Na vrcholu Pálavy se po desetiletích znovu pasou ovce, pomáhají ochraně přírody
Podle ochránců v místech, kde se pase, vznikají specifické podmínky pro kvetení chráněných druhů. Naopak bez pastvy by se na Děvíně kumulovala stařina a měnila chemie půdy. Počet rostlin, které nemají rády živiny, by šel podle ochránců rapidně dolů, nahradily by je kopřivy, bodláky nebo třtina křovištní.
"Cílem pastvy, obecně řečeno, je vytvoření co nejpestřejší mozaiky mikrostanovišť a procesů, které budou vyhovovat co nejvíce druhům," uvedl manažer lokalit projektu Vilém Jurek. Pastva podle něj mírně naruší drn, čímž se vytvoří malé plošky, kde se ostatní druhy mohou uchytit. "Další úroveň je ochrana hmyzu. Řada druhů je vázána na konkrétní druhy rostlin, kdy jejich housenky se živí pouze jedním druhem rostliny. Jestliže dojde k úbytku zájmových druhů rostlin, dojde i k poklesu zájmových druhů hmyzu," popsal Jurek.
Uvedl, že jde o takzvanou jednorázovou pastvu, kdy jsou zvířata na pastvě více než 40 dní. Dostačující je pak podle něj intenzita pastvy jednou za dva až tři roky. Větší zátěž zvířaty, která sežerou travní porost a naruší drn, by podle něj mohla mít naopak negativní efekt.
V projektu LIFE SouthMoravia, který sdružuje pastevce na celé jižní Moravě, se už pasou ovce na dalších vhodných místech v regionu, například na brněnské Stránské skále, také na Pouzdřanské stepi, Miroslavských kopcích či na Floriánku u Jedovnice.
Nejvyšší vrch Pálavy Děvín ročně přiláká více než 150 000 návštěvníků. Jde o podlouhlý hřeben se dvěma vrcholy, kdy na vyšším se nachází televizní vysílač, na nižším zřícenina hradu Děvičky. Z vrcholu je za pěkného počasí vidět na jednu stranu Brno, na druhou rakouské Alpy.
reklama
Dále čtěte |
V pískovně Křenek skončila rekultivace jezera po těžbě, žijí v něm obojživelníci
Hvožďanská louka v CHKO Český les je větší. Remíz ji chrání před splachy hnojiv
Vědec objevil u Mochova vzácnou škeblovku, ve středním Polabí je to první nálezOnline diskuse
Všechny komentáře (13)
Michal Ukropec
14.11.2021 17:20Pavel Hanzl
14.11.2021 17:39 Reaguje na Michal UkropecKozy bezoárové, které byly na Pálavě uměle nasazeny v 19. století, těžce devastovaly svahy sešlapáváním minimálního půdního krytu. Proto byly odchytány a teď se tam řízeně pase.
Prostě zátěž podobná, jak tisíce let dříve.
Břetislav Machaček
14.11.2021 18:21 Reaguje na Pavel Hanzltam byl možná les, možná ty louky a byly spásány nárazově
migrujícími zvířaty, které po spasení šly jinam. Kozy to
dělaly stejně, ale pouze byly trnem v oku těch, kteří
chtěli tento unikát ze středu Evropy odstranit. Kdyby
měly tak devastační vliv, tak nevím co se tam chránilo
a proč se musela po jejich absenci pastva obnovit. Ono
to je tak, že chyba se musí napravit, ale nesmí se to
přiznat, aby nikdo nevěděl, že je císařpán nahatý.
Pavel Hanzl
14.11.2021 19:34 Reaguje na Břetislav MachačekLes na Pálavě nikdy nebyl, vždy to byla suchá (leso?)step (jižní svahy) a byla občasně spásána procházejícími stády. Proto se tam uchytila alpská květena.
Dnes se to vrací do původního stavu.
Břetislav Machaček
15.11.2021 10:50 Reaguje na Pavel Hanzlopravím jejich chybné bláboly. Vápencové podloží
není typicky Alpské, ale Středomořské a tak ani
to vám nepasuje. Je tam teplomilná a suchomilná květena, která by asi v zasněžených a deštivých Alpách zmrzla a uhnila. Hlavně, že naopak vy
stále něco komentujete svými nedouckými bláboly. Přemýšlejte, co píšete, protože jste k smíchu
(nebo k pláči?)!
Pavel Hanzl
19.11.2021 10:35 Reaguje na Břetislav MachačekStředomořské klima na Pálavě nikdy nebylo, nebojte.
DAG
14.11.2021 22:20 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
15.11.2021 08:31 Reaguje na DAGV tomto režimu přece žila Pálava možná tisíce let.
Pro jakékoliv stádo velkých kopytníků je příliš malá, proto byla spásána jen nárazově, když se táhlo kolem.
