Nemocnice se potýkají s výrazným nárůstem infekčního odpadu

Mnohé nemocnice, které se starají o pacienty s covid-19, se v poslední době potýkají s výrazným nárůstem infekčního odpadu. U některých se množství zvýšilo až o polovinu proti normálnímu provozu. Zařízení kvůli tomu musela pořídit další kontejnery nebo přístřešky, kam se odpad odkládá, a zajistit častější odvoz. Vyplývá to z vyjádření, které ČTK poskytly jednotlivé nemocnice. Problém mají i některé spalovny infekčních odpadů, podle ministerstva životního prostředí (MŽP) se dostávají na únosnou mez svého zatížení.

V plzeňské fakultní nemocnici nyní mají asi o polovinu více infekčního odpadu ve srovnání s normálním obdobím, jeho množství se podle mluvčí Gabriely Levorové zvýšilo ze 70 na 105 tun měsíčně. Podle mluvčí muselo zařízení nakoupit dalších 25 kontejnerů na infekční odpad, který pak z areálu dvakrát denně odváží specializovaná firma.

Navýšení zaznamenala i pražská Thomayerova nemocnice. "Za měsíc říjen bylo vyprodukováno o 28 procent více infekčního odpadu, než byl měsíční průměr v prvních třech čtvrtletích letošního roku," napsal ČTK mluvčí nemocnice Petr Sulek. Před odvozem je odpad odkládán v kovových přístřešcích. "U pavilonů, kde jsou hospitalizováni pacienti s nemocí covid-19, jsou shromažďovací místa před svozem zaplněná infekčním odpadem a místy bylo nutné pořídit k pavilonu další přístřešek," doplnil mluvčí.

"V měsíci září a zejména v říjnu došlo k navýšení produkce nebezpečného dopadu meziročně o pět tun, resp. o sedm tun. Proto jsme nastavili zvýšený počet denních odvozů velkoobjemových kontejnerů s nebezpečným odpadem," sdělila ČTK mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava Petra Petlachová. Svozová firma musí odvážet infekční odpad i třikrát denně, podle mluvčí se za normálního provozu svážel jednou až dvakrát denně.

S nárůstem nebezpečného odpadu se potýkají i v Pardubickém kraji. "Komplikace nám to způsobuje, protože naše nemocnice nedisponují vhodnými skladovacími prostory pro takové množství tohoto typu odpadu," uvedla Karolína Frýdová, mluvčí společnosti Nemocnice Pardubického kraje. Odpad se z areálů odváží, protože spalovna v pardubické nemocnici je v dlouhodobé odstávce. "Za současné situace, kdy spalovny nebezpečných odpadů odstraňující infekční odpad pracují na hraně svých možností, je však předávání odpadu poměrně komplikované," dodala mluvčí.

Na únosnou mez svého zatížení se podle MŽP dostávají některé spalovny. "Podle informací od provozovatelů zařízení je meziroční nárůst hmotnosti odpadů v některých případech vyšší než 30 procent. A pokud jde o objem odpadu, pak je nárůst ještě vyšší až o 50 procent," uvedl dnes pro ČTK Ondřej Charvát z tiskového oddělení ministerstva.

Nebezpečný odpad ze zdravotnictví smí být podle předpisů soustřeďován mimo chladící prostor maximálně tři dny. Déle soustřeďovat, a to maximálně do doby jednoho měsíce, ho lze pouze při teplotách pod osm stupňů Celsia. MŽP nyní připravuje změnu legislativy, která by umožnila delší dobu shromažďování infekčního odpadu před jeho odstraněním. Platit by měla jen v době nouzového stavu nebo "výhradně v odůvodněných případech".

Infekční odpady ze zdravotnictví jsou odstraňovány v síti schválených zařízení, zejména spaloven nebezpečných odpadů, kterých je celkově v Česku 20.

Lepší situace je v těch nemocnicích, které mají vlastní spalovnu s dostatečnou kapacitou. Ačkoliv se například objem infekčního odpadu v pražské motolské nemocnici zvýšil asi o třetinu a ve Fakultní nemocnici Hradec Králové zhruba o 30 procent, problémy s jeho likvidací díky vlastní spalovně nemají.

---

reklama

---