Obce z Pošumaví podaly stížnost proti průzkumu pro stavbu jaderného úložiště

Obce z Pošumaví podaly kvůli vrtům souvisejícím s plány na úložiště jaderného odpadu kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Pošumaví je jednou ze čtyř lokalit zvažovaných pro stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu. Koncem dubna obce neuspěly u Městského soudu v Praze se správní žalobou proti rozhodnutí ministerstva životního prostředí (MŽP), které v jejich lokalitě přes odpor všech obcí povolilo geologické průzkumy, zjistila ČTK. Stížnost podaly obce prostřednictvím právní kanceláře po obdržení rozsudku. Podle ředitele Správy úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) Lukáše Vondrovice nemají kasační stížnosti ani žaloby odkladný účinek ani jiný vliv na postup průzkumů. SÚRAO tak může začít s hloubkovými geologickými vrty až do 1200 metrů, pro něž teď vybírá dodavatele prací. Tento týden zahájila správa první geologické vrty do 100 metrů, zaměřené na vodu, v lokalitě Janoch u Temelína. Dalšími místy pro možné umístění úložiště jsou Horka a Hrádek na Vysočině. Vrtat se bude všude.

"Bylo nutné stížnost podat. Musíme stále bojovat a upozorňovat na to, že obce nemají žádná práva, i na to, jak stát přistupuje k výběru a realizaci tak obrovské stavby," řekl dnes ČTK starosta Horažďovic Michael Forman (Občané HD).

Obce z pošumavské lokality Březový potok, které už 23 let organizují protesty a požadují zapojení do rozhodování o výběru konečné lokality, dále podaly připomínky k aktualizaci deset let staré Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem pro období do roku 2035 s výhledem za rok 2050. "Výhrad je hodně a jsou dost zásadní," řekl Forman.

Stejně jako na výběru lokality pro úložiště se chtějí obce podílet na tvorbě koncepce. "Domluvili jsme se, že připomínky podá (celorepubliková) Platforma proti hlubinnému úložišti a také obce i někteří lidé, kteří je skutečně poslali," uvedl Forman.

Podle něj musí MŽP připomínky nějak vypořádat a pak bude koncepci schvalovat vláda, která má do roku 2030 vybrat ze čtyř míst v Česku definitivní a záložní lokalitu pro stavbu úložiště. "Vzhledem k tomu, že nás stát ignoruje už 15 let, tak pochybuji, že to nazná nějakých zásadních změn, ale uvidíme. A máme zase další prostředky, které budeme používat, dokud to půjde, dokud se stát neprobere. Bez řádné komunikace s obcemi a bez řádných kompenzací to prostě nebudou mít lehké," uvedl.

Forman uvedl, že se stát stále odvolává na to, že už ve Finsku úložiště je a nepanují tam problémy. "Ale tam jsou obrovské kompenzace a s obcemi se od počátku vyjednávalo narovinu. Kdežto tady se furt mlží. A kompenzace jsou trapné. Obce říkají: Vy nás takhle zatížíte a dáte nám tři miliony. Jen tuto částku letos vydáme na nepedagogické pracovníky, které stát převedl na obce," dodal.

K návrhu koncepce pošumavské obce požadují, aby se uskutečnilo další posouzení vlivů na životní prostředí a aby se porovnaly přínosy a dopady dalších variant, jak naložit s jaderným odpadem kromě stavby úložiště do roku 2050. Navrhují uvažovat o dlouhodobém správcovství, společném mezinárodním úložišti v zahraničí, využití přepracovaného vyhořelého paliva v reaktorech a uložení pouze zbytků z tohoto procesu. A časem se podle nich mohou najít další moderní řešení jeho využití.

Obce dále chtějí, aby stát vyhodnotil dopady podstatného navýšení množství radioaktivních odpadů kvůli plánovanému prodloužení životnosti reaktorů v Dukovanech a Temelíně, stavbě až čtyř nových velkých a šesti modulárních reaktorů. Požadují podrobně vyhodnotit dopady geologických průzkumů na životní prostředí a životy lidí, zejména teď, když se zkracuje plánovaný harmonogram jeho přípravy na polovinu. Dosud platná koncepce počítala se zprovozněním úložiště do roku 2065, nový návrh zkracuje tuto dobu o 15 let, uvedly. Důvodem je, že EU dočasně zařadila jaderné zdroje mezi takzvané zelené investice.

Obce podle starosty Chanovic Petra Čotka (Sdružení pro budoucnost) upozorňují na výrazně vyšší náklady na nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým palivem, které aktualizace koncepce přinese. V dosud platné koncepci jsou odhadovány na 225 miliard korun, z toho na hlubinné úložiště na 112 miliard. V nové koncepci je to 559 miliard a z toho 273 miliard na úložiště v cenách roku 2024. "Odvody provozovatele reaktorů na jaderný účet se zvedly jen na 88 Kč/MWh z loňských 55 Kč/MWh. Účet se může stát deficitním - nebude na kompenzace obcím, budou hledána levnější, méně bezpečná řešení a bude tlak na uhrazení ze státního rozpočtu," dodal.

---

reklama

---