Neúspěšné hnízdění sokolů na hradě Trosky zřejmě způsobily přelety dronů

Sokolí samec pravidelně nosil sedící samici potravu, přesto se páru sokolů nepodařilo vyvést mláďata. Pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny spolu se sokolníky zkoumají, proč bylo hnízdění kriticky ohrožených dravců na hradě Trosky neúspěšné.

„Samice sokolů jsou na počátku hnízdění, především při snášení a inkubaci vajec, velmi citlivé. Při pocitu ohrožení hnízdo nezřídka opustí. Sokolímu páru na Troskách se stala s největší pravděpodobností osudnou přítomnost dronů. Podle svědectví zdejšího kastelána jsou tady přelety dronů takřka každodenní záležitostí,“ vysvětluje Jiří Klápště z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

„Přímé rušení v nejbližším okolí hnízda, zejména z výše umístěné pozice, je pro sokoly těžko snesitelné. Zvažujeme proto, že příští rok vyhlásíme kolem tohoto hnízdiště ochranné pásmo, aby nebylo možné s drony na hnízdící sokoly naletovat,“ dodává Jiří Klápště.

V Českém ráji bylo letos zjara pozorováno sedm párů sokolů stěhovavých, které se snažily vyvést mladé. Potvrzena ale byla jen čtyři úspěšná hnízdění. Příčinou bylo zřejmě chladné a deštivé jarní počasí v kombinaci s častým rušením. Pravděpodobnost zdárného vyvedení mláďat snižují kromě počasí i další přirozené faktory, jako jsou predátoři (například kuna, výr či krkavec) či vnitrodruhová konkurence. Zabezpečení klidného hnízdění ze strany člověka je ale faktorem limitujícím.

Sokol stěhovavý, nejrychlejší dravec na světě velký zhruba jako vrána, je relativně dlouhověký druh. Dožívá se až okolo dvaceti let, během kterých je při úspěšném hnízdění věrný jednomu stálému partnerovi. Vhodné místo pro hnízdění, na které se v optimálním případě vrací celý život, vybírá samice. Zpravidla volí místa ve skalnatých a horských oblastech, kde preferuje římsy či otvory ve vysokých skalních stěnách, nepohrdne však třeba ani starou hradní věží.

Ve druhé polovině minulého století počty sokolů drasticky poklesly, především kvůli ztrátě vhodných hnízdišť, pronásledování člověkem a používání chemických látek, zejména pesticidů, v zemědělství. Ty se přes potravní řetězec dostávaly až do vajec. Přestože počet sokolů v ČR stoupá, stále patří mezi kriticky ohrožené druhy naší fauny.

Sokoli v současné době hnízdí v České republice na více místech. Jednou z nejvýznamnějších sokolích oblastí jsou Jeseníky, kde letos vyvedli rekordních 41 mláďat. Dalšími jsou například České středohoří, České Švýcarsko či Moravský kras.

---

reklama

---