Náprava kontaminovaných lokalit je pomalá a neefektivní, uvedla asociace
23.9.2026 09:41
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Oproti minulosti se navíc podle asociace výrazně zpomalil proces sanací. Do roku 2014 stát vyhradil na odstranění starých ekologických zátěží 59,5 miliardy korun, průměrně tedy 2,5 miliardy ročně. Od tohoto roku do konce roku 2025 vynaložená částka činila 8,5 miliardy, což představuje zhruba 850 milionů korun ročně.
Proces vypořádání ekologických závazků státu sleduje i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ve dvou zprávách, z roku 2017 a 2023, NKÚ uvádí, že proces je pomalý, neefektivní a málo účinný. Kvůli zdlouhavému procesu podle úřadu rostou výdaje státu. Úřad upozornil i na to, že stát neplní závazky, ke kterým se zavázal, a hrozí mu žaloby.
Odstranění ekologických škod stát garantoval v roce 1991 smlouvami s nabyvateli kontaminovaného majetku, podle Asociace sanačních společností je proces daleko od řádného ukončení. Českou republiku navíc čeká povinné zavedení evropských legislativních norem, které státům ukládají povinnosti v problematice ekologických zátěží. Jednou z nich je směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2025/2360 o monitorování a odolnosti půdy.
Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) 8. září oznámil, že v bývalém vojenském prostoru v národním parku Šumava je asi 1000 tun kontaminované zeminy a 200 sudů s nebezpečnými chemikáliemi. Sanace asi za 192 milionů Kč má trvat do června 2028. Armáda podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zajistí izolaci kontaminovaného místa, aby nebezpečné látky dále nepronikaly do půdy. Poté vybere dodavatele, který bude území sanovat a látky zneškodní.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Šéf CENIA: Po vyčištění kontaminace vzroste tržní hodnota pozemku až o 15 procent
Další etapa sanace po nehodě s benzenem nabírá zpoždění, tendr řeší ÚOHSOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (29)
pk
pepa knotek
23.9.2026 11:38Se snad někdo diví, že nejsou prachy na sanace, stovky miliard ročně tečou jinam, tak musí zákonitě chybět tady. Proto jsme taky tam, kde jsme.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
23.9.2026 11:48 Reaguje na pepa knotekJistě, oligarchie se balíkuje mohutně a dnes se to ještě brutálně zhorší. Fialova vlády ty nejhorší tunely sice zablokovala, ale dnes to jede znovu a lépe. Navíc na dluh, což je už přímo krize, možná už letos nám sejmou rating, který Fiala vytáhl hodně nahoru.
Odpovědět
pk
pepa knotek
23.9.2026 12:32 Reaguje na Pavel HanzlJe všeobecně známo, že za Fialova vládnutí se vytáhlo "hodně nahoru" akorát zadlužení státu o rekordních 1,2 bilionu Kč za 4 roky, což se nepovedlo nikomu ve stoleté historii.
Odpovědět
PE
Petr Elias
23.9.2026 13:14 Reaguje na pepa knotekBureš to zvládl za tři: 2020 +410 miliard, 2021 +416 miliard, 2022 +429 miliard ....
Odpovědět
pk
pepa knotek
23.9.2026 14:32 Reaguje na Petr EliasRok 2013 před nástupem Babiše do funkce min.fin. činil st.dluh 1683 mld. po skončení jeho vlády 2021 2465 mld. nárust st. dluhu 782 mld. za 8 let. V letech 2014–2019 se nominální dluh dařilo držet stabilní nebo jej mírně snižovat díky ekonomickému růstu, K prudkému nárůstu došlo až v letech 2020 a 2021 kvůli schodkovým rozpočtům během pandemie covid-19, rok 2022 už jde za Fialou
Odpovědět
PE
Petr Elias
23.9.2026 14:39 Reaguje na pepa knotekA to rozhazování čobolské krysy nemělo na rok 2022 vliv, že? :D :D
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
23.9.2026 20:00 Reaguje na pepa knotekPo Kalouskových reformách (do roku 2013) a odeznění krize byly státní rozpočty skoro vyrovnané až do nástupu Schillerové (2019) a ona to vytáhla z nuly na asi 400 mld. za JEDINÝ!! rok (světový unikát!!!) a pak už jen přihazovala pod kotel. Na kovid se vyplatilo asi 15% z celkové zadlužení, jen bába za tu dobu zbohatl o nějakých 65 MILIARD. Tak čemu se čemu?
Odpovědět
MD
Milan Dostál
24.9.2026 06:12 Reaguje na Pavel HanzlAž na to, že ekonomové Kalouskovým refotmám přisuzují prodloužení krize o několik let, viz:
Kritika ze strany ekonomů a opozice: Kritici (včetně tehdejší levicové opozice a odborů) namítali, že tato plošná restriktivní opatření udusila domácí poptávku, snížila kupní sílu obyvatel a zbytečně prodloužila a prohloubila hospodářskou recesi v Česku, zatímco okolní státy již ekonomicky rostly.
Odpovědět
Kritika ze strany ekonomů a opozice: Kritici (včetně tehdejší levicové opozice a odborů) namítali, že tato plošná restriktivní opatření udusila domácí poptávku, snížila kupní sílu obyvatel a zbytečně prodloužila a prohloubila hospodářskou recesi v Česku, zatímco okolní státy již ekonomicky rostly.
PH
Pavel Hanzl
24.9.2026 09:10 Reaguje na Milan DostálNebylo to několik let, ale krize u nás trvala skutečně o něco déle. Ale velmi rozumné a stabilní výdaje státu nám zajistily téměř vyrovnané rozpočty, s konjunkturou se snižovalo celkové zadlužení státu až na 28% HDP.
A ekonomové velmi tlačili na vládu, aby dělala ty nejdůležitější reformy (zdravotnickou, (Modrou šanci)), důchodovou (už schválenou od Nečase), státní správu atd.), aby rychle rozjížděla dopravní stavby, (dálnice, VRT), aby řešila energetiku (dostavba JE Temelín), taková situace nebude trvat dlouho.
Bohužel vlády ČSSD a ANO a později ANO a ČSSD udělaly totální kulový, navíc důchodovou reformu zarazily a tendr na Tdemelín taky.
Takže jsme do covidové krizi šli už v dost nevýhodné pozici a podle toho to taky dopadlo.
Odpovědět
A ekonomové velmi tlačili na vládu, aby dělala ty nejdůležitější reformy (zdravotnickou, (Modrou šanci)), důchodovou (už schválenou od Nečase), státní správu atd.), aby rychle rozjížděla dopravní stavby, (dálnice, VRT), aby řešila energetiku (dostavba JE Temelín), taková situace nebude trvat dlouho.
Bohužel vlády ČSSD a ANO a později ANO a ČSSD udělaly totální kulový, navíc důchodovou reformu zarazily a tendr na Tdemelín taky.
Takže jsme do covidové krizi šli už v dost nevýhodné pozici a podle toho to taky dopadlo.
PH
Pavel Hanzl
23.9.2026 19:55 Reaguje na pepa knotekVelmi hluboký omyl. Schillerová dělala 3 státní rozpočty (20,21,22) a zadlužila stát o +13% HDP, Stanjura taky 3 (23,24,25,) a zadlužení stouplo o +3% HDP. čus.
Odpovědět
MD
Milan Dostál
24.9.2026 06:35 Reaguje na Pavel HanzlRok Hlavní ministr Výsledek rozpočtu Saldo k HDP Státní dluh Dluh v % HDP Průměrná inflace Cena za obsluhu dluhu
2010 M. Kalousek -156,4 mld. Kč -3,9 % 1 344,4 mld. Kč 37,70% 1,50% 33,6 mld. Kč
2011 M. Kalousek -142,8 mld. Kč -3,4 % 1 499,4 mld. Kč 39,90% 1,90% 34,7 mld. Kč
2012 M. Kalousek -101,0 mld. Kč -2,4 % 1 668,0 mld. Kč 44,50% 3,30% 42,4 mld. Kč
2013 J. Fischer -81,3 mld. Kč -1,9 % 1 683,3 mld. Kč 44,10% 1,40% 41,5 mld. Kč
2014 A. Babiš -77,8 mld. Kč -1,7 % 1 663,7 mld. Kč 41,10% 0,40% 39,0 mld. Kč
2015 A. Babiš -62,8 mld. Kč -1,3 % 1 673,0 mld. Kč 39,70% 0,30% 40,8 mld. Kč
2016 A. Babiš +61,8 mld. Kč +1,2 % 1 613,4 mld. Kč 36,20% 0,70% 40,9 mld. Kč
2017 I. Pilný -5,2 mld. Kč -0,1 % 1 624,7 mld. Kč 34,20% 2,50% 39,8 mld. Kč
2018 A. Schillerová +2,9 mld. Kč +0,1 % 1 622,0 mld. Kč 32,10% 2,10% 40,7 mld. Kč
2019 A. Schillerová -28,5 mld. Kč -0,5 % 1 640,2 mld. Kč 28,50% 2,80% 39,6 mld. Kč
2020 A. Schillerová -367,4 mld. Kč -6,3 % 2 049,7 mld. Kč 36,10% 3,20% 40,1 mld. Kč
2021 A. Schillerová -419,7 mld. Kč -6,7 % 2 465,7 mld. Kč 40,40% 3,80% 42,2 mld. Kč
2022 Z. Stanjura -360,4 mld. Kč -5,1 % 2 894,8 mld. Kč 42,90% 15,10% 49,7 mld. Kč
2023 Z. Stanjura -288,5 mld. Kč -3,8 % 3 111,0 mld. Kč 40,80% 10,70% 68,3 mld. Kč
2024 Z. Stanjura -271,4 mld. Kč -3,4 % 3 365,0 mld. Kč 42,00% 2,40% 95,0 mld. Kč
2025 Z. Stanjura -290,7 mld. Kč -3,4 % 3 677,6 mld. Kč 43,10% 2,50% 110,0 mld. Kč
Co z tabulky jasně vyplývá:
1. Iluzorní snižování dluhu (2022–2023): V roce 2023 absolutní dluh vyskočil o více než 216 miliard Kč. Kvůli extrémní inflaci (10,7 %) se však nominální HDP nafouklo natolik, že vyjádření dluhu k HDP kleslo z 42,9 % na 40,8 %. Stát dlužil víc peněz, ale v poměru k cenově zvětšené ekonomice to vypadalo jako pokles.
2. Klidné období nízké inflace (2014–2016): Za Andreje Babiše byla inflace téměř nulová (0,3 % až 0,7 %). Ekonomika rostla reálně (vyrábělo se více), nikoliv pouze zvyšováním cen. Dluh v % HDP tehdy klesal zdravým způsobem.
3. Předražený dluh jako dopad inflace (2023–2025): Vysoká inflace donutila centrální banku zvýšit úrokové sazby. Stát si musel půjčovat za mnohem vyšší úrok, což způsobilo, že náklady na samotnou obsluhu dluhu se během několika let více než zdvojnásobily (ze 42 miliard v roce 2021 na zhruba 110 miliard Kč v roce 2025)
Když už používáte procenta měl by jste uvést z čeho je počítáte, jinak je to blábol, ale to je u vás bohužel norma.
Odpovědět
2010 M. Kalousek -156,4 mld. Kč -3,9 % 1 344,4 mld. Kč 37,70% 1,50% 33,6 mld. Kč
2011 M. Kalousek -142,8 mld. Kč -3,4 % 1 499,4 mld. Kč 39,90% 1,90% 34,7 mld. Kč
2012 M. Kalousek -101,0 mld. Kč -2,4 % 1 668,0 mld. Kč 44,50% 3,30% 42,4 mld. Kč
2013 J. Fischer -81,3 mld. Kč -1,9 % 1 683,3 mld. Kč 44,10% 1,40% 41,5 mld. Kč
2014 A. Babiš -77,8 mld. Kč -1,7 % 1 663,7 mld. Kč 41,10% 0,40% 39,0 mld. Kč
2015 A. Babiš -62,8 mld. Kč -1,3 % 1 673,0 mld. Kč 39,70% 0,30% 40,8 mld. Kč
2016 A. Babiš +61,8 mld. Kč +1,2 % 1 613,4 mld. Kč 36,20% 0,70% 40,9 mld. Kč
2017 I. Pilný -5,2 mld. Kč -0,1 % 1 624,7 mld. Kč 34,20% 2,50% 39,8 mld. Kč
2018 A. Schillerová +2,9 mld. Kč +0,1 % 1 622,0 mld. Kč 32,10% 2,10% 40,7 mld. Kč
2019 A. Schillerová -28,5 mld. Kč -0,5 % 1 640,2 mld. Kč 28,50% 2,80% 39,6 mld. Kč
2020 A. Schillerová -367,4 mld. Kč -6,3 % 2 049,7 mld. Kč 36,10% 3,20% 40,1 mld. Kč
2021 A. Schillerová -419,7 mld. Kč -6,7 % 2 465,7 mld. Kč 40,40% 3,80% 42,2 mld. Kč
2022 Z. Stanjura -360,4 mld. Kč -5,1 % 2 894,8 mld. Kč 42,90% 15,10% 49,7 mld. Kč
2023 Z. Stanjura -288,5 mld. Kč -3,8 % 3 111,0 mld. Kč 40,80% 10,70% 68,3 mld. Kč
2024 Z. Stanjura -271,4 mld. Kč -3,4 % 3 365,0 mld. Kč 42,00% 2,40% 95,0 mld. Kč
2025 Z. Stanjura -290,7 mld. Kč -3,4 % 3 677,6 mld. Kč 43,10% 2,50% 110,0 mld. Kč
Co z tabulky jasně vyplývá:
1. Iluzorní snižování dluhu (2022–2023): V roce 2023 absolutní dluh vyskočil o více než 216 miliard Kč. Kvůli extrémní inflaci (10,7 %) se však nominální HDP nafouklo natolik, že vyjádření dluhu k HDP kleslo z 42,9 % na 40,8 %. Stát dlužil víc peněz, ale v poměru k cenově zvětšené ekonomice to vypadalo jako pokles.
2. Klidné období nízké inflace (2014–2016): Za Andreje Babiše byla inflace téměř nulová (0,3 % až 0,7 %). Ekonomika rostla reálně (vyrábělo se více), nikoliv pouze zvyšováním cen. Dluh v % HDP tehdy klesal zdravým způsobem.
3. Předražený dluh jako dopad inflace (2023–2025): Vysoká inflace donutila centrální banku zvýšit úrokové sazby. Stát si musel půjčovat za mnohem vyšší úrok, což způsobilo, že náklady na samotnou obsluhu dluhu se během několika let více než zdvojnásobily (ze 42 miliard v roce 2021 na zhruba 110 miliard Kč v roce 2025)
Když už používáte procenta měl by jste uvést z čeho je počítáte, jinak je to blábol, ale to je u vás bohužel norma.
PH
Pavel Hanzl
24.9.2026 09:24 Reaguje na Milan Dostálad 1) Snižovala se eskalace dluhu, ne jeho výše. Ten šel nahoru daleko pomaleji, než za Schillerky.
ad 2) Klidné období 2014 - 2019 bylo zúpůsobeno Kalouskovými reformami a praktickou nečinností vlády.
ad 3) předražený dluh byl důsledkem až děsivého rozhazování v letech 20 a 21 (přes 400 mld. a 6,5% HDP), tím se roztočila dluhová spirála, strukturální deficit vyletěl z nuly na 250 mld. ročně a mandatory stouply asi stejně. Tím se rojela inflace a (asi 8% na konci roku 21), k tomu nastala plynová a tím energetická krize a ta vytáhla inflaci na 18%.
Stanjura dokázal za 3 roky stáhl zadlužení pod 2% HDP, inflaci taky tak a ještě nastaroval silný ekonomický růst (šestí na světě!!) a růst platů asi +7%. Přímo špičkový výkon, asi třetí v EU.
Procenta jsou z HDP, píšu to všude.
Odpovědět
ad 2) Klidné období 2014 - 2019 bylo zúpůsobeno Kalouskovými reformami a praktickou nečinností vlády.
ad 3) předražený dluh byl důsledkem až děsivého rozhazování v letech 20 a 21 (přes 400 mld. a 6,5% HDP), tím se roztočila dluhová spirála, strukturální deficit vyletěl z nuly na 250 mld. ročně a mandatory stouply asi stejně. Tím se rojela inflace a (asi 8% na konci roku 21), k tomu nastala plynová a tím energetická krize a ta vytáhla inflaci na 18%.
Stanjura dokázal za 3 roky stáhl zadlužení pod 2% HDP, inflaci taky tak a ještě nastaroval silný ekonomický růst (šestí na světě!!) a růst platů asi +7%. Přímo špičkový výkon, asi třetí v EU.
Procenta jsou z HDP, píšu to všude.
MD
Milan Dostál
24.9.2026 10:31 Reaguje na Pavel HanzlData jsou z ČSU ne žádné vaše dojmy, a to že vy uvádíte % k HDP je hezké, ale musíte zahrnout inflaci, která výrazně vylepšuje výsledek minulé vlády. To, že jsme schudli o v kumulaci 36 % za 4 roky byl zřemě chtěný cíl a sprostý kalkul. Tomu může tleskat je osel.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
24.9.2026 11:06 Reaguje na Milan DostálVaše i moje data jsou v pořádku, taky je nerozporuji. Pokud uvádíte schodek v procentu HDP, máte tam zahrnutou i inflaci. Proto je to objektivní, ne nominální výše.
Že jsme zchudli o 36% nebyl žádný cha cha "kalkul" ale jádrová inflace vyskočila neskutečným rozhazováním za Dluženy a eskalovala plynovým útokem z Ruska a tím energetickou krizí.
Já tomu netleskám, jen uvádím skotečnosti.
Tleskám tomu, jak dokázala Fialova vláda tyhle krize zvládnout. Taky díky Síkelovi a Stanjurovi.
Odpovědět
Že jsme zchudli o 36% nebyl žádný cha cha "kalkul" ale jádrová inflace vyskočila neskutečným rozhazováním za Dluženy a eskalovala plynovým útokem z Ruska a tím energetickou krizí.
Já tomu netleskám, jen uvádím skotečnosti.
Tleskám tomu, jak dokázala Fialova vláda tyhle krize zvládnout. Taky díky Síkelovi a Stanjurovi.
MD
Milan Dostál
24.9.2026 11:42 Reaguje na Pavel HanzlInflace výrazně vylepšila výsledky Fialovy vlády. Stanjurovo čachrování a přesouvání a Síkelovy nákupy, to je už opravdový bizár.
https://www.newstream.cz/nazory/sikeluv-strategicky-nakup-se-ocitl-v-rukou-policie
Odpovědět
https://www.newstream.cz/nazory/sikeluv-strategicky-nakup-se-ocitl-v-rukou-policie
PH
Pavel Hanzl
24.9.2026 22:18 Reaguje na Milan DostálInflace nic nikomu nevylepšila, jenom nám snížila životní úroveň. Proto se vše počítá v procentech HDP, tam vás inflace nezajímá.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
24.9.2026 22:21 Reaguje na Milan DostálZeman privatizoval zcela nesmyslně strategickou infrastrukturu plynovodů a za krize se ten idiotismus plně projevil. Proto to Síkala koupil zpět do státního vlastnictví. Veškeré kecy jsou kolem toho zbytečné.
Bylo by snad dnes lepší, kdyby nás vydíral Křetínský?
Odpovědět
Bylo by snad dnes lepší, kdyby nás vydíral Křetínský?
MD
Milan Dostál
25.9.2026 06:08 Reaguje na Pavel HanzlTak asi tak:
Hlavní faktory ovlivněné inflací v tomto období
Efekt „rozpouštění“ dluhu inflací (2022–2024):
V letech 2022 a 2023 zasáhla Česko dvouciferná inflace. Ta skokově nafoukla nominální hrubý domácí produkt (HDP). Kvůli tomu poměr dluhu vůči HDP v roce 2024 opticky klesl na 41,8 %, přestože stát v absolutních číslech dál dlužil o 254 miliard více než v předchozím roce.
Dramatické prodražení úroků:
Aby Česká národní banka zkrotila inflaci, zvedla základní úrokovou sazbu až na 7 %. Stát si tak na finančních trzích musel půjčovat za podstatně horších podmínek. Roční náklady na pouhou obsluhu dluhu se v tomto vládním období téměř zdvojnásobily ze zhruba 40 miliard korun až k hranici necelých 100 miliard korun ročně.
Strukturální problémy rozpočtu:
Vláda sice v průběhu období představila tzv. Konsolidační balíček, který měl deficit tlumit, nicméně rozpočty končily v trvalých hlubokých schodcích (např. rok 2025 skončil v deficitu 290,7 miliardy Kč oproti plánovaným 241 miliardám). Důvodem byly mimořádné výdaje na zastropování cen energií, inflační valorizace důchodů a rostoucí sociální výdaje.
Jinak s tím prodejem té plynové infrastury, tehdy to byl "správný"trend všechno prodat zahraničním firmám, voda je taky super. Okolnosti opětovného nákupu předlužené firmy za nesmyslnou cenu jsou nyní v šetření.
Odpovědět
Hlavní faktory ovlivněné inflací v tomto období
Efekt „rozpouštění“ dluhu inflací (2022–2024):
V letech 2022 a 2023 zasáhla Česko dvouciferná inflace. Ta skokově nafoukla nominální hrubý domácí produkt (HDP). Kvůli tomu poměr dluhu vůči HDP v roce 2024 opticky klesl na 41,8 %, přestože stát v absolutních číslech dál dlužil o 254 miliard více než v předchozím roce.
Dramatické prodražení úroků:
Aby Česká národní banka zkrotila inflaci, zvedla základní úrokovou sazbu až na 7 %. Stát si tak na finančních trzích musel půjčovat za podstatně horších podmínek. Roční náklady na pouhou obsluhu dluhu se v tomto vládním období téměř zdvojnásobily ze zhruba 40 miliard korun až k hranici necelých 100 miliard korun ročně.
Strukturální problémy rozpočtu:
Vláda sice v průběhu období představila tzv. Konsolidační balíček, který měl deficit tlumit, nicméně rozpočty končily v trvalých hlubokých schodcích (např. rok 2025 skončil v deficitu 290,7 miliardy Kč oproti plánovaným 241 miliardám). Důvodem byly mimořádné výdaje na zastropování cen energií, inflační valorizace důchodů a rostoucí sociální výdaje.
Jinak s tím prodejem té plynové infrastury, tehdy to byl "správný"trend všechno prodat zahraničním firmám, voda je taky super. Okolnosti opětovného nákupu předlužené firmy za nesmyslnou cenu jsou nyní v šetření.
PH
Pavel Hanzl
25.9.2026 08:54 Reaguje na Milan DostálJistě, konsolidace státního dluhu proběhla velmi úspěšně, roztočená dluhová spirálu se podařilo silně zbrzdit. Pokud máte v roce 21 deficit 420 mld. (6.7%) a v roce 23 288 mld. (3.8%) i přes 18% inflaci, tak je to přece špičkový výkon!!!
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
25.9.2026 08:57 Reaguje na Milan DostálVoda je jiný případ, než plyn. Ta je ze zákona vlastnictví státu a obce si najímají na její distribuci privátní firmy, takže nějaký prodej vlastnictví tam neprobíhá. jde jen o infrastrukturu.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
25.9.2026 09:02 Reaguje na Milan DostálAť orgánové šetří, my k tomu nemáme nic, bo o tom víme kulový.
Odpovědět
RJ
Robert Jirman
23.9.2026 12:02Děkujeme našim moudrým předkům, že nám po sobě taky něco zanechali-)
Pane premiére, konejte
Odpovědět
Pane premiére, konejte
TS
Tonda Selektoda
23.9.2026 14:28Jinými slovy, Asociace sanačních společností žádá po vládě přidělení více peněz pro jejich lukrativní podnikatelskou činnost.
Ty staré ekologické zátěže, ke kterým se nikdo nehlásí, vznikly před převratem, tedy již před 37 lety. A mnohé z nich, dokonce i v předválečné době a jejich věk se pohybuje kolem 100 let. Další vznikly nelegálně, po přijetí zákona o odpadech "po plyšáku", vyvezením odpadu do opuštěných staveb a skladů, výsypek, těžebních jam, a pod., aby se ušetřilo za jejich likvidaci.
Odpovědět
Ty staré ekologické zátěže, ke kterým se nikdo nehlásí, vznikly před převratem, tedy již před 37 lety. A mnohé z nich, dokonce i v předválečné době a jejich věk se pohybuje kolem 100 let. Další vznikly nelegálně, po přijetí zákona o odpadech "po plyšáku", vyvezením odpadu do opuštěných staveb a skladů, výsypek, těžebních jam, a pod., aby se ušetřilo za jejich likvidaci.
BM
Břetislav Machaček
24.9.2026 10:30 Reaguje na Tonda SelektodaJe to přesně tak. Sanaci má provádět státní firma u které bude vždy záruka, že nebude navyšovat náklady jako soukromník, aby zbohatl a zaručeně bude likvidace likvidací a nikoliv pouze přemístěním jinam, jak se běžně děje. Stát zaplatí doslova pouze za přemístění, firma pak zkrachuje a stát zadá likvidaci zase jiné a tak dokola. Je to
príma byznys a příkladem jsou ropné laguny Ostrama , kde se kaly
smísené s uhelným prachem rozvezly po republice, kde pouze leží na hromadách, protože jejich spálení se setkalo s odporem místních.
Navíc ta sanace staré ropné zátěže je pouze kosmetická a pouze do omezené hloubky a rozsahu. Mimochodem laguny tam byly už před 100
léty, kdy se tam začaly zpracovávat ropné produkty a nejhorší
období bylo po revoluci, kdy se recyklace použitých olejů nevyplácela a místo jejich spálení se lily do lagun pro údajné
další použití. Něco vyplavila povodeň v roce 1997 a zbytek byl
takovým způsobem "sanován".
Odpovědět
príma byznys a příkladem jsou ropné laguny Ostrama , kde se kaly
smísené s uhelným prachem rozvezly po republice, kde pouze leží na hromadách, protože jejich spálení se setkalo s odporem místních.
Navíc ta sanace staré ropné zátěže je pouze kosmetická a pouze do omezené hloubky a rozsahu. Mimochodem laguny tam byly už před 100
léty, kdy se tam začaly zpracovávat ropné produkty a nejhorší
období bylo po revoluci, kdy se recyklace použitých olejů nevyplácela a místo jejich spálení se lily do lagun pro údajné
další použití. Něco vyplavila povodeň v roce 1997 a zbytek byl
takovým způsobem "sanován".
PH
Pavel Hanzl
24.9.2026 11:09 Reaguje na Břetislav Machaček"Sanaci má provádět státní firma u které bude vždy záruka, že nebude navyšovat náklady jako soukromník,.." kdo vám preboga zrovna tohle zase nakukal?
Právě ze státního krev neteče a tam jede největší korupce a mohutné rozkrádání, to fakt nevíte?
Odpovědět
Právě ze státního krev neteče a tam jede největší korupce a mohutné rozkrádání, to fakt nevíte?
BM
Břetislav Machaček
24.9.2026 15:48 Reaguje na Pavel HanzlUž jste někdy viděl aby stát zchudnul z toho, když
zaplatí státní firmě, která zisk odvádí do státní
pokladny? Koukněte na správu státních lesů státní
firmou LČR kolik odvádí miliard státu a kolik by
odváděl soukromník, aby mu zbylo na vilu v Karibiku? Privatizace slepic snášejících zlatá vejce byla ta
největší zlodějna tohoto režimu. A nebo Budvar kolik
odvádí ze zisku a privatizované pivovary odvádí jen
daně a zisk plyne majitelům. I kdyby státní firma
státu navýšila cenu, tak vzniklý vyšší zisk poplyne
do státní pokladny. Myslíte vůbec při tom psaní?
Odpovědět
zaplatí státní firmě, která zisk odvádí do státní
pokladny? Koukněte na správu státních lesů státní
firmou LČR kolik odvádí miliard státu a kolik by
odváděl soukromník, aby mu zbylo na vilu v Karibiku? Privatizace slepic snášejících zlatá vejce byla ta
největší zlodějna tohoto režimu. A nebo Budvar kolik
odvádí ze zisku a privatizované pivovary odvádí jen
daně a zisk plyne majitelům. I kdyby státní firma
státu navýšila cenu, tak vzniklý vyšší zisk poplyne
do státní pokladny. Myslíte vůbec při tom psaní?
PE
Petr Elias
24.9.2026 16:34 Reaguje na Břetislav MachačekKdybyste vy komouši ten majetek napřed neukradli, tak by se nic neprivatizovalo. :D A jako obvykle vůbec netušíš v jakých sr.... byla ekonomika po vás komouších. :D
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
24.9.2026 22:23 Reaguje na Břetislav MachačekZa komára dojily státní firmy stát tak mohutně, že jsme se propadli z první desítky nejvyspělejších zemí světa někam na pozici kolem 80 a celé to skončilo kolosálním bankrotem. Ani tohle ne?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
24.9.2026 22:27 Reaguje na Břetislav MachačekVy jste regulérní komik, že? Proč asi zbankrotoval celý náš průmysl, proč jsme byli u plyšáka asi 20 let technicky zaostalí proti Západu?
Myslíte, že by jela v 90. letech progrese z čb televizí Tesly Orava, karbecových favoritů ze Škodárny a mýdla s jelem ze Spolany Neratovice?
Odpovědět
Myslíte, že by jela v 90. letech progrese z čb televizí Tesly Orava, karbecových favoritů ze Škodárny a mýdla s jelem ze Spolany Neratovice?
