https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nejhorsi-povodne-byly-podle-vedcu-na-prelomu-tisicileti-pribyly-letni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Nejhorší povodně byly podle vědců na přelomu tisíciletí, přibyly letní

23.7.2020 08:49 | PRAHA (ČTK)
Mezi na povodně nejbohatší období patřily v posledních 500 letech roky 1560 až 1580 v západní a střední Evropě, roky 1760 až 1800 ve většině Evropy, v západní a jižní Evropě pak léta 1840 až 1870 a právě léta 1990 až 2016, kdy povodně sužovaly nejvíce západní a střední Evropu.
Mezi na povodně nejbohatší období patřily v posledních 500 letech roky 1560 až 1580 v západní a střední Evropě, roky 1760 až 1800 ve většině Evropy, v západní a jižní Evropě pak léta 1840 až 1870 a právě léta 1990 až 2016, kdy povodně sužovaly nejvíce západní a střední Evropu.
Licence | Volné dílo (public domain)
Za posledních 500 let nastalo v Evropě devět období zvýšené povodňové aktivity. Poslední, mezi lety 1990 - 2016, bylo nejhorší. Během něj přibylo také letních povodní. Na zkoumání událostí na evropských tocích i teplotních podmínek se podíleli i čeští vědci. Historický přehled zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature. Na výzkumu spolupracovalo 42 vědců z 18 zemí. Za Česko na ní pracovali výzkumníci z Akademie věd ČR (AV), Masarykovy univerzity (MU) v Brně a Českého hydrometeorologického ústavu.
 

Vědkyně Monika Bělínová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČTK řekla, že studie ukázala, že zatímco v minulosti docházelo k povodním častěji za chladnějších podmínek, nyní je hlavním faktorem jejich růstu globální oteplování. "Dnešní hydrologické podmínky se výrazně odlišují od těch v minulosti. Změnilo se načasování povodní během roku. Dříve se v letním období vyskytlo 41 procent středoevropských povodní, v současnosti vzrostl podíl letních povodní na 55 procent. Proto by měl být charakter současného povodňového období, tedy mezi lety 1990 - 2016, zohledněn v managementu povodňových rizik a strategií," upozornila vědkyně. Podle dalšího spoluautora studie, Rudolfa Brázdila z Přírodovědecké fakulty MU, se tak poslední období lišilo teplotou vzduchu, sezonalitou i rozsahem záplav.

Výzkumníci získali dlouhodobý přehled o dění na hlavních evropských tocích díky analýze 103 historických řad povodní. Ty byly založeny na informacích z kronik, novin, deníků i obrazových dokumentací. "V kombinaci s novodobými systematickými hydrologickými pozorováními se staly základem pro odpovídající statistickou analýzu a sepsání stávajícího článku," dodala Bělínová. Čeští autoři přispěli informacemi o povodních na Vltavě, Labi, Ohři, Odře, Moravě, Dyji a Otavě.

Mezi na povodně nejbohatší období patřily v posledních 500 letech roky 1560 až 1580 v západní a střední Evropě, roky 1760 až 1800 ve většině Evropy, v západní a jižní Evropě pak léta 1840 až 1870 a právě léta 1990 až 2016, kdy povodně sužovaly nejvíce západní a střední Evropu.

Na studii čeští vědci spolupracovali s kolegy z Belgie, Chorvatska, Francie, Itálie, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Ruska, Španělska, Švédska, Švýcarska, Velké Británie, Maďarska a Litvy.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JD

Jiří Daneš

23.7.2020 10:23
Vědci jistě mají pravdu, od toho si říkají vědci. Co se týká povodní, tak já si dobře vzpomínám na pravidelné jarní, tedy v chladnějším období roku, povodně na Svratce v Tišnově (i v obcích proti proudu nad Tišnovem), způsobených jarním táním sněhu v povodí řeky a ledovými bariérami, které vznikaly zejména na zůžených místech toku, nebo nad splavy. Tyto povodně přestaly po dostavbě Vírské přehrady, tedy zřejmě nikoliv v důsledku klimatické změny. Letní povodně v rozsahu jarních, za posledních 8o let v Tišnově nebyly.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist