Ochránci přírody chtějí rychleji chránit lesy u soutoku Dyje a Moravy, předali ministryni petici

Národní park je z hlediska pravomocí správný. Co není správné je název Moravská Amazonie, neboť evokuje bezzásahovost do pralesa. Žádný prales to ale není, je to Park jako pokračování Zahrady Evropy a byl vytvořený prací zásahy a údržbou nadlesních a hajných na panství Liechtensteinů jako knížecí lovecký revír = anglický park. Pokud to tak má zůstat je třeba ho tak i udržovat.

1*

Mluvíte často o NP, ve kterém by se ale udržoval park, obora..., možná Vám jde o to, aby ta přírodní území zůstala ve vlastnictví státu. To problém není. Podle zákona je NP bezzásahový, proto by Váš nápad s údržbou nikdy nebyl možný. To neznamená, že nejsou druhy ochrany, které by neumožňovaly péči, zachování dosavadního stavu a jeho nezhoršování, vlastně jsou to všechny ostatní druhy ochrany. Přírodní park, NPR, PR, NPP, PP, CHKO.

nezáležela by bezzásahovost spíš na zvolené zónaci NP?

Ano, také. NP, většinou velkoplošné, přírodně cenné, málo využívané území, se nezřizuje kvůli 3. a 4. ochranné zóně, existuje cíl ochrany a to je v NP vždy přírodní, nerušený, dlouhodobý vývoj, a o zónách a všech opatřeních rozhoduje Správa. Proto je dobré předem rozhodnout, jestli území má být přírodní nebo kulturní, a co bude jeho určení, šetrné hospodaření a život lidí, nebo studium přírody a turistika. V prvním případě si myslím nemá NP cenu, CHKO a PR bez problémů.

Obvykle se mění špatné zákony či poslanci a ne voliči.

Nevím, co tím chcete říct. Z.114/92 je dobrý zákon až na zbytečné evropské naplaveniny. O zákon nejde.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/pavel-pesout-tricet-let-zakona-na-ochranu-prirody-a-krajiny

U nás kdysi jeden borec na hokeji fandil tak, že cca co pět minut artikulovaně zahulákal O ka mžitě gól! Takže ano, chraňme lesy... Ale rychle!!

To je zajímavé, jaktože v případě Soutoku je diskuze o druhu ochrany možná a v případě Křivoklátska, kde žije dost lidí, se autokraticky prosazuje NP? Přitom p. ministrová používá stejné argumenty, které se v případě Křivoklátska nelíbí. Každopádně je CHKO dobrý a flexibilní druh ochrany, který dává možnost šetrného hospodaření i zvýšené ochrany krajiny. Tak hlavní otázka je, jestli by byly na CHKO finance...třeba kdyby se ušetřily na Křivoklátsku. A také by mě zajímalo, jestli Soutok vlastně nemá přírodnějši charakter než křivoklátské lesy, podobnější NP.

Z hlediska věku by mohlo být sobecky jedno, co se chystá a nebo už děje,
ale není, protože tu jde o zájmy hrstky petentů s jejich osobními zájmy.
Na opačné straně asi vznikne petice opačná a půjde tak o ideologický
příklon ministryně a vlády. S jídlem roste některým chuť a chtěli by
všude pralesy a bezzásahy, no a jiní by zase chtěli bezpracný samovýsev
a absenci výchovy lesa až do jeho seštěpkování pro energetiku. Obojí je
v malém a někde vhodné, ale aplikovat obojí stále na větších plochách
mne děsí. Stavební dřevo je z ekologického hlediska nedoceněný materiál
a to nemyslím šťepku slepenou do desek chemií. Tisíce let lidé používali
dřevo a nezbyly po nich téměř žádné odpady. My od dřeva sto let ustupujeme
a topíme se v odpadech a zamořujeme jimi přírodu. Mi osobně je milejší
v přírodě papír, než plast a trouchnivějící dřevěná chata, než objekt
zateplovaný polystyrénem se zbytky rozfoukanými větrem do širokého okolí.
To prvé zmizí bez následků, ale toho druhého se už nezbavíme nikdy. Jsem
proto pro rozumné využívání dosavadních lesů pro kombinovaný účel jak
pro produkci dřeva, tak pro jeho rekreační funkci a taky jako vhodné
životní prostředí pro zvěř. Samoregulace je dnes stejná hloupost jako
bezzásah mimo stávající NP a PR. Zvířata i škůdci putují za potravou
a kde dnes nebyli, budou zítra. Dokonají dílo zkázy a půjdou jinam.
Člověk už změnil přírodní rovnováhu tak, že není návratu a musí být
moudrým regulátorem. Pouze hlupák si nemíní připustit, že nelze nechat
vše na přírodě. Nakonec kácí kosodřevinu, kosí borůvčí, mýtí nepůvodní stromy a vybíjí údajně přemnoženou zvěř i v NP a PR.
Prostě tu přírodu zase řídí podle svého přesvědčení a představy, jak by měla příroda vypadat. Les je obrovské bohatství zděděné po předcích s jejich představou, že pro nás vysadili stromy k užitku a nikoliv pouze
k přihlížení jejich zmaru bez hospodářského využití. Nestačil už ten
pokus s kůrovcem v NP Šumava a nyní v NP České Švýcarsko? Nestačí vidět
divočinu na pár místech a musí jich stále přibývat? Jaký je cíl? On
takový ostrůvek bezzásahu potřebuje ochranné pásmo, aby se z něho dál
nešířili škůdci a kdo zaplatí škody vlastníkům těchto pásem, když těch
ostrůvků bude stále přibývat? Bude to celá společnost a nebo hrstka
petentů ? On mimochodem i lužní les má své škůdce a pokud nebudou
regulováni, tak se má okolí na co těšit a to jsem zvědav, až sežerou
park a les v Lednici.

Ani PR a NPR nejsou bezzásahové, každá má svůj plán péče. Nemohou být bezzásahové, nic ve střední Evropě nemůže být bezzásahové a zůstat ve stavu jakém bylo posledních několik (settisíc) tisíc let, protože tady zasahuje člověk. A proč by nemohl být plán péče o správně NP zásahový?

NP by byl na tomto území prostě nesmysl, ideální bude CHKO. Jsem rád, že se k tomu již přiklání i ministryně. Snad se to vyhlásí co nejdřív.

Nesmysl je to jen za situace, kdy bude bezzásahový. A ani Boubín není de facto bezzásahový je tam aspoň plot.

Bezzásahovost v zákoně stanovená v % je úplně špatně. To je celý nesmysl. Zásahovost či bezzásahovost musí být dána plánem péče. Konec konců. když si někdo koupí pozemky a založí třeba ptačí park (sic park!!!) tak je to proto, že pozemky byly zdevastované bezzásahovostí a nový majitel parku je začne obhospodařovat. Např. zavede pastvu, sečení sena, vykácí nálet křovin...

Vzhledem k plánu Konečného řešení národního majetku (prodejem všeho), je nejlepší řešení Národní park i za cenu chybné (=bezzásahové) péče.