Ochranáři chtějí na Pálavu vrátit tzv. nízký les
7.2.2022 01:35 | ZNOJMO
(ČTK)
Lesy na Děvíně podle ochranářů předci původně pěstovali právě jako lesy nízké.
Nízký les je typ lesa, ve kterém jsou stromy káceny v poměrně krátké době. Uřízne se kmen, pařez obrazí výhony a ty se nechají vyrůst. "Je to nejjednodušší způsob obnovy lesa a patrně i historicky nejstarší, protože se nad ním nemusí vůbec přemýšlet. Takovému způsobu obnovy lesa se říká pařezení a lesům takto vzniklým pařeziny," uvedl Riedl.
Lesy na Děvíně podle ochranářů předci původně pěstovali právě jako lesy nízké. "Než aby štípali tlusté kmeny, raději v kamnech zatápěli tenčími polínky. Na stavbu železnic nebo třeba krovů domů však potřebovali trámy z velkých stromů. Proto některé stromy nechávali dorůst do požadovaných rozměrů, a vznikl tak les střední. Ve spodním patře výmladky na otop a v horním pak stromy na stavební dříví," vysvětlil Riedl. Doplnil, že postupně se však začalo topit uhlím, lidé už polínka nepotřebovali a začaly se pěstovat lesy vysoké. V podstatě tak podle něj dva tvary lesů z České republiky vymizely.
Ochranáři plánují na Děvín typ nízkého lesa vrátit, vybrali k tomuto účelu necelých 20 hektarů na severních svazích, kde se budou postupně střídat těžební zásahy. Se čtyřletým odstupem se budou kácet části lesa, které na sebe navazují, což umožní přesun pavouků či přelet motýlů na rostliny, jejichž semena ve stínu doposud odpočívala. "Na jaře letošního roku se vytěží na šesti různých plochách 4,35 hektaru lesa s tím, že jsou na všech plochách vyznačeny stromy, které zůstanou jako výstavky. Nevadí, pokud výmladky bohatě obrazí a lesy zhoustnou, protože v roce 2026 dojde k dalšímu zásahu, kdy budou na třech plochách vytěženy zhruba dva hektary lesa," popsal Riedl.
V roce 2027 přibydou další tři plochy a postupně budou přibývat další tak, aby se s těžebním zásahem ochranáři vrátili na první plochy v roce 2042. "Dopad zásahů bude podrobně zkoumán odborníky na ekologii lesa z botanického ústavu akademie věd. Naším cílem je nejen podpora biodiverzity v Národní přírodní rezervaci Děvín, ale i obnova tradičního způsobu hospodaření, který vnímáme jako odkaz našich předků a cítíme, že by měl být zachován i pro budoucí generace," uvedl Riedl.
Nejvyšší vrch Pálavy Děvín ročně přiláká více než 150.000 návštěvníků. Jde o podlouhlý hřeben se dvěma vrcholy, kdy na vyšším se nachází televizní vysílač, na nižším zřícenina hradu Děvičky. Z vrcholu je za pěkného počasí vidět na jednu stranu Brno, na druhou rakouské Alpy.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Když přírodu nahrazuje bagr. Jihočeské pískovny se dočkaly obnovy tůní
Lokalita Na Skřivánku je bohatá na vzácné druhy. S pomocí veřejnosti ČSOP vykupuje další pozemky
V Jeseníkách ochránci přírody zjišťovali, kolik ryb přežilo povodněOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (55)
BM
Břetislav Machaček
7.2.2022 09:10Ano zcela běžný způsob hospodaření v minulosti na náklady vlastníků. Dnes
bude dělat převážně ruční práci kdo, za co a jakým způsobem. Bude tam ta
dřevní hmota tlít a nebo bude jako v minulosti odvezena ke spálení? Chci
upozornit, že tlení v lese nebylo v době výmladkových lesů nikdy a byly
vyčištěny do poslední větvičky. Tahat lesem výmladky pro štěpkovač s
nižším výnosem dřevní hmoty, než cena energie z vyprodukované štěpky se
asi neobejde bez dotací. No a prodej drobným spotřebitelům na palivové dříví díky pracné těžbě vidím bledě, protože preferují špalky a nebo
už rovnou naštípané dříví, pelety a brikety. Je totiž rozdíl dopravit
domů větvičky, nebo kmeny a rozdíl tím i topit.
Odpovědět
bude dělat převážně ruční práci kdo, za co a jakým způsobem. Bude tam ta
dřevní hmota tlít a nebo bude jako v minulosti odvezena ke spálení? Chci
upozornit, že tlení v lese nebylo v době výmladkových lesů nikdy a byly
vyčištěny do poslední větvičky. Tahat lesem výmladky pro štěpkovač s
nižším výnosem dřevní hmoty, než cena energie z vyprodukované štěpky se
asi neobejde bez dotací. No a prodej drobným spotřebitelům na palivové dříví díky pracné těžbě vidím bledě, protože preferují špalky a nebo
už rovnou naštípané dříví, pelety a brikety. Je totiž rozdíl dopravit
domů větvičky, nebo kmeny a rozdíl tím i topit.
JM
Jan Miklín
7.2.2022 12:13 Reaguje na Břetislav Machaček"Dnes bude dělat převážně ruční práci kdo, za co a jakým způsobem."
Práci bude dělat dodavatel Lesů ČR, které toto opatření dělají v rámci svého hospodaření v lese na základě lesního hospodářského plánu, který je v souladu s plánem péče rezervace.
Lesy v národních přírodních rezervacích a památkách zabírají zlomek z rozlohy všech lesů v Česku, takže i ta opatření, která jsou ochranou přírody dotována (což není zrovna tento konkrétní případ) mají smysl. Nemusí být všechny lesy monokulturami bez života s jediným cílem - přinést hospodáři co největší zisk. Lesy mají i jiné funkce a jak ukazuje celkový stav lesů v ČR, trochu se to těm lesním odborníkům vymklo z rukou, to perpetum mobile na peníze...
Odpovědět
Práci bude dělat dodavatel Lesů ČR, které toto opatření dělají v rámci svého hospodaření v lese na základě lesního hospodářského plánu, který je v souladu s plánem péče rezervace.
Lesy v národních přírodních rezervacích a památkách zabírají zlomek z rozlohy všech lesů v Česku, takže i ta opatření, která jsou ochranou přírody dotována (což není zrovna tento konkrétní případ) mají smysl. Nemusí být všechny lesy monokulturami bez života s jediným cílem - přinést hospodáři co největší zisk. Lesy mají i jiné funkce a jak ukazuje celkový stav lesů v ČR, trochu se to těm lesním odborníkům vymklo z rukou, to perpetum mobile na peníze...
JS
Jarek Schindler
7.2.2022 14:09 Reaguje na Jan MiklínNevím proč někdo pořád mluví o monokultůrách bez života a to i v případě listnatých lesů nižin? Takové to již hodně ohrané ochranářské klišé. No nebude se tedy pěstovat les vysoký, bude se pěstovat les nízký, což je vlastně dost hustá permanentní mlazina. V těch to druhovou pestrostí a životem přímo překypuje.
Odpovědět
Pe
Pepa
7.2.2022 15:40 Reaguje na Jarek SchindlerV monokultuře žije velmi omezený počet druhů zvířat. Tento "nízký les" bude mít velké solitérní staré stromy, nízké a palouky, tím bude daleko více osluněn a vzroste tak druhová pestrost lokality.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
7.2.2022 20:06 Reaguje na PepaVíte co je to "nízký les? Víte co je pařezina? Kde se vám tam proboha berou ty palouky?
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
7.2.2022 16:17 Reaguje na Jarek SchindlerCo se týče živočichů, tedy savců, ptáků a hmyzu, tak zřejmě máte pravdu, protože tenhle biotop poskytuje velkou možnost úkrytu. Co se týče rostlinstva, tak to bude podobné jako v monokultuře křídlatky. Neporoste tam skoro nic.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
7.2.2022 20:07 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaMožnost úkrytu ještě neznamená druhovou pestrost.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
7.2.2022 20:20 Reaguje na Jarek SchindlerTo máte pravdu, protože tam by měl být i dostatek vhodné potravy.
Odpovědět
JK
Josef Kuchtíček
7.2.2022 09:23To se mi líbí, ale článek je tak o pověstné špičce ledovce. Co znamená vrátit typ nízkého lesa? To jako Ochranáři (kdo to je? RNDr. Dr. prof. Mgr.) vezmou motorovou pilu a začnu to ONI kácet nebo si pozvou zkušenou firmu třeba ze Vsetínska, a nebo dají do místního novinového plátku inzerát typu hledáme mladého muže s pilou, nejlépe ruční nebo elektrickou? Pak co s dřevem které by (fuj!!) prodali nebo spálili (2x fuj!!) ve své ochranářském domečku? Já si teda dělám legraci, ale ten tzv. managment pro ty chráněné plochy mi připadá složitější než samotný výsledek. Tam asi pochyb není a ať kluci zkoumají výsledek bude výborný.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
7.2.2022 09:32Původně jsem tady chtěl napsat obsáhlejší komentář, ale dva lidé přede mnou to napsali přesně tak, jak jsem to myslel. Takže mohu jen dodat, že s oběma plně souhlasím.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
7.2.2022 10:29 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaAno, tak to totiž je, bohužel.
Brigády zadarmo, na takové práce, jsou pod úroveň většiny zelených !
Odpovědět
Brigády zadarmo, na takové práce, jsou pod úroveň většiny zelených !
JK
Josef Kuchtíček
7.2.2022 11:05 Reaguje na smějící se bestieVe vší úctě k pocitu vykonati něco "pro dobrou věc" je tady na tom místě, nějaký aktivismus jako brigáda zadarmo, akce Z, subotnik, k ničemu. Obrazně řečeno, když vysadíte zdarma 1000 stromků a nezaplatíte k tomu chlapa s cisternou, který je bude zalívat, tak z té tisícovky stromku zbyde zlomek (záleží např.na vlhkosti toho roku). Stejně tak když studenti z brněnské přírodovědy v rámci happeningu nebo odborného cvičení nového předmětu "práce s motorovou pilou je sukcese současného lesa" tento rok překvapí, co příští, co za 10 let? Jediné čeho docílí, že naserou Dr. Bláhu z Duhy a ten si k atestaci z jehličnatého lesa nastuduje atestaci z listového lesa. Jedině soustavný profesionální přístup, normálně zaplacený je trvale možný, ale toto spojení s ochranářskými organizacemi je pro kaviárové ekology červený hadr.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
7.2.2022 12:13 Reaguje na Josef KuchtíčekA proč si myslíte, že to je pro dobrou věc? Naši předkové pěstovali ten výmladkový les z ryze ekonomických důvodů. Dřevo z výmladkového lesa používali na topení. Jaký důvod mají ochranáři? Pokud je důvod jedině to, že tak konali naši předkové, napadá mě, proč v zemědělství místo výkonných pluhů nepoužíváme otku jako Přemysl Oráč, proč místo špičkových secích strojů nezaséváme obilí ručně jako to činili lidé v prvobytně společnosti?
Odpovědět
Sl
Slovan
7.2.2022 13:11 Reaguje na Zbyněk Šeděnkahttps://palava.ochranaprirody.cz/sprava-informuje/aktuality/navrat-nizkeho-lesa-na-devin/
Stačí?
Odpovědět
Stačí?
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
7.2.2022 13:52 Reaguje na SlovanOpravte mě jestli se mýlím.
Autoři tohoto projektu tvrdí, že ve výmladkovém lese bude více světla, tím pádem i větší druhová pestrost podrostových rostlin. Pokud pokácím stromy a z pařezů vyraší výmladky, obvykle jich z jednoho pařezu vyraší více. Od několika po několik desítek. Takže na jednotku plochy bude mnohem více terminálů tvořících listí a podle mě i menší intenzita světla než v klasickém vysázeném lese. Není to v přímém rozporu s tím, co tvrdí autoři toho projektu?
Odpovědět
Autoři tohoto projektu tvrdí, že ve výmladkovém lese bude více světla, tím pádem i větší druhová pestrost podrostových rostlin. Pokud pokácím stromy a z pařezů vyraší výmladky, obvykle jich z jednoho pařezu vyraší více. Od několika po několik desítek. Takže na jednotku plochy bude mnohem více terminálů tvořících listí a podle mě i menší intenzita světla než v klasickém vysázeném lese. Není to v přímém rozporu s tím, co tvrdí autoři toho projektu?
JS
Jarek Schindler
7.2.2022 14:16 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNapsal jsem to výše. Pařezina je vlastně permanentní mlazina. Čím starší , tím hustější. Světlo se tam dostane akorát při vykácení a potom , podle převládající dřeviny jeden, dva roky než ty obrostky trochu vyrostou.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
7.2.2022 14:21 Reaguje na Jarek SchindlerJá to vím. Četl jsem Váš příspěvek, ale v tom odkazu se tvrdí pravý opak. Proto jsem se zeptal.
Odpovědět
JM
Jan Miklín
7.2.2022 21:30 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZkuste si to přečíst a zamyslet se: "Nevadí, pokud výmladky bohatě obrazí a lesy zhoustnou, protože v roce 2026 dojde k dalšímu zásahu, kdy budou na třech plochách vytěženy zhruba 2 ha lesa. V roce 2027 přibydou další 3 plochy..." Pointa je, že na relativně malých plochách se bude kácet relativně často, čímž bude zajištěn světlý les (pařezy + výstavky), který sice relativně rychle zaroste, ale o kousek vedle zase vznikne. Na první místo se navíc těžba vrátí za několik desítek let, u klasického vysokého lesa by to bylo za stovku let.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
7.2.2022 21:48 Reaguje na Jan MiklínJestli se bude od inkriminovaného místa těžit deset nebo sto metrů daleko, je to jedno. Ty podrostové kytky budou v takové tmě, že za několik let zaniknou. A jestli se na první místo těžba vrátí za třicet nebo čtyřicet let, to už je jedno. Tak dlouhou dobu ty podrostové kytky ve tmě nevydrží. Z toho úhlu pohledu je ten vysoký les lepší, protože v něm bude více světla než v té pařezině.
Odpovědět
Sl
Slovan
8.2.2022 10:15 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNízký les vytváří jednoduše světelnou mozaiku. Jistě... v místech, kde se nachází třeba patnáctiletý porost už je les hodně hustý, takže tam není mnoho světla. Ale o kus dál je les v jiné fázi, není tak vzrostlý a poskytuje naopak hodně světla. Tyto tmavší a světlejší oblasti se neustále obměňují a proto se v nízkých lesích daří druhům, které potřebují hodně světla. Tyto druhy si tedy v takovém místě vždy najdou prostředí kde dokáží přežít.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
8.2.2022 07:41 Reaguje na Jan MiklínJaký je rozdíl mezi pasekou s výstavky ve vysokém lese a vyřezanou plochou určenou pro pařezinu? Obojí je snad stejné. Pouze paseka se zalesní , u pažeziny se nechají zmladit pařízky. Vyroste nějaká mlazina která u vysokého lesa dále prochází zřeďováním výchovnými zásahy. U pařeziny se při dosažení určité tloušťky (+- 15 let) zase celá plocha vyřeže.
Odpovědět
Sl
Slovan
8.2.2022 10:37 Reaguje na Jarek Schindler“Nízký les je složen pouze z jedinců výmladného původu a je těžen v pravidelných intervalech s krátkou dobou obmýtí (7- 30 let), každý rok je smýcena alespoň jedna část. Výmladkový les je tak mozaikou různě starých fází dorůstání lesa, obsahuje čerstvě smýcené plochy s pařezy a holou půdou, starší plochy s výmladky dosahujícími keřového patra, a nejstarší plochy, kde výmladky již tvoří vysoký, hustý a stinný porost.”
Zdroj: http://baloun.entu.cas.cz/~cizek/TACR_SvetleLesyMetodika/TACR_TB030MZP017_MetodikaPeceSvetleLesy.pdf
Stále nevidíte rozdíl mezi nízkým lesem a pasekou ve vzrostlém a hustém lese?
Odpovědět
Zdroj: http://baloun.entu.cas.cz/~cizek/TACR_SvetleLesyMetodika/TACR_TB030MZP017_MetodikaPeceSvetleLesy.pdf
Stále nevidíte rozdíl mezi nízkým lesem a pasekou ve vzrostlém a hustém lese?
JS
Jarek Schindler
9.2.2022 21:50 Reaguje na SlovanJakže jste to napsal? Vysoký les podle věkových tříd je těžen v pravidelných intervalech. Každý rok jeden hektar. (modelový příklad). Les podle věkových tříd je tak mozaikou různě starých fází dorůstání lesa, obsahuje čerstvě smýcenou plochu s pařezy a holou půdou, starší plochy se semenáčky a sazenicemi ,plochy s mlazinami, tyčovinami, slabými kmenovinami kde již tvoří vysoký, hustý a stinný porost. Až po nejstarší mytní porosty s již sníženým zakmeněním a tedy s prosvětlením o různé intenzitě. No a následuje zase každý rok smýcená část.
No rozdíl vidím. Z toho vysokého lesa je ročně víc než něco málo na štěpku.
Odpovědět
No rozdíl vidím. Z toho vysokého lesa je ročně víc než něco málo na štěpku.
BM
Břetislav Machaček
7.2.2022 17:01 Reaguje na SlovanDěkuji za odkaz. Zvláště pak za odstavec:
Lesy pro budoucnost. Chápu tak odkud vítr věje, když se tam píše o "zelené energii".
Je to prostě pokus, kolik štěpky půjde těžit
z pařezin, samozřejmě v budoucnu strojně
a jako náhrada za jiná FUJ paliva. "Guláš"
kolem je pouze hra na ekologii stejná jako
u samovýsev bez údržby určený ke zpracování
na energetickou štěpku. Směle k energetickým
lesům za světlé zelené zítřky.
Odpovědět
Lesy pro budoucnost. Chápu tak odkud vítr věje, když se tam píše o "zelené energii".
Je to prostě pokus, kolik štěpky půjde těžit
z pařezin, samozřejmě v budoucnu strojně
a jako náhrada za jiná FUJ paliva. "Guláš"
kolem je pouze hra na ekologii stejná jako
u samovýsev bez údržby určený ke zpracování
na energetickou štěpku. Směle k energetickým
lesům za světlé zelené zítřky.
JK
Josef Kuchtíček
7.2.2022 15:10 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNo, to podle mě není o setím ručním nebo strojem. V naší zemi není ani centimetr nějakého původního lesa, louky. Vše se několikrát převrátilo tu díky milířům, tu díky zemědělství, pastevectví a pod. I např. milované vstavače rostou jen na sečených loukách. Spousta rostlinných i živočišných druhů se rozšířila, protože nějak využívala lidskou činnost a člověk to s tou intenzitou potřeb vůči přírodě zas tak nepřeháněl. Přesto je tzv. bezzásahovost, čili jakože snaha nechat "přírodu" dělat co chce mantra a ideál naivních ekologů. A občas i ti profesionální prostě narazí na pravdu, skutečnost, že aby ta příroda zůstala v nám známém stavu, musí se ovlivňovat, ale řečeno slovy klasika: "mírným pokrokem v mezích zákona". Toto je ten v článku popisovaný případ. Pokud chceme Pálavu jakou ji doposud známe, nepůjde to dělat tím, že vše oplotíme, zakážeme vstup, a naopak vysekáme značené stezky a po nich necháme za sezónu přejít cca 100 000 návštěvníků. Takže článek popisuje takový zajímavý pokus poškrábat se levou rukou v pravém uchu. Na druhou stranu s vámi souhlasím, že naši předkové uvažovali hlavně o účelnosti a proveditelnosti. To víte, že se tam na to půjdu podívat.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
7.2.2022 15:55 Reaguje na Josef KuchtíčekVíte, když to tady tak rozebíráme, tak mě na tom zaráží jedna hodně podstatná věc. Buď mají autoři tohoto "projektu" zásadní neznalosti, když tvrdí, že pod těmi výmladky poroste více podrostových kytek, nebo záměrně lžou, aby na to ze státu vytáhli prachy. Teď je otázka, která varianta je horší. A co se týče mě, tak já se tam podívat nepůjdu. Ne proto, že to mám z Ostravy trochu dál, ale proto, že výmladkový miniles mám ve vedlejším pokoji. Manželka před třemi roky přitáhla z kanclu nevzhledný ibišek s asi 150 cm vysokým kmenem. Tak jsem ho uřezal pár centimetrů nad zemí a dneska tam mám asi 25 výhonů a ten keř je tak hustý, že ani při letnění na balkóně mi pod ním neroste plevel. V rajčatech, bylinkách a v kaktusové skalce ano, ale pod tím ibichem ne. A tak to dopadne i s tím projektem na Pálavě.
Odpovědět
JK
Josef Kuchtíček
7.2.2022 18:43 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNedívám se na to tak vyhraněně, zajímalo mě co si o tom kdo myslí, moc se nelišíme. Já vzpomínám, že nejlepší ochrana přírody byla zajištěna brannými složkami před rokem 89. Nejhezčí přírodu jsem zažil v Boleticích na Šumavě. On si tam ten les rostl a střelba granátů z bůhví čeho redukovala les naprosto nekompromisně, pak v tom smečka bigošů vykopala okop pro nějaké BVP, OT či jak se ty plechovky jmenovaly. Fantastický sukcesní porost, který by ani stádo praturů nebylo schopno přetvořit. Mám dodneška záznamy pozorování, kterému ani nevěřím, že se udály. Ještě, že mě kontráši na to nepřišli, protože tu směs latiny, pozorovacích značek by chápoli určitě protistátně. Škodolibně řečeno, takové malé cvičení NATO na Pálavě by jim tu pařezinu udělalo hnedle.... TO je žert.
Odpovědět
RJ
Robert Jirman
7.2.2022 11:50 Reaguje na smějící se bestiemě by zajímalo, koho myslíte těma zelenýma. Namátkou třeba čsop, ornitologický svaz a další má mraky brigád, výhradně na dobrovolné bázi a zdarma. Klidně se můžete zúčastnit, pokud nemáte ručičky dozadu
Odpovědět
RJ
Robert Jirman
7.2.2022 11:31koukám, ať ochranáři udělají cokoliv, u některých lidí je to prostě v principu všechno špatně-)
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
7.2.2022 11:57 Reaguje na Robert JirmanNaopak pane. Ať přemýšlejí, zda to je v dnešní době reálné a taky
ekonomicky únosné. Když slyším samovýsev, tak vidím i ta kvanta
buřeně a pro budoucí hospodářský les i kvanta práce s prořezávkou
a dosadbou (samovýsevem) proluk. U bezzásahu pak vidím problémy
s kalamitami těžce zvladatelnýma v "pralese" a u těch výmladků
přesně to, co jsem popsal výše. Vše je náročné na lidskou manuální
práci a nízkou efektivitu takového konání. Spoléhat se na dotace
a všemožné daňové a jiné úlevy je krátkozraké, protože nikdo neví,
jak dlouho bude státní pokladna tak štědrá. Mysleme proto nejen
na dotované ochranářství, ale i na ochranářství ekonomicky únosné
i do budoucna. Les tu není na jedno volební období, není tu ani
na období nadšeného ekologismu, ale je tu hlavně pro budoucí
generace a já se ptám: Půjdou vaše děti pracovat s pilou do lesa
a tahat ven výmladky, ty dovézt domů a zpracovat jako palivo?
Zkuste si na to odpovědět a zkuste si představit, kdo to bude
jednou vše dělat a nebo nebudou dělat nic a bude to "prales"?
Jeden takový prales mám za humny a mohu vám říci, že už není
průchodný ani pro zvěř a ta změť padlin, ostružiní a maliní je
kritizována napříč všemi obyvateli pamatujícími procházky tím
lesem v minulosti. Dnes tam pomalu nikdo nechodí a to i ta zvěř,
která je pouze na okrajích a v polích. Je to cíl a nebo chyba?
Odpovědět
ekonomicky únosné. Když slyším samovýsev, tak vidím i ta kvanta
buřeně a pro budoucí hospodářský les i kvanta práce s prořezávkou
a dosadbou (samovýsevem) proluk. U bezzásahu pak vidím problémy
s kalamitami těžce zvladatelnýma v "pralese" a u těch výmladků
přesně to, co jsem popsal výše. Vše je náročné na lidskou manuální
práci a nízkou efektivitu takového konání. Spoléhat se na dotace
a všemožné daňové a jiné úlevy je krátkozraké, protože nikdo neví,
jak dlouho bude státní pokladna tak štědrá. Mysleme proto nejen
na dotované ochranářství, ale i na ochranářství ekonomicky únosné
i do budoucna. Les tu není na jedno volební období, není tu ani
na období nadšeného ekologismu, ale je tu hlavně pro budoucí
generace a já se ptám: Půjdou vaše děti pracovat s pilou do lesa
a tahat ven výmladky, ty dovézt domů a zpracovat jako palivo?
Zkuste si na to odpovědět a zkuste si představit, kdo to bude
jednou vše dělat a nebo nebudou dělat nic a bude to "prales"?
Jeden takový prales mám za humny a mohu vám říci, že už není
průchodný ani pro zvěř a ta změť padlin, ostružiní a maliní je
kritizována napříč všemi obyvateli pamatujícími procházky tím
lesem v minulosti. Dnes tam pomalu nikdo nechodí a to i ta zvěř,
která je pouze na okrajích a v polích. Je to cíl a nebo chyba?
SP
Svatá Prostoto
7.2.2022 16:10 Reaguje na Břetislav MachačekBerte to prostě jako pokus, je to pár ha a rozhodně při tom pokusu, i kdyby se nakonec neukázal jako úplná výhra, příroda a krajina nijak jooo za uši nedostane.
Jako jo, některé věci jsou prasárny nebo nesmysly už od pohledu na první dobrou, ale tohle myslím ten případ není.
Zkusí to ... uvidí se.
Odpovědět
Jako jo, některé věci jsou prasárny nebo nesmysly už od pohledu na první dobrou, ale tohle myslím ten případ není.
Zkusí to ... uvidí se.
BM
Břetislav Machaček
7.2.2022 16:47 Reaguje na Svatá ProstotoMáte pravdu, ať zkoušejí i to, co už dělali naši
předci, ale ze zcela jiných důvodů. Zkusí to jako
s kormorány, volavkami, vydrami atd. a pak to
budou řešit jiní a stát zaplatí nové zalesnění.
Výmladkový les se dá ořezat dvakrát, třikrát,
pak pařezy ztrouchniví a to ještě záleží na druhu dřeviny, protože každá tak ochotně neobráží. Vrby
tam asi v suchu nerostou a akáty nejsou žádoucí.
Rychle narostlé výmladky vylomí vítr, sníh a
zbude změť dřevní hmoty a vrstva listí, kterou
z houštiny vítr neodfouká. Co v tom poroste ?
Pouze něco agresivního, co si s tím poradí !
Pamatuji výmladkové lesy, ale to se v nich
pásly kozy a pochutnávaly si výmladcích. V
zimě bude les cílem zbylé zvěře, pokud ji
nenechají jako jeho škůdce vystřílet.
Odpovědět
předci, ale ze zcela jiných důvodů. Zkusí to jako
s kormorány, volavkami, vydrami atd. a pak to
budou řešit jiní a stát zaplatí nové zalesnění.
Výmladkový les se dá ořezat dvakrát, třikrát,
pak pařezy ztrouchniví a to ještě záleží na druhu dřeviny, protože každá tak ochotně neobráží. Vrby
tam asi v suchu nerostou a akáty nejsou žádoucí.
Rychle narostlé výmladky vylomí vítr, sníh a
zbude změť dřevní hmoty a vrstva listí, kterou
z houštiny vítr neodfouká. Co v tom poroste ?
Pouze něco agresivního, co si s tím poradí !
Pamatuji výmladkové lesy, ale to se v nich
pásly kozy a pochutnávaly si výmladcích. V
zimě bude les cílem zbylé zvěře, pokud ji
nenechají jako jeho škůdce vystřílet.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
7.2.2022 17:42 Reaguje na Břetislav MachačekAle to jste neměl. Z toho odkazu nabude neznalý čtenář dojmu, že to bude fungovat neustále. Něco jako rostlinné perpetuum mobile.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
7.2.2022 19:01 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaOni si to taky myslí, ale to spalování živin
z výmladků vytvořilo časem pařeznatou louku,
později pastvinu a nebo nakonec holou skálu
po splachu půdy do údolí. Výmladkové lesy
byly doménou lužních selských lesů s doplněním
živin při povodních a nikoliv někde v kopcích, kde naši předci věděli, že tam musí pěstovat lesy s dlouhým těžebním cyklem, aby tu půdu nevyždímali za pár desítek let stálou těžbou.
Odpovědět
z výmladků vytvořilo časem pařeznatou louku,
později pastvinu a nebo nakonec holou skálu
po splachu půdy do údolí. Výmladkové lesy
byly doménou lužních selských lesů s doplněním
živin při povodních a nikoliv někde v kopcích, kde naši předci věděli, že tam musí pěstovat lesy s dlouhým těžebním cyklem, aby tu půdu nevyždímali za pár desítek let stálou těžbou.
JS
Jarek Schindler
7.2.2022 20:23 Reaguje na Břetislav MachačekTyto lesíčky měly své jméno. Plundrles.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
7.2.2022 20:35 Reaguje na Jarek SchindlerHodně trefný výraz. Kde jste to našel?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
8.2.2022 07:44 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJá na to nepřišel. To je historický (německý) výraz pro tyto selské lesíky.
Odpovědět
JM
Jan Miklín
7.2.2022 21:27 Reaguje na Břetislav MachačekProč pořád komentujete věci, o kterých nemáte ani zbla tušení? Zajeďte se někdy na Děvín podívat, zobrazte si staré letecké snímky, nebo si přečtěte nějaké vědecké články věnující se tématu. Ať nejste pro smích...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
8.2.2022 08:04 Reaguje na Jan MiklínVe zkratce mi napište v čem se mýlím.
Děkuji.
Odpovědět
Děkuji.
JM
Jan Miklín
8.2.2022 11:06 Reaguje na Břetislav MachačekTak například "Výmladkové lesy
byly doménou lužních selských lesů s doplněním
živin při povodních a nikoliv někde v kopcích, kde naši předci věděli, že tam musí pěstovat lesy s dlouhým těžebním cyklem, aby tu půdu nevyždímali za pár desítek let stálou těžbou." Lesy na Děvíně byly nízké/střední ještě na začátku 20. století. Svědčí o tom archivní materiály, dendrochronologické výzkumy, staré fotografie, dnešní stromy, staré letecké snímky. Ochranáři nezavádí nízký les na nějakých nových plochách, ale obnovují ho tam, kde několik staletí byl, a pak přišla zhruba stoletá pauza (lesy na Děvíně se na vysoké převáděly v první polovině 20. století).
A podle tohoto výzkumu nebyla Pálava výjimkou: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5424077/
Odpovědět
byly doménou lužních selských lesů s doplněním
živin při povodních a nikoliv někde v kopcích, kde naši předci věděli, že tam musí pěstovat lesy s dlouhým těžebním cyklem, aby tu půdu nevyždímali za pár desítek let stálou těžbou." Lesy na Děvíně byly nízké/střední ještě na začátku 20. století. Svědčí o tom archivní materiály, dendrochronologické výzkumy, staré fotografie, dnešní stromy, staré letecké snímky. Ochranáři nezavádí nízký les na nějakých nových plochách, ale obnovují ho tam, kde několik staletí byl, a pak přišla zhruba stoletá pauza (lesy na Děvíně se na vysoké převáděly v první polovině 20. století).
A podle tohoto výzkumu nebyla Pálava výjimkou: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5424077/
BM
Břetislav Machaček
8.2.2022 16:40 Reaguje na Jan MiklínA víte proč byly nízké? Byly
intenzivně vypásány a okusovány
dobytkem. Na úrodné půdě se
pěstovaly potraviny, na méně
úrodné byly vinice a na těch
kopcích byly pastevní lesy. Takže jde o co? Lesy proředit na úroveň z doby pastvení bez
pastvy? To je ale nemožné,
protože musí někdo spásat
trávu a okusovat stromy a keře. Po devastaci lesů pastvou byla pastva v lesích zakázána už
za císaře pána a nařízena
jejich obnova do dnešní podoby.
Co bylo původní a co nepůvodní
je otázkou, ke které době se
míníte vracet. Pastvu v lesích
pamatuji ještě z Beskyd, kdy
se i okraje jehličnatého lesa
záměrně udržovaly řídké a světlé s travním podrostem . Byly to doby, kdy měl každý kravku a pár ovcí a na louku
je pustil až po sklizni sena.
Do té doby se pásli v lese.
Odpovědět
intenzivně vypásány a okusovány
dobytkem. Na úrodné půdě se
pěstovaly potraviny, na méně
úrodné byly vinice a na těch
kopcích byly pastevní lesy. Takže jde o co? Lesy proředit na úroveň z doby pastvení bez
pastvy? To je ale nemožné,
protože musí někdo spásat
trávu a okusovat stromy a keře. Po devastaci lesů pastvou byla pastva v lesích zakázána už
za císaře pána a nařízena
jejich obnova do dnešní podoby.
Co bylo původní a co nepůvodní
je otázkou, ke které době se
míníte vracet. Pastvu v lesích
pamatuji ještě z Beskyd, kdy
se i okraje jehličnatého lesa
záměrně udržovaly řídké a světlé s travním podrostem . Byly to doby, kdy měl každý kravku a pár ovcí a na louku
je pustil až po sklizni sena.
Do té doby se pásli v lese.
JM
Jan Miklín
8.2.2022 20:31 Reaguje na Břetislav MachačekVíte, co je zajímavé? Že jste ve svém příspěvku uvedl několik nepravdivých tvrzení. Po jejich uvedení na pravou míru jaksi své nepravdivé tvrzení pomíjíte a pokračujete s jiným tématem. Možná tomu nebudete věřit, ale vědci věnující se ekologii lesa či historii lesního hospodaření, stejně jako ochranáři, kteří s nimi pracují a z jejich poznatků vycházejí, o lesní pastvě ví. Na některých lokalitách se již výjimky na pastvu v lese získaly, jinde se to řeší například vynětím z PUPFLu, aby tam pastva mohla probíhat. To, že se něco realizuje v nějakém rozsahu neznamená, že to je ideál a konečné řešení. Často to jsou postupné kroky, které někam směřují, jsou vázány na konkrétní lidi, situaci, finance, domluvy... Ale je fascinující, že všem odborníkům (kteří něco studovali, dělali vědecký výzkum, v oboru X let pracovali) v diskuzi na Ekolistu Machaček nebo Schindler vysvětlí, že to dělají špatně, ať jde o problematiku fylogeneze zubra, ekologii lesa, energetiku nebo cokoliv jiného.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
9.2.2022 09:00 Reaguje na Jan MiklínJe zajímavé, že nepíšete
nic k věci, ale pouze
nám tu předhazujete, že nejsme vědci. Na to, co jsme já nebo p. Šindler
psali nemusíme být vědci, protože popisujeme to, co
známe z historie a praxe.
Často není třeba bádat a
pouze stačí opisovat z
minulosti, ale nebát se
napsat, že opisuji. Je
dobré nazvat vše pravými
jmény a nezaměňovat pojmy
pastevní les a výmladkový
les, protože původní les
na Pálavě byl takový hlavně kvůli pastevectví.
Typický výmladkový les je
doménou záplavových niv
se zcela jinou skladbou
dřevin ochotných zmladit.
Ořežte dub, nebo habr a
výsledek bude tragický.
Naopak vrbu, lísku a taky
akát můžete obřezávat
téměř do nekonečna. Pokud
chcete navrátit pastevní
les, tak vykácejte les na
nízký pařez a pastvěte
ihned po vyrašení prvé
trávy. Ponechejte pár
solitérů, pokud jako stromy vyrostlé v zápoji
přežijí první vichřici
a je hotovo bez mezihry na výmladkový les.
Odpovědět
nic k věci, ale pouze
nám tu předhazujete, že nejsme vědci. Na to, co jsme já nebo p. Šindler
psali nemusíme být vědci, protože popisujeme to, co
známe z historie a praxe.
Často není třeba bádat a
pouze stačí opisovat z
minulosti, ale nebát se
napsat, že opisuji. Je
dobré nazvat vše pravými
jmény a nezaměňovat pojmy
pastevní les a výmladkový
les, protože původní les
na Pálavě byl takový hlavně kvůli pastevectví.
Typický výmladkový les je
doménou záplavových niv
se zcela jinou skladbou
dřevin ochotných zmladit.
Ořežte dub, nebo habr a
výsledek bude tragický.
Naopak vrbu, lísku a taky
akát můžete obřezávat
téměř do nekonečna. Pokud
chcete navrátit pastevní
les, tak vykácejte les na
nízký pařez a pastvěte
ihned po vyrašení prvé
trávy. Ponechejte pár
solitérů, pokud jako stromy vyrostlé v zápoji
přežijí první vichřici
a je hotovo bez mezihry na výmladkový les.
JS
Jarek Schindler
9.2.2022 22:07 Reaguje na Břetislav MachačekPane Macháčku není to jednoduché. Člověk něco studoval, x let v nějakém oboru pracoval a vidíte. Pokud dnes nemáte ten jediný správný názor a nepropagujete eko věci od kterých se ustoupilo již v době krále Klacka nemáte prostě pravdu a ten správný světonázor.
Odpovědět
JM
Jan Miklín
10.2.2022 09:56 Reaguje na Břetislav MachačekNe. Chtěl jste konkrétní příklad vašeho chybného tvrzení, to jsem vám dodal. Že z toho zas utíkáte jinam je věc druhá. Lesy na Děvíně pařezené byly, pastevní lesy byly dole na okrajích u obcí, ale například ve svazích u Děviček se opravdu krávy nepásly. To jak, ty stromy vypadají dodnes a co je v archivních lesnických mapách mluví jasně. Jen teda jste těm lesníkům před stopadesáti lety neřekly, že to dělají špatně a vůbec jim to tak neporoste, takže ke své vlastní škodě ty lesy nějaké to století pařezili a kupodivu jim to šlo. Jo a "Ořežte dub, nebo habr a
výsledek bude tragický." Zajímavé, že leckde ve světě (třeba v Íránu, ale i nedaleko v Rakousku to tak dělají dodnes a nic tragického na tom není.
Odpovědět
výsledek bude tragický." Zajímavé, že leckde ve světě (třeba v Íránu, ale i nedaleko v Rakousku to tak dělají dodnes a nic tragického na tom není.
kk
JS
Miroslav Vinkler
7.2.2022 17:58Na Stolové hoře se po mnoha letech opět pasou ovce a kozy tzv. na volno, a to pod dohledem pastevkyně a dvou ovčáckých psů. Díky zhruba sedmdesátičlennému stádu by tady v příštích letech mělo vyrůst více konikleců nebo kosatců skalních písečných. Na Pálavě budou až do června.
Má to nějakou spojitost ?
Odpovědět
Má to nějakou spojitost ?
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
7.2.2022 18:24 Reaguje na Miroslav VinklerTo s tím asi nesouvisí, ale kozy bezoárové byly z Pálavy odvezeny asi před třiceti roky a něco tam ožírat náletové dřeviny musí. Kozy to dělaly zadarmo, dneska se za to musí platit.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
9.2.2022 09:07 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJe to typický příklad, jak se napravují hurá ochranářské
akce. Zlikviduji pastvu kozami bezoárovými a po zjištění,
že to zarůstá, tak to "napravuji" dotováním komerční
pastvy. Levné nahradí dotovaným a ještě to hájí nesmysly
o cílené pastvě. Příroda není cílená, ale náhodilá podle
toho jak v minulosti putovala stáda spásačů za potravou.
Řídit spásání začal až člověk podle množství potravy pro
zvířata a jejich množství a druh, podle preference potravy.
Odpovědět
akce. Zlikviduji pastvu kozami bezoárovými a po zjištění,
že to zarůstá, tak to "napravuji" dotováním komerční
pastvy. Levné nahradí dotovaným a ještě to hájí nesmysly
o cílené pastvě. Příroda není cílená, ale náhodilá podle
toho jak v minulosti putovala stáda spásačů za potravou.
Řídit spásání začal až člověk podle množství potravy pro
zvířata a jejich množství a druh, podle preference potravy.
JS
Jarek Schindler
9.2.2022 22:19 Reaguje na Břetislav MachačekNo ty bezoarové kozy , bylo jich tam do třiceti, tam spasaly chráněné rostlinky, způsobovaly erozi, nitrifikovaly a sešlapem zhutňovaly půdu a ničily přirozené trávníky. Navíc šlo o nepůvodní druh a to se prostě nedalo. Dnešní domácí ovce či koza spásá plánovaně , je lehce programovatelná, ví co je chráněné a vzácné, nesere a navíc asi i létá.
Odpovědět
JM
Jan Miklín
10.2.2022 09:51 Reaguje na Břetislav MachačekAno, sice dlouhodobé botanické sledování ukázalo negativní vliv na chráněné rostliny, protože koza bezoárová - nepůvodní druh dovezený někde z Turecka - se chová jinak a žere jiné věci než domácí ovce a kozy (nemluvě o nějaké sezonalitě pastvy), ale místí brouci pytlíci samozřejmě ví, že to je jinak. Škoda že vás pánové v Česku nežije aspoň pět, to už by ČR měla dávno kolonizovaný Mars a elektřinu vyráběla termojadernou fúzí...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
10.2.2022 16:21 Reaguje na Jan MiklínProboha člověče jak tam doteď rostliny přežily,
když je spásaly ty kozy bezoárové a předtím kozy
domácí ty vzácné rostliny nespásaly? Na Biokovu
jsem viděl kozy spásající takové skvosty a nikdo
to neřešil. Být tam naši "ochranáři" tak to asi
zakážou. Asi jste nikdy jako dítě nepásl kozu
domácí a tak vám něco povím o její pověstné
mlsnosti, či spíše zvědavosti. Ona okusí i to
co nesmí(jedovaté) i kdyby měla pojít. A nyní
při cílené pastvě bude selektovat, co spásat
má a co nemá ? Ovečka udělá totéž a při pasení
stádo systematicky vypásá mimo zcela nechutných
rostlin vše bez rozdílu. Pastva byla a bude
o úměrnosti množství zvířat na dané lokalitě
a pokud chci tu lokalitu spásat méně, tak tam
buď nepasu a nebo u divokých spásačů louku
oplotím a spásám omezeně po odstraněním plotu.
Já tu likvidaci bezoárek chápu jako naschvál
kvůli jedinečnosti této populace ve Střední
Evropě a o přihlouplém lpění na původnosti
a nepůvodnosti. Mimochodem o původnosti ovcí
a koz domácích je možno polemizovat taky.
Už se vám brzy asi splní i sen o zřízení NP
Soutok a asi se už těšíte na likvidaci zvěře
z tamní obory provozované už původními vlastníky.
Jsem zvědav na koncepci tohoto NP v režii vědců
a likvidaci jedinečné populace lužních jelenů.
Odpovědět
když je spásaly ty kozy bezoárové a předtím kozy
domácí ty vzácné rostliny nespásaly? Na Biokovu
jsem viděl kozy spásající takové skvosty a nikdo
to neřešil. Být tam naši "ochranáři" tak to asi
zakážou. Asi jste nikdy jako dítě nepásl kozu
domácí a tak vám něco povím o její pověstné
mlsnosti, či spíše zvědavosti. Ona okusí i to
co nesmí(jedovaté) i kdyby měla pojít. A nyní
při cílené pastvě bude selektovat, co spásat
má a co nemá ? Ovečka udělá totéž a při pasení
stádo systematicky vypásá mimo zcela nechutných
rostlin vše bez rozdílu. Pastva byla a bude
o úměrnosti množství zvířat na dané lokalitě
a pokud chci tu lokalitu spásat méně, tak tam
buď nepasu a nebo u divokých spásačů louku
oplotím a spásám omezeně po odstraněním plotu.
Já tu likvidaci bezoárek chápu jako naschvál
kvůli jedinečnosti této populace ve Střední
Evropě a o přihlouplém lpění na původnosti
a nepůvodnosti. Mimochodem o původnosti ovcí
a koz domácích je možno polemizovat taky.
Už se vám brzy asi splní i sen o zřízení NP
Soutok a asi se už těšíte na likvidaci zvěře
z tamní obory provozované už původními vlastníky.
Jsem zvědav na koncepci tohoto NP v režii vědců
a likvidaci jedinečné populace lužních jelenů.
JM
Jan Miklín
11.2.2022 08:20 Reaguje na Břetislav Machaček"Hlavním argumentem zrušení obory na Děvíně byly výsledky studií, zpracovaných botanickými experty. Na škody, které páchá zvěř chovaná v oboře, soustavně upozorňovali botanici již od 50. let (tedy dlouho před vznikem CHKO Pálava). Kozy se pohybovaly na skalních stepích. Skalní stepi také představují jeden z mála typů prostředí, které člověk nikdy příliš neovlivňoval. Mělká půda neumožňovala pěstovat zde plodiny, řídká neúživná vegetace nedávala moc užitku ani z pastvy. Na rozdíl od lučních nebo drnových stepí, kterých je na Pálavě spousta a které odpradávna lidé využívali k zemědělským činnostem. Na místech, kde se kozy pohybovaly nejčastěji, nebylo zarůstání nikdy tak intenzivní. Naopak na ostatních místech, která zarůstala mnohem divočeji, tomu koza ani muflon nedokázali zabránit.... Pastva, organizovaná Správou CHKO Pálava, se vždy zaměřuje na místa, která byla historicky přepásána, popř. je umisťována na plochy po vyřezání náletu. Vždy jde o řízenou pastvu – dopředu je pečlivě vybrána plocha, na které bude pastva probíhat, jsou vymezeny bezzásahové plošky, je určen počet zvířat (s ohledem na velikost plochy) a doba, po kterou budou zvířata na lokalitě. Ta závisí na počtu zvířat a na stavu vegetace – v sušších letech je přepasení kratší, ve vlhkých letech se zvířata na ploše mohou zdržet déle. Důraz je také kladen na složení stáda, tedy především vzájemný poměr počtu ovcí a koz (viz příspěvek o pastvě). Jde tedy o pečlivě plánovaný a průběžně kontrolovaný zásah. Na jižních svazích Děvína ochranáři nikdy cíleně nepásli – zarůstání na jiných plochách je mnohem masivnější a takové plochy jsou řešeny přednostně.... Samostatnou kapitolou je pak vliv koz a muflonů na rostliny skalní stepi a prostředí samotné. Jak bylo uvedeno výše, jde o velmi citlivé prostředí, zde rostoucí rostliny patří mezi nejvzácnější a nejcitlivější druhy naší přírody (lipnice bádenská, devaterka rozprostřená, ožanka horská). Pohyb stád zvířat po svazích Děvína způsoboval kromě sešlapu a přímé likvidace trsů vzácné květeny také změny prostředí, které stály na počátku celého řetězce neblahých důsledků. Rozrušením drnu (buď samotným pohybem stáda, případně při vyhrabávání zálehů) dochází k rychlé erozi již tak mělké vrstvičky půdy a dochází k odhalení matečné horniny. Bez alespoň minimálního množství živin, obsažených v půdě, nejsou rostliny schopné na takovém podkladu růst. Moč a trus zvířat naopak výrazně obohacují jinak chudé prostředí o živiny, především dusík. To, společně s mechanickým rozrušováním drnu výhraby a pohybem zvířat, umožňuje šíření ruderálních druhů (kopřiv,pelyňků či borytu barvířského). Jak bylo uvedeno výše, šíření těchto druhů představuje pro konkurenčně slabé druhy skalních stepí riziko, kterému nejsou schopny čelit a ustupují. Eroze pomalu uvolňuje balvany, vytvářejí se suťová pole, která překrývají další cenná stanoviště. Vliv přezvěření na bylinný podrost je asi nejlépe patrný v Oboře Klentnice, kde pod stromovým patrem rostou na většině míst jen nejběžnější ruderální, dusík milující rostliny (kopřivy, netýkavky), mnohde v rozsáhlých porostech jednoho jediného druhu....
To jsou fakta. Na rozdíl od vašich amatérských názorů. Ale důležité je "fundovaně" vyjadřovat se k věcem, o kterých nic nevíte a o místech, kde jste evidentně v životě nebyl, protože jinak byste nemohl plácat takové blbosti jako "oplocení louky" v kontextu NPR Děvín.
Odpovědět
To jsou fakta. Na rozdíl od vašich amatérských názorů. Ale důležité je "fundovaně" vyjadřovat se k věcem, o kterých nic nevíte a o místech, kde jste evidentně v životě nebyl, protože jinak byste nemohl plácat takové blbosti jako "oplocení louky" v kontextu NPR Děvín.
BM
Břetislav Machaček
11.2.2022 16:18 Reaguje na Jan MiklínJá vás chápu. Hájíte svoji práci, která
vás živí a oháníte se výzkumy vás a vašich kamarádů. Tak to chodí, když je třeba sehnat další dotace na pokusy.
Naši předci to dělali bez dotací a pouze
pro zisk. Vedlejším efektem byla flóra,
ptáci a hmyz v dané oblasti. Dnes se to
dělá opačně, když je dotacemi chcete
udržet a nebo "znovu" vrátit. Jsem vždy proti dotování a zvláště pak pokusů na
přírodě, která se buď vyvíjí sama a nebo
řízeně člověkem k jeho prospěchu. Lidé
vždy přetvářeli přírodu a to vždy podle
svých potřeb. Káceli, vypalovali, orali, spásali a po morových ranách to zase
uchvátil les. Intenzivní spásání chudých
pastvin ohrožovalo splachy půdu pod
svahy a tak došlo na zalesnění a náhradu pastvy stájovým chovem. Dnešní tendence ochrany přírody za každou cenu (dotace) umožňuje relativně bohatá společnost, ale při úsporách se vše zhroutí jako domeček z karet. Je lépe jít i za cenu určitých ztrát "cenných" lokalit cestou méně nákladnou a nebo dokonce ziskovou. Čím
bude dotovaných chráněných území více,
tak bude ubývat možností je dotovat.
Bez dotací nepřežijí a půjdou cestou
komercionalizace typu "lunapark" a tím
i popřením původního záměru ochrany přírody a udržitelného rozvoje dané lokality. Mi je to už celkem fuk, já už si své užil a jak si zařídíte budoucnost, tak takovou ji budete mít. Lačnost po dalších a dalších chráněných územích nepřežeňte, aby vám zbylo alespoň na ty nejcennější. Takže klidně kácejte, když je stát ochoten to investovat. Hra na Noeho musí mít reálný základ a tím je hlavně hospodaření bez dotačních nároků.
Odpovědět
vás živí a oháníte se výzkumy vás a vašich kamarádů. Tak to chodí, když je třeba sehnat další dotace na pokusy.
Naši předci to dělali bez dotací a pouze
pro zisk. Vedlejším efektem byla flóra,
ptáci a hmyz v dané oblasti. Dnes se to
dělá opačně, když je dotacemi chcete
udržet a nebo "znovu" vrátit. Jsem vždy proti dotování a zvláště pak pokusů na
přírodě, která se buď vyvíjí sama a nebo
řízeně člověkem k jeho prospěchu. Lidé
vždy přetvářeli přírodu a to vždy podle
svých potřeb. Káceli, vypalovali, orali, spásali a po morových ranách to zase
uchvátil les. Intenzivní spásání chudých
pastvin ohrožovalo splachy půdu pod
svahy a tak došlo na zalesnění a náhradu pastvy stájovým chovem. Dnešní tendence ochrany přírody za každou cenu (dotace) umožňuje relativně bohatá společnost, ale při úsporách se vše zhroutí jako domeček z karet. Je lépe jít i za cenu určitých ztrát "cenných" lokalit cestou méně nákladnou a nebo dokonce ziskovou. Čím
bude dotovaných chráněných území více,
tak bude ubývat možností je dotovat.
Bez dotací nepřežijí a půjdou cestou
komercionalizace typu "lunapark" a tím
i popřením původního záměru ochrany přírody a udržitelného rozvoje dané lokality. Mi je to už celkem fuk, já už si své užil a jak si zařídíte budoucnost, tak takovou ji budete mít. Lačnost po dalších a dalších chráněných územích nepřežeňte, aby vám zbylo alespoň na ty nejcennější. Takže klidně kácejte, když je stát ochoten to investovat. Hra na Noeho musí mít reálný základ a tím je hlavně hospodaření bez dotačních nároků.
