Nanočástice stříbra nás zbavily zápachu z ponožek. Mohou ale škodit přírodě
Vědecký experiment ukázal, že už jedna nízká dávka nanočástic stříbra v testovaném prostředí sníží u některých rostlin produkci biomasy o třetinu. Vědci zaznamenali i úbytek mikroorganismů.
„Nikdo zatím přesně nezjistil, jaké mají nanočástice stříbra vliv na životní prostředí,“ říká Benjamin Colman z Duke University. Dosavadní studie byly zpravidla prováděny v laboratorních podmínkách, které však neumí dokonale napodobit skutečné podmínky venku.
Do prostředí se nanočástice dostávají nejčastěji spolu s odpadními vodami. Nanočástice jsou příliš malé na to, aby je zachytily filtry čistíren odpadních vod. Spolu s čistírenským kalem, který se používá jako hnojivo, se pak nanočástice dostanou do půdy.
Vědci svůj experiment provedli na konkrétním přírodním stanovišti, kde zřídili několik pokusných ploch, na kterých byly zastoupeny příslušné rostliny a mikroorganismy. Na některé plochy pak vědci nanesli čistírenský kal s nízkou koncentrací nanočástic stříbra a po padesáti dnech porovnali, jak se rostlinám a mikroorganismům vedlo na plochách s nanočásticemi a bez nich.
Pokus ukázal, že běžná jednoletá travina Microstegium vimeneum měla na plochách s nanočásticemi o 32 procent nižší přírůstek biomasy. Nanočástice měly vliv i na hojnost některých mikroorganismů. Enzym, který mikrobům pomáhá vyrovnat se s vnějším stresem, byl méně aktivní o 52 procent, jiný enzym, který mikrobům pomáhá regulovat procesy v buňce, byl méně aktivní o 27 procent. Celkové množství mikroorganismů bylo o 35 procent nižší než na plochách, kde nanočástice použity nebyly.
„Naše výsledky ukazují, že vcelku očekávatelná koncentrace nanočástic stříbra v půdě už může mít vliv na životní prostředí,“ říká Colman.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
To je blbost, - 2. 3. 2013 - psDomníváte se, že v prvním tisíciletí před naším letopočtem kdy se tady již opracovávaly kovy, v Číně uměli vyrábět střelný prach a papír? Pokud ano tak bych vám doporučoval začít s učením se u něčeho jednoduššího než u čínštiny.CO je třeba především říct je to, že jak co se bude užívat záleží především na jednotlivých uživatelích nikoli na rádobyinteligentech co si o sobě myslí, že mají patent na morálku a právo vše regulovat. Také je nutno říct, že spotřeba je motorem technologického rozvoje a nové technologie znečišťují životní prostředí řádově méně než ty, které využíváme 50 nebo 100 let. Naopak mohou nám od starých ekologických zátěží odpomoct. Regulace a pokusy omezovat nasazování nových technologí do běžného užívání ve jménu předběžné opatrnosti pak vedou pouze k tomu, že se využívají technologie staré s mnohem horšími dopady na životní prostředí. A ještě k té čínštině. Nejde o to, proč se nenaučit čínsky, jde o to, že pokud bude EU v budoucnu přistupovat k ekonomice a moderním technologiím tak jak dosud přistupuje tak se tu čínštinu budeme muset naučit. Stejně tak jak se dnes nejspíš čínsky učí afričané, kteří chtějí sehnat slušnou práci u čínských firem, které momentálně kolonizují Afriku. A pak nás nanočástice v ponožkách opravdu ale opravdu zajímat nebudou už jen pro ty tuny nanočástic polétavého prachu ve vzduchu, který budeme dýchat. |