Nejhorší povodně byly podle vědců na přelomu tisíciletí, přibyly letní

Za posledních 500 let nastalo v Evropě devět období zvýšené povodňové aktivity. Poslední, mezi lety 1990 - 2016, bylo nejhorší. Během něj přibylo také letních povodní. Na zkoumání událostí na evropských tocích i teplotních podmínek se podíleli i čeští vědci. Historický přehled zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature. Na výzkumu spolupracovalo 42 vědců z 18 zemí. Za Česko na ní pracovali výzkumníci z Akademie věd ČR (AV), Masarykovy univerzity (MU) v Brně a Českého hydrometeorologického ústavu.

Vědkyně Monika Bělínová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČTK řekla, že studie ukázala, že zatímco v minulosti docházelo k povodním častěji za chladnějších podmínek, nyní je hlavním faktorem jejich růstu globální oteplování. "Dnešní hydrologické podmínky se výrazně odlišují od těch v minulosti. Změnilo se načasování povodní během roku. Dříve se v letním období vyskytlo 41 procent středoevropských povodní, v současnosti vzrostl podíl letních povodní na 55 procent. Proto by měl být charakter současného povodňového období, tedy mezi lety 1990 - 2016, zohledněn v managementu povodňových rizik a strategií," upozornila vědkyně. Podle dalšího spoluautora studie, Rudolfa Brázdila z Přírodovědecké fakulty MU, se tak poslední období lišilo teplotou vzduchu, sezonalitou i rozsahem záplav.

Výzkumníci získali dlouhodobý přehled o dění na hlavních evropských tocích díky analýze 103 historických řad povodní. Ty byly založeny na informacích z kronik, novin, deníků i obrazových dokumentací. "V kombinaci s novodobými systematickými hydrologickými pozorováními se staly základem pro odpovídající statistickou analýzu a sepsání stávajícího článku," dodala Bělínová. Čeští autoři přispěli informacemi o povodních na Vltavě, Labi, Ohři, Odře, Moravě, Dyji a Otavě.

Mezi na povodně nejbohatší období patřily v posledních 500 letech roky 1560 až 1580 v západní a střední Evropě, roky 1760 až 1800 ve většině Evropy, v západní a jižní Evropě pak léta 1840 až 1870 a právě léta 1990 až 2016, kdy povodně sužovaly nejvíce západní a střední Evropu.

Na studii čeští vědci spolupracovali s kolegy z Belgie, Chorvatska, Francie, Itálie, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Ruska, Španělska, Švédska, Švýcarska, Velké Británie, Maďarska a Litvy.

---

reklama

---