https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nasi-predci-bezne-pouzivali-vice-druhu-dreva-nez-my-v-soucasnosti-zjistili-vedci-pri-zkoumani-kolovratku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Naši předci běžně používali více druhů dřeva než my v současnosti, zjistili vědci při zkoumání kolovrátků

15.8.2018 14:25 | PRAHA (Ekolist.cz)
Skanzen ve Strážnici
Skanzen ve Strážnici
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Naši předci používali k výrobě nástrojů denní potřeby mnohem širší spektrum druhů dřeva než je tomu v současnosti. Zatímco dnes dominuje ve velkoobchodech a na pilách smrk, případně buk, před zhruba 200 lety bylo spektrum surovin pestřejší. Nebylo výjimkou, že na jeden druh výrobku řemeslníci měli i několik druhů dřeva, příkladem jsou kolovrátky. Vyplývá to z výzkumu vědců Mendelovy univerzity v Brně, kteří se dlouhodobě zabývají využitím dřeva v historii.
 

Téma je aktuální v kontextu navrhované bohatší druhové skladby v lesích v souvislosti s klimatickými změnami, říká Tomáš Kolář z Ústavu nauky o dřevě Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Vysazování monokultur na našem území s dominantním smrkem souvisí se změnami v lesnictví už v dobách Marie Terezie, tedy od 18. století. Smrk byl dlouhá desetiletí ceněný pro svou ekonomickou hodnotu. Rychle roste, má rovné a kvalitní dřevo, dlouho vydrží. Tento strom má tedy velmi široké využití a dá se použít téměř na vše, ať už je to nábytek, okna, dveře, schody nebo stavební dříví.

V poslední době byl ale smrk vysazován i v místech, které pro jeho vitální růst nebyly vhodné. Monokultury jsou navíc při současném suchu a klimatických změnách velice náchylné a oslabené stromy jsou pak napadeny kůrovcem. Lesníci se proto snaží skladbu lesa měnit. „S tím se otevírá spousta otázek, mimo jiné v souvislosti s využitím dřeva. Proto nás zajímá, jaké druhy dřeva používali naši předci, k čemu a proč," uvedl Kolář.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně mají za sebou už několik výzkumů. Jeden se týkal historických zemědělských nástrojů. Ve Strážnickém skanzenu zpracovali 701 vzorků z 337 historických zemědělských nástrojů z 19. a počátku 20. století a zjistili, že byly z celkem 19 druhů dřeva. „Na některé nástroje měli naši předci jasno. Na mechanicky namáhané části použili tvrdé dřevo, a to nejen i dnes používaný habr, ale i hrušeň, švestku nebo dřín. Lípu nebo topol používali na dlabané výrobky," uvedl Kolář.

Poměrně často se u nástrojů ze Slovácka objevuje právě švestka, což je podle Koláře spojené s hojným pěstováním tohoto stromu v daném regionu či sousedním Valašsku. Švestkové dřevo má navíc dobré pevnostní vlastnosti a esteticky vypadá dobře.

Na snímku Tomáš Kolář z Ústavu nauky o dřevě Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity
Na snímku Tomáš Kolář z Ústavu nauky o dřevě Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

V některých případech je podle Koláře vysvětlení jednoduché, u jiných ale vědci zatím spíše tápou. V minulých staletích nacházelo dřevo běžně svoje uplatnění u vodních staveb, například výpustí z rybníků. Kromě dubu byla běžná v tomto směru i jedle. „Zajímá nás, proč jedlové dřevo v tomto případě používali, když má prakticky stejné vlastnosti jako smrk. Také borovice, u které se uvádí, že je velmi odolná, má u vodních staveb z minulosti oproti jedli značně menší zastoupení," uvedl Kolář s tím, že pro řadu vysvětlení je nutný mezioborový přístup. Své si tedy řekne archeolog, historik, anatom, který určí druh dřeva nebo lesník.

Brněnští vědci se zabývali i vzorky několika desítek kolovrátků z Moravy, východního Slovenska a Rakouska a opět našli zhruba dvacítku různých druhů dřeva. Smrk mezi nimi prakticky není. „Málokterý kolovrátek je z jednoho druhu dřeva, většinou je ze tří až pěti druhů. Přitom na kolovrátcích není moc mechanicky namáhaných částí. Zatím nevíme, proč to udělali z tolika druhů dřeva a ne například celé z lípy, která se dobře opracovává a soustruží," uvedl Kolář, podle kterého chtějí vědci Mendelovy univerzity v Brně společně se svými kolegy ve výzkumu na dalších příkladech pokračovat.

Využívají k tomu dobovou literaturu, informace z e skanzenů nebo dendrochronologii. Chtějí také mluvit s rodinami tradičních řemeslníků, ve kterých se zkušenosti předávají z generace na generaci. To snad pomůže v budoucnu osvětlit některé detaily, například proč jsou zadní klanice většiny starých vozů výlučně z břízy, která v minulosti patřila k nejčastěji využívaným dřevinám. Týká se to přitom jak českých vozů, tak těch z Rakouska.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist