjištěna u zařízení, které má automatické změny frekvence vysokého tónu a frekvence blikání. Zařízení je možno využívat i na dočasnou ochranu zemědělských kultur před škodami prasetem divokým. Jedno zařízení ošetří cca 3 hektary,“ dodávají výzkumníci.

Myslivci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti také navrhli vlastní plašič, vybavený senzorem stmívání a rozednívání. Je u něj možné nastavit různé zvuky, a to jak technické, tak zvukové projevy zvěře. „V praxi se osvědčila zvuková epizoda ulovení divokého prasete, tedy zvuk závěru, výstřel, ryk zraněného kusu, dostřelná rána," říká výzkumníci.

Účinnost tohoto plašiče je v případě ochrany nižších zemědělských kultur cca 10 hektarů. "Anketové šetření u uživatelů, kteří zařízení instalovali, po první návštěvě lokality divokými prasaty dokladuje účinnost 80–100 %, tedy ukončení návštěv pole divokými prasaty,“ uvádějí výzkumníci.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist