Nejvyšší soud opět otevřel spor o náhradu za zmařenou stavbu větrných elektráren
Nejvyšší soud, jehož rozsudek je dostupný na úřední desce, už podobné rozhodnutí vynesl loni. Tehdy vytknul odvolacímu Městskému soudu v Praze to, že se dostatečně nezabýval tím, zda rozhodnutí orgánu ochrany přírody skutečně omezilo vlastnické právo firmy, za které náleží náhrada. Městský soud ani napodruhé firmě nevyhověl. Uvedl, že omezení bylo legální a legitimní, odůvodněné veřejným zájmem na ochraně přírody a životního prostředí.
"Nemožnost výstavby VTE (větrných elektráren) představuje z hlediska ústavních principů přípustné omezení vlastnického práva z důvodu ochrany veřejného zájmu," stálo v rozhodnutí městského soudu. Firma znovu podala dovolání, opět uspěla, přičemž tentokrát Nejvyšší soud vrátil spor na úplný začátek. Justice se podle něj dostatečně nezabývala intenzitou omezení a jeho dopady na firmu ani jejím legitimním očekáváním ohledně konkrétního funkčního využití pozemků.
Soudy se teď musí srozumitelněji a přesvědčivěji vypořádat s argumentací firmy a konkrétními okolnostmi případu. "Vypořádání se s argumentací dovolatelky (Wind Technology) bylo v dané věci namístě tím spíše, že jde o věc, která se v soudní praxi objevuje naprosto výjimečně, neexistuje k ní žádná ustálená judikatura a vyznačuje se výrazně individuálními rysy typickými pro tento případ, a současně vzhledem ke kvalitě právní argumentace, jíž je nárok žalobkyně odůvodněn," rozhodl Nejvyšší soud.
Spory trvají více než 15 let. Investor v počátku dosáhl změny územního plánu, získal kladné stanovisko ohledně vlivů na životní prostředí a uspěl i ve stavebním řízení. Projekt ale zastavila Česká inspekce životního prostředí kvůli tokaništi ohroženého tetřívka.
Ochranáři pak neposkytli firmě potřebnou výjimku, neuspěla ani u ministerstva životního prostředí. Správní žalobu zamítl v roce 2011 Městský soud v Praze. Ani Nejvyšší správní soud tehdy nenašel důvod k zásahu. "Stěžovatel v kasační stížnosti zcela pomíjí prvořadý veřejný zájem na zachování populace tetřívka obecného v uvedené lokalitě," rozhodl Nejvyšší správní soud koncem roku 2012.
Další linie sporu se týkala náhrady za nucené omezení vlastnického práva a nyní se jí znovu bude zabývat Obvodní soud pro Prahu 10. Potenciálně při tom jde vzhledem k úrokům o větší sumu než původně žalovaných 265 milionů korun.
reklama
Obyvatelé Strmilova na Jindřichohradecku v referendu odmítli stavbu větrníků
Hladík: Výkon větrných elekráren může do roku 2030 vzrůst z 330 MW na 1,5 GW
Místní části Ústí nad Orlicí hlasují v anketě o větrných elektránách