Ochránci přírody a starostka Sokola vypustili na Příbramsku sokola stěhovaného

Ochránci přírody dnes v Hrachově na Příbramsku vypustili na svobodu sokola stěhovavého, kterého našli v lednu lidé zraněného u Slapské přehrady. Díky péči hrachovského centra Ochrany fauny ČR se vzácný pták mohl po uzdravení vrátit do přírody. Zachráněného dravce vypustili ochránci a starostka České obce sokolské Hana Moučková, která připomněla letošní 160. výročí založení této tělovýchovné organizace. V narážce na situaci na Ukrajině opeřenci popřála hlavně bezpečný let.

"V každém případě bych mu doporučila neletět úplně na východ," opověděla Moučková na dotaz ČTK, kam by se podle ní měl sokol vydat. V souvislosti s děním na Ukrajině připomněla, že Sokol je demokratickou organizací, která vyznává svobodu. Vypuštění dravce na svobodu dnes účastníci označili za symbolický akt také vzhledem k výročí 80 let od heydrichiády.

Ruský vojenský útok vůči Ukrajině silně otřásl ředitelem Ochrany fauny ČR Pavlem Křížkem. Novinářům řekl, že na Ukrajině má přátele a v případě potřeby je ochoten jim v Česku nabídnout ubytování.

Ochránci přírody jedince vylíhlého v roce 2020 v obci Isztimér nedaleko maďarského Balatonu vybavili vysílačkou, která se dobíjí solární energií, takže budou vědět, kudy létá. Systém je napojený na družice a vysílá polohová data i tam, kde nemají signál telefony. S pořízením vysílačky pomohla pražská zoologická zahrada, přispěli i soukromí dárci.

Národní síť záchranných stanic po celé republice se stará o tisíce zvířat ročně. Aby se jejím pracovníkům dostal do rukou sokol stěhovavý, se podle Křížka stává málokdy. Zraněný dravec se do záchranné stanice dostal díky lidem, kteří jej našli u obce Obory neschopného letu. "Rentgenové vyšetření odhalilo povzbudivou informaci o zdravotním stavu dravce – při nárazu do drátů došlo pouze k pohmoždění levého křídla," uvedl Křížek. Zlomenina by přitom pro sokola znamenala konec svobody, zbytek života by musel strávit na záchranné stanici.

"Dnes je v dobré kondici, doufáme, že se mu nic nestane a tato příležitost se nám vrátí v podobě mnoha měsíců, možná let pozorování jeho pohybu. Již nyní o jeho životě víme docela hodně díky tomu, že byl kroužkovaný," dodal Křížek.

Sokolů stěhovavých nyní v ČR hnízdí asi 100 párů, převážně v severní části republiky a na Šumavě. To v minulosti nebylo samozřejmostí. Ještě v 70. letech minulého století v tuzemsku nehnízdil ani jediný pár. Doplatil na pronásledování ze strany člověka i používání chemických prostředků v zemědělství. Jeho populace se rozrůstá až od 90. let minulého století.

---

reklama

---