https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/obsah-mamutich-zaludku-vedcum-odhaluje-prirodu-doby-ledove
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Obsah mamutích žaludků vědcům odhaluje přírodu doby ledové

15.3.2020 00:44 | BRNO (ČTK)
Za časů mamutů a srstnatých nosorožců vypadala krajina severní Sibiře podobně jako dnes. / Ilustrační foto
Za časů mamutů a srstnatých nosorožců vypadala krajina severní Sibiře podobně jako dnes. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | giganti.cz
Za časů mamutů a srstnatých nosorožců vypadala krajina severní Sibiře podobně jako dnes. Nasvědčuje tomu výzkum žaludků zmrzlých býložravců. Botanici z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity tak vyvracejí představu, že obří savci žili v době ledové v bezlesé stepi táhnoucí se od střední Evropy až na Aljašku. Výsledky výzkumu publikoval tým pod vedením botaničky Ireny Axmanové v časopisu Ecography, oznámila novinářům mluvčí školy Tereza Fojtová.
 

Charakter krajiny lze částečně rekonstruovat pomocí analýzy pylových zrn či zbytků rostlin v usazeninách. Ještě lepší zdroj informací představují mamutí žaludky. "Ve věčně zmrzlé půdě severní Sibiře a Aljašky se totiž našla dobře zachovalá těla velkých býložravců doby ledové včetně obsahu jejich trávicí soustavy. Zbytky rostlin z jejich žaludků či výkalů jsme mohli porovnat se současnou vegetací Sibiře a zjistili jsme, že tamní krajina vypadala podobně jako dnes už zhruba před 50.000 lety," uvedla Axmanová.

Botanici nezkoumali trávicí trakt býložravců přímo, ale shromáždili informace o zbytcích rostlin a pylu z 27 studií jiných odborníků popisujících zmrzlé mamuty, soby, koně, bizony a srstnaté nosorožce z období před 50.000 až 15.000 lety. Sestavili seznam nalezených rostlin, ten porovnali s různými typy sibiřské vegetace, kterou podrobně zkoumali po několik let. Nejvíc podobností našli se současnou severskou krajinou.

"Ukázalo se, že během vrcholné doby ledové byla tamní krajina pravděpodobně velmi podobná té současné. Zvířata se tedy na severu Sibiře a na Aljašce pásla ve vlhkých biotopech, v krajině s významným zastoupením tundry, světlé modřínové tajgy a rašelinišť. Kromě trav si pochutnávala i na větvičkách vrb či bříz a k typické stepní vegetaci se moc nedostala," shrnula výsledky výzkumu Axmanová.

Zatímco ve střední Evropě převažovala otevřená krajina s výrazným podílem suché stepi, kde se na vlhčích a chráněných místech vyskytovaly řídké lesy, na severu Sibiře žili velcí savci mezi jezírky a mokřady. I v drsných podmínkách se tam vyskytovaly četné stromy a keře. Možná i díky typu krajiny a její stabilitě vyhynuli mamuti na severu asijského kontinentu mnohem později než v jiných částech světa.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist