Ochránci vrátili vodu do rašeliniště v přírodní rezervaci Pod Borkovou
Náklady na obnovu rašeliniště přesáhly 46 milionů korun. Částku pokryla evropská dotace z Operačního programu životního prostředí. Po revitalizaci rašeliniště s rozlohou 44,5 hektaru se na místě zvýšilo množství zadržené vody. Hladina povrchové podzemní vody stoupla o půl metru. Utěsněním odvodňovacího systému se zpomalil průtok přívalových vod, což zmírnilo sucho a povodně.
"Předpokládáme významné zlepšení přírodních podmínek, zejména proto, že dojde ke zvětšení plochy aktivního rašeliniště a celkovému zatraktivnění plochy pro chráněné živočichy," řekl Fügner.
Obnova rašelinišť trvala tři roky. Získala nominaci na cenu v soutěži Adapterra Awards, která oceňuje nejlepší adaptační opatření v ČR. Lokalita leží na území CHKO Šumava. "Vzhledem ke kritickému stavu populace tetřívka obecného doufáme, že se obnovený biotop bude tetřívkovi líbit a zvýší se jeho početnost v území. Provedená opatření tetřívkovi zpřístupnila větší část původně dřevinami silně zarostlého území, zlepšila se atraktivita území pro tok i potravní nabídka," uvedla Pavlína Hakrová ze Správy šumavského národního parku.
Okolí lipenské přehrady, kde se rašeliniště nachází, patří mezi turisticky nejatraktivnější místa na jihu Čech. "Návštěvníci zde vedle řady památek, rozvinuté infrastruktury, jako jsou například cyklostezky, oceňují také jedinečné přírodní krásy. Každý turista, který sem zavítá, si najde to svoje. Máme zde řadu přírodních památek a evropsky významných lokalit. Chceme se na tento fenomén v rámci propagace oblasti ještě více zaměřit,“ uvedl Pavel Pechoušek z Turistického spolku Lipenska.
reklama
Dále čtěte |
V pískovně Křenek skončila rekultivace jezera po těžbě, žijí v něm obojživelníci
Hvožďanská louka v CHKO Český les je větší. Remíz ji chrání před splachy hnojiv
Vědec objevil u Mochova vzácnou škeblovku, ve středním Polabí je to první nálezOnline diskuse
Všechny komentáře (2)
Honza Honza
6.10.2024 08:56- Lesům se bez lidské péče daří dobře.
- Petr: natahovat ty svoje nenechavé pazoury (např. na mokřad uvedený ve článku).
= důkaz přírodovědecké schizofrénie, přírodovědci prostě neví, co chtějí.
Ještě k tomu 46 milionů- odkud? Z daní těch které kritizují.
Což takhle povolit v NP přiměřenou hospodářskou činnost, ponechávat max. mrtvé dřevo v lese, ale ne fanaticky, připustit i částečné odtěžení a z toho si financovat dobré programy, které jsou důležitější než fanatický zkostnatělý bezzásah!
Neděje se to? Tak nekecejte, mluvte pravdu a chovejte se normálně!!
