Norsko plánovalo odstřel dvou třetin své vlčí populace, po mezinárodním tlaku ustoupilo

Ještě na konci září tohoto roku se v Norsku schylovalo k bezprecedentnímu kroku, v rámci kterého měla tamní vláda udělit povolení k odstřelu dvou třetin všech vlků. Licence k odstřelu se tu vydávají léta, ale dosud se nikdy nejednalo o počet, který by zásadním způsobem znemožnil existenci celé zdejší populace. 20. prosince 2016 po masivní mezinárodní kampani norská vláda své rozhodnutí stáhla. Informuje o tom ekologická organizace Friends of the Earth.

Prohlášení o tom, že vláda povolení k odstřelu v plánovaném rozsahu nevydá, oficiálně přednesl ministr pro životní prostředí a klima Vidar Helgesen. Konkrétní zdůvodnění tohoto rozhodnutí rozhodně stojí za pozornost. Ministr totiž přímo uvedl, že vlci žijící na území rezervací uvnitř „vlčích zón“ nepředstavují riziko pro pasoucí se skot. Jinými slovy tak přiznal vlkům na vyhraněném území „právo na existenci“, které přesahuje dosavadní význam zájmů majitelů volně se pasoucích ovcí. V Norsku se totiž většina ovcí pase mimo ohrady a zachází i do lesů. Často pak zamíří i na vlčí teritoria, kde se stávají jejich snadnou kořistí.

Hlavní zásluhu na konečném rozhodnutí o nevydání licencí v původním rozsahu si ale může připsat kampaň norské odbočky organizace Přátel Země. Právě ti totiž dokázali dostat celou situaci „do světa“ a kromě jedenácti tisíc podpisů v národní petici sesbírali i 35 000 podpisů od ochránců přírody, zoologů a ekologů nejen ze zemí Evropy. Zájem o ochranu norských vlků se tak díky nim stal na čas globální záležitostí. Zpráva je štěstím pro 47 z 68 zbývajících norských vlků, za kterými by se v opačném případě rádo vydalo několik tisícovek střelců. Loni se například za šestnácti vlky povolenými k odstřelu vypravilo 11 571 registrovaných lovců.

Počet licencí k odstřelu, které měly být letos vydány, by historicky samozřejmě nebyl zdaleka největší, ale bezprecedentní byl fakt státem garantované likvidace 70 % vlčí populace. Původně se navíc mělo jednat „jen“ o 15 jedinců, kteří se pohybují volně mimo území velkoplošných chráněných oblastí, ale počet se záhy z blíže nespecifikovaných důvodů rozrostl o celé čtyři vlčí rodiny, které se nachází přímo v rezervacích. Přesněji pak, jak píše Guardian, se mělo jednat o čtyřiadvacet kusů na území vlčích rezervací, 13 exemplářů, které se z rezervací vydávají „na toulky“ mimo vyhrazený prostor a 10 jedinců, kteří se stabilně nachází mimo vyhrazený prostor vlčích území.

Helgesen sám upozornil, že rozhodnutí k regulačnímu odstřelu vlků přímo na území rezervací nenachází oporu ani v norském zákoně o životním prostředí, ani v textu Bernské úmluvy, podle které jsou vlci rovněž chráněni. „Je to velmi důležité vítězství pro jednoho z nejvíce ohrožených savců norské fauny,“ říká Silje Ask Lundbergová, vedoucí norské odbočky Přátel Země. „Je to něco jako vánoční dárek pro ty, kdo se starají a přírodu a ohrožené živočichy. A děkujeme ministru Helgesenovi, že zastavil ta chystaná hromadná jatka norských vlků.“

Otázkou zůstává, jak na toto rozhodnutí zareagují sami lovci a chovatelé skotu a ovcí. Licencemi regulovaná kontrola velikosti norské vlčí populace po léta sloužila jako užitečný ventil, který upouštěl páru obecné nevraživosti vůči těmto šelmám. I když vlci v Norsku nejsou odpovědní ani za 2 % ze všech úhynů skotu, pytláctví a odstřely prováděné načerno by dokázaly za jedinou sezónu zlikvidovat mnohem více, než jen dvě třetiny zdejší populace.

---

reklama

---