Ochranáři vypustili do přírody v Českém středohoří na 40 vzácných syslů
"Odolický vrch jsme nezvolili náhodou. Pro vypouštění syslů totiž vybíráme taková místa, kde tato zvířata dříve žila a kde jsou i dnes vhodné podmínky. Doufáme, že se tu postupně rozmnoží a propojí se syslími koloniemi v okolí. Pro přežití syslů v naší přírodě je klíčové zabezpečit potřebnou péči tam, kde v současné době žijí. To znamená vhodným způsobem hospodařit, především pravidelně kosit trávu či spásat. Syslům totiž vyhovují suché, nízké stepní trávníky. Taková místa ale z naší krajiny už téměř zmizela," uvedla koordinátorka záchranného programu Lenka Čolobentičová z AOPK ČR.
V 50. letech byl sysel označován za škůdce. Kvůli změnám v zemědělském hospodaření z krajiny téměř vymizel. "Syslové doplatili na rozorávání mezí a pastvin, scelování polí do velkých lánů, úbytek ploch s nízkou travou a používání chemických prostředků. Nyní je sysel kriticky ohroženým druhem, evidujeme zhruba 40 míst, kde tento hlodavec žije. Pomoci by mu měl právě záchranný program," doplnil ředitel AOPK ČR František Pelc.
"Záchranné programy pomáhají v naší krajině udržet vzácné druhy rostlin a živočichů. Nyní jich máme již 13 a chystáme další," řekl Pelc. Díky předchozím programům se podle něj podařilo zachránit třeba hvozdík písečný český a daří se zvyšovat i počty užovek stromových.
"Prospívají ale i jiným druhům. Často totiž spočívají v podpoře šetrného hospodaření, které zlepšuje podmínky i pro jiné rostliny a živočichy," uzavřel ředitel.
reklama
Dále čtěte |
Když přírodu nahrazuje bagr. Jihočeské pískovny se dočkaly obnovy tůní
Lokalita Na Skřivánku je bohatá na vzácné druhy. S pomocí veřejnosti ČSOP vykupuje další pozemky
V Jeseníkách ochránci přírody zjišťovali, kolik ryb přežilo povodněOnline diskuse
Všechny komentáře (12)
Karel Zvářal
19.7.2023 19:50
Jakub Graňák
19.7.2023 20:12Říkám:"sysli s müsli"
Láďa mi však nevěří
Sysli v müsli zkysli
Slavomil Vinkler
19.7.2023 20:55Milan Milan
19.7.2023 22:22pavel peregrin
20.7.2023 06:37Břetislav Machaček
20.7.2023 08:40ztrát na dobytku a koních. Pokud totiž kůň šlápl do nory, tak byl se zlomenou nohou odepsán a totéž kráva. Pastvina děravá jako ementál není pastvina, ale syslí stanoviště, kde na údržbu zbude pouze člověk. Bude každopádně dobré sledovat, kolik jich přežije díky predaci v dané lokalitě.
To tam vystříleli všechny jejich predátory a nebo jsou pouze potravou ikon?
Slavomil Vinkler
20.7.2023 11:05 Reaguje na Břetislav MachačekSlavomil Vinkler
20.7.2023 11:11 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
21.7.2023 09:30 Reaguje na Slavomil Vinkleržijí sysli! Co tam žerou, když tam u trávy nikdy nedozrají její semena a složení trávníků se scvrklo
na 2-3 druhy. Na těch hřištích díky chemii nenajdete
žížalu a ani krtky, kteří by tam bez těch žížal hladověli. Jinak zlámání nohy se týkalo kdysi i té
megafauny a nikde nepíšu, že je předci vyhubili,
ale že je HUBILI! Jinak si ještě pamatuji sysly
z doby před 35 roky i v mém okolí, ale to už
není pravda jako ty stovky zajíců, koroptví atd.
Toto je ale hlavně výsledek tržního zemědělství scvrklého na pšenici, řepku a kukuřici bez pícnin
a pastvin. Jinak jsem před 25 roky zažil zlomení
nohy v syslí noře u westernového hřebce v ceně
cca 50 tisíc, kterého z louky odvezli rovnou na nucený výsek. Majitelka se smutná večer ožrala tak, že málem skončila s otravou alkoholem ve špitále.
