Nový mokřad u Vlašimi se stal domovem pro čolky, žáby, motýly i bobry

Novým domovem pro čolky, žáby, motýly i bobry se stal Znosimský mokřad, který vznikl přičiněním Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) Vlašim na levém břehu řeky Blanice u Vlašimi na Benešovsku. Tvoří ho dvě vodní plochy - jedna o rozloze přes 2000 metrů čtverečních a druhá o 1000 metrech čtverečních - napájené z pramenů a spodní vodou propojené s Blanicí. Ještě před dvěma lety zde byla nepropustná džungle, kam nebylo možné jít ani se psem na procházku. Odvodněná plocha byla zarostlá křídlatkou a nálety olše. Dnes se podle ochránců přírody jedná o největší mokřad na Podblanicku, který je domovem vzácných obojživelníků a jeho součástí mají být i louky bohaté na život.

Hlavním účelem tůní není zadržovat vodu v krajině. To nejcennější, co přinášejí, je místo pro život obojživelníků. Stojatých vod, kde by mohli naklást vajíčka, je v krajině málo. V rybnících se chovají ryby, pro něž jsou vajíčka obojživelníků výtečná potrava. První fáze života už je v mokřadu vidět – v tůních plavou znakoplavky, mezi trávami přeběhne ještěrka a stopy bobra se objevují hned u hladiny. "Hlavní uživatelé mokřadů jsou čolci a žáby. Ropuchy, skokani, kuňky do nich putují i dva kilometry, aby se zde rozmnožili. A sem už letos dorazili," uvedl autor projektu a jednatel ČSOP Vlašim Karel Kříž.

Oblast nedaleko Znosimi si ochránci přírody vybrali, protože měla to nejdůležitější pro dlouhodobé fungování – jistotu vody a možnost odkupu větších pozemků. "Když se podíváme na letecké snímky z 50. a 60. let, tak všechny tyto nivy byly otevřené. Všude tu byly louky. Pak ale přišlo hospodaření ve stylu ‘kam se nedostane velký traktor, tam to necháme být’. Louky zarostly, zmizelo světlo, a tím se snížila biodiverzita. Třeba úplně zmizeli motýli," dodal Kříž.

Projekt podpořený Nadačním fondem Veolia stál 1,5 milionu korun. Z toho 400 000 korun bylo použito na výkup pozemků a zbytek na přípravu a práce v terénu. ČSOP pozemky přebíral dlouhodobě neudržované, zarostlé ruderální vegetací a nálety olše. Jako první krok ekologové zrušili odvodňovací příkopy, aby odtud voda neodtékala. Odstranili křídlatku, která je invazivním nepůvodním druhem, a začali modelovat terén. Vybudovali také ostrov a skrýše pro různé živočichy.

Druhým cílem je v nově vzniklém terénu vybudovat louky bohaté na biodiverzitu, tedy různorodost druhů života. Ty vznikají bez umělého výsevu - část osiva získali autoři nakartáčováním z okolních luk, většinu semínek ale přinese vítr, voda a ptáci. Jakmile se louky začnou pravidelně kosit, do pár let se sem podle ochránců přírody vrátí motýli – babočky nebo okáči. V sušší části se usídlí slepýši a ještěrky.

Mokřad navazuje na zámecký park ve Vlašimi, který ročně navštíví desetitisíce lidí. Tím, že budou louky kosené, se krajina stane podle ekologů prostupnou a lidé ji budou moci navštěvovat. Zvažuje se i obnovení staré pěší cesty do Znosimi, která by mohla otevřít novou výletní trasu.

---

reklama

---