Nová přehrada v Krkonoších pod Harrachovem nejspíš nebude
O možnosti stavět přehradu v tomto místě se uvažovalo několik desítek let. Pokud by došlo na plány, které obsahoval například tzv. Směrný vodohospodářský plán z roku 1988, mohlo být zatopeno jedno z nejhezčích hlubokých údolí v Krkonoších. Protéká jím Jizera, která je v tomto místě už docela širokou řekou, zčásti ho pokrývají cenné bukové lesy. Mohla by zmizet i nocoviště netopýrů. Ačkoli údolím vede silnice I. třídy, jeho svahy zůstávají relativně uchráněné před nápory turistů – právě v těchto místech byly například v posledních deseti letech opakovaně nalezeny pobytové stopy rysa.
Velký dopad by případná přehrada měla i na blízké obce. Podle ředitele Krkonošského národního parku (KRNAP) Jana Hřebačky by změnila mikroklima ve svém okolí. Například pro Harrachov, který je významným lyžařským střediskem, by to mohlo znamenat vyšší teploty v zimě a naopak větší zimu v létě. V Kořenově by pod vodou rovněž mohla zmizet jeho část kolem fabriky Cutisin a rovněž penzion a čerpací stanice na soutoku Mumlavy s Jizerou. V případě vysokého stavu vody by se dokonce do Harrachova musela postavit nová silnice, protože jinak by byl dostupný jen z Polska.
Podle informací KRNAPU se ovšem náměstci ministrů zemědělství Aleš Kendík a životního prostředí Tomáš Tesař dohodli, že Vilémov mezi místy, chráněnými kvůli možné výstavbě přehrady, nebude. „Mohu potvrdit, že podle závěrečného dohodovacího jednání s MŽP byla z návrhu vyřazena lokalita Vilémov na Jizeře z toho důvodu, že se podstatnou částí nachází na chráněném území parku,“ sdělila dnes Ekolistu tisková mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Magdalena Dvořáčková.
„Toto rozhodnutí s nadšením vítáme,“ uvedl ředitel KRNAP Jan Hřebačka. „Doufejme, že to je konec několikaleté společné snahy Správy KRNAP a krkonošských pojizerských obcí zabránit záměru vybudovat na Jizeře u Vilémova přehradu,“ dodal Hřebačka. „Vyřazení Vilémova nás samozřejmě těší,“ řekla Ekolistu starostka Harrachova Eva Zbrojová. Podle ní tím sice není úplně zažehnáno nebezpečí, že by za desítky let zase někdo mohl o výstavbě přehrady uvažovat, pokud se o to ale pokusí, bude mít její prosazení podstatně složitější.
Lokalita Vilémov byla v roce 1988 zahrnuta do tzv. Směrného vodohospodářského plánu, který vymezoval v ČR celkem 210 míst, kde by se v budoucnu mohla akumulovat voda v přehradách. Seznam měl být před několika lety aktualizován společně se schválením nového Plánu hlavních povodí ČR. Nově na něm bylo 186 lokalit, kvůli silnému odporu veřejnosti a střetům s ochranou přírody a krajiny se ho schválit nepodařilo.
Při novelizaci vodního zákona pak bylo ministerstvu zemědělství v dohodě s ministerstvem životního prostředí uloženo, aby vytvořily soubor aktualizovaný. Tomuto soupisu se říká Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod (zkráceně GLAPV) a měl by zahrnovat místa, která jsou vhodná pro případnou výstavbu přehrad – ať už kvůli povodním, nebo kvůli suchu.
Obecně však nejde o území, kde se mají stavět přehrady, ale o plán míst, která jsou pro akumulaci vod, a tedy případně pro stavbu přehrad, vhodná. Kvůli tomu budou muset být tato místa zanesena do územních plánů jako oblasti, do nichž se například nesmějí umísťovat významnější stavby infrastruktury, ale ani žádné další stavby, které by mohly „nepříznivě ovlivnit“ jejich vodohospodářské využití.
V návrhu původně figurovalo 69 míst po celé republice, nakonec jich v něm bude 65. Mezi čtveřicí, která vypadla, je i Vilémov. Dalšími místy jsou Šluknov na Lesním potoce, Stříbrný potok na Stříbrném potoce a Šárovcova Lhota na Chotečském potoce. „Generel byl na pracovní úrovni v dohodě s MŽP dokončen k 31. srpnu 2011. Nyní bude předložen ke schválení oběma ministrům a následně publikován na internetových stránkách MZe,“ dodává Tereza Magdalena Dvořáčková z ministerstva zemědělství. Podle ochranářů však v soupisu stále zůstávají místa, kde by byla případná výstavba přehrady ve významném střetu s ochranou přírody a krajiny.
reklama
Jizerský důl
předchozí další 
Dále čtěte |
Definitivní důkaz: V Krkonoších byl vyfocen rysOnline diskuse
Zchudnuti statu - 2. 9. 2011 - M.Z.Ja nezavrhuji smahem vsechna vodni dila - a nevybiram dle toho, zda ta reka tece kolem meho dvorku (Jizera) ci nekde daleko (Labe v Decine) Rozdil mezi jezem v Decine a "prehradou na pitnou vodu pro Prahu" (a na obranu proti povodnim a dalsi bohulibe akce, zdvihala se mi vzdycky kudla v kapse kdyz jsem cetl takovato vyjadreni at jiz z dilny MZnebo prikyvujiciho MZP) je v tom, ze zdokonaleni splavnosti jiz davno temer uplne zkanalizovane reky Labe povazuji za rozumnou vec. Zatimco niceni zbytku divoke prirody na nasich horach (dokonce v narodnich parcich ;-) povazuji za barbarstvi. At jiz je to vyhodne ekonomicky (a to zatrubneni urcite bylo) nebo je to dokonce i ekonomicky silene vyhazovani penez. Mimochodem, "ekologove" treba v tom roce 1992 kdyz byla zatrubnovana nejvetsi perej Krnapu nad Korenovem jeste uplne mlceli resp. psali alibistticke clanky o "cistounke" energii https://picasaweb.google.com/mzahrad/Obnovitelnezdroje?pli=1&fgl=true&fgl=true&fgl=true#5201009137943209362 https://picasaweb.google.com/pzahrad/Raselina#5268977089021519842 teprve o par let jim doslo (aspon v tomhle pripade snad) jake zrudnosti na krajine svym "zelenym" myslenim (a nenavisti vuci modernim. high tech zpusobum ziskavani velkeho mnozstvi energie) vlastne podporuji |
