Ochránci přírody na Pálavě likvidovali kaktusy
Opuncie hnědoostná je severoamerický druh, který se vyskytuje na jihozápadě USA a v Mexiku.
Ochránci přírody v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava likvidovali ohniska opuncie hnědoostné, která se v lokalitě začala šířit. Jde o nepůvodní druh kaktusu, který by mohl ohrozit tamní vegetaci, řekl Jiří Kmet z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Ochránci likvidovali opuncii v národní přírodní rezervaci Děvín. "Jde asi o desítku ohnisek, která zatím nejsou rozlehlá, jde o metry čtvereční, maximálně desítku metrů čtverečních. Zatím jsme zlikvidovali tři ohniska, budeme pokračovat dál," uvedl Kmet.
Opuncie se podle něj nijak rychle nešíří. Ale pokud by jejímu šíření podle Kmeta nezabránili, mohla by potlačit tamní cennou vegetaci. "Bohužel má potenciál nekontrolovaně se šířit do svého okolí a pronikat do skalní stepi. Pokud by se tak skutečně stalo, byla by ohrožena unikátní vegetace, která je na Děvíne jedním z hlavních předmětů ochrany," uvedl Kmet. Doplnil, že nejdůležitější při likvidaci je vzít rostlinu skutečně celou, včetně kořenů. To se ochráncům podle Kmeta dařilo, protože je půda zatím kyprá po jarních deštích.
Jak se opuncie na Děvím dostala, není známo. V lokalitě stojí starý kříž po tragicky zemřelém paraglidistovi, podle Kmeta je možné, že tam rostlinu někdo vysadil. S jistotou to ale říci nejde.
Opuncie hnědoostná je severoamerický druh, který se vyskytuje na jihozápadě USA a v Mexiku. Vytváří shluky plochých zelených článků, deset až 25 centimetrů vysokých, které jsou chráněny skupinami trnů.
CHKO Pálava má rozlohu zhruba 83 kilometrů čtverečních, vyhlášena byla v roce 1976. Ceněné jsou v ní především biotopy druhově bohatých skalních, drnových a lučních stepí a lesostepí, také teplomilných doubrav a suťových lesů vyvinutých na vápencových kopcích Pavlovských vrchů.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (35)
Taky by bylo dobré obnovit odstraněnou populaci kozy bezoárové a naproti tomu potlačit muflony. Omezilo by se zarůstání keři a borytem.
Odpovědět
To by museli ekologisti uznat svůj omyl.. Raději budou 2x ročně po Pálavě lítat s křovinořezy.
Odpovědět
Jiří Kmet je mimo. Opuntia pheacantha a podobné druhy nikdy nebudou v našich podmínkách invazivní druh. S ohledem na mokrý průběh našich zim bývají dost často likvidovány hnilobou. Na rozdíl od invazivních druhů jako je boryt barvířský a podobné, stačí opuncii vyrvat a hodit třeba na kompost. Tam uhyne sama. Mimo je o srovnávání s opunciemi rostoucími třeba v Austrálii. Nelze O. pheacantha rovnávat s takovými druhy jako je O. ficus-indica a podobné.
Odpovědět
To chci na skalku. Vy tzv.ochránci přírody,berte to jako danˇ z globalizace. V kontejneru,který jede přes půlku zeměkoule se hold občas něco dotáhne. To ale neznamená,že nám to tady udělá paseku. Zajímalo by mne,jak to řeší v daleké cizině,když se jim tam objeví něco od nás :D
Odpovědět
To tam vysadil nějaký okrašlovač. Žádný kontejner.
Odpovědět
Množí se i semeny. Mohli to tam dotáhnout ptáci.
Odpovědět
To je tvrzení k soudu, nikoli mezi námi děvčaty.
Odpovědět
Já pěstovat kaktusy ze semen umím. Ale v přírodě je to náhoda, co se stane tak jednou za mnoho let. Ještě jsem neviděl semenáče u plodícího trsu.
Odpovědět
Mám je na balkóně a občas se tam semenáč vykytne. Je ale fakt, že spíše se mi semení Neobesseya missourienis a Coryphantha vivipara. I nějaké echináče se tam občas objeví.
Odpovědět
Tydle nemám. Měl jsem venku na skalce Echinocereusy, ale loňskou mokrou zimu nevydrželi. Ale ty vaše by venku taky nepřežili mokrou zimu.
Odpovědět
Vivipary a Neobesseye jsou zimovzdorné, tudíž i naši mokrou zimu by měly dát. Teoreticky i určité triglochidiatusy.
Odpovědět
No asi je zkusím. Uvidíme, jak říkal ten slepý.
Odpovědět
Vydrží E. triglochidiatus, E. viridiflorus, E. baileyi. Jo a mám na balkóně asi čtyři formy Agave utahensis. Ty vydrží i mráz -25 st. C. Akorát pozor na příliš mokré zimy. Doporučoval bych je nadkrýt třeba skleněnou tabulkou.
Odpovědět
tak si tam udělej honem výlet než těch pár m2 co tam je, nezničí ochranářští pomatenci co z toho zase dělají humbuk - z komára vola. patrně na to budou chtít i dotaci. když je i rozsadíš do květináčů tak to můžeš i pak na farmářských trzích prodat skalničkářům. ale pozor aby ti nedali pak pokutu až tam budeš v tom chráněném území "neodborně" dloubat skládací lopatkou !
Odpovědět
To je to globalní oteplování a změna klimatu.Hlavně,aby nějaký chovatel nevypustil do přehrady,řeky,rybníku,anakondy.
Odpovědět
Tyhle opuncie rostou třeba i v Kanadě, takže globální oteplování na šíření těchto kytek nemá vliv.
Odpovědět
Na GO se svede kde-co. Ale toto je zřejmě obyčejný lidský šlendrián, resp. daň neřízené globalizace... Jako i spousta jiných, najednou se vyskytnuvších invazivních druhů, včetně rostlin, stromů, zvířat i hmyzu.
Odpovědět
A teď soudruzi ekologové začněte likvidovat brambory, rajčata i tabák!!
Odpovědět
Jsem odpůrce boje proti jakýmkoliv údajně invazivním rostlinám i zvířatům. Přece to, že se tu objeví nějakej druh, kterému se daří je samo o sobě pozitivní, ne? Fauna a flora se pak stává jako celek odolnější, protože jí přibyla nová životaschopná konkurence. A časem si to sedne a novej druh zapadne do ekosystému, tak jako třeba krásně zapadl ořešák královský. Nebo, že by jej údajní ekologové také začali likvidovat, coby nepůvodní?
Odpovědět
Nevíte co mluvíte. Já bych si nepřál všude pajasan a křídlatku. Nic je nežere, (neposkytují potravu) a všude (proto) bují.
Odpovědět
Bolševník velkolepý taky není kytka, nad kterou by lidi jásali.
Odpovědět
Křídlatka je jedlá. Je to slušná píce pro hospodářská zvířata a její jarní výhonky se dokonce dají použít jako zelenina podobně jako chřest. Pro vysekávání na píci pro drobné zvířectvo je křídlatka velmi dobrá rostlina vzhledem ke své velikosti. Ne nadarmo problémy s křídlatkou začaly gradovat až po sametu, v době, kdy lidi přestávali chovat králíky a jiné drobné zvířectvo a vysekávat na píci okolí.
A dneska mít v blízkosti míst zamořených křídlatkou chovatele králíků nebo kozy, nemusela by se ta křídlatka ani chemicky likvidovat, protože pokud by se 2 - 4 x ročně křídlatka vysekla a biomasa z ní se odvezla ke krmení, ztratila by křídlatka svou vysokou agresivitu, která z ní čni nebezpečnou invazivní rostlinu a velmi by zeslábla.
Jinak to má být i léčivka.
Odpovědět
Mám stejný názor, bohužel mašinérie boje proti tzv. invazním druhům je už natolik rozjetá a živí tolik lidí, že už se nezastaví. A podle komentářů je zřejmé, že jí zhltli mnozí z laické veřejnosti.
Spoustu druhů čeká následující scénář - ve své původní domovině budou vyhubeny, v nové domovině taky, protože jsou invazní, no a pak konečně nastanou vhodné podmínky, aby další skupiny "vědců" žádaly miliony pro sebe na záchranu těchto druhů. A dostanou je.
Odpovědět
Vy jste zřejmě vítač migrantů z Afriky a dalších muslimských zemí, že.
Odpovědět
No, to nejsem. Vždyť je tu řeč o flóře a fauně.
Odpovědět
Můj komentář byl reakcí na anonyma "na", nikoliv na vás.
Odpovědět
Tak ono je hlavní, jak agresivně cizí organismus získává v novém prostředí prostor. Někdy skutečně vyhubí některé nebo většinu druhů své niky a potom je třeba ten organismus ničit. Jindy prostě jenom přibude do biotopu a zabere si jenom svůj díl daný jednotkami až nižšími desítkami procent, ne víc a potom by se to mohlo považovat za obohacení toho biotopu a zvýšení jeho diverzity. Tak funguje třeba i například vzhledem a dekorativností profláknuta netýkavka žláznatá.
Odpovědět
Nevadilo by mi ty kaktusy nechat na nějaké omezené lokalitě jako atrakci, pokud není prokázáno invazní šíření. Ono některé chráněné rostliny k nám
kdysi zavlekli Mongolové, Tataři, Napoleonští vojáci atd. Z nepůvodních
se staly původními a dokonce některé přísně chráněnými. Totéž se dělo v Sudetech , kam si z Alp přivezli osiva lučních trav a sazenice stromů
Sudeťáci. V rozumné míře a pod kontrolou zde může růst a žít cokoliv, jen
to je třeba regulovat a nebýt až tak netolerantní. Nic se totiž nestane
pohromou, pokud se to hlídá a uhlídá. Problém je rezignace a pak už je
pozdě. Některé invazní rostliny už ale nikdo nikdy nevyhubí a na to už
rezignují i ochranáři. Ať zkusí na Ostravsku likvidovat do nedávna přísně
chráněné jmelí a nebo křídlatku. Na to si netroufají a rezignují. Naopak
se zviditelňují na něčem, co má naprosto marginální invazní charakter.
Odpovědět
Jistě, soukromé skalky v zahradě, botanické sbírky.... Na Palavě a jinde v přírodě, ale nemá co dělat.
Odpovědět
Jmelí nebylo nikdy chráněné, natož pak přísně.
Odpovědět
Machaček rád střílí od boku. Někdy se i strefí, často je ale vedle.
Odpovědět
Chráněné možná nebylo a není, ale jeho sběr ve volné přírodě, co jsem pochytil, má být dodnes zakázán.
Odpovědět
Opuncie mi stačí v botanických zahradách, v naší volné přírodě o ně nestojím.
Odpovědět
Opuncie mají vedle velkých rovných trnů i malé ale početné trny s mikroskopickými zpětnými háčky. Pokud se jich dotknete, zabodají se do kůže a při pokusu o vytažení se zlomí. Ve větším objemu vyndat prostě nejdou, musí vyhnisat. Přestavte si, že trsem opuncijí proběhne malé děcko...
Odpovědět
|
|