Nynější kompromis klimatické dohody není pro nikoho ideální, říká český zástupce

Návrh textu závěrečné dohody, ke kterému zatím dospěli vyjednávači a diplomaté na pařížské konferenci OSN o klimatu, není pro žádnou stranu ideální, míní Pavel Zámyslický z českého ministerstva životního prostředí (MŽP). Účastníci konference, která v pařížském Le Bourget trvá už od konce listopadu, totiž podle něj často zatím jen opakovali už známé pozice.

"Podle nás je už potřeba začít řádek po řádku vytvářet konečný text a v něm vyjádřit finální kompromisy, které je třeba udělat na všech stranách," řekl Zámyslický, ředitel odboru ochrany klimatu MŽP.

Česko na konferenci patří, stejně jako celá EU a mnoho dalších států včetně třeba USA, do skupiny zemí prosazujících co nejambicióznější cíle dohody. Ta by podle názoru těchto více než stovky států měla zajistit, že teploty nevzrostou více než o 1,5 stupně a jednotlivé země budou moci každých pět let své vlastní závazky zpřísňovat.

Zatím poslední verzi kompromisu, v níž ale nebyla shoda ani na oněch 1,5 stupně Celsia, předal francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius delegátům ve středu odpoledne. Od té doby se na ní pracovalo, nová verze by měla být hotová dnes.

Podle Zámyslického se už nyní proces vyjednávání natahuje. "Předpokládáme, že v pátek se jen velice obtížně podaří najít dohodu podle původního plánu. Spíše se dá očekávat protažení do soboty nebo do neděle," poznamenal. V pátek by měl do Paříže dorazit český ministr životního prostředí Richard Brabec.

Domluvu může teoreticky zhatit i jediný stát, pokud si bude dostatečně silně stát za svým. "Jde také o to, co někde v zákulisí dělá Čína a Indie," upozornil Zámyslický. Otázkou také je postoj afrických zemí, které se mnohdy snaží získat především co nejvíce finančních prostředků, byť někdy na úkor vysokých cílů v ochraně klimatu.

Nepříjemné také podle českého zástupce na konferenci je, že zatím nebyl dohodnut práh pro vstup dohody v platnost. Tedy nějaký minimální podíl světových emisí skleníkových plynů, který musí podepisující státy pokrývat tak, aby mohla domluva z Paříže začít platit. "Pro nás je těžko představitelné, že by dohoda byla nějakým dalším Kjótským protokolem a zahrnovala malé množství států, které by měly nízké ambice," uzavřel Zámyslický.

---

reklama

---