National Geographic: Zpráva o delfínovi v Benátkách je podvrh
To, že v důsledku ochromení turistického ruchu je voda v benátských kanálech průzračnější, je soudě podle reportáží agentury Reuters a dalších médií pravdivá informace. Video s delfínem vydávané za záběry ze severoitalského města, bylo ale ve skutečnosti natočené v Cagliari na Sardínii, tedy stovky kilometrů od Benátek.
Podobné je pozadí fotografie, která měla dokládat "návrat" labutí do města, jehož ulice a náměstí jsou běžně plné turistů, avšak nyní zejí prázdnotou. Twitterový příspěvek uživatelky "ikaveri", ve kterém se snímek objevil, nasbíral už více než 280.000 sdílení a milion "lajků". Fotografie ovšem nebyla pořízena v centru Benátek, nýbrž na nedalekém ostrově Burano, uvedla investigativní skupina Bellingcat.
Tam jsou labutě podle National Geographic zcela běžným úkazem. "Ten tweet byl prostě o tom sdílet něco, co mi v těchto chmurných časech přineslo radost," řekla autorka zmíněného příspěvku, která žije v Indii. Sdílené fotografie prý zaznamenala na sociálních sítích a rozhodla se je dál šířit, původní tweet po upozornění od novinářů nesmazala.
"Tyhle zprávy o triumfu přírody v zemích těžce zasažených novým koronavirem dosáhly statisíců retweetů. Staly se hitem na instagramu a TikToku. Dostaly se do titulků zpravodajství," shrnuje obrovský dosah dezinformací o zvířatech National Geographic. Zmiňuje přitom i další senzační zprávu, podle níž do vesničky v čínské provincii Jün-nan "vnikla" skupina slonů, "zatímco lidé omezují společenský život".
"Ačkoli sloni v nedávné době skutečně jednou vesničkou v Jün-nanu v Číně prošli, jejich přítomnost není abnormální záležitostí, zároveň to nebyli sloni zachycení na šířících se snímcích," dodává web.
Přečtěte si také |
Delfíni v Benátkách jako příklad, proč je potřeba dávat pozor na příliš pozitivní zprávySociální psycholožka působící na Stanfordově univerzitě Erin Vogelová vidí za šířením podobného obsahu honbu za "lajky" a pozitivními komentáři, které "nám dávají okamžitou sociální odměnu". Nepravdivé příběhy tohoto druhu ale mohou v konečném důsledku při současné ošemetné situaci posílit nedůvěru ve společnosti. Zjištění, že dobrá zpráva není skutečná, může být ještě více demoralizující než takovou zprávu vůbec nezaznamenat, míní Vogelová.
reklama