Na Vysočině řeší, co s kompostem. Zemědělci ho na pole nechtějí
V Humpolci pěstují plodiny na devíti hektarech, část z nich vyčlenili na pokus a ověřují, jak lze pěstovat jen s použitím kompostu bez dalších hnojiv a chemické ochrany. Ukázalo se, že zaplevelení je minimální. Správný způsob kompostování by měl klíčivou schopnost plevelů zničit. „Překvapilo mě, jak dobře to funguje, ale je to jen první ročník, takže z toho nemůžeme dělat velké závěry," řekl ředitel statku Jan Mácha. Bylo by podle něho vhodné ověřit výsledky i v dalších letech, protože letos je mohlo zkreslit sucho.
Kromě ověřování efektu kompostování na plevele má podle Máchy pokus sloužit i k určení ekonomické stránky používání kompostu. "Jde o to, kolik by za kompost měl zemědělec dát, nebo kolik může dát, aby to pro něj ještě bylo únosné," řekl Mácha. Pokud by měla cena odrážet skutečné náklady na kompostování, zemědělci by ji podle něho nezaplatili.
"Kompost je na Vysočině téměř neprodejný nebo se ho využívá velice málo, řekla to ředitelka agentury ZERA Květuše Hejátková. Zemědělci v kraji podle ní mají díky živočišné výrobě dost hnoje, kompost nepotřebují. Přitom právě ten je vhodný mimo jiné do oblastí v ochranných pásmech pitné vody nebo chráněných krajinných oblastí, kterých je v kraji hodně. Výhodou je jeho stabilní forma dusíku, díky které se může déle skladovat a sloužit jako základní dávka živin.
Kompostárna, kterou provozuje třebíčská společnost Esko-T, ročně zpracuje asi 4000 tun biologického odpadu. Tunu kompostu, certifikovaného jako hnojivo, pak prodává za 500 korun. Podle jednatele Pavla Gregora může prozatím kompost nabízet jen 108 obcím, ze kterých biologický odpad sváží. Je to podmínka získané dotace na vybudování kompostárny, která funguje od roku 2015 a stála asi 15 milionů korun.
reklama
Lávové tunely
Jemná práce pinzetou. Ochránci přírody vypustili šest set housenek motýla okáče v Českém středohoří
V Novém Boru budou stěhovat velké lesní mravence z obytné čtvrti do lesa