https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ochranci-prirody-nasli-v-plzni-hnizdo-srsni-asijskych-zlikviduji-ho-hasici
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Hasiči zlikvidovali hnízdo asijských sršní na stromě u Domažlické ulice v Plzni Aktualizováno

9.10.2023 13:43 | PLZEŇ (ČTK)
Sršeň asijská je o něco menší než sršeň obecná, která se v ČR vyskytuje běžně. Tento druh je zároveň tmavší, podle ochránců jde poznat od sršně obecné i díky žlutě zbarveným koncům končetin. Tato sršeň je nebezpečná hlavně pro včely, které napadá v úlech.
Sršeň asijská je o něco menší než sršeň obecná, která se v ČR vyskytuje běžně. Tento druh je zároveň tmavší, podle ochránců jde poznat od sršně obecné i díky žlutě zbarveným koncům končetin. Tato sršeň je nebezpečná hlavně pro včely, které napadá v úlech.
Hasiči zlikvidovali dnes odpoledne velké hnízdo sršní asijských, které bylo v koruně akátu v plzeňských Předních Skvrňanech. Bylo ve výšce zhruba 15 metrů, o trochu větší než lidská hlava. Hnízdo tam našli ochránci přírody v neděli v podvečer, další hnízda neobjevili. ČTK to dnes řekl Zdeněk Myslík z plzeňské pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), na síti X o nálezu informoval také ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Jde o první potvrzený nález tohoto invazního druhu hmyzu v ČR, který se specializuje na lov včel. Podle přírodovědců se sršeň asijská do ČR dostala zřejmě kamionem ze Španělska.
 

"Hasiči sršně otrávili speciálním plynem, už jsou zahubení. Teď sháníme větší pytel nebo plachtu a hnízdo sundáme. Pak budeme spolu s odborníky ze Západočeského muzea zjišťovat, kolik jich tam bylo, kolik královen a další. Hnízdo je o něco větší než lidská hlava," řekl Myslík. Podle něj v něm určitě hnízdily tisíce sršní. Bylo zhruba kilometr od prvního nálezu, což bylo v ulici Nade Mží v Předních Skvrňanech směrem k zahrádkářské kolonii, kde se sršně krmily nektarem na pámelníku. Ochránci přírody ho pak spolu s pracovníky muzea a veřejností vytrasovali.

Podle fotoreportéra ČTK z místa bylo hnízdo na stromě v prudkém svahu u železniční trati na Domažlice ve výšce zhruba 15 metrů. Hasičům nejdříve automobilový žebřík do koruny nedosáhl. "Poté tam zajeli z druhé strany a pak už tam vylezl hasič v bílé bezpečnostní kombinéze a postříkal hnízdo jedem," uvedl. Ke zvažovaném poražení stromu nakonec hasiči nemuseli přistoupit.

Další hnízdo už by podle přírodovědců v oblasti být nemělo. Sršeň zřejmě přivezl do Plzně kamion, protože objevené hnízdo je poblíž dálnice. Invazní druhy se šíří podél kolejí a dálnic, uvedl Myslík. Ochránci přírody se shodli na tom, že zřejmě někde ve Španělsku, kde je tohoto hmyzu hodně, se chytila sršní královna pod plachtu nákladu, třeba s pomeranči, které vezl dopravce do obchodů ve střední Evropě.

Sršeň asijská je o něco menší a tmavší než sršeň obecná, která se v ČR vyskytuje běžně. Asijský druh je nebezpečný hlavně pro včely, které napadá v úlech. Hnízda sršně asijské mají kolovitý až hruškovitý tvar a vchod z boku. Asijská sršeň létá lépe než sršeň obecná, v letu je rychlejší a obratnější. Podle Myslíka zvětšují sršní dělnice hnízdo celou sezonu, staví ho z rozžvýkané dřevní hmoty podobné papíru. "Na jaře se vyhrabe ze země matka z loňského roku, která někde šikovně přezimovala. Zhruba od května začnou stavět dělnice hnízdo, které se pak zvětšuje. Cílem je udělat ho co největší, aby měli co nejvíc dělnic, tedy co největší sběr potravy, uvedl.

Podle ochránců je sršeň schopná rychle se šířit, proto je důležité, aby lidé hlásili podezření na její výskyt AOPK. Hmyz byl podle ochránců před 20 lety zavlečen do Francie se zásilkou zboží z východní Asie, od té doby se šíří západní Evropou. Letos v létě ho objevili i v Maďarsku u hranic se Slovenskem. Dlouhodoběji se vyskytuje třeba v Portugalsku, Španělsku, Francii a Belgii. Z jejich dat vyplývá, že je důležité zajistit okamžitou likvidaci nalezených hnízd, aby se zabránilo rychlému šíření a trvalému usazení sršně.

Podle ochránců je schopná rychle se šířit, proto je důležité, aby lidé hlásili podezření na její výskyt AOPK. Ta výskyt sršně ověří a případně zajistí ve spolupráci s hasiči likvidaci hnízd. Lidé mohou výskyt sršně hlásit na e-mail invaznidruhy@nature.cz, podle ochránců je vhodné hlášení doplnit fotografií a přesnějším popisem hmyzu, aby bylo možné vyloučit záměnu s jiným druhem.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

9.10.2023 15:50
Důvěřuj ale prověřuj, že !
Nadále hlídat.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.10.2023 17:39
Dobrý úspěch, to by chtělo pořádně zapit!-)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

9.10.2023 17:53
Takovejch hnízd bude....
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

9.10.2023 17:56
Taky mohli napsat jak to hasiči zlikvidovali. Likvidaci v uzavřeném prostoru si dokážu představit a nejedno vosí hnízdo jsem tak zlikvidoval, ale likvidaci ve volném prostoru fakt nevím.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.10.2023 18:19 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Tipuji, že večer z výsuvné plošiny. Buďto spálit, nebo sklepnout do pytle. Asi bych volil to první, tam nemá co chytit.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.10.2023 18:41 Reaguje na Karel Zvářal
Četl jsem, že ho chtějí pouze vytrávit a následně ho zkoumat. Jinak vosí hnízda likviduji podle situace a umístění. Stačí pouze v jeho okolí vyvěsit láhve(i PETky)
s trochou piva a postupně je vychytat. Takto lze postupně celé hnízdo zbavit létavek a plod a matka pak uhynou hlady. Je to jednoduché a bez nebezpečí úrazu při likvidaci hnízda na složitém místě a bez náležitých ochranných pomůcek. Na pivo jdou pouze mouchy, vosy a sršni. Včelám nechutná stejně, jakož i ostatnímu hmyzu živícího se nektarem.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.10.2023 18:31 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Pokud je chladno, tak jsou sršni v hnízdě a není problém celé hnízdo
(jak jsem ho viděl na fotce) strčit do pytle a zlikvidovat. Horší
jsou naopak hnízda ve střešních a jiných dutinách s více výlety,
které zjistíte až při zásahu. Bohužel ale to už asi nebude konec,
protože nikdo neví, kolik královen hnízdo vychovalo a kde už dnes
jsou. Pokud bylo tak velké, tak tam nebylo týden, ale celé léto
a těch matek mohou být desítky, ne-li už stovky. Letos jedno, ale
příští rok kolik? Toť otázka! Viděl jsem v TV šot z Francie o
těchto sršních a vyrabovaných včelstvech a povím vám, že to byla
pro toho francouzského včelaře katastrofa, které bych se nechtěl
dožít.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.10.2023 18:38 Reaguje na Břetislav Machaček
Mívám sršně v budkách pravidelně, letošní rok patřil mezi slabší. Likviduji je až s prvními mrazíky, a řekl bych, že královny bývají až koncem léta, přičemž v hnízdě zimují. Hnízdo vyškrábnu na zem a obsah rozšlapu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.10.2023 18:53 Reaguje na Karel Zvářal
Nejsem přes sršně až takový odborník, ale nemám
jistotu, že by v hnízdě zimovaly všechny matky
tam vychované. Příroda se "sichruje" tím, že ty
matky vyletí a zimují odděleně, aby přežila
alespoň jedna, protože při zmaru hnízda se všemi
by vyhynul celý rod. Tak fungují čmeláci, vosy
a myslím, že i sršni a to i ti asijští. Pokud by
stačilo zlikvidovat pouze hnízdo s více matkami,
tak by přece nebyli až takovým problémem. Podle
mne matky vychovávají průběžně a ty zimují
odděleně, aby jich přežilo co nejvíc.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.10.2023 18:59 Reaguje na Břetislav Machaček
Sršně i vosy mají velko mortalitu v prvních týdnech stavby hnízda, odhaduji, že 60-80% skončí během stavby prvních dvou pater. Jestli je uloví velcí pavouci, kteří obsadí každou budku po vyvedení a loví vyletující moly a mouchy aj., nebo zahynou jinak, neumím odhadnout. Vosy teďka k podzimu vášnivě vyhrabávají jezevci, hnízda v dutinách vybírá žluna a strakapoud. A sršně loví i/resp. především včely, aspoň ty, co vídám pod vysokým napětím, jak pendlují mezi včelstvy největšího včelaře v kraji a baňatou stavbou větší než budka.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.10.2023 08:56 Reaguje na Karel Zvářal
Včely loví sršně? Pokud vím, tak je tomu vždy naopak a copak by asi včely hledaly v hnízdech sršňů, když tito neshromažďují med ani pyl, protože nevytvářejí zásoby na zimu jako včely? U vos, sršňů a čmeláků zimu mimo matek nikdo
nepřežije podobně, jako u včel samotářek. Navíc nepotřebují v zimě teplo, protože na jaře po zmrznutí rozmrznou na rozdíl od včel, které zabíjí už chlad pod +10 stupňů. To, že ptáci hnízda rozklovou kvůli jedné zimující matce nic nezmění na tom, že matky zimují i jinde než v hnízdech.
Čmeláčí matka mi zimovala v bedně rašeliny
a sršní matka v seně na půdě hospodářské
budovy. Naivně jsem ji považoval za mrtvou
a v lednu jsem si ji přinesl domů pozorovat
ji pomocí lupy. Jaké bylo moje překvapení,
když se začala probouzet a hýbat. A to ještě bývaly mrazy pod -20 stupňů i v tom seně.
Jinak i krátkodobě ztuhlé včely lze "oživit"
v teple a jako včelař začátečník jsem kdysi
po ometení mělí na vyšetření vzorků přinesl
s mělím domů i včely. Tak jsem zažil v lednu doma pohromu se stovkou probuzených včel a otázkou, co s nimi. Ven oknem do mrazu nechtěly a tak nezbylo než utracení. O vyhubení vos a sršňů se neobávám, protože
jsou přizpůsobiví více, než jiné druhy hmyzu. Ono i při zabíjení zvířat se dokážou přiživit na krvi a masných zbytcích a žádné ovoce před nimi není svaté. Dnes hlavně milují ovocná piva a pít je v létě jen tak s přestávkami bez hlídání z plechovky je risk. Letos jsem tak "zachránil" paní, která si nevšimla vosy, která ji vlezla do rozpité plechovky ovocného piva. Vyžádala si pak skleničku a byly tam už dokonce dvě! Opatrnosti není nikdy dost hlavně u pití piva a limonád z plechovek bez možnosti je po otevření uzavřít. V plechovce je nevidíte a po zjištění vosy v ústech už může být pozdě.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.10.2023 08:51 Reaguje na Břetislav Machaček
Podmět a přísudek, učivo 4. třídy:-)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.10.2023 14:16 Reaguje na Karel Zvářal
Je to tak, ale pro odlehčení a úsměv, jak je čeština krásná- sršně loví včely a včely loví sršně- obojí je správně, ale myšlenka naprosto jiná. To nedorozumění ze strany p. Machačka nastalo tím, že jste tam poněkud nešťastně dal tu čárku a on si to vyložil jinak.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.10.2023 14:37 Reaguje na pavel peregrin
Sršně loví především včely, kočky loví převážně myši. Co je na tom nesrozumitelného? To "i" a "především" je otázka období. Od té budky odlétají stále stejným směrem, tj pod dráty VN, a to směrem k úlům vzdáleným cca kilometr. Nejsem u ní celou dobu, ale v čase, kdy jsem linii čistil, tomu tak bylo. Prostě je to vydatný zdroj na přímé cestě, jinde tomu může být úplně jinak, ale tolik času nemám, abych toto zkoumal.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.10.2023 14:42 Reaguje na Karel Zvářal
To je v pohodě, pro mě to bylo srozumitelné hned, spíš jsem chtěl reagovat na ten příspěvek páně Machačka.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.10.2023 14:46 Reaguje na pavel peregrin
Tím, že otočil pořadí, to vše změnil. Což on, jako kovaný demagog, ovládá a vloží diskutujícímu do úst to, co neřekl a pak to sáhodlouze "řeší" s kilem dalšího balastu.
Odpovědět
va

vaber

10.10.2023 09:17
,,hasičák na sršně a vosy,, funguje perfektně ,stačí lehce postříkat ,
až je mi jich líto
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.10.2023 11:13 Reaguje na vaber
Ano sněhový hasičák, máte pravdu, ale leckdy stačí chladné ráno
a obyčejný papírový pytel. Hnízdo do něho zavážete, prolijete benzínem a zapálíte. Z ohnivé koule se žádný živý hmyz nedostane
a je to o mnoho levnější, než náplň do hasičáku. Stačí dcl benzínu nechat zplynovat a opatrně na dálku zapálit. Dělám to tak mnoho
let a vždy s takřka 100% výsledkem. Zbývající hmyz odchytím do
láhví s pivem, kde se napijí a utopí. I tak lze pomalu celé hnízdo
zdecimovat až k úhynu matky a bez nějakých ochranných pomůcek
a zásahů hasičů, či drahých firem likvidujících tento hmyz.
Jinak feromony po usednutí včelích rojů lékajíci včely ještě pár
dní spolehlivě překryje Konkor ve spreji, či nějaká stará voňavka.
Osobně Konkor používám při vytáčení posledního medu u spár oken
a dveří u místnosti s medometem a mám od včel pátraček klid.
Odpudit se jim dají i lupičky postříkáním okolí česen, protože
překryje vůni krmiva při jeho zpracování a větrání úlu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.10.2023 11:15 Reaguje na Břetislav Machaček
opravuji : lákající včely
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist