Některé obce kvůli suchu omezují napouštění bazénů nebo zalévání

Když nezachytím včas, co naprší, holt pak nemáme. To je ale překvapení...

Takže byste měl být jednoznačně pro stavbu přehrad.

Neee, to úplně nejsem :-). Už jich máme 165. Ony ty přehrady mají omezenou využitelnost a nejlíp mohou fungovat až ve spolupráci s krajinou. A k vyvážení té spolupráce máme obrovský dluh právě v krajině.
Nové přehrady jsou jakoby rychlé řešení, i zcela neznalý politik vidí "jasný" a "nepopiratelný" efekt + body u voličů, taky to stojí dost peněz, takže podpora příslušných kruhů je rovněž jasná. Zároveň se ale zdá, že jen v půdách je rezerva (=to, co už jsme svou moudrostí ztratili) takového objemu vody, jako je ve všech v ČR aktuálně stojících přehradách. Obrovská rezerva je ve městech. Tam všude je třeba vidět priority a konat podle toho.

Ony by se ještě někde hodily, ale to je vedlejší. Ale pane Durasi- teď vážně.V půdách určitě rezerva je- to nelze popírat. Ale jak tu rezervu vytvořit? Zvyšováním obsahu humusotvorných látek, píšu schválně humusotvorných, protože zdaleka ne z každé primární hmoty se humus také vytvoří.
A teď jen pro vaši představu a ryze prakticky- je to čím dál větší problém. Živočišnou výrobu si zachovaly pouze velké podniky, v drtivé většině, protože ekonomický tlak je neúprosný. Takže hnojem či kejdou nedisponuje každý. Digestát pomíjím, neb to není primární organická hmota, nesplňuje kritéria.
A navíc- představa , že každý může mít žv je v v současné době vysoké dojivosti a genetiky lichá- kam by se to mléko udalo? Už dnes se pohybuje okolo 9 kč a to je pro většinu pod hranicí rentability.
Zbývá jediné- zařadit do osevních postupů zlepšující plodiny. Já sám jich tam mám celkem 11, ALE!!- pokud bych vám měl napsat nabízené výkupní ceny za ně, např. za hrách se nabízí něco lehce přes 4000 za tunu- tak je to naprostý výsměch! Na jednu stranu pestrý osevní postup- jenže je potřeba z něčeho žít a zemědělec nedostane každého 13. od státu výplatu na ruku jako úředník. Takže zde se střetávají dvě diametrálně odlišné věci a i v tom je jádro pudla současného stavu věcí, že hromada podniků raději pěstuje 3 alespoň mírně ziskové plodiny, než aby šla do sice agronomicky správného, nicméně ekonomicky zničujícího postupu.

Jojo, nějakou představu jsem si za ty roky už vytvořil :-) a že je to celé velký problém, to je jisté.
Bylo by to na dlouhou diskusi. Obecně:
Zemědělství, stejně jako lesnictví, rybníkářství stojí před nezbytností zásadní změny v přístupu. Klíčovým a jediným parametrem nemůže být jen vyprodukované množství toho či onoho a efektivita uplatnění té produkce na trhu, což vše směřuje k velkoprodukci na úkor krajiny, retence vody atd. Půda, lesy, rybníky mají i velkou cenu v poskytování dalších benefitů (ekosystémové služby). Třeba v retenci té srážkové vody s dopadem na klima, omezení sucha a povodní. Čili pokud si jako daňový poplatník platím dotovanou zemědělskou činnost (nemyslím to špatně), měl bych si taky říct, na čem všem mi při tom záleží a kolik jsem ochoten na to vynaložit prostředků.
Bez dostatečného podílu organické hmoty v půdě to prostě "nepude", to je jednoduchá skládanka. Rozpadnou se půdní agregáty a mikročástice během pár let utuží = zneprůchodní podorničí - a je vymalováno. Jak s organikou, na tom hodně pracují např. ve Švýcarsku, kde ořou i na velkých svazích => bez zvládnutí srážkové vody se to nedá (nebo taky neořou vůbec).
Hnůj je fajn zdroj organiky, jenže tu hlavní organickou hmotu do půdy dodají jedině rostliny samy tím, že zhruba třetinu toho, co naasimilují, dají skrz kořeny do půdy, aby nakrmily houby. Jenže, kde se hodně hnojí, tam rostliny na přátelství s houbami kašlou a nic do půdy nedávají. A hnojem to nemáte šanci dohnat. Možná dobrým kompostem, ale toho by bylo třeba obrovské množství. Navíc se prodlužuje vegetační sezóna, takže i ztráta organiky rozkladem v půdě se zvýšila.
Kudy z toho? Jedině přes mírné snížení produkce, která po změně systému hnojení logicky nastane, a přes promyšlené směsi meziplodin či podsevů.
Zní to dost divně, že? Argument bude zdražení produkce. Jenže ceny jsou aktuálně falešné. Není v nich ani ztráta retenční schopnosti půd pro vodu, ani bagrování rybníků a přehrad kvůli eroznímu materiálu, žádný vyčíslitelný dopad na klima či škody způsobené bleskovými povodněmi. Nic takového. Takže náš chleba teď je laciný jen zdánlivě, zatímco dluh narůstá a splatit se prostě bude muset. Nevidím jinou volbu.
Omlouvám se za dlouhý text - skoro jako pan Macháček :-)

Dlouhý text nevadí, když je smysluplný, a to tento je. Samozřejmě, že největší přínos pro primární hmotu mají rostliny samy. Jinak ceny jsou falešné, protože pokud bychom měli dostávat skutečnou hodnotu za produkci, lidé by se dost prohnuli. A to si žádný stát nemůže dovolit, takže i zcela obráceně a také to nemyslím zle- stát si dotacemi do zemědělství kupuje falešný sociální smír, aby se obyvatelstvo nezačalo bouřit. Jenže ty dotace dnes nepokryjí ani nájemné z půdy, takže asi tak.

Potíž je, že "Stát" by měl mít jaksi i rozum a řešit věci pro DLOUHODOBÉ blaho svých obyvatel. A právě ta dlouhodobost (reorganizace, změna koncepce, protierozní opatření atd.)znamená, že okamžitá výhodnost může být jen zdánlivá. Ale politici jedou po okamžitých efektech, které navíc přeceňují. Říká se tomu populismus, že :-).

S tím souhlasím. Bohužel to nejefektivnější řešení- pestré osevní postupy- naráží na bariéru ekonomiky.

Ano, ale ta pestrost je někdy
vykoupena další chemizací. Polský pachtýř letos na půdě pražského developera zasel fazole. Půdu tak náležitě
zbavil plevelů loni pšenicí
a na jaře po podzimní orbě
pole postříkal pro neznámým
postřikem měsíc před výsevem fazolí. Dnes už mají fazole
cca 10 cm výšky a na poli
není ani jedna rostlina
něčeho jiného, než fazolí.
Jsou to nějaké keříkové
"becoky", jak se u nás říká
velkým tyčkovým fazolím.
Asi dvě hrsti jich zůstalo
mimo pole a tak jsem je zasel
na zahradě a už podruhé ručně
zbavil plevelů. Dovedu si tak
představit, jaký sajrajt šel
do půdy ve které rostou pouze
ty fazole a jinak nic. Takže
beru tu pestrost plodin, ale
za jakou cenu? Aby se urodily
bez mechanické likvidace
plevelů se používá co? Dosud
tam 30 let střídal kukuřici,
pšenici a řepku, ale fazole
potřebují plevely zlikvidovat
radikálně a bez chemie to není.

Já bych si vám do toho dovolil hodit lehce vidle.
Protože je dobré se zeptat, zda ty ceny jsou skutečně až tak falešné. A teď mám na mysli ceny v rámci globální ekonomiky. A bez těch dotací zemědělcům, které ty ceny přirozeně křiví, o tom žádná, by se mohlo lehce stát, že mimo-EU produkce ty EU producenty prostě převálcuje. A řešit to nějakými omezeními přístupu na trh je pro EU sebevražda.
Prostě údržba krajiny něco stojí, docela dost, a pokud by se nám i podařilo definovat jaké požadavky v této oblasti máme, tak je nutno si položit otázku, kdo to pak zaplatí a jakou formou. Osobně se domnívám, že přes ceny produkce to moc nepůjde.

Jisté je nicméně to, že ač ten problém reálně existuje, tady v diskuzi jej nevyřešíme.

OT dotaz ... to jste vy;-)?

https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-invaze-dravych-slunecnic-na-plzenskem-bolevaku-rychle-jich-pribyva-ukazal-pruzkum-40580085#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=4&utm_campaign=abtest302_asistent_url_varC&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Nebo jen shoda jmen?

Ne, shoda jmen to není :-). Děkuji za odkaz, s panem redaktorem jsem sice delší chvíli mluvil, ale článek jsem ještě neviděl. Jojo, zajímavá story :-).

Já si říkal že to budete vy;-).
Jinak je fajn, že lidi jako vy sem přispívají. Podobně jako s panem Peregrinem (paní Jezberová je další případ) se s vámi v "neodborných a všeobecných" tématech třeba ne vždy shodnu, ale pokud jde o ta oborná, tak se od vás obou vždy dozvím něco přínosného a za to upřímně dík.