Nanočástice stříbra nás zbavily zápachu z ponožek. Mohou ale škodit přírodě
Vědecký experiment ukázal, že už jedna nízká dávka nanočástic stříbra v testovaném prostředí sníží u některých rostlin produkci biomasy o třetinu. Vědci zaznamenali i úbytek mikroorganismů.
„Nikdo zatím přesně nezjistil, jaké mají nanočástice stříbra vliv na životní prostředí,“ říká Benjamin Colman z Duke University. Dosavadní studie byly zpravidla prováděny v laboratorních podmínkách, které však neumí dokonale napodobit skutečné podmínky venku.
Do prostředí se nanočástice dostávají nejčastěji spolu s odpadními vodami. Nanočástice jsou příliš malé na to, aby je zachytily filtry čistíren odpadních vod. Spolu s čistírenským kalem, který se používá jako hnojivo, se pak nanočástice dostanou do půdy.
Vědci svůj experiment provedli na konkrétním přírodním stanovišti, kde zřídili několik pokusných ploch, na kterých byly zastoupeny příslušné rostliny a mikroorganismy. Na některé plochy pak vědci nanesli čistírenský kal s nízkou koncentrací nanočástic stříbra a po padesáti dnech porovnali, jak se rostlinám a mikroorganismům vedlo na plochách s nanočásticemi a bez nich.
Pokus ukázal, že běžná jednoletá travina Microstegium vimeneum měla na plochách s nanočásticemi o 32 procent nižší přírůstek biomasy. Nanočástice měly vliv i na hojnost některých mikroorganismů. Enzym, který mikrobům pomáhá vyrovnat se s vnějším stresem, byl méně aktivní o 52 procent, jiný enzym, který mikrobům pomáhá regulovat procesy v buňce, byl méně aktivní o 27 procent. Celkové množství mikroorganismů bylo o 35 procent nižší než na plochách, kde nanočástice použity nebyly.
„Naše výsledky ukazují, že vcelku očekávatelná koncentrace nanočástic stříbra v půdě už může mít vliv na životní prostředí,“ říká Colman.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Když se spočítá, - 6. 3. 2013 - vladimír šmídlPan Šmůnek mluví k věci a rozumně. Toho stříbra z fotografických ustalovačů jsem odevzdal do státního výkupu jen z vlastní činnosti desítky kilogramů. Halda fotoamatérů lila ustalovač do odpadní vody (nikdo jej nechtěl) a v čističkách zpomalovaly stopy stříbra vyhnívání odpadních vod (než skončily jako sulfidy). Římští vojáci věěli, že stříbrná mince ,ležící v nádobě s pitnou vodou podlužuje její skladovatelnost. Substrát, který dezinfikuje vodu (pozor, jen do jisté míry) se jmenuje katadyn a kromě stříbra může být založen ještě na účinku mědi nebo rtuti. Stříbro je ale výjimečný těžký kov.Není pro člověka jedovaté (skoro). V těch ponožkách bude možná pět mg Ag. Ve vyhozených střepech zrcadel je ho daleko víc.Kilogram stříbra stojí plus minus 3000 korun. To je několik milionů ponožek... |