Nové elektrárny vyrábí elektřinu levněji z větru než z uhlí, říká finanční studie
Analýzu australské pobočky Bloomberg New Energy Finance (BNEF) firma zveřejnila minulý týden. Podle ní jednu megawatthodinu elektřiny vyrobí nová větrná farma za 80 australských dolarů (zhruba 1570 korun). Moderní uhelná elektrárna ale stejný objem elektřiny vyrobí za 143 dolarů (zhruba 2800 Kč) a plynová elektrárna za 116 (cca 2270 Kč).
Tyto ceny zahrnují i uhlíkovou daň, která pro roky 2012 a 2013 činí 23 dolarů za tunu oxidu uhličitého.
Nicméně podle analýzy firmy Bloomberg je i bez započítání ceny uhlíku elektřina z větru levnější o 15 % než z uhlí a o 18 % proti zemnímu plynu.
„Představa, že fosilní paliva jsou levná a obnovitelné zdroje jsou drahé, je už pryč,“ říká Michael Liebreich z BNEF. Že je výroba elektřiny z větru levnější v zemi, která má nejlepší zásoby fosilních paliv na světě, ukazuje podle Liebreicha možnosti čisté energetiky. Ta prý může zcela ekonomiku výroby energií otočit na hlavu.
Líbí se Vám Ekolist? Nebo jen chcete udržet možnost si na něm diskutovat?
Analýza ukazuje, že od roku 2011 cena větrné elektřiny poklesla o 10 % a solární elektřiny dokonce o 29 %. Na druhé straně cena výroby energií v nových uhelných nebo plynových provozech je vysoká. A dále roste.
Podle BNEF v Austrálii významně zdražuje výstavbu nových uhelných elektráren nízká ochota bank půjčovat na podobné projekty. Čtyři největší finanční ústavy země nechtějí prý investovat do emisně náročných technologií. Plynové elektrárny zase nemají přístup k levné surovině, protože cenu plynu žene vzhůru exportní trh se zkapalněným plynem (LPG). Samozřejmě další peníze putují na platby uhlíkové daně a v budoucnu i emisních povolenek.
Podle BNEF zanedlouho cenově předhoní uhlí a plyn také elektřina z velkých fotovoltaických elektráren. Pokud bude zachován systém emisních plateb, mělo by se tak stát do roku 2020. Za dalších deset let by měly konkurenceschopné ceny nabídnout i biomasa nebo tepelné sluneční elektrárny.
„Je velmi nepravděpodobné, že se v Austrálii budou stavět nové uhelné elektrárny. Již dnes jsou příliš drahé, ve srovnání s obnovitelnými energiemi,“ tvrdí o budoucnosti Kobad Bhavnagri z BNEF. Podle něj nikdo nebude v dalších letech chtít stavět nové uhelné či plynové elektrárny stavět a po roce 2020 už to nebude mít ekonomicky smysl.
Nicméně navzdory dnešní ceně zelené elektřiny, Austrálie používá množství uhelných elektráren, které byly vybudovány vládami v 70. a 80. letech minulého století. Ty stále dokáží vyrábět elektřinu za méně peněz než obnovitelné zdroje, protože náklady na jejich výstavbu se už splatily. „Nová větrná elektrárna je levnější než nová uhelná nebo plynová, ale nemůže soupeřit se starým zařízením, které už je splacené,“ říká Bhavnagri.
reklama
Dále čtěte |
Lidé v Řimovicích na Benešovsku v referendu odmítli výstavbu větrných elektráren
Lesy ČR a ČEZ budou spolupracovat při budování větrných elektrárenOnline diskuse
Článek je škvár. - 19. 2. 2013 - RadimČlánek je škvár.Podstatným údajem pro cenu elektřiny z větru je využití zdroje neboli jak moc v průměru v konkrétním místě fouká vítr. Ty rozdíly jsou obrovské. Větrná turbína začíná vyrábět energii, v rozsahu zlomku instalované kapacity, při rychlosti větru 4 - 5 metrů za sekundu. A naplno jede a dodává energii v objemu instalované kapacity při rychlosti větru 14 - 15 metrů za sekundu a větší. Což už je pro nás ze střední Evropy velmi silný vítr. Takže vzhledem k průměrné intenzitě větru je u nás využití větrné turbíny od cca 10 do 20 % . Tudíž u nás je, vzhledem k pořizovací ceně zdrojem odpisům a údržbě, tato elektřina hodně drahá. Ale například na Baltu fouká podstatně víc a tak baltské severoněmecké elektrárny mají využití až 40 %. Elektřina z Baltu, pokud se nepočítají náklady na distribuci k místům spotřeby v jižním Německu, je tak podstatně levnější. I když tuto elektřinu částečně prodražují zase vyšší stavební náklady na technicky podstatně náročnější stavbu a ukotvení těchto větrných elektráren v moři až 50 kilometrů od pobřeží a velice drahý speciální vysokonapěťový kabel pro podmořské vedení vyrobené elektřiny. Výhodné budou větrníky třeba taky na skotském pobřeží, kde fouká ještě víc. A jinde je prostě nezbytné současně s ekonomickým porovnáním cen elektřiny z větrníků tyto údaje o využití konkrétního větrného zdroje taky uvádět. Je totiž obrovský rozdíl ve výsledné ceně vyrobené elektřiny, jestli se větrník postaví na větrném místě nebo třeba jen o pár kilometrů dál nebo níž na podstatně méně větrném místě. A kromě toho k ceně elektřiny z větru je třeba připočítat nějaký paušál na distribuci této elektřiny k místě spotřeby. Protože když jsou větrníky vázány pouze na místa s vysokou průměrnou intenzitou větru, je třeba počítat s tím, že továrny a další místa spotřeby elektřiny budou obvykle hodně daleko a tudíž bude třeba značnou částu investovat i do přenosu této energie. Zatímco klasické elektrárny se mohou postavit obvykle v místě spotřeby, uprostřed nebo blízko průmyslové nebo obydlené oblasti. |
