Na Žďársku ochránci chtějí pestřejší louky, začali sbírat semena
Na loukách, kde kromě trav rostou třeba kopretiny, řebříček, chrastavce, smolničky nebo chrpy, se daří motýlům a dalším druhům hmyzu. Na pozemích intenzivně obhospodařovaných a hnojených rostou převážně jen trávy.
"Dneska se jako hlavní problém naší krajiny uvádí, že z ní mizí hmyz," řekl ČTK ředitel správy CHKO Václav Hlaváč. Vidět to podle něj je i na úbytku motýlů. Záměr obnovování druhově pestrých luk považuje Hlaváč za velmi potřebný nejen pro CHKO, ale pro celou Vysočinu, pro niž podle něj byly dřív kvetoucí louky typickým fenoménem. Důležité je podle něj i to, aby směsi semen pro vytváření takových luk byly regionálního původu.
"Je snaha zatravňovat plochy na Vysočině nějakou druhově pestrou směsí, jsou na to třeba i nějaké dotační peníze pro zemědělce. Ale problém je v tom, že tu směs nikdo nevyrábí," uvedl Blažek. O možnosti sběru semen k tomuto účelu ve Žďárských vrších se podle něj mluvilo delší dobu, letos se záměr začal uskutečňovat s pomocí grantu od Českého svazu ochránců přírody.
Několik lidí posbíralo v létě šest kilogramů semen 22 druhů rostlin. Kvůli další produkci semen chce sdružení od příštího roku některé rostliny pěstovat na vybraných menších pozemcích, semena dalších druhů pro míchání osevních směsí plánuje dál sbírat na loukách.
O budoucnosti projektu podle Blažka zřejmě rozhodne to, jak na sebe dokáže vydělat. "My bychom byli rádi, kdyby celá věc byla postavená dobře i ekonomicky, to znamená, kdyby to mohlo fungovat bez nějaké dlouhé dotační podpory," uvedl.
Sdružení Krajina se mimo jiné stará o kosení 170 hektarů přírodně cenných luk. Zasazuje se také o rozšiřování pastvy.
reklama
Dále čtěte |
V Jeseníkách sesbírali a vyseli semena endemického zvonku a lipnice. Přírodu chrání také ručním kosením a pastvou
Vláda projedná vyhlášení CHKO Soutok na pomezí řek Moravy a Dyje
Rok 2025 vyhlásil ČSOP Rokem obojživelníků. Nabízí finanční pomoc na jejich ochranuOnline diskuse
Všechny komentáře (6)
DAG
20.11.2020 13:05Myslím, že ty porosty se vyvinuly úplně sami a nikdo nikdy, tam nic nesel.
Jen nechápu, proč ty louky musejí sekat a proč je neseče normální zemědělec.
Ještě by za to dostali peníze a zemědělec dotace.
Zbyněk Šeděnka
20.11.2020 16:48 Reaguje na DAGDAG
20.11.2020 17:14 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
20.11.2020 16:50
Jan Knap
20.11.2020 20:51Břetislav Machaček
21.11.2020 08:43kosí v době těsně před dozráním semen, které by se částečně měly udržet i
v tom senu. Část se vysemenila zpět na louku a část semen prošla zažívacím
traktem zvířat jako hodnotná výživa. Vůně dobře ošetřeného lučního sena
ve stodole přetrvala rok i více a senné drolky byly v zimě potravou pro
drůbež. Tento systém fungoval po staletí bez vědců a ekologů. Je dobře, že
tito ochranáři existují a jdou cestou, kterou by se ochrana přírody měla
ubírat. Starají se o konkrétní louky a nelétají v oblacích a snech jako
třeba vlkomilové, kteří jdou naopak opačným směrem. Ti do budoucna zničí spoustu luk tím, že při absenci pastevectví zaniknou. Tady by se AOPK
měla zamyslet kam to směřuje a jaký nový problém se chystá. Už slyším zase
ten pláč, až malochovatelé s pastvou skončí a louky zarostou buření. Pak
si ti profíci z AOPK, CHKO a vlkomily mohou naklepat kosy, posekat ty
louky a senem krmit vlky, kterým vymizí i zdroj dosavadní potravy. Ona i
ta vysoká se bez lučních travin neobejde a o to více bude spásat pole
a okusovat stromy.
