Hasiči zlikvidovali hnízdo asijských sršní na stromě u Domažlické ulice v Plzni Aktualizováno
Na základě čtvrtečního nahlášení několika jedinců sršně asijské ze strany veřejnosti v Plzni na Skvrňanech probíhal od pátku intenzivní průzkum okolí s cílem vytrasovat hnízdo. Do pátrání se zapojilo Západočeské muzeum v Plzni, @aopkcr, člen svazu včelařů Radek Milička a také… pic.twitter.com/6TMvCUscdt
— Petr Hladík (@hladikpe) October 9, 2023
"Hasiči sršně otrávili speciálním plynem, už jsou zahubení. Teď sháníme větší pytel nebo plachtu a hnízdo sundáme. Pak budeme spolu s odborníky ze Západočeského muzea zjišťovat, kolik jich tam bylo, kolik královen a další. Hnízdo je o něco větší než lidská hlava," řekl Myslík. Podle něj v něm určitě hnízdily tisíce sršní. Bylo zhruba kilometr od prvního nálezu, což bylo v ulici Nade Mží v Předních Skvrňanech směrem k zahrádkářské kolonii, kde se sršně krmily nektarem na pámelníku. Ochránci přírody ho pak spolu s pracovníky muzea a veřejností vytrasovali.
Podle fotoreportéra ČTK z místa bylo hnízdo na stromě v prudkém svahu u železniční trati na Domažlice ve výšce zhruba 15 metrů. Hasičům nejdříve automobilový žebřík do koruny nedosáhl. "Poté tam zajeli z druhé strany a pak už tam vylezl hasič v bílé bezpečnostní kombinéze a postříkal hnízdo jedem," uvedl. Ke zvažovaném poražení stromu nakonec hasiči nemuseli přistoupit.
Další hnízdo už by podle přírodovědců v oblasti být nemělo. Sršeň zřejmě přivezl do Plzně kamion, protože objevené hnízdo je poblíž dálnice. Invazní druhy se šíří podél kolejí a dálnic, uvedl Myslík. Ochránci přírody se shodli na tom, že zřejmě někde ve Španělsku, kde je tohoto hmyzu hodně, se chytila sršní královna pod plachtu nákladu, třeba s pomeranči, které vezl dopravce do obchodů ve střední Evropě.
Sršeň asijská je o něco menší a tmavší než sršeň obecná, která se v ČR vyskytuje běžně. Asijský druh je nebezpečný hlavně pro včely, které napadá v úlech. Hnízda sršně asijské mají kolovitý až hruškovitý tvar a vchod z boku. Asijská sršeň létá lépe než sršeň obecná, v letu je rychlejší a obratnější. Podle Myslíka zvětšují sršní dělnice hnízdo celou sezonu, staví ho z rozžvýkané dřevní hmoty podobné papíru. "Na jaře se vyhrabe ze země matka z loňského roku, která někde šikovně přezimovala. Zhruba od května začnou stavět dělnice hnízdo, které se pak zvětšuje. Cílem je udělat ho co největší, aby měli co nejvíc dělnic, tedy co největší sběr potravy, uvedl.
Podle ochránců je sršeň schopná rychle se šířit, proto je důležité, aby lidé hlásili podezření na její výskyt AOPK. Hmyz byl podle ochránců před 20 lety zavlečen do Francie se zásilkou zboží z východní Asie, od té doby se šíří západní Evropou. Letos v létě ho objevili i v Maďarsku u hranic se Slovenskem. Dlouhodoběji se vyskytuje třeba v Portugalsku, Španělsku, Francii a Belgii. Z jejich dat vyplývá, že je důležité zajistit okamžitou likvidaci nalezených hnízd, aby se zabránilo rychlému šíření a trvalému usazení sršně.
Přečtěte si také |
Potvrzeno: Invazní sršeň asijská už je i v České republicePodle ochránců je schopná rychle se šířit, proto je důležité, aby lidé hlásili podezření na její výskyt AOPK. Ta výskyt sršně ověří a případně zajistí ve spolupráci s hasiči likvidaci hnízd. Lidé mohou výskyt sršně hlásit na e-mail invaznidruhy@nature.cz, podle ochránců je vhodné hlášení doplnit fotografií a přesnějším popisem hmyzu, aby bylo možné vyloučit záměnu s jiným druhem.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (19)
Zbyněk Šeděnka
9.10.2023 17:56Karel Zvářal
9.10.2023 18:19 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaBřetislav Machaček
9.10.2023 18:41 Reaguje na Karel Zvářals trochou piva a postupně je vychytat. Takto lze postupně celé hnízdo zbavit létavek a plod a matka pak uhynou hlady. Je to jednoduché a bez nebezpečí úrazu při likvidaci hnízda na složitém místě a bez náležitých ochranných pomůcek. Na pivo jdou pouze mouchy, vosy a sršni. Včelám nechutná stejně, jakož i ostatnímu hmyzu živícího se nektarem.
Břetislav Machaček
9.10.2023 18:31 Reaguje na Zbyněk Šeděnka(jak jsem ho viděl na fotce) strčit do pytle a zlikvidovat. Horší
jsou naopak hnízda ve střešních a jiných dutinách s více výlety,
které zjistíte až při zásahu. Bohužel ale to už asi nebude konec,
protože nikdo neví, kolik královen hnízdo vychovalo a kde už dnes
jsou. Pokud bylo tak velké, tak tam nebylo týden, ale celé léto
a těch matek mohou být desítky, ne-li už stovky. Letos jedno, ale
příští rok kolik? Toť otázka! Viděl jsem v TV šot z Francie o
těchto sršních a vyrabovaných včelstvech a povím vám, že to byla
pro toho francouzského včelaře katastrofa, které bych se nechtěl
dožít.
Karel Zvářal
9.10.2023 18:38 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
9.10.2023 18:53 Reaguje na Karel Zvářaljistotu, že by v hnízdě zimovaly všechny matky
tam vychované. Příroda se "sichruje" tím, že ty
matky vyletí a zimují odděleně, aby přežila
alespoň jedna, protože při zmaru hnízda se všemi
by vyhynul celý rod. Tak fungují čmeláci, vosy
a myslím, že i sršni a to i ti asijští. Pokud by
stačilo zlikvidovat pouze hnízdo s více matkami,
tak by přece nebyli až takovým problémem. Podle
mne matky vychovávají průběžně a ty zimují
odděleně, aby jich přežilo co nejvíc.
Karel Zvářal
9.10.2023 18:59 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
10.10.2023 08:56 Reaguje na Karel Zvářalnepřežije podobně, jako u včel samotářek. Navíc nepotřebují v zimě teplo, protože na jaře po zmrznutí rozmrznou na rozdíl od včel, které zabíjí už chlad pod +10 stupňů. To, že ptáci hnízda rozklovou kvůli jedné zimující matce nic nezmění na tom, že matky zimují i jinde než v hnízdech.
Čmeláčí matka mi zimovala v bedně rašeliny
a sršní matka v seně na půdě hospodářské
budovy. Naivně jsem ji považoval za mrtvou
a v lednu jsem si ji přinesl domů pozorovat
ji pomocí lupy. Jaké bylo moje překvapení,
když se začala probouzet a hýbat. A to ještě bývaly mrazy pod -20 stupňů i v tom seně.
Jinak i krátkodobě ztuhlé včely lze "oživit"
v teple a jako včelař začátečník jsem kdysi
po ometení mělí na vyšetření vzorků přinesl
s mělím domů i včely. Tak jsem zažil v lednu doma pohromu se stovkou probuzených včel a otázkou, co s nimi. Ven oknem do mrazu nechtěly a tak nezbylo než utracení. O vyhubení vos a sršňů se neobávám, protože
jsou přizpůsobiví více, než jiné druhy hmyzu. Ono i při zabíjení zvířat se dokážou přiživit na krvi a masných zbytcích a žádné ovoce před nimi není svaté. Dnes hlavně milují ovocná piva a pít je v létě jen tak s přestávkami bez hlídání z plechovky je risk. Letos jsem tak "zachránil" paní, která si nevšimla vosy, která ji vlezla do rozpité plechovky ovocného piva. Vyžádala si pak skleničku a byly tam už dokonce dvě! Opatrnosti není nikdy dost hlavně u pití piva a limonád z plechovek bez možnosti je po otevření uzavřít. V plechovce je nevidíte a po zjištění vosy v ústech už může být pozdě.
Karel Zvářal
11.10.2023 08:51 Reaguje na Břetislav Machačekpavel peregrin
11.10.2023 14:16 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
11.10.2023 14:37 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
11.10.2023 14:42 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
11.10.2023 14:46 Reaguje na pavel peregrinvaber
10.10.2023 09:17až je mi jich líto
Břetislav Machaček
10.10.2023 11:13 Reaguje na vabera obyčejný papírový pytel. Hnízdo do něho zavážete, prolijete benzínem a zapálíte. Z ohnivé koule se žádný živý hmyz nedostane
a je to o mnoho levnější, než náplň do hasičáku. Stačí dcl benzínu nechat zplynovat a opatrně na dálku zapálit. Dělám to tak mnoho
let a vždy s takřka 100% výsledkem. Zbývající hmyz odchytím do
láhví s pivem, kde se napijí a utopí. I tak lze pomalu celé hnízdo
zdecimovat až k úhynu matky a bez nějakých ochranných pomůcek
a zásahů hasičů, či drahých firem likvidujících tento hmyz.
Jinak feromony po usednutí včelích rojů lékajíci včely ještě pár
dní spolehlivě překryje Konkor ve spreji, či nějaká stará voňavka.
Osobně Konkor používám při vytáčení posledního medu u spár oken
a dveří u místnosti s medometem a mám od včel pátraček klid.
Odpudit se jim dají i lupičky postříkáním okolí česen, protože
překryje vůni krmiva při jeho zpracování a větrání úlu.