O čem budeme hlasovat v referendu?
V referendu bude každý hlasující odpovídat na otázku: "Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala podle Smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii členským státem Evropské unie?" Občan, který chce na tuto otázku odpovědět se znalostí věci, by se měl jistě seznámit s textem zmíněné Smlouvy o přistoupení. To není tak obtížné, samotná Smlouva má v české verzi 15 stran, z toho většinu zabírá výčet titulů hlav států, které ji v Aténách 16. dubna tohoto roku podepsaly. Pro uvědomělého občana bude ovšem větším soustem Akt o přistoupení. Ten je nedílnou součástí Smlouvy a stran má bratru přes 4 800. Třetí část - Závěrečný akt - s pouhými 65 stránkami je už jen malou třešničkou na dortu.
Nejde jen o smlouvu
Než se podíváme na některé pasáže Aktu o přistoupení týkající se životního prostředí, měli bychom si uvědomit jednu věc. Formulace referendové otázky svádí k představě, že prostudujeme-li si oněch necelých 5 000 stran příslušných smluv, získáme přesný obraz toho, za jakých podmínek do EU vstupujeme a co bude případný vstup znamenat například pro české životní prostředí (alespoň pokud jde o legislativní stránku věci). Tak tomu ale není, Akt totiž upravuje v podstatě dva okruhy věcí:
1) Změny legislativy EU související s jejím rozšířením (což jsou z velké části čistě technické změny, například doplnění předepsaných statistických výkazů o názvy v národních jazycích apod.).
2) Přechodná období, která si vyžádaly a vyjednaly buď budoucí členské státy nebo naopak stávající země EU - široce diskutované bylo například omezení přímých plateb zemědělců či volného pohybu pracovních sil.
V obou okruzích najdeme pasáže důležité pro životní prostředí, ovšem významnější změny z hlediska životního prostředí Akt nezachycuje. Jde o proces slaďování legislativy kandidátských zemí s legislativou EU, který probíhal již řadu let a k datu vstupu by měl být v zásadě ukončen. Při rozhodování o tom, zda vstup do EU naší zemi prospěje, či uškodí, musíme tedy brát v potaz nejen dokumenty podepsané v Aténách, ale obecně všechny legislativní změny provedené ve jménu vstupu do EU. Co tedy v Aktu nalezneme? V oblasti zemědělství Česká republika mezi jiným vyjednala přechodné období do konce roku 2009 pro již používané klecové systémy pro chov nosnic, které nesplňují technický požadavek na výšku klece.
V oblasti životního prostředí si ČR vyžádala tři výjimky. Po přechodnou dobu tak nemusí plnit míru využití a recyklace obalových odpadů a mezní hodnoty emisí oxidu siřičitého u jednoho kotle teplárny v Přerově a jednoho kotle elektrárny v Nové Huti. Zároveň se podařilo oddálit výstavbu čistíren odpadních vod u některých velkých měst.
Pokud jde o dopravu, tak v té nejsou z hlediska životního prostředí žádná zajímavá přechodná období. Co je naopak v této oblasti velmi zajímavé, je novelizace legislativy EU týkající se transevropských dopravních sítí (Trans-European Transport Network) - viz strany 1 588 až 1 675 české verze Aktu o přistoupení. Na přiložených mapách jsou zakresleny dopravní cesty, jejichž vybudování či modernizaci v nově přistupujících zemích považuje EU v souladu s názorem dotčených zemí za žádoucí. Konkrétní projekty na jejich realizaci mají dokonce při splnění určitých podmínek šanci získat statut "projektů ve veřejném zájmu".
Poměrně překvapivé se může zdát, že mezi těmito dopravními tepnami celoevropského významu (či přesněji řečeno celoevropskounijního) je i ekonomicky a ekologicky značně kontroverzní kanál Dunaj-Odra-Labe. S touto skutečností je v přímém protikladu názor ministra životního prostředí Libora Ambrozka (KDU-ČSL), který v tištěném EkoListu (červen 2003) tvrdí, že "projekt vybudování kanálu Dunaj-Odra-Labe by při rozhodování v evropských institucích neměl žádnou šanci."
Doslovná znění vybraných výjimek dojednaných Českou republikou:
Chov nosnic
Příslušná pasáž Aktu se nachází na straně 2552 českého překladu a zní:
"Do 31. prosince 2009 smějí zařízení v České republice uvedená v dodatku B k této příloze zachovat v provozu klece nesplňující požadavky na minimální výšku stanovené v čl. 5 odst. 1 bodě 4 směrnice 1999/74/ES, pokud nejsou starší 16 let a pokud jsou vysoké nejméně
36 cm na nejméně 65 % plochy klece a nejméně 33 cm v kterémkoli bodě."
Dodatek B naleznete na stranách 2571 až 2573 české verze Aktu o přistoupení.
Nakládání s odpady
"Odchylně od čl. 6 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 94/62/ES dosáhne Česká republika cílů využití a recyklace následujících obalových materiálů do 31. prosince 2005 v souladu s tě-mito přechodnými cíli:
- recyklace plastů: 10 % hmotnosti ke dni přistoupení a 12 % pro rok 2004;
- celková míra využití: 39 % hmotnosti ke dni přistoupení a 45 % pro rok 2004."
Jakost vod
"Odchylně od článků 3 a 4 a čl. 5 odst. 2 směrnice 91/271/EHS se v České republice do
31. prosince 2010 neuplatňují požadavky na stokové soustavy a čištění městských odpadních vod v souladu s tímto přechodným cílem:
pro aglomerace s populačním ekvivalentem vyšším než 10 000 zajistí Česká republika soulad s uvedenou směrnicí pro 18 aglomerací nejpozději ke dni přistoupení a pro 36 dalších aglomerací se stejným populačním ekvivalentem do 31. prosince 2006."
Kontrola průmyslového znečištění a řízení rizik
"Odchylně od čl. 4 odst. 1 a části A přílohy III směrnice 2001/80/ES se v České republice do 31. prosince 2007 mezní hodnoty emisí pro oxid siřičitý neuplatňují na kotel K4 teplárny Přerov a na kotel K11 elektrárny Nová Huť."
Plný text dojednaných výjimek naleznete na stranách 2561-2 českého překladu.
Tento článek byl převzat z tištěného EkoListu číslo červen 2003.
reklama
