Novela zákona by mohla ohrozit zařazení NP Šumava mezi nejuznávanější parky
6.5.2025 12:42
(ČTK)
Bezzásahový les na Šumavě není pouze smrkový
Foto | Pavla Čížková / NP Šumava
Nyní se nesmí zasahovat přibližně na 45 procentech území parku. Platí zde režim pouze přirozeného vývoje. V těchto lokalitách se ani netěží při různých polomech nebo orkánech. "Každý rok se snažíme bezzásahovou plochu o procento navýšit," uvedl Hubený.
Přečtěte si také |
Šumava se může brzy zařadit mezi světově uznávané národní parky. Po bok Yellowstone nebo Serengeti
Šumavský národní park vznikl v roce 1991 a rozkládá se na ploše více než 680 kilometrů čtverečních na území Jihočeského a Plzeňského kraje. Rozdělen je do čtyř zón. V nejpřísnějším režimu ochrany přírody je plocha určená pro nerušený průběh přírodních procesů. Na opačném pólu zonace je takzvaná kulturní krajina, do níž spadají hlavně osídlené části Šumavy. Momentálně zóna kulturní krajiny zabírá 1,2 procenta národního parku. Stejnou rozlohu by měla mít i v roce 2060.
"Už nyní tvoříme společně s Bavorským lesem ucelené a propojené bezzásahové území o rozloze bezmála 350 kilometrů čtverečních. Dalších více než 130 kilometrů čtverečních divočiny leží na další části území národního parku Šumava a čeká na propojení s touto velkou centrální oblastí. Šumava s Bavorským lesem je tak největším divokým lesním územím ve střední a západní Evropě," řekl Hubený.
Přečtěte si také |
Ředitelé národních parků: Otevřený dopis k novele zákona o ochraně přírody a krajiny
Novelu zákona o ochraně přírody a krajiny kritizují ředitelé všech čtyř českých národních parků. Legislativní úprava by podle nich mohla ohrozit účinnou ochranu přírody. "Pozměňovací návrhy by prakticky zlikvidovaly celý Národní park Šumava. Název by možná zůstal, ale v mezinárodním měřítku bychom byli ochraně přírody k smíchu, protože s opravdovým národním parkem by to nemělo nic společného," řekl Hubený.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Ochrana přírody je nad rozvojem obcí, tvrdí lidé ze Šumavy a Českého Švýcarska
Kvůli nedostatku vody je na Teplé Vltavě zákaz splouvání, které dnes mělo začítOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (26)
HH
Honza Honza
6.5.2025 13:32Pokud by toto přiblížení se Yellowstone bylo funkcí přírody, tak by to bylo báječné.
Já bych ale přeci jenom raději v NP viděl cestu k funkční přírodě, k tomu, že Šumavský aj NP prospívá, že nekolabuje (i třeba tak, jak tomu bylo tiscíce let před námi, kdy cyklicky propadal kůrovci) aby to byl směr a příklad pro ostatní přírodu, kam se ubírat, jakou cestou, jakými metodami les vést k funkci.
Tato cesta je i v ochraně cenných močálovišŤ, rašeliništ, jezírek, potoků, aby se rozlévaly a aby je neodváděly stávající meliorace. Mohly by se zachovat i louky-pastviště, které dříve fungovaly stovky let pro diverzitu, motýli, hmyz.
Rovněž by bylo žádoucí zachovat staleté stromy, nejen přihlížet k přírodnímu řádění kůrovce.
Největší úspěch NP bylo ponechání mrtvého dřeva v lese - to nechť je příklad i pro hospodářské lesy, jít i touto cestou, věnovat na to část zisku.
Prostě cesta čím více bezzásahové oblasti směrem k Serengety i za cenu cyklického kolapsu (kůrovec napadá oslabené nemocné stromy, které jej nemohou zalít smůlou = vysušením) není ta nejsprávnější cesta.
Třeba si to naši pravicoví poslanci také uvědomují!
Odpovědět
Já bych ale přeci jenom raději v NP viděl cestu k funkční přírodě, k tomu, že Šumavský aj NP prospívá, že nekolabuje (i třeba tak, jak tomu bylo tiscíce let před námi, kdy cyklicky propadal kůrovci) aby to byl směr a příklad pro ostatní přírodu, kam se ubírat, jakou cestou, jakými metodami les vést k funkci.
Tato cesta je i v ochraně cenných močálovišŤ, rašeliništ, jezírek, potoků, aby se rozlévaly a aby je neodváděly stávající meliorace. Mohly by se zachovat i louky-pastviště, které dříve fungovaly stovky let pro diverzitu, motýli, hmyz.
Rovněž by bylo žádoucí zachovat staleté stromy, nejen přihlížet k přírodnímu řádění kůrovce.
Největší úspěch NP bylo ponechání mrtvého dřeva v lese - to nechť je příklad i pro hospodářské lesy, jít i touto cestou, věnovat na to část zisku.
Prostě cesta čím více bezzásahové oblasti směrem k Serengety i za cenu cyklického kolapsu (kůrovec napadá oslabené nemocné stromy, které jej nemohou zalít smůlou = vysušením) není ta nejsprávnější cesta.
Třeba si to naši pravicoví poslanci také uvědomují!
JS
Josef Střítecký
6.5.2025 17:33Šumavský národní park vznikl v roce 1991 a rozkládá se na ploše více než 680 kilometrů čtverečních. NP Bavorský les je nesrovnatelně menší a svoji funkci plní perfektně, - a podmínku být v kategorii celosvětově uznávaných parků plní i s rozlohu 24 250 ha. Dosáhnout vysněného procenta bezzásahové plochy v NP Šumava lze tedy i snížením jeho celkové plochy. Musíme si ale jen trochu přeskládat priority. Je to snadné. Přimlouvám se za toto řešení.
Odpovědět
JO
JŘ
Jaroslav Řezáč
6.5.2025 19:38 Reaguje na Josef Stříteckýsrovnáváte hrušky s beamborama... charakter NP na Bavorské straně z hlediska užitnosti má úplně jiný charakter než historická zkušenost Českého pohraničí nepřerušeného osídlení a vztahu ke krajině.
Češi aby osídlovali hory jsou příliš líní a tak hledají zkratky, které demolují přírodu a navážejí do oblasti velké množství Overturistů a lufťáků.
Češi mají vztah ke své lenosti a egu v horách byl vždy život nejednoduchý a tak to je pořád...
žádný divadla, kina a další " průjmy" městského života...
Odpovědět
Češi aby osídlovali hory jsou příliš líní a tak hledají zkratky, které demolují přírodu a navážejí do oblasti velké množství Overturistů a lufťáků.
Češi mají vztah ke své lenosti a egu v horách byl vždy život nejednoduchý a tak to je pořád...
žádný divadla, kina a další " průjmy" městského života...
JŘ
Jaroslav Řezáč
6.5.2025 19:40 Reaguje na Jaroslav Řezáčjinak těch NP v ČR je více než jen Šumava a každý má svůj nezaměnitelný charakter území....stejně tak i krajina CHKO je osobitá.
Odpovědět
JO
Jarka O.
7.5.2025 07:01Ta novela není v pořádku.Nevypadá to, že by NP Křivoklát měl legitimitu (zájem občanů). Zajímavé by bylo referendum i o bezzásahu v NP. Tzv.bezzásah zvenku vypadá spíše na zvůli ze strany Správ (viz jak SNPK povolila otevřenou párty terasu na hotelu v 2.zóně NPK, ale zato zákazala 1 stezku pro skialpy, která mohla sloužit i jako požarní průsek a cesta, nebo jinde se umožňuje vysazování škůdce sysla do blízkosti polí).
Protesty vědců jsou zvláštní. Pro kontrolu lesa jsou přece moderní malé drony menším "rušením přírodních procesů" než hašení z vrtulníků, také by stačilo obnovit cesty, které existovaly před vznikem parků nebo před r.89. Kontrola a opravdová péče měly být náplní práce Správ, protože predmětem ochrany bývalo kdysi zachování esteticky hodnotných ekosystémů.
Srovnávání s jinými státy EU a tzv. závazky jsou zavádějící. V plochách přímořských NP je vždy zahrnutá nevyužitelná vodní plocha - mělké moře, které přidává podstatná % do celkových výměr NP v těch zemích. V ČR je dost jiných typů CHÚ, které jinde neexistují. Naopak jinde převládají demokratické smluvní ochrany, kterými politici umožnili soukromníkům zkulturňování krajiny, hospodaření, stavby jezírek, jezů, MVE, změnách koryt řek, kácení stromů, lesní pastvy ....
Odpovědět
Protesty vědců jsou zvláštní. Pro kontrolu lesa jsou přece moderní malé drony menším "rušením přírodních procesů" než hašení z vrtulníků, také by stačilo obnovit cesty, které existovaly před vznikem parků nebo před r.89. Kontrola a opravdová péče měly být náplní práce Správ, protože predmětem ochrany bývalo kdysi zachování esteticky hodnotných ekosystémů.
Srovnávání s jinými státy EU a tzv. závazky jsou zavádějící. V plochách přímořských NP je vždy zahrnutá nevyužitelná vodní plocha - mělké moře, které přidává podstatná % do celkových výměr NP v těch zemích. V ČR je dost jiných typů CHÚ, které jinde neexistují. Naopak jinde převládají demokratické smluvní ochrany, kterými politici umožnili soukromníkům zkulturňování krajiny, hospodaření, stavby jezírek, jezů, MVE, změnách koryt řek, kácení stromů, lesní pastvy ....
su
7.5.2025 12:02 Reaguje na Jarka O.
Referendum o bezzásahu v NP je nesmysl - NP = bezzásah; pak už to není národní park.
Odpovědět
JO
Jarka O.
8.5.2025 06:23 Reaguje naJak který. I ten srovnáváný Serengeti je více zásahový (cesty, lodže, turismus). Proč se bát nezávazné otázky.
Odpovědět
su
8.5.2025 08:00 Reaguje na Jarka O.
Aha...no to si to teda hoooooooodně divně vysvětlujete....byla jste někdy v Serengeti? Nebo v jiném africkém národním parku?? Kromě přesně vymezených lodžií (kam se musíte vrátit vždycky do západu slunce) a odpočívadel, které perfektně zapadají do krajiny, a kromě cest se nesmíte pohybovat nikde jinde. Proto souhlasím aby to u nás bylo jako v afrických NP - pěšky všude jen s průvodcem, zákaz vystupování z aut, zavírací doba do západu slunce, kdekoliv v parku se mohou vynořit ozbrojení strážci, kteří mají policejní pravomoce a příroda a zvěř mají absolutní přednost před člověkem (je to tam na každé značce). A hlavně tučné vstupné. Turistů je tam sice hodně, ale musí držet "hubu a krok". Tenhleten režim by Češi potřebovali jak "koza drbání".
Odpovědět
JO
Sl
Slovan
8.5.2025 14:20 Reaguje naJarka samozřejmě plácá klasicky nesmysly. Pokud jsou cesty, ubytování a turismus “zásahovost”, pak jsou naše NP dokonalou ukázkou zásahovosti. A to se v nich ještě kácí nebo loví. Cesty jsou u nás často vyasfaltované, zatímco v Serengeti jsou z 90% “polní”. A co si budem, Serengeti je na africké poměry ještě hodně rozvinutou rezervací.
Já bych ČR ale s Afrikou fakt nesrovnával. Ani s jiným kontinentem. Dokonce ani s jinými oblastmi v Evropě - se severem nebo s některými oblastmi na východě. Nejde to. Konkrétně v Africe jsou stále obrovské plochy skutečné a nespoutané divočiny, rozlohou větší než celá naše země. Pro nás je to těžko představitelné. Co je ale z mého pohledu zásadní - máme zde určitou tradici pěší turistiky. Lidé do přírody chodí rádi, celkem často a tak naše NP mohou (a měli by) sloužit i ke vzdělání a k tomu, aby lidé měli možnost vidět divokou přírodu reálně. Jen tak si spousta lidí uvědomí její reálný význam a jinakost oproti tomu, co vidí všude jinde kolem sebe. Druhou stránkou je, že overturismus může být lehce problém. Naštěstí se to dnes týká jen některých specifických míst. A to, že by stráž měla mít větší pravomoci je samozřejmě pravda.
Odpovědět
Já bych ČR ale s Afrikou fakt nesrovnával. Ani s jiným kontinentem. Dokonce ani s jinými oblastmi v Evropě - se severem nebo s některými oblastmi na východě. Nejde to. Konkrétně v Africe jsou stále obrovské plochy skutečné a nespoutané divočiny, rozlohou větší než celá naše země. Pro nás je to těžko představitelné. Co je ale z mého pohledu zásadní - máme zde určitou tradici pěší turistiky. Lidé do přírody chodí rádi, celkem často a tak naše NP mohou (a měli by) sloužit i ke vzdělání a k tomu, aby lidé měli možnost vidět divokou přírodu reálně. Jen tak si spousta lidí uvědomí její reálný význam a jinakost oproti tomu, co vidí všude jinde kolem sebe. Druhou stránkou je, že overturismus může být lehce problém. Naštěstí se to dnes týká jen některých specifických míst. A to, že by stráž měla mít větší pravomoci je samozřejmě pravda.
JO
Jarka O.
8.5.2025 15:42 Reaguje na SlovanProč jste přiběhl, když se pán dostal do úzkých. Já na vaše fantazie taky nereaguju. Mně šlo o to, aby si pán uvědomil, jaký nesmyslný důvod v našich podmínkách si vymyslel. Úplně velkopansky bez rozmyslu a reálného důvodu, jen protože miluje heslo přísnost musí bejt, kluci ušatý.
V afrických parcích není moc co kácet, že, no, a lov právě v některých rezervacích probíhá. Minimálně hlavy koloniálních států tam prokazatelně lovily nebo pytláci. V Serengeti asfaltky nejsou (nebyly), jestli teď už ano, tak dík za důkaz zásahovosti, tedy toho, co píšu. I chodit tam pěšky, směju se, já bych to nedala, nebo ano, ale někde před turisty chodí rota strážců. Tipnu si, že i drony mají, co myslíte.
Ano, parky se nedají moc srovnávat, proto fanatický bezzásah (zákazy) je taky špatný přístup. Větší pravomoci stráže ok, a právě drony jsou pomoc i ušetření lidských sil nebo prostředků. Jste tu nechtěně na mé straně, protože tito vědci je odmítají. Vymáhání pokut po cizincích nechme...
Odpovědět
V afrických parcích není moc co kácet, že, no, a lov právě v některých rezervacích probíhá. Minimálně hlavy koloniálních států tam prokazatelně lovily nebo pytláci. V Serengeti asfaltky nejsou (nebyly), jestli teď už ano, tak dík za důkaz zásahovosti, tedy toho, co píšu. I chodit tam pěšky, směju se, já bych to nedala, nebo ano, ale někde před turisty chodí rota strážců. Tipnu si, že i drony mají, co myslíte.
Ano, parky se nedají moc srovnávat, proto fanatický bezzásah (zákazy) je taky špatný přístup. Větší pravomoci stráže ok, a právě drony jsou pomoc i ušetření lidských sil nebo prostředků. Jste tu nechtěně na mé straně, protože tito vědci je odmítají. Vymáhání pokut po cizincích nechme...
su
8.5.2025 17:42 Reaguje na Jarka O.
Pán se nedostal do úzkých, pan se jen věnuje i jiným věcem něž nějaké plochozemkyni "Jarce O." Pan Slovan vám to napsal úplně přesně a správně - takže není třeba abych k tomu cokoli dodával.....
Odpovědět
JO
Jarka O.
8.5.2025 17:55 Reaguje naTak proč reagujete, pokud ve své aroganci nejste ochoten uznat argument nebo o něm diskutovat. Napsala jsem názor, vy jste manipuloval, ale já nestojím o váš pochybný zájem. Plochozemec? Kde žijete? Sbohem
PS: Afriku jsme se Slovan kdysi probírali, neshodnem se, on ignoruje, že domorodci na turistický průmysl doplácejí.
Odpovědět
PS: Afriku jsme se Slovan kdysi probírali, neshodnem se, on ignoruje, že domorodci na turistický průmysl doplácejí.
su
8.5.2025 18:05 Reaguje na Jarka O.
Jaký argument, proboha??? Dyt jste nikde žádný nenapsala....mezi námi argument a názor jsou dvě odlišné věci dámo )).
Odpovědět
JO
Jarka O.
8.5.2025 18:29 Reaguje naŘečnický dotaz: NP= bezzásah, je argument nebo názor. Ani já jsem argument nenašla, čili by debata byla o názorech. Že parky jsou různé a i péče musí být různá a může se v čase vyvíjet, je názor, za kterým si stojím. Ale s plochozemcem to nemá cenu, jste jen trapný.
Odpovědět
su
8.5.2025 19:40 Reaguje na Jarka O.
Podívejte - pokud je chráněné území v kategorii "národní park" (tj. chráněné území dle IUCN v kategorii II), pak musí mít oblast divočiny - a divočina je bezzásahovost, jak tam zasáhnete, už to není divočina (a je jedno jestli je ta divočina původní, nebo je to divočina nová). Viz např. zde https://en.wikipedia.org/wiki/IUCN_protected_area_categories#cite_note-GAPAMC-6. U nás se tato definice akceptuje a ČR chce aby tak naše národní parky byly srovnatelné s ostatními světovými národními parky - viz např. zde https://www.npsumava.cz/plati-nova-zonace-narodniho-parku-sumava/. Tak to prostě je. A ano, já chápu, že tenhle typ NP vám vadí a jako nenávistná odpůrkyně národních parků tohoto typu můžete teoreticky vyvolat referendum o tom, jestli NP v oblasti ano či ne. Ale rozhodně nemůžete vyvolávat referendum o bezzásahovosti. Takže bojujte za zrušení našich národních parků a nebo o jejich převedení z kat. II do kat. V. - tak to mají třeba Britové. Nebo si to můžete udělat jako v Izraeli - tam národní park znamená úplně něco jiného, tam v něm chrání kulturní památky. Přírodu chrání v přírodních rezervacích. Takže Vám přeji úspěšný boj proti NP kat. II !!
Odpovědět
JO
Jarka O.
8.5.2025 21:48 Reaguje naHm, psala jsem v 1. větě "Jak který. " ...NP je bezzásahový, a vy vypotřeboval XY příspěvků na nenávistné invektivy. Abyste nakonec přiznal, že kategorie CHÚ jsou národně velmi odlišné, závislé na lokálních zvyklostech a sociálních podmínkách, a mezinárodní klasifikace to respektuje. Čili to, o čem se předtím dalo bavit. 114/92 má sociálni ohledy zakomponované hned v začátku a od Vavrouška, ale nemyslím si, že se toto dodržuje, právě třeba při rozhodování o Křivoklátsku, kde místní NP nechtějí a jsou spokojení s CHKO. Tak proč zrovna toto hrotíte, když pak vidite, k čemu to v PS vede, co? A pak urážíte mě, když se chci jen bavit. To je úroveň! Ani v Africe se na NP často místních nikdo neptal.
O zákonu a NP nakonec rozhodnou poslanci. Já bych byla jen zvědavá, kolik lidí vlastně vůbec zajímá bezzásah. Možná nikoho, možná bychom byli překvapení, a pak se dá upravit politika, ne? Hypoteticky, tak si nechte vztek na jiné.
Odpovědět
O zákonu a NP nakonec rozhodnou poslanci. Já bych byla jen zvědavá, kolik lidí vlastně vůbec zajímá bezzásah. Možná nikoho, možná bychom byli překvapení, a pak se dá upravit politika, ne? Hypoteticky, tak si nechte vztek na jiné.
su
9.5.2025 00:18 Reaguje na Jarka O.
1. vy jste začala psát, zcela nesmyslně o referendu k bezzásahovosti (je mi jasné, že bezzásahovost bytostně nenávidíte, to se táhne jako červená nit všemi vašimi příspěvky - jeden z posledních byl Váš výkřik k "ekoteroristické" příčině požáru na 7 hektarech v TANAPU (neuvěřitelný slint) - no, pravděpodobně vám bezzásahovost "znásilnila babičku", protože už jinak nevím, čím to vysvětlit..
2. pak jste do toho začala montovat Serengeti a podle vaší zcestné ideologie je Serengeti zásahová protože má cesty a turisty...sorry jako, ale tahle kombinace zvedne z hrobu i mrtvolu((.
3. když se v Africe zeptáte, kdo z domorodců chce NP, tak to nikdo chtít nebude, protože domorodci přírodu nechrání (pořád s ní jen bojují, protože potřebují půdu jenom pro ty svoje pole a dobytek),takže potom musí nastoupit stát aby tohle zajistil a potom to lidem vysvětlovat (tahle posloupnost je důležitá, protože kdy to uděláte obráceně, tak ti lidé to zničí a pak už je pozdě něco chránit a něco vysvětlovat). Takže kdyby to bylo na vás, žádné národní parky na Zemi neexistují, protože sprostný lid národní parky prostě nepodporuje. Vy jste prostě antropocentristka a myslíte si, že člověk musí všude zasahovat.
4. Navíc, všechno co píšete naznačuje, že tomu tématu vůbec nerozumíte. Jak můžete mít názor k něčemu o čem nic nevíte???? Já už jsem se 1000x zařekl, že se do žádných internetových diskuzí pouštět nebudu, ale když člověk někdy vidí ty neuvěřitelné pitomosti, co jsou lidi ze sebe schopni vypustit (viz u vás bod 1 a 2), no tak mu občas rupnou nervy a nedá to. V tomto jste úplně stejný plochozemec jako Zvářal s tím svým šplhajícím skokanem požírajícím ptáky. Vlastně by mě i zajímalo co vlastě děláte za profesi. Ale nic přírodovědného, ekologického, zemědělského a lesnického to určitě nebude.....
Odpovědět
2. pak jste do toho začala montovat Serengeti a podle vaší zcestné ideologie je Serengeti zásahová protože má cesty a turisty...sorry jako, ale tahle kombinace zvedne z hrobu i mrtvolu((.
3. když se v Africe zeptáte, kdo z domorodců chce NP, tak to nikdo chtít nebude, protože domorodci přírodu nechrání (pořád s ní jen bojují, protože potřebují půdu jenom pro ty svoje pole a dobytek),takže potom musí nastoupit stát aby tohle zajistil a potom to lidem vysvětlovat (tahle posloupnost je důležitá, protože kdy to uděláte obráceně, tak ti lidé to zničí a pak už je pozdě něco chránit a něco vysvětlovat). Takže kdyby to bylo na vás, žádné národní parky na Zemi neexistují, protože sprostný lid národní parky prostě nepodporuje. Vy jste prostě antropocentristka a myslíte si, že člověk musí všude zasahovat.
4. Navíc, všechno co píšete naznačuje, že tomu tématu vůbec nerozumíte. Jak můžete mít názor k něčemu o čem nic nevíte???? Já už jsem se 1000x zařekl, že se do žádných internetových diskuzí pouštět nebudu, ale když člověk někdy vidí ty neuvěřitelné pitomosti, co jsou lidi ze sebe schopni vypustit (viz u vás bod 1 a 2), no tak mu občas rupnou nervy a nedá to. V tomto jste úplně stejný plochozemec jako Zvářal s tím svým šplhajícím skokanem požírajícím ptáky. Vlastně by mě i zajímalo co vlastě děláte za profesi. Ale nic přírodovědného, ekologického, zemědělského a lesnického to určitě nebude.....
JO
Jarka O.
9.5.2025 11:13 Reaguje na 1. Babičku vam odpustím, hulváte, ale ji ničili, protože byla kulak. Co takhle důvod, který si níže berete nepochopitelně do úst, zoufalství z toho, co jen v katastru Vysočiny se jmenuje les. Na některých holinách jsem kdysi smrčky krásné voňavé sázela. V TANAPu hořelo!
2. Mně zdejší srovnávání se Serengeti taky nesedí. Díky za potvrzení faktu (i Slovan), že lesní cesta, požární, průsek, stezka pro skialpy, není porušením bezzásahovostní kategorie, to je dobře.
3. Extenzivní africké hospodaření nemáme, s intenzivním zůstává vic místa pro přírodu, ale vyhánět lidi jak to udělali z afrických rezervací (ano, viděla jsem) není ok. Ministr řekl, že kdo nemá rád lidi, nemá rád přírodu.
4. Je dobře, že jste lidskej, tzn.vomylnej. K politice mám hooodně daleko, k ŽP naopak blíž než ekodruh lidovec.
Odpovědět
2. Mně zdejší srovnávání se Serengeti taky nesedí. Díky za potvrzení faktu (i Slovan), že lesní cesta, požární, průsek, stezka pro skialpy, není porušením bezzásahovostní kategorie, to je dobře.
3. Extenzivní africké hospodaření nemáme, s intenzivním zůstává vic místa pro přírodu, ale vyhánět lidi jak to udělali z afrických rezervací (ano, viděla jsem) není ok. Ministr řekl, že kdo nemá rád lidi, nemá rád přírodu.
4. Je dobře, že jste lidskej, tzn.vomylnej. K politice mám hooodně daleko, k ŽP naopak blíž než ekodruh lidovec.
Sl
Slovan
9.5.2025 09:21 Reaguje na Jarka O.V afrických rezervacích (NP nevyjímaje) samozřejmě kácet je co. A často sakra hodně. Představa, že celá Afrika vypadá jako Serengeti je naprosto mylná. Není to pouze konžský prales ale i třeba miobový les - to jsou u obou miliony km2. Lov probíhá v “game reserves”, tedy rezervacích k tomu speciálně určených. Neznám jediný NP v Africe, kde by lov byl povolen. Pokud se tam však v minulosti lovilo, je to v zásadě úplně jedno. Není to činnost, která by měnila území jako takové a spousta i současných game reserves by mohla být prakticky ihned přeměněna na NP. I to se sem tam stává.
Nepsal sem o chození pěšky po Serengeti. Psal sem ČR. Chce to lépe číst.
Na závěr - pokud považujete cesty (a to i ty “polní”), turisty nebo přírodně situované menší ubytování za nekompatibilní s bezzásahovostí, pak oka, vaše volba. Já proti tomuhle nebojuju, ale samozřejmě všeho s mírou. Můj názor je, že se to nevylučuje, ale naopak doplňuje a i kategorie II s tím počítá. Cílem ostatně není mít ty oblasti úplně bez lidí nebo bez žádné cesty… ty cíle jsou úplně jiné. Oblasti bez silnic stále existují a bylo by úžasné, kdyby to tak zůstalo. To už ale u IUCN není kategorie II, tahle místa splňují prakticky nejpřísnější Ia nebo Ib.
Ano, v Serengeti jedna asfaltka měla vzniknout. Jestli nakonec vznikla nevím, bylo to kritizováno, ale i kdyby ano, tak to nic nemění na faktu, že Serengeti je bezzásahový park…
Odpovědět
Nepsal sem o chození pěšky po Serengeti. Psal sem ČR. Chce to lépe číst.
Na závěr - pokud považujete cesty (a to i ty “polní”), turisty nebo přírodně situované menší ubytování za nekompatibilní s bezzásahovostí, pak oka, vaše volba. Já proti tomuhle nebojuju, ale samozřejmě všeho s mírou. Můj názor je, že se to nevylučuje, ale naopak doplňuje a i kategorie II s tím počítá. Cílem ostatně není mít ty oblasti úplně bez lidí nebo bez žádné cesty… ty cíle jsou úplně jiné. Oblasti bez silnic stále existují a bylo by úžasné, kdyby to tak zůstalo. To už ale u IUCN není kategorie II, tahle místa splňují prakticky nejpřísnější Ia nebo Ib.
Ano, v Serengeti jedna asfaltka měla vzniknout. Jestli nakonec vznikla nevím, bylo to kritizováno, ale i kdyby ano, tak to nic nemění na faktu, že Serengeti je bezzásahový park…
BM
Břetislav Machaček
9.5.2025 10:23Touhou malého českého človíčka je být za KAŽDOU CENU světovým. Nemá-li tu
pralesy z minula, tak je urychleně za KAŽDOU CENU vytvoříme například z
hospodářských lesů. Podobně postupujeme i u zbrojení, kde musíme koupit
ty nejlepší stíhačky i kdyby nebylo na protivzdušné systémy. Ale to jen
tak odbočuji, protože se tak chováme ve všem. Papežtější než papež je tu
zásadou všech, kteří o něčem rozhodují. To co jinde trvalo přírotě tisíce
let my Češi přece dokážeme za deset let! Necháme sežrat zdravý hospodářský
les kůrovci, kterého tam namnožíme tak, že sežere zbytek lesů v republice
a nakonec opěvujeme i požár, který souše zachvátí. Majetek po předcích
znehodnotíme a nebo ho rozdáme za pár korun, jen ať jsme lídry privatizací
mezi postkomunistickými státy. Polsko má naprostou většinu lesů státních
a podle nás v daleko lepším zdravotním stavu. Oni v Bělověži a NP těží
kůrovcové stromy, aby zabránili jeho šíření. Ignorují Greenpeace a těží,
když je to nutné k záchraně ostatních stromů a lesů. A co my? My za tu
pověstnou pochvalu od zastánců divočiny rezignujeme a ještě tomu říkáme
návrat k přírodně blízkým lesům. Celý svět se směje, jak se zbavujeme toho, co u nás po revoluci i před ní cizinci obdivovali a nezapomenu na Nizozemce v roce 1993, kteří se na Šumavě rozplývali z krásných zdravých lesů do té doby opečovávané lesníky Vojenských lesů a statků. Měli jsme s nimi velmi dlouhou diskusi na téma příroda Střední Evropy, kdy tvrdili, že takové
lesní bohatství nikde jinde v Evropě neviděli. Co vidí asi tak dnes? Ty
souše prorostlé hustými smrkovými nálety, které čeká totéž co ty souše,
když člověk nezasáhne? Je totiž PARK a PARK a je jedno, zda se jmenuje
národní, zámecký, nebo městský atd. Na některý pohled pohladí duši
esteta a jiný duši zastánce zmaru, který v něm vidí urychlený přechod
k divočině. Leckde postupují tak, že nespěchají jako u nás a výsledek
je přijatelný pro všechny, když se tak děje postupně a ne radikálně.
Proto ten odpor většiny postupovat tak radikálně jako v NP ČŠ a Šumava
taky i jinde. Odpor k NP jste vážení ochranáři způsobili sami právě
radikalitou a přílišným spěchem být první, kdo z hospodářského lesa
vytvoří prales.
Odpovědět
pralesy z minula, tak je urychleně za KAŽDOU CENU vytvoříme například z
hospodářských lesů. Podobně postupujeme i u zbrojení, kde musíme koupit
ty nejlepší stíhačky i kdyby nebylo na protivzdušné systémy. Ale to jen
tak odbočuji, protože se tak chováme ve všem. Papežtější než papež je tu
zásadou všech, kteří o něčem rozhodují. To co jinde trvalo přírotě tisíce
let my Češi přece dokážeme za deset let! Necháme sežrat zdravý hospodářský
les kůrovci, kterého tam namnožíme tak, že sežere zbytek lesů v republice
a nakonec opěvujeme i požár, který souše zachvátí. Majetek po předcích
znehodnotíme a nebo ho rozdáme za pár korun, jen ať jsme lídry privatizací
mezi postkomunistickými státy. Polsko má naprostou většinu lesů státních
a podle nás v daleko lepším zdravotním stavu. Oni v Bělověži a NP těží
kůrovcové stromy, aby zabránili jeho šíření. Ignorují Greenpeace a těží,
když je to nutné k záchraně ostatních stromů a lesů. A co my? My za tu
pověstnou pochvalu od zastánců divočiny rezignujeme a ještě tomu říkáme
návrat k přírodně blízkým lesům. Celý svět se směje, jak se zbavujeme toho, co u nás po revoluci i před ní cizinci obdivovali a nezapomenu na Nizozemce v roce 1993, kteří se na Šumavě rozplývali z krásných zdravých lesů do té doby opečovávané lesníky Vojenských lesů a statků. Měli jsme s nimi velmi dlouhou diskusi na téma příroda Střední Evropy, kdy tvrdili, že takové
lesní bohatství nikde jinde v Evropě neviděli. Co vidí asi tak dnes? Ty
souše prorostlé hustými smrkovými nálety, které čeká totéž co ty souše,
když člověk nezasáhne? Je totiž PARK a PARK a je jedno, zda se jmenuje
národní, zámecký, nebo městský atd. Na některý pohled pohladí duši
esteta a jiný duši zastánce zmaru, který v něm vidí urychlený přechod
k divočině. Leckde postupují tak, že nespěchají jako u nás a výsledek
je přijatelný pro všechny, když se tak děje postupně a ne radikálně.
Proto ten odpor většiny postupovat tak radikálně jako v NP ČŠ a Šumava
taky i jinde. Odpor k NP jste vážení ochranáři způsobili sami právě
radikalitou a přílišným spěchem být první, kdo z hospodářského lesa
vytvoří prales.
su
9.5.2025 10:54 Reaguje na Břetislav Machaček
No jo no...hlavně, že rozvrácené lesy po kůrovci na Vysočině a na Bruntálsku, kde nejsou národní parky a všechny lesy jsou hospodářské a tudíž obhodpodařované lesníky a navíc o "milionkrát větší" rozloze než na Šumave, zničili asi taky ochranářii, že?? Tam jste měli v r. 2015 znovu pozvat ty Nizozemce, to by se zase divili, tentokrát nad tím, jak se po dvaceti letech zásahářům hopodaření daří))). Kde jenom ti "soudruzi u NDR" udělali chybu...
Odpovědět
JO
BM
Břetislav Machaček
9.5.2025 17:40 Reaguje naTam se předvedly tehdejší vlády, které rozvrátily fungující organizační strukturu LČR, kterým prodali těžební techniku
a zbavili je vlastních lesních dělníků. Vše se tak muselo
zdlouhavě soutěžit mezi soukromými těžaři a kůrovec se tam
vesele množil. Těžaři odmítali těžit pár desítek kůrovcových
stromů a počkali si, až jich byly stovky a mohli zahájit
místo těžby průběrné těžbu celoplošnou. No a taky se hlavně na Vysočině podepsaly restituce, kde jsou lesy rozkouskované a majitelé mají různé přístupy k lesu. Jedni se o něj vzorně starají, ale jiní o ně nejeví zájem s to ani po upozornění
lesního správce, že jim ho žere kůrovec. Takové části lesa
jsou pak semeništěm brouka, který se vesele šíří dál. Vy
o tom asi moc nevíte a hájíte neobhajitelné a kritizujete
ty, co pouze plnili politicky motivované nesmysly a byli
doslova bezmocní bez vlastních těžařů a techniky. Doufám,
že to alespoň chápete nyní, že vina je na straně politiků,
těžebních firem a taky některých liknavých vlastníků lesů.
Takže chybu neudělali soudruzi z NDR, ale novodobí svazáci,
kteří v záchvatu privatizace zbavili LČR vlastních těžařů
a těžební rtechniky.
Odpovědět
a zbavili je vlastních lesních dělníků. Vše se tak muselo
zdlouhavě soutěžit mezi soukromými těžaři a kůrovec se tam
vesele množil. Těžaři odmítali těžit pár desítek kůrovcových
stromů a počkali si, až jich byly stovky a mohli zahájit
místo těžby průběrné těžbu celoplošnou. No a taky se hlavně na Vysočině podepsaly restituce, kde jsou lesy rozkouskované a majitelé mají různé přístupy k lesu. Jedni se o něj vzorně starají, ale jiní o ně nejeví zájem s to ani po upozornění
lesního správce, že jim ho žere kůrovec. Takové části lesa
jsou pak semeništěm brouka, který se vesele šíří dál. Vy
o tom asi moc nevíte a hájíte neobhajitelné a kritizujete
ty, co pouze plnili politicky motivované nesmysly a byli
doslova bezmocní bez vlastních těžařů a techniky. Doufám,
že to alespoň chápete nyní, že vina je na straně politiků,
těžebních firem a taky některých liknavých vlastníků lesů.
Takže chybu neudělali soudruzi z NDR, ale novodobí svazáci,
kteří v záchvatu privatizace zbavili LČR vlastních těžařů
a těžební rtechniky.
JO
Jarka O.
11.5.2025 23:03 Reaguje na Břetislav MachačekŘekl jste mu to správně, ale on to nepochopí. Hajní byli v 90.letech propouštěni, lesní dělníci outsourcováni, hájenky prodány, LČR ušetřily, ale tak pak nemohly počítat s dlouhodobým výnosem z hospodaření v lesích a ani se zdravými lesy, jak se ukázalo. Kdo před tím hazardem varoval, byl za blbce. Teď jsou za blbce oni, nicméně pořád propagují "přírodě blízké hospodaření"- obdobu bezzásahu, nebo bukové monokultury i tam, kde vlastně nikdo neví, jestli tam patří.
Odpovědět
