Nejvyšší soud dal za pravdu lidem žijícím u magistrály: Praha je nesmí obtěžovat hlukem

„Závislost mezi hladinou hluku a civilizačními chorobami se opakovaně projevila jako statisticky významná,“ říká Petr Šišma z Hygienické služby hl. m. Prahy, který před téměř třiceti lety s průzkumy zdravotních dopadů hluku na našem území začínal. Obecně řečeno působí hluk jako stres. „Už při hladině 55 decibelů dochází ke zvýšení srdečního tepu a krevního tlaku, zvýší se i svalové napětí a pohyblivost trávicího traktu,“ popisuje reakci organismu Kateřina Valešová, vedoucí odborné skupiny pro hluk v životním prostředí ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Je-li člověk vystaven hluku dlouho, výrazně se zvyšuje pravděpodobnost, že se mu zvýší krevní tlak, objeví vředy žaludku, infarkt myokardu, žlučové kameny, záněty horních cest dýchacích a další nemoci. „Ve srovnání s ostatními faktory životního prostředí a životního stylu je účinek hluku cca 10-11 %,“ uvádí výsledky dlouholetých průzkumů Petr Šišma.
Zdroj: EkoList 10/2004, víc viz v článku Ubývání tichých míst – hluk se stal jedním z největších environmentálních problémů ČR.

Jak se bránit?

Při obtěžování nadměrným hlukem můžou občané podat stížnost na místní Krajskou hygienickou stanici. Ta musí stížnost zpracovat do 30 dnů a zadat kontrolní měření hluku autorizované laboratoři. Při překročení hygienických limitů je provozovatel zdroje hluku povinen zajistit nápravu stavu. Kontakty na hygienické stanice jsou na adrese www.mzcr.cz. Z hlediska intenzity lze zobecnit, že hluky větší než 30 dB jsou nebezpečné pro nervový systém, větší než 55 dB negativně ovlivňují vegetativní systém, větší než 90 dB znamenají nebezpečí pro sluchový orgán a větší než 120 dB poškozují buněčné struktury a tkáně. Pod vlivem hluku dochází ke zvýšenému vyplavování magnesia z buněk. Doplnit ho můžeme například minerální vodou nebo banány. Ovšem všeho s mírou.
Orientační hodnoty zvuků: šum listí - 20 dB, tlumený hovor - 40 dB, hlasitý hovor - 60 dB, křik, tunel metra - 80 dB, jedoucí vlak - 90 dB, startující letadlo - 120 dB. Zdroj: Státní zdravotní ústav.

A co vzduch?

Lidé žijící kolem magistrály jsou kromě hluku vystaveni rovněž zplodinám. Monitoring dopadů znečištěného ovzduší na zdraví lidí, kteří žijí u magistrály, však neexistuje. „To ale neznamená, že vůbec nic nevíme. Existují výsledky měření a výstupy z modelových výpočtů, které charakterizují znečištění ovzduší v Praze v místech ovlivněných dopravou a existují údaje o vlivu vybraných látek, emitovaných dopravou, na zdraví,“ říká Helena Kazmarová z Centra hygieny životního prostředí při Státním zdravotním ústavu. „Řada studií provedených v různých místech po celém světě popisuje, jak zhoršená kvalita ovzduší může přispět ke zdravotním obtížím nemocných lidí a zvýšit pravděpodobnost vzniku onemocnění,“ říká Kazmarová. Ovlivněn může být výskyt onemocnění dýchacího ústrojí, alergických onemocnění, nemocnost a úmrtnost osob s chronickým onemocněním dýchacího a kardiovaskulárního ústrojí, reprodukční schopnosti, ale taky výskyt nádorových onemocnění, na kterých se může určitou měrou podílet expozice karcinogenním látkám z ovzduší cestou dýchacího ústrojí.