Nová přehrada v Krkonoších?
V papírové bitvě nad územním plánem přitom nejde o málo. Zatopeno by časem mohlo být jedno z nejhezčích krkonošských údolí, které zčásti pokrývají cenné bukové lesy. Co hůř, pod vodou by zmizela i část Kořenova kolem fabriky Cutisin, penzion a čerpací stanice na soutoku Mumlavy s Jizerou, harrachovská pila Janov, několik chalup Vilémova atd. V případě zatopení by se musela postavit nová silnice do Harrachova, protože jinak by byl dostupný jen z Polska. Rovněž v Pasekách nad Jizerou by vyrostla nová silnice I. třídy.
 |
|
| Dnešní Jizera na soutoku s Mumlavou. | |
| Foto: Jan Stejskal/EkoList |
Když v roce 2003 Liberecký kraj připravoval koncept svého územního plánu (ÚP), musel se mimo jiné řídit i tzv. Směrným vodohospodářským plánem (SVP). Ten vymezuje oblasti, jež by měly být chráněny pro případnou budoucí akumulaci vod. Kraj si proto vzal k ruce SVP z roku 1995, tedy poslední verzi plánu, která je k dispozici, a podle ní do konceptu ÚP zahrnul i ochranu území pro vodní nádrž Vilémov. Při projednávání konceptu se ale ukázalo, že SVP z roku 1995, kdy byl plán ve správě ministerstva životního prostředí (MŽP), se nelíbí ministerstvu zemědělství (MZe), jež má vodní hospodářství na starost dnes a které uznává jen SVP z roku 1988 (vypracovalo ho tehdejší ministerstvo lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu české vlády). „Zemědělský“ plán obsahuje v celé republice 210 území, kde by mohla být v budoucnu postavena vodní nádrž. Naproti tomu „ochranářský“ plán už jich vede jen 44. Vilémov je v obou dvou, „zemědělský“ plán ale v Libereckém kraji počítá s územím pro devět dalších nádrží – Bílý potok a Šindelův Důl na Smědé, Dolní Štěpanice na Jizerce, Karlov na Jizeře, Lužec na Sloupském potoku, Paseky na Jizeře, Peklo na Pekelském potoce, Raspenava na Sloupském potoce a Rýžoviště na Mumlavě. MZe tak začalo požadovat, aby byla územním plánem Libereckého kraje chráněna i další území pro přehrady. Naopak MŽP v územním plánu nejdřív nechtělo ani Vilémov – odmítají ho jak Chráněná krajinná oblast Jizerské hory, tak Krkonošský národní park (KRNAP). A vleklý spor byl na světě.
Zatím nevíme
„Předně: nejde o závazný plán výstavby přehrad, ale o plán, který vymezuje území vhodná pro výstavbu přehrad, například profilem krajiny a napojením na vodní zdroj. K samotné výstavbě by možná mohlo dojít někdy v budoucnu (řádově 50–100 i víc let). Nemusí k ní ale dojít vůbec,“ obhajuje území pro nádrže Jiří Felčárek z tiskového odboru MZe. „Je v zájmu celé naší společnosti chránit je i pro příští generace. Za současných výkyvů počasí nikdy a nikdo nevíme, zda přehradu v dané lokalitě nebude třeba postavit, ať už z důvodu kumulačního jako zdroj pitné vody či například jako ochranný prvek před povodní,“ dodává.
Ochranářům ale takové argumenty připadají nevěrohodné. „Zdůvodnění nutnosti ochrany území se totiž v čase postupně mění,“ říká Radek Drahný, mluvčí KRNAPu. V SVP z roku 1988 je napsáno, že převažující účel přehrady Vilémov by měl být vodohospodářský, z dalších dokumentů vyplývá, že by měla sloužit k zásobování Prahy pitnou vodou. Tyto důvody ale pominuly, když začala spotřeba vody v Praze po roce 1989 prudce klesat. Celý dokument z roku 1988 tak ochranáři považují za výplod dávno překonaného myšlení.
Z podkladů MŽP a Libereckého kraje vyplývá, že MZe požaduje územní rezervu nejen pro Vilémov, ale i pro Paseky nad Jizerou a Lužec na Sloupském potoce. Pasecká přehrada by přímo navazovala na vilémovskou a samotný Vilémov by úplně zatopila. Zbylých sedm nádrží z SVP z roku 1988 ovšem do územního plánu ministerstvo zemědělství zařadit nepožaduje. Na přímou otázku, které nádrže už v konceptu být nemusí a které naopak musí a kdo o tom a na základě čeho rozhodl, ministerstvo zemědělství EkoListu neodpovědělo. „Už nyní je zřejmé, že dojde k redukci (území z SVP z roku 1988), protože se některá dublovala,“ píše v mailu obecně Jiří Felčárek.
K nejasnému postupu MZe má silné výhrady nejen KRNAP, ale i starosta Harrachova Václav Cajthaml – podle něj jde o pouhou licitaci. Ministerstvo totiž nejdřív požadovalo všechna navrhovaná území, pak ale začalo nabízet, že když bude schválen Vilémov, nebudou chráněna území pro ostatní nádrže.
Kdo co odsouhlasil?
„Obecně řečeno, se zachováním území (pro nádrže) jsme ve shodě i s MŽP, a to včetně Vilémova,“ tvrdí Jiří Felčárek z MZe. Naráží tím na dohodu z letošního května. Protože se spor mezi ministerstvy nedařilo vyřešit, sešli se na ministerstvu pro místní rozvoj zástupci MZe, MŽP, Libereckého kraje, KRNAPu a obcí Harrachov a Paseky nad Jizerou. Ze zápisu vyplývá, že „rozpor (...) mezi MZe a MŽP ve věci vodní nádrže Vilémov byl uzavřen. Do závazné části územního plánu bude doplněn samostatný bod s názvem ‚Území společné ochrany spočívající v ochraně lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod a významných z hlediska ochrany přírody a krajiny.‘“
„MŽP nevadí, že to území bude pod ochranou. V případě zájmu o výstavbu přehrady by muselo dojít k naturovému posouzení, protože Krkonoše jsou jak ptačí oblastí, tak evropsky významnou lokalitou Natury 2000. Pochybuji, že by se ukázalo, že výstavba nádrže místo nepoškodí. Zároveň je povolení výstavby podmíněno udělením výjimky ze zákazu ve zvláště chráněných územích. Musel by tak výrazně převážit veřejný zájem na výstavbě nad zájmem na ochraně přírody, jinak nesmí být povolena,“ vysvětluje vstřícný postoj MŽP k ochraně území jeho tisková mluvčí Karolína Šůlová.
Podle Jany Děrdové, vedoucí odboru územního plánování Libereckého kraje, je ovšem dohoda mezi ministerstvy nedostatečná, protože neřeší, co s územími pro nádrže Paseky a Lužec. Tyto nádrže MŽP (které stále uznává jen „svůj“ vodohospodářský plán z roku 1995) neschvaluje, dohoda se podle něj týká jen Vilémova.
 |
||
| Pod vodou by skončila i kořenovská fabrika Cutisin. | ||
| Foto: Jan Stejskal/EkoList |
Aby to bylo ještě zamotanější, dotčené obce odmítají i dohodu ministerstev o samotném Vilémově. „Chceme přimět Liberecký kraj k vyvolání rozporového řízení, protože se zanesením Vilémova do územního plánu nesouhlasíme,“ říká harachovský starosta Václav Cajthaml. „Přehrada by se obtáčela kolem Čertovy hory, na které jsou všechny naše sjezdovky. Pravděpodobná změna zdejšího mikroklimatu by pak dost negativně ovlivnila náš rekreační areál,“ říká Václav Cajthaml. Proti se už postavily nejen vesnice a města, které by případná výstavba přehrady přímo zasáhla, tedy Harrachov, Kořenov, Paseky nad Jizerou a Vilémov, ale i dalších přibližně třicet obcí, které jsou sdruženy ve svazku měst a obcí Krkonoš. Podporuje je i KRNAP.
Liberecký hejtman proto o územích pro nádrže o prázdninách znovu začal jednat s ministerstvem životního prostředí. Z podkladů pro jednání vyplývá, že Liberecký kraj považuje požadavky ministerstev za nejednoznačné a nedostatečné. Týká se to jak organizací ochrany přírody (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, KRNAP, MŽP), tak ministerstva zemědělství. To v průběhu projednávání zcela měnilo svou argumentaci. Podle Jiřího Felčárka z MZe se v některých případech skutečně mění účel: „Dnes uva-žujeme spíš ve smyslu ochrany před výkyvy počasí a kumulace vod. Ale kdo ví, kam se potřeby lidstva za 50–100 let posunou.“
Konkrétně k Vilémovu pak Felčárek dodává: „Vymezené území není konečné, lze uvažovat o stanovení maximální hladiny tak, aby zůstaly zachovány určité dopravní uzly. Dál lze předpokládat, že v uvedeném časovém horizontu budou lidé, technika a technologie na úrovni, že dnešní problémy jimi nebudou. Současnou síť silnic i drobné stavby lze udržovat, nehrozí jim blízké zničení. Z dnešního pohledu vývoje klimatu můžeme uvažovat i ve smyslu, že případné nádrže budou na jedné straně vodu zadržovat a na druhé v době sucha sanovat minimální průtoky. Při černém scénáři vývoje podnebí dnes hodnotné lesní porosty jimi za 100 let být nemusí apod. Uvažuje se opravdu v mnoha směrech a vždy bude rozhodovat aktuální potřeba.“
Jenomže právě takové obecné řeči ochranářům, obcím i kraji vadí. „Dosud nebyl jednoznačně definován celospolečenský význam vodní nádrže Vilémov včetně účelu, poslání a rozsahu územní ochrany,“ zdůrazňuje ochranář Tomáš Kyral, proč je KRNAP proti. A Liberecký kraj ve svých podkladech komentuje přístup MZe také kriticky: „Argumenty jsou uváděny bez jakýchkoliv odborných podkladů či předchozího projednání se zástupci dotčených území.“
Řešení za čtyři roky
Co se nakonec v územním plánu Libereckého kraje objeví, je ve hvězdách. Zatím jde o těžko rozluštitelný ping-pong mezi úřady. Jak navíc říká Josef Skalický z oddělení ochrany vod MŽP, podobná situace je ve všech krajích, které zpracovávají územní plány. Zástupci ministerstev se tam mezi sebou i se samosprávou dohadují, který vodohospodářský plán platí a jaká území je nutné chránit. Kdy to skončí? Možná za čtyři roky. MZe letos vydalo vyhlášku, podle které musí do roku 2009 vzniknout tzv. plány oblastí povodí, které by měly nahradit sporné vodohospodářské plány. To, co bude v plánu povodí, pak bude závazné i pro územní plán – s tím souhlasí obě ministerstva i samospráva.
Tento článek je převzat z tištěného EkoListu 8-9/2005.
reklama
Nová přehrada v Krkonoších pod Harrachovem nejspíš nebude