Odborná konference v Brně chce obnovit propojení folkloru s přírodou

Přednáška o barvení látek rostlinným borytem dnes v brněnském Kumst zahájila folklorní konferenci. Jejím cílem je propojit folklor se současným každodenním životem a vrátit do něj téma přírody a krajiny. V Brně se koná podruhé, řekla ČTK ředitelka pořádající Nadace Veronica Helena Továrková. Jednou z vystupujících je i lékařka Adéla Sněhotová, která ordinuje v kroji z Podluží. Říká tomu "terapie folklorem".

Platforma Folklore´s not dead (Folkor není mrtvý) vznikla přibližně před pěti lety. "Prvotním impulzem bylo dát nový život všedním krojům z Podluží, které dnes lidé už tolik nenosí a mají je někde na půdě, kde se zničí. Přišlo nám to škoda. Začali jsme dělat benefiční bazary, kde kroje prodáváme a lidé koupí přispějí na nějaký ekologický projekt. Je o ně velký zájem, dosud jsme pořádali asi deset beneficí a vždy bylo vyprodáno. Kromě toho pořádáme i workshopy a loni jsme začali s konferencí," uvedla Továrková.

Snahou je upozornit na to, že se propojení s přírodou z folkloru vytrácí. "Přitom je důležité s ohledem na klimatickou krizi i fakt, že otázky ochrany přírody trápí čím dál tím víc lidí. Ve folkloru se zpívá o ptácích, stromech, mezích, oslavuje se, ale je potřeba také něco dělat proto, abychom i za 50 let pořád měli o čem zpívat," dodala ředitelka.

Konference, na kterou dnes zavítalo asi 50 lidí, je rozdělená do tří bloku. První, věnovaný řemeslu, představil možnosti barvení borytem a dalšími invazivními rostlinami. "Je to alchymie, nikdy nevíte, co vám vznikne, v tom je ta krása," řekla Světlana Ruggiero Kulíšková, která na brněnské Střední škole umění a designu zakládala v roce 2017 obor ekotextil design. "Od začátku mi přišlo samozřejmé, že součástí oboru založeného na přátelství k přírodě bude barvení borytem. Studenti v druhém ročníku sbírají rostliny, ze kterých následně extrahujeme pigmenty. Začínáme takzvaným ekoprintem, kdy tvar i barvu rostliny obtiskneme na nějaký podklad," uvedla.

V bloku věnovaném přírodě promluvil o důležitosti ochrany mezí a strání Vilém Jurek z organizace Rezekvítek, která se v Brně stará o chráněná území. Účastnicí poslední části nazvané folklor a společnost je i kožní lékařka Adéla Sněhotová, která se snaží svůj vztah k folkloru propojit s prací. "Pocházím z jižní Moravy, ale žiju v Čechách a pracuji v ambulanci v Praze. Folklor mi byl vždy blízký a tam mi chybí. Obzvlášť jsem to pocítila v době koronavirové pandemie, kdy bylo málo příležitostí pro oblečení kroje. Nechala jsem si tedy nejprve podle vlastního návrhu ušít pracovní uniformu inspirovanou folklorem a později jsem se rozhodla chodit do práce rovnou v podlužáckém kroji," řekla.

Smět pracovat v oděvu, díky němuž se napojí na folklor i domov, ji dělá radost, Zároveň vnímá pozitivní reakce od pacientů. "Světový trend ve zdravotnictví směřuje k tomu, aby i lékaři ukázali lidskost a přiblížili se pacientům. Navíc se mi tím daří dostat lidi na jiné myšlenky, hned ze začátku je zaujmu. Povídáme si o tom, odkud kroj je, proč jej nosím, a oni se odpoutají od stresu. Říkám tomu terapie folklorem," dodala.

---

reklama

---