Nová studie: Oxid uhličitý má na oteplování menší vliv, než tvrdí OSN
Vědci se ve své studii snažili odhadnout tzv. citlivost klimatu - tedy jak bude Země reagovat na přibývání oxidu uhličitého v atmosféře. Například Mezivládní panel OSN pro klimatické změny (IPCC) ve své zprávě z roku 2007 uvádí, že zdvojnásobení koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře ve srovnání s předindustriálními hodnotami povede k oteplení při povrchu Země o 2-4,5 °C. Nejlepší odhad ("best estimate") růstu teploty činí v odhadech IPCC přibližně 3,0 stupně.
Oregonští vědci ovšem došli k nižším hodnotám. "Velká část minulých studií odhadovala citlivost klimatu pouze na základě dat od roku 1850 a nezahrnovala důsledně paleoklimatická data," uvedl Andreas Schmittner z Oregonské státní univerzity, hlavní autor studie. "Pokud zrekonstruujete povrchové teploty souše i oceánu z vrcholu poslední doby ledové před 21 000 lety (tzv. Last Glacial Maximum, tedy období posledního maximálního zalednění Země - pozn. aut.) a porovnáte je se simulacemi klimatických modelů, vidíte docela jiný obrázek."
Schmittner se svými kolegy tak došel k závěru, že nejlepší odhad oteplení při zdvojnásobení koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře činí 2,3 stupně. Zároveň snížili rozsah oteplení, k němuž by mělo dojít se 66% pravděpodobností. Zatímco podle IPCC jde o 2-4,5 stupně, podle Schmittnera je to 1,7-2,6 stupně.
"Když jsme se poprvé podívali na paleoklimatická data, překvapilo nás, jak malé bylo tenkrát ochlazení oceánu," uvedl k výzkumu Smittner. "V průměru byl oceán pouze o dva stupně Celsia chladnější, než je dnes, a přitom planeta vypadal zcela jinak - Severní Ameriku a severní Evropu pokrývaly obrovské ledovce, moře měla hladinu mnohem níže a bylo v nich více ledu, v ovzduší bylo víc prachu."
"To ukazuje, že i malé změny v teplotě oceánů mohou mít obrovský dopad na jiném místě, zejména na souši ve středních a vyšších nadmořských výškách," vysvětluje Schmittner. Pokračování v současné míře spotřeby fosilních paliv může podle něj vést k podobnému oteplení povrchu oceánů, jaké rekonstrukce ukazují pro období mezi vrcholem poslední doby ledové a dneškem.
"Pak bychom skutečně mohli očekávat na souši drastické změny. Naše studie však ukazuje, že stále máme čas tomu předejít," uzavírá Andreas Schmittner.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Rok 2024 byl nejteplejším rokem v historii měření, uvedla služba Copernicus i OSN
Copernicus: Průměrná globální teplota v roce 2024 poprvé překonala hodnotu 1,5 °C nad předindustriální úrovní
V názoru na Green Deal jsou Češi rozpolcení, většina se obává zdražování energiíOnline diskuse
Tahle studie - 8. 12. 2011 - MartinJe-li odhad změny průměrné globální teploty za dekádu 0.2°C a meziroční variabilita okolo 1°C, pak opravdu nevím, jak chcete na desetileté řadě dokázat, že se neotepluje/neochlazuje. Jestli věříte, že tříleté průměry mohou odrážet trendy globálního oteplování, je to to vaše věc. Já bych rozhodně z takto krátkého úseku žádné závěry nečinil.Otázka, kterou jste položil ve druhé části příspěvku je určitě důležitá (asi víc než žabomyší spory o predikci klimatu). Oteplení v různých částech světa může mít zcela opačné důsledky - některé oblasti se stanou produktivnější, jiné naopak začnou trpět nedostatkem vody. Rovněž se domnívám, že pro biodiverzitu bude nesrovnatelně větší problém přeměna přirozených ekosystémů na plantáže kulturních plodin, než případné oteplení. |
